KAPITOLA 1

Rozpory v chemick� teorii vzniku �ivota

V roce 1953 se objevily dv� velkolep� v�deck� zpr�vy, kter� posl�ze p�ijala �irok� v�deck� ve�ejnost. Jednou z nich byl n�vrh modelu dvou�roubovicov� struktury deoxyribonukleov� kyseliny Jamese Watsona a Francise Cricka.1 Podle tohoto zn�m�ho modelu je d�di�n� informace p�en�ena z jedn� generace na druhou pomoc� jednoduch�ho k�du tvo�en�ho specifickou sekvenc� stavebn�ch kamen� molekuly DNA. D��ve se soudilo, �e obrovsk� variabilita �iv�ch organism� je ��ste�n� zp�sobena odpov�daj�c� rozmanitost� jadern� hmoty. Pr�v� Crick�v a Watson�v objev specifick�ho kl��e k prom�nlivosti �ivota, t� neoby�ejn� komplikovan�, nicm�n� uspo��dan� struktury molekuly DNA, p�inesl nov� pohled na tento probl�m. Objeven� k�du vepsan�ho do t�to "spir�ly �ivota" otev�elo nov� mo�nosti v ch�p�n� pozoruhodn� struktury �ivota.

Druhou v�znamnou zpr�vou publikovanou v roce 1953 byla, snad ironi� osudu, pr�ce Stanleyho Millera2, kter� experiment�ln� podpo�ila n�zor stav�c� se st�le jasn�ji do opozice proti p�edchoz�mu objevu. Miller p�edlo�il svou pr�ci jako d�kaz potvrzuj�c� neodarwinistickou teorii prebiotick� evoluce. Podle t�to teorie mohla nesm�rn� slo�it� molekul�rn� organizace �iv�ch bun�k vzniknout n�hodn�mi reakcemi jednoduch�ch chemick�ch slou�enin v primordi�ln�m oce�nu.

V roce 1953 se asi jen m�lokdo znepokojoval nap�t�m mezi nov�mi pohledy Cricka a Watsona na jedn� stran� a Millerov�mi v�sledky na stran� druh�. Crick a Watson se zab�vali strukturou �ivota, zat�mco Miller se zaj�mal o jeho vznik. V�t�ina pozorovatel� byla pevn� p�esv�d�ena o tom, �e tyto dva v�zkumn� p��stupy povedou ke spole�n�mu c�li. Experiment�ln� �sp�ch mlad�ho Millera byl zcela v souladu s obecnou teori� evoluce, nebo� nehled� na to, zda je ur�it� evolu�n� teorie darwinistick�, neodarwinistick� nebo jin�, mus� v�dy obsahovat evolu�n� f�zi, kter� p�edch�z� vlastn�m biologick�m proces�m. Chemick� evoluce je pak t�m p�edbiologick�m �dob�m, v n�m� vznikaly prvotn� �iv� objekty. K tomuto velkolep�mu procesu, jeho� v�sledkem byl po��tek �ivota, do�lo v d�sledku prom�nliv�ho p�soben� p�irozen�ch sil na hmotu b�hem dlouh�ho �asov�ho �dob� snad tis�ce milion� let, mo�n� i del��ho.

V desetilet�ch n�sleduj�c�ch po zve�ejn�n� prac� Millera a Cricka s Watsonem se v�ak objevily n�znaky, �e v biologii p�ece jen nen� v�e tak jasn� a jednoduch�. St�le se prohlubuj�c� pozn�n� nesm�rn� slo�it�ch makromolekul jak�mi jsou proteiny a nukleov� kyseliny vedlo k teorii, �e DNA m��e b�t mnohem slo�it�j�� a jej� molekul�rn� organizace komplikovan�j�� a bohat�� na informace, ne� se d��ve soudilo.3

S touto v�raznou slo�itost� molekul protein�, nukleov�ch kyselin a jin�ch biologick�ch l�tek se m��eme v sou�asn� p��rod� setkat jen u �iv�ch tvor�. Pokud nep�edpokl�d�me, �e tyto struktury byly v nekone�n� star�m vesm�ru p��tomn� v�dy, muselo v minulosti doj�t k tomu, �e �ivot vznikl de novo z ne�iv� inertn� hmoty. Jak mohl vzniknout �ivot interakc� jednoduch�ch chemick�ch slou�enin v primordi�ln�m oce�nu? Tato ot�zka z�st�v� prozat�m nezodpov�zena, proto�e v�echna dosud navrhovan� vysv�tlen� jsou nedostate�n�. N�kte�� badatel� se tak� klon� k n�zoru, �e principy teorie chemick� evoluce ani nedok�� vysv�tlit vznik slo�it�ch struktur biologick�ch makromolekul a dva d��ve uveden� v�zkumn� p��stupy tedy nikdy nepovedou ke spole�n�mu c�li.

Pouh� n�hoda nesta��

Kolem roku 1966 nastal v�znamn� obrat ve v�deck�m my�len�. Ve Philadelphii v USA se konalo sympozium, kter� m�lo osv�tlit podstatu t�chto zm�n.4 ��astn�ci sympozia p�ijeli spole�n� diskutovat o neodarwinistick� teorii evoluce a pr�v� tehdy se poprv� objevily zn�mky hroz�c� krize. Jeden ze z�v�r�, vyj�d�en� slovy Murray Edena z Massachusetts Institute of Technology (MIT), byl po�adavek "p�i�adit v na�ich teori�ch o vzniku �ivota pojmu nahodilost m�n� d�le�itou, nikoli z�kladn� �lohu".5 Tento z�v�r vyplynul z aplikace teorie pravd�podobnosti, kter� na z�klad� matematick�ch v�po�t� prokazuje nepravd�podobnost n�hodn�ho vzniku velmi slo�it� molekul�rn� struktury pot�ebn� pro �ivot. Velmi rychl� po��ta�e a vhodn� po��ta�ov� programy umo�nily napodobit miliardy let trvaj�c� proces, zalo�en� na neodarwinistick�m modelu evoluce. V�sledky uk�zaly, �e n� slo�it� biochemick� sv�t nemohl vzniknout n�hodn�m procesem ani v �asov�m �dob� deseti miliard let. Eden�v z�v�r byl velmi racion�ln�, ale p�esto napadnuteln�.

Tak� dal�� ��astn�ci sympozia vyjad�ovali podobn� n�zory na roli n�hody �i nahodilosti. V.F. Weiskopf poznamenal: "Existuj� n�znaky, �e to z�kladn� (v na�ich teori�ch o vzniku �ivota) st�le chyb�".6 Eden navrhoval "nov� z�kony" jako chyb�j�c� ��st hlavolamu po��tku �ivota.7 Biolog sir Peter Medawar, nositel Nobelovy ceny, p�edsedaj�c� konferenci �ekl p�i zah�jen� �e "Existuje zna�n� pocit nespokojenosti s evolu�n� teori�, v anglicky hovo��c�m sv�t� zn�mou pod pojmem neodarwinistick�, kterou jsme si zvykli pova�ovat za obecn� p�ijatou. "8 Skute�n� rozsah existuj�c�ch rozpor� oz�ejmil Marcel Schutzenberger z pa��sk� university, kdy� vyj�d�il sv� p�esv�d�en�, �e rozpory v n�zorech na vznik �ivota "nemohou b�t p�eklenuty v r�mci sou�asn� koncepce biologie."9 (Zd�razn�no autory knihy).

Uveden� koment��e odr�ej� skute�nost, �e n�hoda nebo nahodilost nemohla b�t hlavn�m tv�r��m mechanismem p�sob�c�m p�i vzniku �ivota. N�kte�� ��astn�ci sympozia, nap�. C.H. Waddington, naproti tomu tvrdili, �e probl�m nespo��v� v n�hod�, ale v chybn� sestaven�m po��ta�ov�m programu.10 Waddingtonova n�mitka ilustruje z�kladn� rozpor, kter� postihuje v�po�ty zalo�en� na po�tu pravd�podobnosti. Z�kladem t�chto v�po�t� je p�edpoklad pravd�podobn� chemick� cesty �i �ady d�j�, jejich� pravd�podobnost se pot� po��t�. Takto z�skan� pravd�podobnost se pova�uje za velmi bl�zkou pravd�podobnosti skute�n� sekvence d�j�. Vzhledem k nejistot� s jakou lze ur�it skute�nou chemickou cestu vzniku �ivota p�ikl�daj� v�dci t�mto v�po�t�m, podle kter�ch je n�hodn� vznik �ivota zna�n� nepravd�podobn�, jen malou v�hu.

Tyto v�po�ty pravd�podobnosti v�ak nyn� byly dopln�ny o v�po�ty, kter� nevy�aduj� znalost detailn�ho pr�b�hu nebo p�esn� sekvence d�j�, je� vedly ke vzniku �ivota. Jejich z�kladem je modern� aplikace prvn� a druh� v�ty termodynamick� na �iv� syst�my. Takto lze nyn� vypo��tat p�esnou hodnotu pravd�podobnosti spont�nn� synt�zy slo�it�ch chemick�ch l�tek bez ohledu na to, jak� byla cesta jejich postupn�ho vzniku. V�po�et vyu��v� pouze informac� o chemick�m slo�en� atmosf�ry a povrchu prebiotick� Zem� (slo�ky vstupuj�c� do sledu reakc�) a o struktu�e slo�it�ch makromolekul sou�asn�ch �iv�ch syst�m� (kone�n� produkty). V�sledky t�chto termodynamick�ch v�po�t� se ��dov� shoduj� s v�sledky p�edchoz�ch kalkulac� pravd�podobnosti, z�visl�mi na pr�b�hu d�je. N�kte�� v�dci, mezi nimi i odborn�k na termodynamiku, nositel Nobelovy ceny, Ilya Prigogine, spol�hali p�i hled�n� pravd�podobnosti spont�nn�ho vzniku �ivota na v�po�ty vych�zej�c� z termodynamick�ch rovnov�h. Prigogine a kol. uv�d�j�:

Pravd�podobnost, �e se za norm�ln�ch teplot shrom�d� makroskopick� mno�stv� molekul, aby mohly vzniknout vysoce uspo��dan� struktury s funkcemi, kter� jsou vlastn� �iv�m organism�m, je miziv�. P�edstava spont�nn�ho vzniku �ivota v jeho sou�asn� form� je tedy vysoce nepravd�podobn� i v �asov�m horizontu miliard let, b�hem nich� prob�hal prebiotick� v�voj.11

Soulad obou typ� v�po�t� pravd�podobnosti spont�nn�ho vzniku �ivota je�t� v�ce zd�raznil skute�nost, �e teorie chemick� evoluce se dost�v� do slep� uli�ky.

Biochemick� predestinace

V d�sledku selh�n� teorie n�hodn�ho vzniku �ivota do�lo na p�elomu �edes�t�ch a sedmdes�t�ch let k posunu sm�rem k n�zoru, �e �ivot je nevyhnuteln�m v�sledkem dlouhodob�ho p�soben� p��rodn�ch z�kon�. Do v�deck� literatury vstoupily pojmy jako "��zen� n�hoda" a "biochemick� predestinace", kter� nazna�ovaly, �e �ivot jaksi vznikl v d�sledku z�kladn�ch vlastnost� hmoty. Hojn� pou��v�n� t�chto term�n� nazna�uje posun v my�len�. Mnoz� se domn�vaj�, �e ve vzniku slo�it�ch molekul�rn�ch struktur �iv� hmoty hr�ly d�le�itou roli vazebn� vlastnosti atom�. Jin�, v�etn� M. Polanyi, v�ak nam�taj�, �e jestli�e jsou vazebn� vlastnosti atom� zodpov�dn� za skute�nou strukturu DNA, tedy i distribuci b�z�, "pak by takov� molekula DNA nemohla obsahovat ��dnou informaci. Jej� schopnost p�en�et informaci by byla zcela nadbyte�n�."12 A tak tajemstv� p�vodu �ivota z�st�v� i p�es trvaj�c� p�esv�d�en�, �e se �e�en� poda�� brzy nal�zt. Dokladem toho je i v�voj americk�ho vesm�rn�ho programu.

Stanley Miller, kter� pokra�oval ve sv�m �sil� podlo�it modern� studie o vzniku �ivota pevn�m experiment�ln�m z�kladem, �ekl v roce 1974 :

Jsme p�esv�d�eni, �e z�kladn� proces (chemick� evoluce) je spr�vn�; natolik p�esv�d�eni, �e pova�ujeme za nevyhnutelnou skute�nost, �e se podobn� proces odehr�v� i na mnoha jin�ch planet�ch slune�n� soustavy... jsme natolik p�esv�d�eni o platnosti na�� teorie vzniku �ivota, �e bude v roce 1976 vysl�na k Marsu kosmick� lo� s prvo�ad�m �kolem p�trat na jeho povrchu po �iv�ch organismech.13

V roce 1976, v p�edve�er prvn�ho p�ist�n� na Marsu, vedouc� biologick� sekce NASA Harold P. Klein vysv�tlil, �e jsou-li na�e teorie o vzniku �ivota spr�vn�, nalezneme pro to na Marsu potvrzuj�c� d�kaz.14 Teorie, o kter�ch hovo�il, p�edpokl�daly, �e na Venu�i, Marsu a nes�etn�ch dal��ch planet�ch kosmick�ho syst�mu p�sobily stejn� ne�prosn� s�ly chemie a fyziky, jak�m p�i��t�me vznik �ivota na Zemi. P�esto�e jen m�lo odborn�k� skute�n� o�ek�valo objev �ivota na Marsu, shodli se v�t�inou na tom, �e je pravd�podobn� nalezen� organick�ch l�tek, objevuj�c�ch se v r�zn�ch f�z�ch procesu formov�n� �ivota. V�ru v �sp�ch posilovaly samoz�ejm� i nemal� n�klady na p�ist�n� na Marsu. Nastala p��le�itost pro potvrzen� teorie. Nad�je v�ak byly zklam�ny; chemick� slo�en� povrchu Marsu bylo neo�ek�van� a nazna�ovalo, �e tamn� podm�nky jsou pro pr�b�h chemick� evoluce zcela nep��zniv�.

Z detailn� anal�zy dat z�skan�ch na Marsu, kter� byla opublikov�na v Journal of Geophysical Research, vyplynulo, �e "v�sledky organick�ch anal�z ...nejsou povzbudiv� pro ty, kte�� doufali, �e na Marsu bude nalezen �ivot."15

Ani �daje z�skan� sondou Voyager I, jej� dr�ha letu vedla kolem Jupitera a Saturna, nepodpo�ily nad�je na objeven� �ivota v kosmu.16 Titan, jeden z m�s�c� Saturna, byl pova�ov�n za planetu s podm�nkami p��zniv�mi pro �ivot. Nyn� se zd�, �e je studen� a mrtv� a jeho atmosf�ra obsahuje asi 85 % dus�ku, 15 % argonu a m�n� ne� 1 % metanu.17

Nep��jemnou, dosud neroz�e�enou ot�zkou je, zda n�mitky, je� se objevily ve Wistarov� �stavu na ji� zmi�ovan�m sympoziu jsou opr�vn�n�, a d�le, zda sou�asn� d�kazy zavd�vaj� v�bec n�jakou p���inu pro optimistick� pohled na teorii "��zen� n�hody" vzniku �ivota. Pro� zklamaly na�e domn�nky o existenci �ivota nejprve na M�s�ci, pak na Venu�i, Marsu, Jupiteru a nyn� na Saturnu a jeho m�s�ci Titanu?

Ned� se pop��t, �e v�ra v "pouhou n�hodu" jako podstatu vzniku �ivota je pon�kud extr�mn�. Pot� v�ak je, �e ani modifikovan� verze "��zen� n�hody" si nestoj� nejl�pe. Je tedy na �ase se pt�t, zda teorie chemick� evoluce nem� n�jakou trhlinu - trhlinu na tak z�kladn� �rovni, �e ma�� jak teorii "pouh� n�hody" tak i "��zen� n�hody".

Na trhlinu v existuj�c� teorii vzniku �ivota v�ak nemus�me pohl�et pesimisticky. H.R. Post, filosof zab�vaj�c� se teori� v�dy, nazna�uje ve sv�m �l�nku, �e tato vada m��e ve skute�nosti v�st k vytvo�en� nov�, je�t� lep�� teorie, pokud se n�m poda�� podstatu rozpor� spr�vn� de�ifrovat. Post �ekl:

Nejlep�� pracovn�ci (ve v�deck� teorii) jsou ti, kte�� dok�� nal�zt trhliny ve struktu�e star� teorie - nikoliv neshody s (nov�mi) experiment�ln�mi daty, ale anomalie v teorii sam�. Tyto trhliny jsou dobr�mi vod�tky k vybudov�n� struktury nov� teorie: na vzhled a vlastnosti nov�ho trojrozm�rn�ho zv��ete usuzujeme z jeho dvojrozm�rn�ch otisk�. Takov� otisky jsou �l�p�jemi nov� teorie ve star�.18

Na tomto m�st� m��eme prohl�sit, �e v�echny sou�asn� teorie o vzniku �ivota maj� podobnou trhlinu, jej� odhalen� by m�lo usnadnit pochopen� vzniku �ivota. Odlo�me v�ak hled�n� obrys� t�to trhliny na pozd�ji.

Spekulativn� rekonstrukce

Ne� se zcela pono��me do teorie chemick� evoluce, bude u�ite�n� zamyslet se nad vztahem v�zkumu vzniku �ivota k v�d� jako takov�. P�edm�t tohoto v�zkumu nemohl sledovat ��dn� pozorovatel. Podle n�kter�ch tento nedostatek p��m�ho pozorov�n� zcela vy�le�uje ot�zku vzniku �ivota z oblasti legitimn� v�dy. George Gaylord Simpson v jin� souvislosti uvedl:

Jak�koliv p�ijateln� definice v�dy ��k�, �e tvrzen�, kter� nelze podlo�it pozorov�n�m, nejsou ve skute�nosti o ni�em - nebo jsou p�inejmen��m nev�deck�. (D�raz je p�vodn�).

Vzhledem k tomu, �e teorie vzniku �ivota nelze ov��it pozorov�n�m, nem��e v�da poskytnout ��dn� empirick� informace o vzniku �ivota. M��e pouze navrhnout p�ijateln� varianty rekonstrukce ud�lost�, kter� vedly ke zformov�n� �ivota na Zemi.

Siln� str�nka v�deck�ho p��stupu ke zkoum�n� ne�iv� p��rody spo��v� v jeho schopnosti jevy vysv�tlovat a p�edpov�dat na z�klad� pozorovateln�ch a opakovateln�ch d�j� pomoc� zn�m�ch z�kon�. Jej� slabinou je naopak neschopnost zkoumat jedine�n�, neopakovateln� ud�losti. �asopis Nature komentuje toto omezen� v�dy takto:

Ti, kte�� se zab�vaj� problematikou vzniku �ivota, musej� nutn� stav�t na p�sku, co� je d�vodem, pro� se na tuto oblast v�zkumu pohl�� tak �asto s hlubokou ned�v�rou. Hem�� se �asto divok�mi spekulacemi. N�kter� pokusy vysv�tlit vznik �ivota na Zemi maj� i p�es svou d�myslnost mnoho spole�n�ho s fantastickou literaturou a jen m�lo s teoretickou dedukc�, kterou lze konfrontovat s d�kazy zalo�en�mi na ur�it�m pozorov�n�.20

P�irozen� vysv�tlen� vzniku �ivota jsou skute�n� spekulativn�. Znamen� to ale, �e ve�ker� v�zkum na tomto poli je neplodn� nebo bezcenn�? Stejn�m zp�sobem lze posuzovat i pokus o rekonstrukci jak�chkoliv jedine�n�ch ud�lost� minulosti. V�dy� Scotland Yard nebo FBI vyu��vaj�, ob�as dokonce s obrovsk�m �sp�chem, poznatky soudn�ho l�ka�stv� v n�kter�ch neobvykl�ch krimin�ln�ch p��padech. Krevn� skvrny a otisky prst�, p�edkl�dan� u soudu jako nep��m� d�kazy, poskytuj� informace o pachateli. Jejich smysl spo��v� v tom, �e tvo�� sou��st ur�it�ho spekulativn�ho, ale p�ijateln�ho, sc�n��e, kter� rekonstruuje d�j, jen� se ud�l v minulosti. Takov� sc�n�� z�st�v�, bez ohledu na jeho p�ijatelnost, v�dy jen spekulac� a pravda, kter� se skr�v� za krevn�mi skvrnami a otisky prst�, m��e b�t zcela odli�n�. Pokud se porota rozhoduje na z�klad� nep��m�ch d�kaz�, je zde v�dy ur�it� riziko a nejistota. A p�ece vyn�ej� poroty rozsudky i v takov�ch p��padech a to za podm�nky, �e od�vodn�n� nevzbuzuje ��dn� rozumn� pochybnosti. V tom spo��v� hodnota spekulace p�i rekonstrukci n�jak� uplynul� ud�losti. Vytvo�en� spekulativn� sc�n�� m��e p�im�t ob�alovan�ho k dozn�n� nebo m��e v�st k objeven� nov�ch sv�dk�; jeho hlavn� hodnota ov�em spo��v� v tom, jak�m zp�sobem ho dok�e pohotov� pr�vn�k pou��t k vyvol�n� p�esv�d�iv�ho dojmu na porotu, kter� vyn�� kone�n� rozsudek.

V�zkum chemick� evoluce se n�padn� podob� soudnictv�. V souladu s n�zorem, �e �ivot vznikl pomoc� proces�, kter� st�le prob�haj�, uv�d� �ada v�dc� sv� laboratorn� pozorov�n� a experimenty jako nep��m� d�kazy p�irozen�ho vzniku �ivota. P�edpokl�d� se, �e na tehdej�� Zemi sice panovaly odli�n� podm�nky ne� v sou�asnosti, ale prob�haly tyt� procesy. Jestli�e nyn� dok�eme v laborato�i reprodukovat podm�nky, jak� byly v d�vn� minulosti, m��eme pozorovat i zm�ny, kter� tenkr�t prob�hly. Na tomto p�esv�d�en� jsou zalo�eny prebiotick� modelov� experimenty, popisovan� v literatu�e t�kaj�c� se chemick� evoluce.

"Uveden� p�edpoklad v sob� zahrnuje podm�nku, �e v dob� vzniku �ivota 'nevstoupila do p��rody' ��dn� nadp�irozen� s�la, kter� by n�jak�m podstatn�m zp�sobem zas�hla do d�n� a pak zase zmizela ze sv�ta."21 (Ve skute�nosti je tento p�edpoklad, �e v dob� vzniku �ivota ani pozd�ji nedo�lo k ��dn�mu inteligentn�mu - ��eln�mu - z�sahu do p�sob�c�ch p�irozen�ch sil nebo k jejich manipulaci, jedin�m po�adavkem uveden�ho n�zoru). Tv�rci teorie chemick� evoluce uzn�vaj� jej� spekulativn� charakter a p�edkl�daj� ji jako vysoce p�ijateln� sc�n�� vzniku �ivota. My souhlas�me s t�m, �e pr�ce na t�chto rekonstrukc�ch m� svou v�deckou hodnotu a nem�la by se zavrhovat.

Krom� toho jen m�lo z�le�� na zdroji na�ich po��te�n�ch p�edpoklad�. Je naprosto v po��dku odvozovat na�e n�zory na to, jak� podm�nky panovaly na tehdej�� Zemi, zp�tnou dedukc� ze sou�asn�ch podm�nek, intuic�, �i dokonce z informac� v posv�tn�ch n�bo�ensk�ch knih�ch. V�deck�m kriteriem je, zda vytvo�en� spekulativn� sc�n�� je v souladu s dostupn�mi daty a zda je p�ijateln�. Zde je v�ak na m�st� ur�it� vysv�tlen�. Ve smyslu zn�m� Popperovy definice v�dy22 je teorie v�deckou, jestli�e se d� ov��it nebo testovat pokusem proveden�m na pozorovateln�m, opakovateln�m jevu. Podle toho se teorie relativity, atomov� teorie, kvantov� teorie i z�rode�n� teorie pova�uj� za v�deck�. Proto�e se v�echny zab�vaj� r�zn�mi aspekty proces� prob�haj�c�ch ve vesm�ru, nazv�me je opera�n�mi teoriemi. Nyn� mus�me objasnit rozd�l mezi opera�n�mi teoriemi (tj. teoriemi, kter� se zab�vaj� opakovan�mi d�ji) a teoriemi vzniku, mezi n� pat�� i teorie vzniku �ivota. R�zn� spekulativn� sc�n��e vzniku �ivota m��eme srovn�vat s daty z�skan�mi p�i laboratorn�ch experimentech, nem��eme je ale konfrontovat se samotn�m vznikem �ivota. Tyto sc�n��e z�stanou tedy nav�dy spekulac�, ne pozn�n�m. Nem��eme ��dn�m zp�sobem rozhodnout, do jak� m�ry vypov�daj� v�sledky t�chto experiment� o cest�, po kter� se ub�ral po��tek �ivota. Ve skute�nosti nen� mo�no tyto spekulativn� rekonstrukce prohl�sit za nepravdiv�; mohou b�t jen posuzov�ny jako p�ijateln� nebo nep�ijateln�. Analogicky se soudnictv�m pokud neprok�eme nep�ijatelnost sc�n��e, pos�l� to jeho d�v�ryhodnost a zv��� pravd�podobnost, �e dan� sc�n�� skute�n� vysv�tluje zn�m� fakta a je pravdiv�.

Tato kniha je z velk� ��sti v�nov�na posuzov�n� spekulativn�ch sc�n��� chemick� evoluce z hlediska sou�asn�ch poznatk�. Budeme se zab�vat p�esn�mi �daji o r�zn�ch v�zkumn�ch p��stupech. Ve 2. kapitole za�neme stru�nou histori� a popisem sou�asn�ho stavu teorie chemick� evoluce. Kapitola 3 p�edkl�d� p�ehled modelov�ch experiment�, kter� napodobuj� prebiotickou synt�zu monomer�. Prvn� kritick� rozbory se nal�zaj� v kapitole 4, kter� tak� otev�r� hlavn� ��st knihy.

Podle na�eho n�zoru se modern� teorie chemick� evoluce vzniku �ivota nal�zaj� na mrtv�m bod�. �ten�� si tuto skute�nost l�pe uv�dom� po p�e�ten� cel� knihy. Ale pozor! Pokud m�me alespo� ��ste�n� pravdu, m�lo by doj�t k ur�it�m zm�n�m v teori�ch chemick� evoluce. Jestli�e se uk�e, �e m�me z velk� ��sti pravdu, pak...ale nep�edb�hejme. �ek� n�s na�e prvn� t�ma.

Literatura


Zp�t�����D�le