Proč nejsem
evolucionistou
Pavel Kábrt: reakce na seriál ČT2 „Evoluce“
Často
se setkáme s tvrzením, že obhajovat historii evolučních
procesů v minulosti patří do vědy, zatímco obhajovat
historicitu stvoření patří do náboženství. Tento názor je
velmi rozšířený. Jenže evolucionisté by se svou teorií už
dávno propadli, kdyby jejich hypotéza neměla charakter měkké
gumy. Tuto věčnou elastičnost jí zajišťuje jediný,
žádným přírodovědecky zjištěným faktem neodůvodnitelný
předpoklad: před vznikem světa a jeho struktur (neživých
i živých) NIC a NIKDO neexistoval.
Toto je conditio sine qua non, tedy podmínka
nevyhnutelně nutná, aby evoluční teorie přežila test
pravdivosti za všech okolností!
Pyramidy,
hrady a zámky, staré domy, potopené lodě a různé staré
artefakty z minulosti, skalní kresby, případné kanály na
Marsu (kdyby tam byly) či stále hledaná složitěji
namodulovaná frekvence z kosmu (kdyby přišla), to vše
musí (!) mít svého inteligentního původce. To museli
udělal myslící bytosti ať už zde na Zemi nebo na Marsu
(případně „Vesmírňané“). To by příroda/náhoda
rozhodně nedokázala. Avšak samotného autora pyramid
(člověka), marských kanálů (Marťana) či složitěji
namodulované frekvence z kosmu (Vesmírňana) – toho už si
udělala příroda/náhoda jen tak sama. Stačilo teploučko,
voda, záření a miliony let. Pyramidy, kanály a radiová
frekvence ateistovi dokazují, že za tím stojí inteligence -
avšak bytosti, které toto vytvořily, ty na svůj inteligentní
původ nárok nemají. Dům musí mít svého inteligentního
stavitele, sám stavitel však už ne. Hodinky vznikly jen díky
tvůrčí inteligenci (to ateista nejen dovoluje, ale přímo
vnucuje), hodinář nikoli. Škoda, že na tuto pseudologiku
přistoupili i mnozí věřící lidé.
Kuriózní
ateistické náboženství je v silném rozporu i s obyčejnou
lidskou zkušeností - přece s tvořením a výrobou (kreací a
produkcí) z popudu inteligence máme mnoho zkušeností
dennodenně, stejně jako s tím, že v přírodě vzniká vše
podle složitého programu (ID – inteligentní design), tedy ne
samovolně. Jak bohatou zkušenost však máme s tím, že se
věci tvoří samy od sebe, samy od sebe se vylepšují,
zdokonalují, tedy evolvují? Řekl bych, že pražádnou, proto
je třeba nás o tomto procesu neustále přesvědčovat, jak to
nyní dělá ČT2. Tento evoluční proces prý proběhl
v minulosti, hodně dávno, a dnes už se to neděje.
Nepřipomíná nám ono „dávno tomu dávno“ či „bylo
nebylo“ jistý literární žánr?
Díky
uvedenému předpokladu (že na počátku všeho složitého
v minulosti nebyla žádná inteligence) evoluční teorie nemůže
nikdy padnout a prokázat se jako chybná jen následkem
lidských argumentů a snah. Díky tomuto předpokladu může
být Českou televizí vysílán seriál Evoluce třeba
donekonečna, a ať je jeho obsah sebepochybnější, bude se
líbit. Prostě svět musel vzniknout evolučně, neboť
předem „víme“, že žádný jeho konstruktér neexistuje,
že na počátku bylo NIC. A teď tu je svět, dokonce s živými
bytostmi. Takže jediným možným řešením je bez ustání
hledat mechanizmy a krkolomná vysvětlování, jak náš
svět, včetně života v něm, vznikl sám od sebe z onoho
NIC. Jinak vzniknout nemohl, když stvořitel neexistuje,
respektive nepatří do vědy a jen teologové si o něm smí
povídat, ne však vědci.
Ani
nález velké lodě
Kdyby
se našla obrovská loď na Araratu ve výšce
Netušil,
že jeho hypotéza se stane jediným povoleným vědeckým
přístupem v řešení otázky našeho původu, vědeckým
náboženstvím, které bude milováno a vášnivě vyznáváno
již krátce po uveřejnění jeho knih. Netušil, že i když se
žádné přechodné zkameněliny nakonec nenajdou, jeho teorii
to už neohrozí, protože se stane životním krédem mnoha
lidí a pilířem moderního materializmu. Netušil, že jeho
teorie se krátce po jejím zveřejnění nebude dokazovat, ale
už pouze vyznávat! Biochemik Michael Behe může vyjmenovat
celý seznam orgánů „neredukovatelně komplexních“, které
nemohou vzniknout „četnými následnými malými
modifikacemi“, ale evoluční apoštol biolog Richard Dawkins
mu na to vždy jen bude odpovídat slovy: raději se víc na to
snažte přijít, jak to vzniklo. Neříkejte „to nešlo“,
ale usilujte přijít na to, jak to evoluce vytvořila. A
nepomáhejte si berličkou inteligence.
Když
najdete svůj byt po dlouhé době uklizený, vše umyté a na
svém místě, pokud nechcete nikomu za ten úklid děkovat,
stanovte si jednoduchý evoluční předpoklad: udělalo se to
samo. Tuto premisu už nikdy více nezkoumejte! Váš
budoucí úkol už jen bude: Jak se to samo
udělalo, a nikoli zda se to samo udělalo!
Soustřeďte se pouze na to, jakými mechanizmy třeba průvan
zametl prach z podlahy, zda to mohl být vnější podtlak
z ulice, co vysálo nečistoty ven z místnosti, jakým
způsobem voda umyla okna a opláchla nádobí v dřezu a jaké
síly dopravily talíře do skříňky nad ním. Že to není
možné? Zdá se vám to přitažené za vlasy? Jen se víc
snažte na to přijít a nepomáhejte si berličkou nějaké
milující bytosti, která to udělala. O tom je
evoluční teorie! Nezdá se vám, že oko vzniklo
tak, že světlo dráždilo miliony let slepou buněčnou tkáň
a mutace vybíraly ty nejpříznivější odchylky genetického
kódu, až slepá hmota začala vidět? Nezdá se vám, že
křídlo vzniklo tak, že plazi běhali, skákali a padali ze
stromů a náhodné mutace stále předhazovaly selekci nová a
nová řešení směrem k možnosti létat? Nezdá se vám, že
se neživá hmota sama oživila? Jen se víc snažte,
určitě na něco přijdete! Jen nepřipusťte
„prostoduché a laciné kreační“ řešení (že vám
někdo, kdo vás má rád, uklidil, a kdysi dávno vám někdo
vytvořil oči a dal vám život) – to by bylo
„nevědecké“ a hlavně by se tak zastavil pokrok vašeho
úsilí přijít na to, jak se to udělalo samo. Nenechte se
odradit žádnými námitkami, že „tak to přece nemohlo
jít“ a že je řada důkazů proti. Všechny, kteří to
tvrdí, onálepkujte náboženskými fanatiky, fundamentalisty,
metafyziky a pseudovědci. Naopak, vaše úsilí nazvěte
„pravá vědecká metoda“.
Darwin
založil svoji teorii na pěti přírodovědeckých omylech.
Chybně si myslel: 1. že buňka je primitivní chomáček
chemikálií, který mohl vzniknout jen tak náhodně kdysi
dávno v nějaké teplé kaluži vody. Ne, není a nemohla, jak
ví současná biochemie. 2. že vlastnosti získané během
života jsou dědičné a předají se na potomstvo. Ne, nejsou a
nepředají, jak ví současná genetika. 3. že mutacemi, bojem
o život a přírodním výběrem (selekcí) vzniknou nová
plemena, druhy, rody, čeledi, řády, třídy a kmeny. Tak ne,
ale díky složitému programu (genomu), o kterém Darwin neměl
tušení, mohou vznikat rozličné variety, které však
nepřekročí jisté bariéry (přibližně v mezích čeledi,
tj. psovití, kočkovití atd.), jak ví současná biologie a
tisíciletá chovatelsko šlechtitelská zkušenost. 4. že
ontogeneze rekapituluje fylogenezi; nerekapituluje, zárodky
neopakují žádná předchozí stádia, jak ví současná
embryologie. Tento Haeckelův nesmysl a podvod je již
opouštěn. Lidé jsou lidé od první zygoty, od početí,
lidský plod nemá žádné žaberní štěrbiny či ocásek,
vizuelní podobnosti nejsou důkazem příbuznosti. 5. že
zkameněliny, které svědčí o evoluci, se teprve najdou.
Ne,
nenašly se, ani sto let po Darwinovi, kdy jich máme už 250 000
v muzeích a miliardy ještě v zemi. Zkameněliny
(neexistující přechodné formy) jsou také věčný problém
evoluční paleontologie, se kterým se marně pere už od
Darwina. Opakuji: na Darwinovu evoluční teorii prostě musíte
věřit, tato víra musí být stále znovu a znovu
v lidech posilována, a proto tu máme další sugestivní
seriál ČT2. Krásné přírodní záběry a do toho
ideologická přesvědčování, že „stvořitele netřeba“.
Biochemik Dr. Behe televizním divákům radí: pusťte si tento
seriál, vychutnávejte si krásy v něm zobrazované přírody,
pochutnávejte si při tom na cheeseburgeru a nenechte si mást
hlavu lacinými evolučními komentáři.
V
r. 1981 měl Colin Peterson přednášku v Americkém
přírodopisném muzeu. Peterson byl v té době přední
paleontolog v Britském přírodopisném muzeu a autor obecného
textu o evoluci, vydaného tímto muzeem. Svým posluchačům
z řad odborníků položil tuto otázku:
„Můžete mi někdo říci, co víte o evoluci, jednu jedinou
věc...a je to pravda? Již jsem se takto zkoušel ptát geologů
ve Fieldově přírodopisném muzeu a jedinou odpovědí, které
se mi dostalo, bylo mlčení. Ptal jsem se i členů semináře
evoluční morfologie na chicagské univerzitě, což je velice
prestižní skupina evolucionistů, a odpovědí bylo jen dlouhé
mlčení, a nakonec jeden člověk řekl: ´Jedno vím - neměla
by se vyučovat na středních školách.´“
Před
více jak deseti lety se stala neobvyklá věc: Česká televize
se odvážila odvysílat kousek podobného seriálu, jenže
z té opačné názorové strany, protievoluční, jehož
autorem byl trojnásobný doktor Arthur Wilder Smith a další
vědci. Protože seriál uváděl silné přírodovědecké
argumenty proti darwinismu, profesor Jiří Grygar
(evolucionista) a rada pro televizní vysílání tehdy prosadili
zastavení dalších dílů. Stylem „o nich bez nich“ byl pak
vytvořen tým evolučních vyznavačů z řad církevních
hodnostářů i vědců, kteří nedokončený seriál odsoudili
a vyslovili se pro evoluci a její „věčnou platnost“. Volal
jsem dr. Smithovi do Švýcarska, zda by byl ochoten přijet,
což byl, stejně i další odborníci projevili zájem
účastnit se debaty na televizní obrazovce, ale šanci
nedostali. I to je způsob, kterým evolucionisté dodnes
prosazují svoji ideologii. Sami mluví, sami sebe dokazují,
sami svoji teorii obhajují a vyučují, ovládají média a
akademickou půdu, jen oni jsou členy rozhodčí poroty. Když
jsem se po několika letech Jiřího Grygara ptal, proč
nedemokraticky prosadil zastavení kreačního seriálu, nemohl
si na to už vzpomenout. A na moji otázku, proč věří na
evoluci, když naše obecná zkušenost je, že vše složité
vzniká z programu nebo má inteligentního autora, odpověděl
před početným auditoriem: „ale přece s evolucí
zkušenosti máme, vždyť i auta se vyvíjí!“ Netušil jsem,
že Jiří Grygar kromě hvězd pozoroval i úkaz, jak se auta
zaparkovaná v lese či v uzamčené garáži vyvíjí!
V
souvislosti s mapováním lidského genomu poskytl jeden
molekulární biolog, pracující na identifikaci geneticky
podmíněných chorob, interview americkému časopisu The
Ledger, ve státě Virginia (USA). Článek pod názvem The
Biologist vyšel 17.února 2000. Tento vědec chtěl zůstat
v anonymitě, tazatel se jmenoval George Caylor. Rozhovor začal
diskuzí o složitosti lidského genetického kódu.
Genetik:
„Jsem jako takový editor, snažím se najít pravopisné chyby
v dokumentu větším než 4 kompletní svazky Encyclopedia
Britannica.“
Otázka:
„Věříte, že se tato informace vyvinula?“
Genetik:
„Nikdo, koho znám ve svém oboru, nevěří, že se vyvinula.
Byla vytvořena ´géniem nad génii´, a taková informace
nemohla být napsána žádným jiným způsobem. Papír a
inkoust nenapíší knihu! Na základě toho, co o tom víme,
je směšné myslet si něco jiného.“
Otázka:
„Řekl jste toto někdy při veřejné přednášce nebo napsal
jste to někdy veřejně?“
Genetik:
„Ne, říkám jen, že se to vyvinulo. Aby mohl být člověk
molekulárním biologem, musí se stále držet dvou
šíleností. Ta první je věřit v evoluci, když sám pro
sebe vidíte pravdu. A to druhé, byla by šílenost říci, že
v evoluci nevěříte. Všechny vládní úkoly, výzkumné
granty, publikace, významné univerzitní přednášky – vše
by se zastavilo. Přišel bych o práci, nebo by mne přesunuli
někam na okraj, kde bych si už nemohl slušně vydělávat na
živobytí.“
Otázka:
„Nerad to říkám, ale tohle zní dost intelektuálně
nečestně.“
Genetik:
„Práce, kterou dělám v genetickém výzkumu, je
ušlechtilá. Nalezneme léčbu pro mnoho nejhorších lidských
chorob. Ale zároveň musíme žít se ´slonem
v obýváku´.“
Otázka:
„S jakým slonem?“
Genetik:
„Stvořitelský plán. Je jako slon v obýváku. Všude
chodí, zabírá ohromný prostor, hlasitě troubí, strká do
nás, převrací věci, žere tuny sena a páchne jako slon. A
my přesto musíme přísahat, že tam není!“ (Acts+Facts,
10/2000/d)
Ú
Antony
van Leeuwenhock, nizozemský brusič brýlí a zdokonalitel
mikroskopu, řekl: „Rozhodl jsem se, že nebudu
zarputile lpět na svých názorech, nýbrž je opustím a
přejdu k jiným, když mi někdo ukáže rozumné důvody,
kterých bych se mohl chopit. Nemám totiž jiný cíl, než se
přiblížit k pravdě.“
Ú
V Praze
dne 17. 9. 2003
Článek
vyšel v časopise Report roku 2003