Moderní korýši nalezeni ve spodním kambriu
(Modern
Crustacean Found in Early Cambrian)
Přeložil M. T. – 3/2008 z nezjištěného zdroje
„Korunní skupina korýšů“, kteří jsou „nápadně podobní zástupcům žijících volnohlavců, žábronožců a klanonožců“, byla nalezena výborně zachovalá ve spodně kambrických fosilních nánosech z Číny, hlásil mezinárodní tým v časopisu Nature (1). Ačkoli byly takové organizmy již nalezeny v horninách středního a svrchního kambria, tento nález posouvá původ skupiny eucrustacea (korýši v moderním pojetí) zpět o dalších 25 miliónů let. Autoři článku neříkají však nic o důsledcích tohoto objevu pro problém kambrické exploze (viz 04/23/2006).
Korýši nejenže vypadali moderně, nýbrž byli tak dobře zachováni, že byly vidět i měkké části a oči. Vědci jasně viděli i jemné části set na špičkách nohou u organizmů reprezentujících různá stadia vývoje. Příklady kambrických lagerstatten „orstenského typu“ (výborně zachované nánosy plné fosilií) byly známy ze Švédska, ale tenhle je z Číny. Druh Yicaris dianensis připomíná „živé malinké a slepé volnohlavce, jak svou hlavou, tak hrudí a končetinami“. Jinými slovy, moderní volnohlavci jsou slepí, ale tento kambrický zástupce měl dva velké oční laloky. Mezi dalšími podobnostmi byly zaznamenány „postkusadlové končetiny se svými podlouhlými, dosti masitými bazipody opatřenými až sedmi měkkými endity se setami uprostřed těla“, a existence epipodů (přívěsků na končetinách):
Bazipod(it) = prvý, na tělní stěnu narůstající článek nohy hypotetického prahmyzu.
Epipod(it) = žaberní lupen korýšů
Epipody a složitý pohybový aparát a aparát pro hledání potravy, jak je vidíme u Yicaris a, patrně též, u předků skupiny eucrustacea, mohly být významným faktorem vedoucím k úspěšnému rozrůznění eucrustaceí již v kambriu. Někteří autoři si myslí, že křídla hmyzu se snad vyvinula z epipodů; výskyt tohoto rysu ve spodním kambriu má možná význam pro debatu týkající se výskytu okřídlených (pterygotních) forem u euarthropod.
Ať už tyto spekulace dopadnou jakkoli, je jisté, že korýš zde nalezený měl zřejmě systém pro shrnování potravy ke kusadlům za použití zmíněných epipodů a antén – tykadel. Navíc měl oči, hlavový štít, procházel vývojem od larvy po dospělce a patrně uměl plavat.
Autoři se nezmínili o kambrické explozi. Jediná jejich zmínka o evoluci tohoto složitého tvora zakrývá problém chybějících důkazů tvrzením, že evolucionisté se stávají horlivějšími ve svém hledání předka:
Materiál o Y. dianensis je důležitý ze dvou důvodů. Za prvé, ukazuje postembryonální ontogenezi zvířete z tak dávné doby jakou je spodní kambrium. Za druhé, Y. dianensis je časově blízký evolučním událostem hluboko ve fylogenezi členovců a specificky korýšů. Jeho vývoj by proto měl být bližší původnímu vývojovému vzorci kmenových forem a méně modifikovaný než vývoj recentních klanových taxonů, jež nahromadily kmenově specifické zvláštnosti. S takovými ontogenetickými daty a vzhledem k tomu, že máme zjištěn věk fosilie coby časový markant je možné přesněji začlenit ontogenetické evoluční cesty do rekonstrukce vztahů a základních vzorů kmenových druhů a druhů monofyletických (společných předků).
Podle naší analýzy představuje Y. dianensis prvního nepochybného korýše ze skupiny eucrustacea známého ze spodního kambria (jediný předtím popsaný údajný druh skupiny eucrustacea ze spodního kambria postrádá znaky eucrustaceí) a může sloužit jako podstatný nástroj pro testování toho, jak vznikly důležité vlastnosti a k prověření fylogenetických hypotéz. Toto je zvlášť důležité proto, že fylogeneze korýšů získala na významu recentními studiemi za použití neurobiologických, vývojověbiologických i molekulárních metod.
Autoři však nevysvětlili, v čem je tento organizmus primitivnější než korýši moderní. Shora uvedené tvrzení a následující tvrzení z resumé se proto zdají být nepodložená náležitými důkazy. „Jeho stratigrafická poloha zajišťuje hlavní podporu myšlence, že hlavní kladogenetická událost, jež zrodila členovce, proběhla před kambriem“. Žádný důkaz o této „kladogenetické události“ (selskou mluvou zrodu nového druhu zvířete) nebyl poskytnut. Uvedené tvrzení v zásadě znamená pouze to, že evolucionisté musí nyní hledat ve starších vrstvách než kambrických, aby zjistili, odkud členovci pocházejí (za předpokladu, že se vyvinuli z primitivnějších předků).
Podobně i editorův souhrn se vyhnul zmínce o kambrické explozi. „Nově vykopané fosilie orstenského typu z Číny zahrnují nejstarší známý exemplář skupiny eucrustacea ve výborném stavu s trojrozměrnými podrobnostmi, což významně rozšiřuje škálu fosilních nálezů této skupiny“. V kostce řečeno, praví korýši jsou nyní k nalezení v atdabanské vrstvě spodního kambria, jen o něco výše nebo přímo ve vrstvách, kde se objevují první trilobiti a ostnokožci.