Nejen o včelách
Napsal Václav Uher
Budu stručný a podrobnosti k níže uvedenému popisu života včelstva lze nalézt v jakékoliv učebnici včelařství pro laiky i v odborných studiích. Správnost lze rovněž ověřit ve Výzkumném ústavu včelařském v Dolu u Libčic.
Včela medonosná může žít výhradně ve
společenství. Tomuto společenství říkáme včelstvo.
Ve včelstvu existuje trojí populace: Matka, dělnice, trubec.
Matka je plnohodnotná samička
schopná generativního rozmnožování. Ona jediná v celém
včelstvu klade vajíčka, ze kterých se líhnou jak dělnice,
trubci, tak i matka. Není schopna sát nektar z květů, nosit
pyl ani vodu. Musí být krmena dělnicemi.
Dělnice je rovněž samička, která
však není schopna generativního rozmnožování. Její
vaječné rourky jsou zakrnělé, sosáček a medný váček
umožňuje přínos nektaru a vody, třetí pár nohou má
košíčky pro sběr pylu, produkuje vosk, ze kterého staví
dílo (plásty).
Trubec je dokonalý samec. Práce
v úlu se nezúčastňuje. Je krmen dělnicemi. Zdá se, že
žije pouze pro oplození matky. Ovšem výzkumy naznačují
nejméně dva další účely života trubců v úlu. Zabíhal
bych však do nepodstatných podrobností.
Soudí se, že matku při jejím snubním
proletu oplodní až 12 trubců. Matka si sperma ukládá do semenného
váčku, vrátí se do úlu a pokud se včelstvo nevyrojí,
zůstane tam po dobu 4 – 5 let. Žije především proto, aby
kladla vajíčka a tak zajišťuje existenci včelstva. Vajíčka
klade buď oplozená, nebo neoplozená. Jaké vajíčko položí
rozhoduje tím, že jej před položením sama oplodní ze svého
semenného váčku, nebo neoplodní. Z oplozených vajíček se
líhnou dělnice nebo nové, mladé matky, z neoplozených
vajíček výhradně trubci.
Matka žije 4 – 5 let.
Dělnice, vylíhnuté od srpna,
přežívají zimu a zajišťují jarní rozvoj včelstva.
Říká se jim zimní generace. V květnu už z této
zimní generace není ve včelstvu ani jedna dělnice.
Dělnice, vylíhnuté od jara do začátku
léta hynou po 6 – 8 týdnech tvrdé práce. To je letní
generace. Začátkem zimy není z této generace ve
včelstvu ani jedna dělnice.
Trubci se líhnou zjara do podletí. Pak je
včely nemilosrdně vyhánějí z úlu, kde hynou. V zimě
není ve včelstvu ani jeden trubec kromě výjimečných
případů. Opravdu výjimečných, jejichž popisem bych tuto
stať zbytečně prodlužoval.
Život včelstva nám může připadat
z hlediska evoluce jako rytmický, dokazující přežití těch
nejlepších včelstev, která se rozmnožují „vegetativně“
dělením, skrze rojení. Problém s evolucí nastane ve
chvíli, zamyslíme-li se nad vznikem prvního včelstva.
Jak se vyvinula první matka,
jestliže ještě nebyly dělnice jež nosí potravu a matku
krmí?
Jak se vyvinula první dělnice,
jestliže ještě nebyla matka jež klade oplozené vajíčko,
ke kterému je třeba trubce?
Jak se vyvinul první trubec,
jestliže ještě nebyla matka kladoucí vajíčka po bohatém
krmení ještě nejsoucími dělnicemi?
Nabízí se nám odpověď, že se včelstvo
vyvinulo možná i před miliony lety, ovšem rozhodně během
několika měsíců jednoho vegetačního období, protože
dělnice ke krmení larviček potřebují pyl.
Byla by to ovšem velice rychlá evoluce,
kterou jistě nepředpokládal ani Darwin.
A nebo…? Ano, zásah vyšší inteligence
(Intelligent Design, ID).