PROČ DRŽET NEUDRŽITELNOU HYPOTÉZU? DARWINOVY OMYLY
Antropologie
Datovací metody Darwinova chybná tvrzení
Stálost druhů Vše složité začíná programem
Variabilita není evoluce Nálezy, které nezapadají do teorie
Chemická evoluce buňky: stále vyučována, nikdy neprokázána
Vysvětlení
Ve kterých aspektech se zmýlil Darwin; jak lze i mylnou hypotézu vědecky rozpracovat, dlouhodobě udržovat při životě a vydávat za objektivní pravdu. Na diapozitivech jsou uvedeny příklady jednostranného a značně nejistého datování. Dále příklady zaměňování variability v přírodě za důkaz evoluce, ukázky stálosti druhů, omyly v interpretaci antropologických fosilních nálezů a další, málo známé skutečnosti, které učebnice neuvádí. Kreační pohled na vznik živých forem má pevnou oporu v řadě přírodovědeckých oborů – termodynamice, teorii informací, paleontologii, genetice, geologii aj.
Rozvrh přednášky
1. uvedení do problematiky, 2. promítání diapozitivů s komentáři, 3. závěrečné slovo, 4. diskuze – celková délka asi 90 minut.
Přednášející
Pavel Kábrt (SPŠE) se tematikou kreace-evoluce zabývá již přes 30 let. Je členem Creation Research Society (Sustaining member) v USA. Většina informací pochází jak z tohoto zdroje, tak od společnosti Institute for Creation Research; řada diapozitivů je dar švýcarského kreacionisty Richarda Wiskina, který v ČR také přednášel, a dále z knih německé společnosti Wort und Wissen. Mnoho cenných podnětů pochází z osobního přátelství s americkým biochemikem dr. Charlesem Thaxtonem, autorem knihy The Mystery of Life´s Origin. Tato kniha ukazuje přesvědčivě, kolik faktů musí člověk ingnorovat, aby mohl zastávat chemickou evoluci buňky. Mnoho informací pochází rovněž z evolučních knih, časopisů a z internetu
Několik příkladů z celkového počtu 80 promítaných diapozitivů :
Diapozitiv |
Čís. |
Komentář |
Arizonský meteorit. kráter |
10 |
800 - 200 000 let ...tak velký "rozptyl" vykazují měření nejstudovanějšího kráteru na Zemi. Změřit stáří horniny či zkameněliny není snadné a hodně při tom rozhoduje zvolená metoda datování. Jednotlivá měření: Dendrochronologicky - podle počtu letokruhů cedrů na úbočí kráteru - 800let, erose - 22 500 let, geologicky - 200 000 let, C14 - 16-26 tis. let, termoluminiscencí - 49 900 let, Indiánský kmen Hopi - dle jejich tradice - 10 000 let. |
Polonium 218 - izotop, na obrázku jsou vidět radiační dvůrky |
13 |
Poločas rozpadu 3 minuty. Polonium se nachází v granitických skalách, vyzařování zbarvuje okolí a tvoří kulovité dvůrky v průměru 1/10-1/100 mm. To způsobí asi 1/1000 mm velké radioaktivní centrum, které se ale už nenalézá. Polonium je prvek rozpadové řady uranu 238, ale uran se tam nenalézá, ani polonium. Nenalézají se žádné rodičovské prvky. Jen kulovité dvůrky a konečný stabilní produkt, olovo206. Radiační dvůrky se zachovají jen do teploty 300°C, jinak mizí. Podle Roberta Gentryho polonium vzniklo jadernou syntézou in situ, při vzniku horniny ve studeném stavu, možná velmi náhle. Model žhavé tekuté Země, která miliony let chladla, je s tím neslučitelný. /226radium>222radon>polonium/, poločas rozp. radonu je 3,8 dne. |
Přednášky jsou bezplatné. Předkládají jinou možnost, jak lze vědecky interpretovat známá fakta; uvádí také mnohé skutečnosti, které jsou ignorovány nebo vysvětlovány velmi nepřirozeně, např. z oblasti geologie, antropologie a metod datování. Velký význam těchto přednášek je v tom, že si pak posluchač může objektivněji zvolit svůj pohled na svět.