Informace
o údajném přechodném článku (Tiktaalikovi )mezi rybami a
obojživelníky, z níže uvedených článků zpracoval 12. 4.
2006 Pavel Kábrt:
Informace o nálezu:
Montreal - Američtí experti nalezli poslední a rozhodující vývojový článek v postupné přeměně vodních živočichů v suchozemské. Převratné výsledky expedice na kanadský ostrov Ellemore v Severním ledovém oceánu zveřejnily jako první odborný časopis Nature a kanadský list Globe and Mail.
Co vlastně paleontologové našli? Pozůstatky přibližně 375 milionů let starého živočicha, který byl - zjednodušeně napsáno - napůl rybou a napůl už suchozemským tvorem. Byl rozhodujícím článkem ve vývoji zvířat směrem z moře na souš.
Ryba už lépe chodila než plavala.
Rybu nazvali vědci podivným jménem Tiktaalik roseae. Jde o výraz v jazyce Inuitů, kteří jsou téměř jedinými obyvateli této odlehlé a klimaticky drsné části Kanady. Jméno znamená v překladu "velká ryba plující v mělké vodě."
Stanovisko kreacionistů:
O Tiktaalikovi (údajném mezičlánku) jsem slyšel hned druhý den na BBC a pak i v TV, tak jsem pátral, co na to kreacionisti, a našel jsem k dnešnímu dni dva články: www.answersingenesis.org/docs2006/0406fishin.asp,
a článek: http://www.icr.org/index.php?module=news&action=view&ID=63 ). V tom prvním a delším (AiG = Answers in Genesis) píše dr. David Menton a ještě jeden vědec zhruba to, že se jedná o rybu podobnou lalokoploutvým, tedy ze stejné skupiny jako je latimerie, a že kosti těchto laločnatých ploutví nejsou spojeny s axiální osou skeletu, tedy páteře, jak tomu je (musí být) u suchozemců, včetně obojživelníků, kde kostra a nohy nesou váhu těla, zatímco u ryb jsou kosti volně ve svalovině, protože rybí tělo je nadlehčováno vodou. Takže Tiktaalik v žádném případě nemohl chodit jako klasičtí čtvernožci, to je evoluční konfabulace. Latimerii (z lalokoploutvých je to dnes jediný žijící zástupce, známý od roku 1938) kdysi evolucionisté také halasně vyhlašovali za předchůdce suchozemců (obojživelníků), a že chodila alespoň po dně, dnes, po jejím objevu, se to už neříká a zmlkli. Také kosti v ploutvi Tiktaalika jsou paprskovité jako u ryb, nikoli nějaké prsty. Tato ryba (jedná se o rybu, jak to píší i evolucionisté) dýchala zřejmě žábrami i plicními laloky, jako je tomu dodnes u dvojdyšných ryb (bahníků). Tyto plicní laloky rybám (bahníkům) jen pomáhají v dýchání vzdušného kyslíku, na souši však tato ryba žít nemůže a bez vody zahyne, takže hlavním zdrojem kyslíku do krve jsou žábry, jako u ryb. Přes tuto možnost dvojdyšných ryb pomáhat si v dýchání laloky je evolucionisté už dávno nepovažují za předchůdce obojživelníků, ale považují (dr. Zbyněk Roček) za předchůdce ryby lalokoploutvé. Zatím neměl žádný kreacionista možnost blíže prozkoumat ten nález, takže tato zpráva je jen předběžná (duben 2006).
Je velmi humorné si povšimnout, to říkám už dávno a v těch článcích je též tato zmínka, jak evolucionistům zoufale chybí mezičlánky u všeho živého ve fosilním záznamu. Kdyby byla evoluční teorie skutečně pravdivou historií života, tak by za domnělých 600 milionů let fosilního záznamu musely logicky existovat miliardy miliard přechodných forem, mezi všemi živými bytostmi, přechody mezi všemi existujícími odlišnostmi orgánů atd., od jednobuněčných až po mnohobuněčné, mezi rostlinami i v živočišné říši. Ten humor je v tom, že evolucionisté na tuto kritiku kreacionistů prohlašují, že mezičlánků mají víc než dost – a pak najdou jeden, jakýsi sporný a jsou z toho v šoku a nadšení, oslavují a všechna média s nimi (v tom článku říká autor doslova, že média už dva dny bzučí kolem tohoto nálezu).