Evolu�n� teorie je �ploch� Zem� rozumu�. Zavrhn�me ji a dr�me se reality

Pavel K�brt

 

Kulatost Zem� je v�Bibli zv�stov�na u� p�ed tis�cilet�mi a arab�t� u�enci ji brali jako samoz�ejmost p�ibli�n� nejm�n� od�9. stolet� n. l. (vypo�etli obvod rovn�ku s�chybou m�n� jak 200 m). Dnes je tento fakt i dob�e pozorovateln� z�vesm�ru, nicm�n� v�dy bylo mo�n� pom�rn� snadno zjistit, �e Zem�koule nen� placka (t�eba pozorov�n�m kulat�ho Slunce a M�s�ce, zemsk�ho st�nu p�i zatm�n� M�s�ce nebo mo�sk� hladiny atd.). Bezbo�n�ci ov�em dlouho o kulatosti Zem� nic nev�d�li. A potom, kdy� se dozv�d�li, zas nev�d�li, �e je o n� u� d�vno naps�no v�Bibli. Proto Bibli myln� ozna�ovali za nev�deckou a tvrdili, �e �Bible u�� plochou Zemi� � co� bylo sv�dectv� ne o Bibli, ale o jejich neznalosti a ploch�m my�len�. Zem� skute�n� ploch� je, vzhledem ke sv�mu obrovsk�mu povrchu (510 mil. �tv. km), ale Zem�koule plochou deskou v prostoru nen�. V�ci, kter� lze pozorovat, pat�� do p��rodov�dy, ostatn� do d�jepisu �i jin�ch oblast� lidsk�ho pozn�v�n�. O pozorovateln� skute�nosti se op�raj� hlavn� kreacionist�, zat�mco evolu�n� teoretici vypr�v� mnoho p��b�h� o minulosti, kter� pozorovat dnes nejde a pr�v� se sou�asn�m pozorov�n�m jsou v�rozporu, tedy s realitou. Ten rozpor je tak obrovsk�, �e m��eme evolu�n� teorii ozna�it za plochou Zemi rozumu. Aby tento rozpor (mezi pozorov�n�m sou�asn� reality a evolu�n� v�rou) evolu�n� ideologov� odstranili, ��kaj�, �e evoluci v�kr�tk�m �asov�m �seku pozorovat nejde, �e vy�aduje miliony let a ned� se �lov�kem pozorovat. T�m ov�em sami dokazuj�, �e nejde o p��rodn� v�du, ale o d�jepravu �i ideologii, proto�e to, co nejde pozorovat, nepat�� do p��rodn�ch v�d. Uka�me si n�kolik p��klad� o�ividn�ho rozporu mezi realitou a evolu�n�m u�en�m. Hned to prvn�, co n�s p�ekvap�, je ono samotn�, zcela nev�decky um�l� udr�ov�n� t�to vadn� hypot�zy p�esto, �e v�zkumy u� p�es sto let ukazuj� zcela jin�m sm�rem.

1. Kreacionista u��: kdy� n�kdo p�ijde s novou�hypot�zou o minulosti (s n�padem, jak a co se kdysi stalo a nestalo) a snese pro to �adu argument�, prov��me tyto argumenty. Jsou-li potvrzeny dal��mi v�zkumy a pozorov�n�m, v�po�ty, n�lezy z�ter�nu a t�eba i na�� zku�enost�, pracujme s�touto hypot�zou d�l, testujme ji, dopl�ujme atd.; zjist�me-li v�ak, �e p�vodn� argumenty pro podporu t�to hypot�zy byly myln�, �e se autor dopustil chyb, nespr�vn�ch z�v�r� �i pozorov�n� u� p�i samotn�m stanovov�n� t�to hypot�zy, zavrhn�me celou hypot�zu jako chybnou (byla stanovena a je zalo�ena na z�klad� myln�ch argument�) a v�ce se touto hypot�zou nezab�vejme, je to omyl. Bylo takto p�istupov�no k�Darwinov� hypot�ze?�

 

Darwin p�i�el v polovin� 19. stolet� s�n�zorem, �e v�e �iv� v�na�em sv�t� nevzniklo na z�klad� promy�len�ho tv�r��ho �sil�, tedy inteligentn�m stvo�en�m, ale �e to vzniklo samovoln�, jen ne��zenou samoorganizac� hmotn�ch soustav prvk�, bezc�lnou evoluc�. Ta vedla k�postupn� transformaci t�l organizm� z�jednodu���ch forem ke slo�it�j��m. Pro tuto hypot�zu snesl �adu argument� z�r�zn�ch oblast� p��rody, kter� se v�ak dal��m v�zkumem uk�zaly biolog�m jako zcela myln� � prakticky v�echno, na �em sv�j evolu�n� n�pad zalo�il, je z�hlediska sou�asn�ho pozn�n� chybn�, nap�. d�di�nost z�skan�ch znak�, rekapitula�n� pravidlo, chemick� jednoduchost p�em�ny ne�iv� hmoty na �ivou bu�ku, hromad�n� nov�ch d�di�n�ch informac� p�i segregaci plemen, podobnost embry� nep��buzn�ch organizm� a dal��. Z�toho d�vodu by bylo �estn� ud�lat to, co se v�takov�m p��pad� v�dy d�l�: zavrhnout jeho hypot�zu o postupn� transformaci (evoluci) organizm� jako mylnou a u� ji v�ce nepou��vat, proto�e byla zalo�ena na omylech. Tak se to d�l� s�ka�dou jinou falzifikovanou hypot�zou. D�l se u� nevylep�uje, nezkoum�, ale zavrhne se. Pro� se tak nestalo pr�v� u Darwinovy hypot�zy? Proto�e ta jako jedna z�m�la hypot�z �zce souvis� s�p��stupem k��ivotu, mor�lkou, obrazem, kter� si ka�d� �lov�k o sv�t� a smyslu sv� existence d�l�. �zce souvis� s�n�bo�enstv�m �i ateismem (p��p. agnosticismem) a nejhlub��mi z�hyby lidsk�ho srdce. Proto tato hypot�za o p�vodu na�eho sv�ta z�stala d�l v�niv� vyzn�van�, znovu a� znovu pozm��ovan�, rozv�jen� a vylep�ovan� � proto�e posiluje v�n�kter�ch lidech u� p�edem cht�n� �i obl�ben� postoj k��ivotu a k��en� obraz sv�ta � p�esto�e jak z�p��rodov�deck�ho hlediska tak i z�hlediska historick�ch z�znam� je tento obraz zcela nere�ln� a fale�n�. �

 

2. Kreacionista u��: pozorujme chov�n� ne�iv�ch prvk�. Jev� dnes n�jak� soustava ne�iv�ch prvk� sklon dlouhodob� se vyv�jet, evolvovat, st�vat se st�le slo�it�j�� a slo�it�j�� v�pr�b�hu �asu? Pozorujeme n�co takov�ho dvacet, t�icet sto �i dv� st� let u n�jak� chemick� slou�eniny �i souboru prvk�? Popsal n�jak� odborn� �asopis takov� jev v�laborato�i �i ve voln� p��rod�?�

 

Nikde nic takov�ho nepozorujeme, nikde nic takov�ho nebylo pops�no. Dnes pozorujeme, �e otev�en� soustavy prvk� podl�haj� samovoln�mu vzr�stu entropie, morfol�ze (ztr�t� vazeb, funk�nosti, tvaru), degeneraci informa�n�ho obsahu, rozpadaj� se a st�rnou. Proto nesed�me a ne�ek�me, a� se n�m v�ci kolem n�s vyvinou a vylep��, ale mus�me vynakl�dat na vznik nov�ch v�c� a udr�en� funk�n�ho stavu v�c� star�ch tv�r�� �sil�, mus�me v�e inovovat, opravovat, vym��ovat sou��stky, rekonstruovat a restaurovat. �ada samovoln�ch degenerativn�ch zm�n je nevratn�ch a mus�me pak takovou v�c vyhodit, recyklovat atd. Tento proces samovoln�ho �padku a degenerace ne�iv�ch v�c� kolem n�s je stejn� tak dob�e pozorovateln� ve fyzik�ln�ch, jako i v chemick�ch soustav�ch (slou�enin�ch) a termodynamick� rovnice, kter� ho popisuj�, jsou uplat�ov�ny ve fyzice i chemii. Zavrhn�me proto tvrzen�, �e v�d�vn� minulosti to v�echno bylo jinak, kdy� p�ece jak lidsk� v�robky tak �iv� organizmy jsou sestaveny ze stejn�ch prvk� (kysl�k, uhl�k, vod�k, v�pn�k, �elezo, k�em�k, dus�k atd.). Opus�me tvrzen�, �e se ne�iv� prvky kdysi d�vno samy od sebe vyv�jely od jednoduch�ch molekul a� ke slo�it�m struktur�m �ivota, jako myln�. Nevyv�j�-li se v�kr�tk�m �asov�m intervalu (des�tek �i stovek let), pro� v��it, �e se vyv�jely v�dlouh�m �ase (miliony let)? Je to v�rozporu se sou�asn�m pozorov�n�m i proti logice. Dr�me se reality.

 

�3. Kreacionista u��: studujeme �iv� organizmy, jak se dnes m�n�, co se v nich d�d� a co se naopak nep�ed�v�, co je nov� a co stejn� v�pr�b�hu generac�. Pozorujeme n�kde v�p��rod� nebo v laborato�i, �e se jednobun��n� organizmy vyv�jej� a st�vaj� mnohobun��n�mi a �e mnohobun��n� vyv�jej� nov�, p�edt�m nezn�m� org�ny ve sv�ch t�lech by� jen v n�znaku? Bylo n�co takov�ho pops�no v�odborn� literatu�e, na rozd�l od v�vojov� bezv�znamn�ch zm�n a rozd�l� mezi generacemi?

 

�Nic takov�ho v�dci, chovatel� nebo p�stitel� nepozoruj� a nebylo to nikdy pops�no, ani na �ivo�i��ch, rostlin�ch �i houb�ch. V�voj ve smyslu samovoln�ho vzr�stu informa�n�ho obsahu (u jednobun��n�ch) a morfologick� �i fyziologick� slo�itosti a� k��rovni nov�ch org�n� (u v�cebun��n�ch) nepozorujeme ani na rychle se mno��c�ch organizmech (jednobun��n�ch, hmyzu apod.), ani na vy���ch organizmech v�pr�b�hu des�tek �i stovek let, po kter� existuj� z�znamy a experimenty. Zavrhn�me proto tvrzen�, �e se organizmy v�d�vn� minulosti vyv�jely, jako myln�, proto�e se nevyv�jej� ani dnes. Dr�me se reality.�

 

4. Kreacionista u��: v�e, co dnes vykazuje rysy extr�mn� slo�itosti, a� u� jsou to lidsk� v�robky nebo �iv� organismy vykazuj�c� r�st, l�tkovou v�m�nu, rozmno�ov�n�, dr�divost, adaptabilitu a negentropii, je d�sledkem bu� tv�r�� inteligence, nebo do soustavy vlo�en�ho programu, souboru informac�, kter� je u �iv�ch organizm� p�en�en (kop�rov�n) z�generace na generaci a kter� je pak exprimov�n do konkr�tn�ho fenotypu. Zcela obdobn� pracuje i �lov�k, kdy� konstruuje svoje v�robky pomoc� ji� existuj�c�ch program�, jen nen� schopen napodobit tak obrovskou programovou slo�itost, jak� je v p��rod�. Pozorujeme-li tedy �ivou a ne�ivou p��rodu, mus�me se pt�t, zda n�kde spont�nn� (samovoln�) takov�to programy v�p��rod� vznikaj�.

 

�Nic takov�ho nikde nepozorujeme, ani to nebylo nikde nikdy zdokumentov�no. Programy a soubory informac� vznikaj� bu� p�soben�m �lov�ka � program�tora, nebo se p�ed�vaj� jen kop�rov�n�m program� ji� p�vodn�ch, od po��tku existuj�c�ch. Jejich samovoln� vznik nikde nepozorujeme. Proto zavrhn�me my�lenku, �e byla kdysi doba, kdy tomu bylo jinak ne� dnes a kdy programy (soubory informac�) se samovoln� tvo�ily. Je to v�rozporu s�realitou.

 

�5. Kreacionista u��: pozorujeme okol� na�� Zem� a pt�me se, zda na v��i Zemi bl�zk�ch vesm�rn�ch t�lesech slune�n� soustavy, t�eba na M�s�ci, Venu�i �i Marsu existuj� podobn� v�ci t�m, kter� vid�me i zde, na povrchu na�� planety.

 

�Z�dosavadn�ch pozorov�n� je z�ejm�, �e na okoln�ch t�lesech nen� ��dn� �iv� p��roda, rostliny, �ivo�ichov�, pt�ci �i lid�. Dokonce ani jednodu��� v�ci neshled�v�me na t�chto t�lesech, jako je voda, atmosf�ra nebo alespo� n�jak� n�znak evolu�n�ch proces� �i snaha o v�voj �ehokoli. Po��te�n� podm�nky t�chto t�les byly velmi podobn� Zemi, a p�ece kone�n� stav je zcela, diametr�ln� rozd�ln�. Jakoby tam evoluce �zaspala�. Nav�c v�laborato�i je mo�n� m�nit a simulovat podm�nky na t�chto t�lesech je�t� promy�len�ji a plynuleji, kombinovat rozli�n� varianty, ale i zde se ukazuje, �e samy fyzik�ln�, chemick� i jin� podm�nky (zm�ny teploty, tlaku, ph, slo�en� atmosf�ry, pad�n� meteorit�, v�buchy vulk�n�, chemick� slo�en� regolitu, v�boje a dopady r�zn�ch energi� atd., atd.) nesta�� ke vzniku uspo��danosti t� �rovn�, kterou vid�me na Zemi, ani t� nejjednodu���. Zavrhn�me proto evolu�n� spekulace o �p��hodn�ch podm�nk�ch�, d�ky kter�m je tu n� sv�t, jako zcela myln�. Ony p��hodn� podm�nky byly na po��tku na�� slune�n� soustavy prakticky toto�n� pro �adu bl�zk�ch t�les � Stvo�itel v�ak vybral pouze Zemi pro svou dal�� �innost, ostatn� t�lesa nechal �horem (na pospas neexistuj�c� evoluci). Proto v�sledek je zcela rozd�ln�. Dr�me se tedy pozorovateln�ho, tj. reality.

 

�6. Kreacionista u��: ka�d� velk� ud�losti v�d�jin�ch zem�, zvl�t� jsou-li dlouhodob�, zanech�vaj� svoje stopy a z�znamy v�zemsk�ch vrstv�ch (podobn� i v p�semn�ch vzpom�nk�ch n�rod�, o tom viz d�le), lze je rozpoznat v sedimentech, skaln�ch formac�ch, hornin�ch, ledovc�ch atd. Pozorujeme v�zemsk�ch vrstv�ch stopy po chemick� evoluci, nap�. miliardy tun zbytk� dus�kat�ch slou�enin, purin�, aminokyselin, �i n�jak�ch proteinogenn�ch slou�enin? M�me v�zemsk�ch vrstv�ch d�kazy, �e kdysi byla Zem� bez kysl�kov� atmosf�ry, jak tvrd� spekulace kolem chemick� evoluce a vzniku �ivota?

 

�Nic takov�ho v�zemsk�ch hornin�ch nepozorujeme by� jen v n�znaku. Nenal�z�me ��dn� stopy po chemick� evoluci, ale naopak �etn� stopy po voln�m vzdu�n�m kysl�ku u� v� nejstar��ch vrstv�ch, co� by chemickou evoluci zcela znemo�nilo. Proto zavrhn�me neopr�vn�nou spekulaci, �e na po��tku byla atmosf�ra Zem� bez kysl�ku a pod n� oce�ny nasycen� miliardami tun organick�ch chemick�ch prvk� a biogenn�ch slou�enin, kter� se samovoln� vyv�jely stovky milion� let a� ke vzniku prvn�ch bun�k a primitivn�ch organizm�. Tento obraz o minulosti je zcela mimo realitu.

 

�7. Kreacionista u��: zkoum�me po cel�m sv�t� usazen� vrstvy a v�nich obsa�en� zabit� a �asto zni�en� organizmy, tedy fosilie neboli zkamen�liny, stopy d�vn�ho �ivota. Vedle zahynul�ch bezobratl�ch vodn�ch �ivo�ich� (kte�� tvo�� asi 95% v�ech zkamen�lin) m�me tak� velk� mno�stv� zkamen�lin suchozemsk�ch �ivo�ich�, plaz�, pt�k�, savc� i lid�, n�kdy jsou to doslova h�bitovy zkamen�lin. Pozorujeme na t�chto zkamen�lin�ch postupnou transformaci miliard organism� od mo�sk�ch organizm� na suchozemsk�, p�es oboj�iveln�ky k�plaz�m, pt�k�m, savc�m a lidem? Pozorujeme postupn� v�voj kon�etin, plic, k��del, pe��, nap�imov�n� p�te�e a vznik lidsk�ho t�la? Pozorujeme na milionech t�chto zkamen�lin, kter� dnes m�me k dispozici, n�jak� jejich spojit� v�voj, od organizm� v�nejni���ch vrstv�ch zem� a� po ty nejsvrchn�j��?

 

�Ne, nic takov�ho v�sedimentech neexistuje ani v�nejmen��ch n�znac�ch. Vzorek zkamen�lin, kter� m�me ve sv�t� k�dispozici, je dnes u� v�c jak statisticky dostate�n� a reprezentativn�; p�esto v�n�m nelze pozorovat ��dn� postupn� v�voj organizm�: naopak, stagnaci �i zachov�n�, degeneraci a vym�r�n�, p��padn� mendelovskou variabilitu. Krom� vyhynul�ch �ivo�ich� nal�z�me ty sam� nebo velmi podobn�, dnes �ij�c� organizmy, tak� ve zkamen�lin�ch. Proto zavrhn�me my�lenku postupn�ho v�voje jako neudr�itelnou. Zkamen�liny mnohem realisti�t�ji vypov�daj� o obrovsk� celosv�tov� potop�, jak ji l��� Bible a �ada dal��ch starov�k�ch liter�rn�ch pramen�. Dr�me se proto reality, kterou zkamen�liny skute�n� zobrazuj� � ne toho, co bychom v�nich cht�li vid�t (tedy evoluci).�

�8. Kreacionista u��: Darwin m�l n�pad, ale postupn�m prov��ov�n�m jeho re�lnosti se uk�zalo, �e tento n�pad byl omyl. Jedna z�v�c�, kter� Darwin nemohl ve sv� dob� prov��it, bylo st��� zemsk�ch vrstev, zkamen�lin �i dokonce Zem� a vesm�ru. Tehdy neexistovaly hmotov� spektrometry ani jin� metody m��en� st��� a Darwin se jen dohadoval a p��l si, aby se vysok� st��� Zem� jednou v�budoucnu potvrdilo. Dnes, v�ce jak sto pades�t let pot�, se ukazuje, �e m��en� st��� je velmi obt�n� �kol a velkou roli p�i n�m hraje o�ek�v�n� a p�edpoklad, jak velk� st��� asi nam���me a nam��it tou��me. Evolucionist� se pro svou hypot�zu neobejdou bez milion� let, a tak si vyb�raj� ty v�sledky datov�n�, kter� potvrzuj� jejich p�edpoklady. Stejn� tak kreacionist� poukazuj� na velkou �adu v�sledk�, kter� ukazuj� zcela opa�n�: na velmi n�zk� st��� Zem� i vesm�ru, zemsk�ch vrstev i zkamen�lin, jen v���d� tis�c�, nikoli milion� let, na z�klad� �ady m��en�, v�po�t� a pozorov�n�.

 

�Proto ot�zku po st��� na�eho sv�ta nech�vaj� n�kte�� v�dci bu� zcela otev�enou, anebo se klon� k�t�m metod�m a v�sledk�m, kter� potvrzuj� jejich zamilovanou hypot�zu. Bible nap�. jednozna�n� vypov�d�, �e ke stvo�en� sv�ta (vesm�ru, Zem�, �ivota) do�lo p�ed �esti tis�ci lety b�hem �esti na�ich b�n�ch dn�. Tento v�k je podpo�en mnoha sou�asn�mi v�zkumy a m��en�mi. Dr�et se reality znamen� v�tomto p��pad� po�kat na dal�� v�zkumy, proto�e v�sou�asn� dob� je datov�n� zna�n� nejednozna�n�.

 

�9. Kreacionista u��: lid� p�ed n�mi nebyli ��dn� poloopice, chrochtaj�c� primitivov� s�polovi�n�m mozkem a n�zk�mi schopnostmi. V�echny antropologick� n�lezy lze za�adit bu� do kategorie �plnohodnotn� �lov�k�, nebo zv��e. Sou�asn� v�deck� a technick� pokrok nen� d�n evoluc� mozku, jak si lid� b�n� pletou, ale fyzick�m hromad�n�m poznatk� a jejich p�ed�v�n�m dal��m lidsk�m generac�m � jen takto, vlastn� vn�j�kov�, mimo t�lesn� schopnosti a geneticky podm�n�n� znaky, je umo�n�n technick� pokrok lidstva. Mozek a jeho schopnosti se t�m nem�n�. Jin�mi slovy: lidem p�ed tis�cilet�mi to myslelo stejn� dob�e (ne-li l�pe) ne� n�m (v�dy� geny pro vznik mozku se p�ed�vaj� st�le stejn� z�generace na generaci jen kop�rov�n�m), ale proto�e d�vn� lid� �ili �asov� p�ed n�mi, nem�li tolik nahromad�n�ch poznatk� o sv�t� a jeho fungov�n� (z p�edchoz�ch generac�), jako m�me my, kte�� jsme tyto informace p�evzali od p�edchoz�ch generac�, proto ani nem�li mo�nost pracovat s�nimi a aplikovat je na okoln� sv�t, nap�. na techniku. Co v�ak na�i d�vn� p�edci dok�zali hned od sam�ho po��tku sv� stvo�en� existence, bylo, pozorovat okoln� p��rodu i vesm�r, po��tat pom�rn� slo�it� matematick� v�po�ty a zaznamen�vat svoje poznatky i historick� ud�losti. Nal�z�me v�jejich z�znamech podporu evoluce nebo sp�e stvo�en�?

 

�Ve starov�k�ch z�znamech r�zn�ch n�rod� po cel�m sv�t� m�me zaznamen�ny vzpom�nky na ud�losti, kter� se vztahuj� ke stvo�en� a jeho n�sledn�mu z�niku celosv�tovou potopou. Zaznamen�ny jsou vzpom�nky na d�vn� zlat� v�k lidstva, r�j, p�d civilizace a potopu sv�ta v�d�sledku lidsk� �patnosti, a dal�� ud�losti po potop�. Archeologov� mohou potvrdit rychl� (neevolu�n�) n�r�st starov�k�ch civilizac� po potop� a odborn�ci na starov�kou literaturu v�, �e lidstvo prost�ednictv�m mnoha n�rod� zaznamenalo p�semn� to, co tvrd� i Bible a co lze tak� prok�zat v�zkumy z ter�nu. �asov� dramaticky rychl� (nikoli se stovky tis�c let se vyv�jej�c�) vyno�en� se starov�k�ch civilizac� s�jejich nes�etn�mi dovednostmi i architekturou, to v�e ani trochu nevypov�d� o postupn�m v�voji �lov�ka ze zv��at b�hem statis�c� let, ale o velmi rychl�m osidlov�n� zem� po potop�, uplat�ov�n� star�ch znalost� a rychl�m rozvoji starov�k�ch civilizac�.� Dr�me se proto reality, o kter� krom� p��rodov�dy vypov�daj� i v�dy o historii, nap�. archeologie.

 

�10. Kreacionista u��: je na�e sou�asn� a z�rove� tis�cilet� zku�enost lidstva evolu�n�, nebo krea�n�? M�me svoji ka�dodenn� zku�enost s�t�m, �e se kolem n�s v�ci vylep�uj� nebo alespo� nezhor�uj�, �e jsou st�le tak p�kn� a nov�, jako kdy� byly vyrobeny, nar��me ka�d� den na zku�enost, �e nen� t�eba p�em��let, studovat, u�it se ovl�dat dovednosti v�r�zn�ch lidsk�ch oborech, ale sta�� jen �ekat, sed�t, d�vat se, jak se v�e kolem n�s samo od sebe udr�uje, vylep�uje a vyv�j�? M�me n�kde z�znamy lid� o jejich zku�enostech s�evoluc�, samovoln�m v�vojem, nebo sp�e se stvo�en�m a nutnost� do samovoln�ho b�hu ud�lost� a hmotn�ch d�j� zasahovat tv�r��m �sil�m?

 

�Na�e lidsk� zku�enost, a� u� jsme vzd�lan� nebo nevzd�lan� je, �e chceme-li, aby v�ci fungovaly, aby byly u�ite�n�, hezk� a dlouho vydr�ely, mus�me zapojit do tohoto �sil� mozek a rozum � a to t�m v�c, ��m je v�c slo�it�j��. Obrazn� �e�eno, mus�me materi�l a v�ci nutit do funkce a stavu, do kter�ho by samy od sebe nikdy nedosp�ly, ale naopak, ze kter�ho se samy od sebe postupn� vzdaluj� � proto jsou �koly a u�ili�t�, v�zkumn� �stavy a v�deck� pracovi�t�. Stejn� jako se na�e zahr�dka neobejde bez n�s, zahradn�k�, tak se neobejde laborato� bez laboranta a tov�rna bez d�ln�k� a projektant�. To je pozorovateln� zku�enost dne�ka i p�ejat� z�minulosti. Tvrzen�, �e evoluce vy�aduje miliony let a nen� mo�n� s�n� m�t zku�enost a pozorovat ji v�sou�asnosti, je jen �e�nick� f�gl. Tak argumentuje ideologie a zaslepen� fanatismus. P��rodn� v�da se zab�v� jevy jasn� pozorovateln�mi, v�echno ostatn� pat�� n�kam jinam. Dr�me se proto reality.

 

Zp�t