(Evolutionists Explain Living Fossils)
Creation Matters, roč. 12, č. 6 (listopad – prosinec 2007), str. 10, přeložil M. T. – 3/2008
http://www.creationresearch.org/creation_matters/pdf/2007/CM12%2006%20low%20res.pdf
Zde je stará „evoluční hádanka“ k vyzkoušení vašeho místního darwinisty: vysvětlit živé fosilie. Mnoho žijících živočichů i rostlin bylo známo pouze z fosilních nálezů, byli považovány za vymřelé před mnoha milióny let – a najednou se objevili na místním trhu s masem či v odlehlém pralese. S. Perkins se pustil do této otázky ve vydání Science Daily ze 17.listopadu 2007 (1).
Perkins vyprávěl příběh tří slavných případů „lazarovských“ druhů, které povstaly z mrtvých: lalokoploutvé ryby, laoské krysy skalní a australské borovice Wollemi pine. Ponechme stranou jádro evolučního vysvětlování, proč tyto organizmy strávily prý až 93 miliónů let evolučního času naživu a v dobré kondici, a věnujme se otázce, proč tedy nezanechaly za tuto dobu žádné stopy v horninách? Zde jsou tři hlavní názory:
Mnoho vědců tvrdí, že simultánní znovuobjevení tak mnoha lazarovských taxonů naznačuje, že fosilním nálezům z oné éry nemůžeme věřit, říká Margaret Fraiserová ( Michiganská univerzita, Milwaukee). Jiní naznačují, že tihle chybějící tvorové se prostě stali tak vzácnými, že nebyli zachyceni ve fosilních nálezech. A opět další navrhují, že tito tvorové přežívali jen v malých oblastech, a že jejich fosilie ještě nebyly objeveny.
Fraiserová a její kolegové testovali tyto myšlenky v přehledu celkového počtu fosilií před a po permském vymírání. Konstatovali, že fosilní nálezy jsou důvěryhodné. Richard Twitchett, paleoekolog z univerzity v Plymouthu, konstatoval, „Tyhle lazarovské taxony musely někde být, možná v (horninách), kterými se paleontologové ještě nezabývali. Nebo možná jejich fosilie byly mylně identifikovány či přehlédnuty.“
Perkins se nezabýval příbuznou evoluční hádankou. Proč vypadaly živé formy tak stejně jako formy prastaré, po tolika desítkách miliónů let evoluce?
Tohle není věda; je to náboženství maskující se jako věda. Oni vůbec nevzali v úvahu možnost, že živé fosilie falšují dlouhé věky a evoluční teorii. Ale chtějí-li hrát na „nedostatek důkazů není důkazem nedostatku“ , kreacionisté to mohou činit také. Pokud Vás evolucionista požádá, abyste mu ukázal prekambrického králíka či silurského člověka, řekněte mu tento příběh. Samozřejmě, víme, co by Darwinova parta dělala, kdyby skutečně našli prekambrického králíka; řekli by: „No, co můžeme vědět? Spletli jsme se! Tato hornina není prekambrická, je pleistocenní!“ Zachovej si víru, bratře, a uvidíš zázraky: lazarovské druhy vstávající z mrtvých .
1. Perkins, S. 2007. Back from the dead? 'Resurrections' of long-missing species lead to revelations. Science News 172(20):312.