Láska a láska

Jednou se nás ptala starší paní učitelka angličtiny, jakou bychom chtěli mít ženu. Abychom vyjmenovali nějaké vlastnosti. Ve třídě se hlásilo mnoho rukou – byli jsme již trochu odrostlejší žáci, někteří měli i rodiny. Jeden říkal: chytrou, jiný hezkou, další inteligentní, štíhlou, mladou, sexy, bohatou, pořádnou, pracovitou a vzdělanou. Někdo řekl: ne slepici. Paní učitelka nám překládala tato česká slova do angličtiny, jak to jen šlo. I když se někdy zasmála, viděl jsem na ní, že není něco v pořádku. Když už jsme vyčerpali všechny vlastnosti, zeptala se překvapeně: A už vás nic nenapadá? Marně jsme přemýšleli. Pak se zeptala smutně: vy byste nikdo nechtěl mít ženou hodnou ?

Opravdu, na hodnou ženu si nikdo nevzpomněl. Přitom právě toto slovo se do angličtiny překládá velmi obtížně. Angličané znají hodné ženy, ale slovo pro tuto vlastnost nemají. Každý ví, kdo je to hodný člověk. Je to krásné slovo. Někdo by se mohl hádat, že nic neříká. Mně ale říká moc! Hodný člověk je milující člověk. Miluje lidi a pomáhá jim. Není to sobec. O sobci neřekneme, že je hodný. Ani o lakomci. Ani o tom, kdo na nás nemá nikdy čas. Ani o tom, kdo nám nikdy nepomůže. Hodný člověk je velmi široký pojem a určitě souvisí s láskou.

Struktura se specifickou složitostí

Kdo je proto, aby na světě byla láska? Já, já, já, a já taky, a tady já taky. Snad málem úplně všichni. Proč tedy není? Hlasovat pro lásku je snadné, milovat už méně. Láska představuje určitý řád. Není to chaos. Vědci teprve nedávno rozlišili dva druhy řádu. Jeden se jmenuje řád s nízkým stupněm informace, druhý aperiodický řád s vysokým stupněm informace. Představme si knihu, která má sto stran a všech sto stran obsahuje jen jednu větu: Miluji tě. Mnohotisíckrát za sebou jen tato jedna věta. To není chaos. Je to uspořádané, pěkné, jako krystal - ale je to řád s nízkou informací. Někteří lidé se tomuto řádu podobají. Hlasují pro lásku, souhlasí s tolerancí, jsou pro. Ale jejich představa o lásce je velmi malá. Mlhavá. To je řád s nízkou informací. Nedoporučuji s těmito lidmi vstupovat do manželství. Zakládat rodinu. Jsou pro lásku, ale neví, oč jde. Nemusí být nutně zlí, ale jejich “miluji tě” je riziko. Co tím myslí? Krystaly jsou krásné, třeba sněhové vločky. Ale jen do jara. Jiné zas, jako třeba sůl, než na ně zaprší. Krystaly jsou uspořádané, periodicky, s nízkým stupněm informace. Jsou pěkné, než...

Hlasujme pro to, o čem něco víme

A pak je druhá kniha. Ta začíná stejně pěkně. Větou: Miluji tě. Ale tahle věta se už moc neopakuje. Místo prostého opakování je rozvedena (a tak předchází rozvodům). Miluji tě, a myslím tím, že když onemocníš, budu se o tebe starat. Také tím myslím, že tě nikdy neopustím, a budu chtít tvoje dobro. Ani nemusíš být nějak zvlášť hezká, chytrá, vzdělaná, štíhlá, bohatá. Prostě tě mám rád jaká jsi, a tím myslím, že chci, abys byla ještě blíž Bohu. Myslím tím, že ti chci pomáhat přiblížit se Kristu, být jako on. Miluji tě, a to podle Kristova vzoru. On i mne miluje, přestože na mně není nic moc k pomilování. To na tobě je toho víc. Myslím tím tedy, že se chci také za tebe obětovat. On se také pro nás obětoval. On mi ukázal, co je láska. Kdyby sis někdy nebyla jista, co tím miluji tě myslím, tak se zamysli nad jeho láskou. A je ti to hned jasné. Můžeš mě vzít také za slovo. Víš, na čem jsi.

Toto je řád s vysokým stupněm informace. Není to tupé opakování něčeho, co jsem někde zaslechl a mám o tom jen mlhavý pojem. Toto je řád, který může stmelit rodinu proti všem nepřízním života. Když alespoň jeden z partnerů má takovéto specifické vyznání lásky, neperiodické, s vysokým stupněm informace, je velká naděje, že to stmelí jeho rodinu. Nejen do jara a prvního deště. Mnozí svatí lidé takto milovali. Takovou lásku měl jistě Ježíš Kristus. Lásku, která vydrží. U které víte, na čem jste. Lásku k partnerovi, k dětem, přátelům, lásku k Bohu. Ano, ta vydrží. Je silnější než smrt. Kristus ji skrze své následovníky dosud nabízí všem, kdo ji chtějí. Kdyby taková láska byla v rodinách, advokáti by měli o moc míň práce. Proč ji tedy nemít? Proč ji nechtít? Vy opravdu nechcete mít hodnou ženu? A ty ženo, nechtěla bys mít hodného muže i poté, až již třeba nebudeš tak...no, jak se to vlastně řekne anglicky? To už jsem zapomněl. Ale na hodné lidi – tak to tedy ne!

Zpět