Hvězdy populace III a model velkého třesku

(Population III Stars and the Big Bang Model)

Steve Milller (1)

Creation Matters, roč. 12, č. 5, září-říjen 2007, str. 3

http://www.creationresearch.org/creation_matters/pdf/2007/CM12%2005%20low%20res.pdf

Přeložil M. T. – 3/2008

 

 

Model velkého třesku vyžaduje existenci hvězd populace III. Co jsou to hvězdy populace III? Podle fyziky velkého třesku, jedinými prvky, které mohl velký třesk vyprodukovat, jsou vodík, hélium a možná stopy lithia, ale žádné jiné kovy. Cokoli atomicky těžší než vodík a hélium je považováno za kov, včetně například kyslíku.

 

(Poznámka: V tomto kontextu, astronomové užívají termín kov jinak; ne tak, jak je termín užíván v chemii).

 

Proto první hvězdy vesmíru mohly být složeny pouze z vodíku a hélia, a tyto hvězdy jsou známy jako hvězdy populace III.

 

Hvězdy, které pozorujeme ve vesmíru dnes, všechny obsahují kovy, jako třeba hvězdy populace I, jež jsou bohaté na kovy, a hvězdy populace II, jež jsou na kovy chudé. Hvězdy populace I, obsahující přibližně 2-3% kovů, nalézáme ve spirálních ramenech a discích galaxií. Hvězdy populace II, obsahující jen 0.1% kovů ve svém světelném spektru, pozorujeme kolem hala galaxie, v globulárních shlucích, a v ústřední výduti galaxie.

 

Globule = přibližně kulová temná mlhovina. Vlastní gravitací se globule mění v prahvězdy. Globule představují mateřskou mlhovinu hvězd. (pozn. překl.).

 

Chybějící hvězdy

 

Tato označení přijali astronomové na základě umístění hvězd v galaxii, pohybu prostoru, a kovového mejkapu. Hvězdy produkují těžší prvky užitím dalších stadií jaderné syntézy ve svých jádrech. Podle evoluční teorie chemického obohacování, čili jak hvězdy produkují těžší prvky, tyto prvky jsou vyvrhovány zpět do vesmíru erupcemi jako třeba výbuchy supernov. Tímto způsobem jsou pozdější generace hvězd kontaminovány těžšími prvky. Takže podle evoluční teorie čím později se hvězda vytvoří, tím více kovů by měla obsahovat.

To znamená, že kdyby byl model velkého třesku pravdivý, někde ve vesmíru bychom měli vidět hvězdy bez spektrálních čar produkovaných kovy. Dále, protože hvězdy populace III jsou předky všech pozorovaných  hvězd populace I a II, velká množství by jich měla být identifikována již dávno. Ale takové hvězdy nebyly nikdy objeveny; i světlo z nejvzdálenějších galaxií má čáry kovů ve svém spektru. Hvězdy populace III jsou zásadní pro model velkého třesku, ale nebyly pozorovány. Proto velký třesk není přijatelným vědeckým modelem, pokud něco, co teorie požaduje, neexistuje.

 

Vědci, kteří prosazují model velkého třesku, zkoušejí odmítnout tuto situaci s chybějícími hvězdami populace III argumentem „hop nebo trop“. Kdyby evoluční astronomové našli jedinou hvězdu populace III, tvrdili by, že to dokazuje jejich model, ačkoli potřebují masivní počty hvězd populace III, aby vysvětlili vše, co vidíme. Navíc, fakt, že nikdo nenašel hvězdu populace III, je vysvětlován tak, že  prý hvězdy populace III musely být mimořádně masivní a proto rychle vyhořely. Tímto vysvětlením „prý musely být“ je model velkého třesku v myslích evolucionistů potvrzen. Jak tedy jim to lze vyvrátit? Důkazy budou vždy znásilněny tak, aby se hodily do teorie, ať už jsou jakékoli.

 

I když evoluční astronomové připustí, že hvězdy populace III chybí, angažují se ve speciální obhajobě, aby se vyrovnali s faktem, že hvězdy populace III nikdy nikdo nenašel. Jak pohodlné: všechny hvězdy populace III jsou  tak masivní, že vyhoří a zmizí dříve, než alespoň jediná může být detekována. Jinými slovy, jak může někdo říci, že hvězdy populace III jsou super masivní, když nikdo neviděl ani jedinou, aby to mohl vědět? Zastáncům velkého třesku musíme připomenout, že věda je založena na ověřitelných důkazech, ne hypotetických dohadech! Neexistují-li důkazy o hvězdách populace III, pak postulovat důvody pro jejich neexistenci je nevědecké.

 

Příběh typu „a je to“

 

Jejich argumentace je v rozporu s tím, co vidíme ve vesmíru, protože 90% pozorovatelných hvězd má NÍZKOU HMOTNOST! Mají astronomové „ověřitelný mechanizmus“ k zodpovězení otázky, proč by se vesmír tak náhle změnil? Jinými slovy, máme zde další příběh „a je to“: údajná kosmická exploze vytvoří všechny první hvězdy „super masivní“ do té míry, že vyhoří rychle (proto nikdo nemůže žádnou z nich najít), a pak vytváří vesmír malé, trpasličí hvězdičky, jako třeba naše slunce, jež tvoří převážnou většinu všech hvězd.  

 

A dále, díváme-li se napříč vesmírem, zpět v čase do doby, kdy prý došlo k velkému třesku, světlo, které vidíme, obsahuje spektra kovů! Zde bychom měli alespoň nalézt nějaké světlo, které by bylo prosto spektra kovů; ale běda, kovy byly zřejmě přítomny na počátku času. A když vše ostatní selže, říkají nám evolucionisté nyní, že hvězdy populace II jsou znečistěné hvězdy populace III, ale jaký ověřitelný, dokazatelný mechanizmus mohou vědci najít pro to, aby ukázali, jak se to mohlo stát?

 

Bohužel, zastánci velkého třesku přijímají vírou základní požadavky své teorie navzdory pozorováním, která jednoznačně do tohoto modelu nezapadají.

 

Odkazy:

 

(1) Steve Miller, s B. A. ve filozofii a apologetice, je amatérským astronomem a bývalým prezidentem Calumetovy astronomické společnosti. Je častým přednášejícím na seminářích kreační astronomie.

Zpět