Nepop�r� datov�n� uhl�kem � 14 Bibli?

(Doesn�t Carbon � 14 Dating Disprove the Bible?)

Mike Riddle, 20. z��� 2007

P�elo�il M. T. � 4/2008

V�dci u��vaj� techniku zvanou radiometrick� datov�n� k�odhad�m st��� hornin, fosili�, i Zem�. Mnoho lid� je vedeno k�v��e, �e radiometrick� datovac� metody dok�zaly, �e Zem� je miliardy let star�. To zp�sobilo, �e mnoho v���c�ch p�ehodnocuje biblickou zpr�vu o stvo�en�, zvl�t� v�znam slova �den� v�Genesis 1. Zam���me se na jednu specifickou formu radiometrick�ho datov�n� � datov�n� uhl�kem � a uvid�me, �e uhl�kov� datov�n� siln� podporuje mladou Zemi.

Z�klady

Ne� se budeme zab�vat podrobnostmi toho, jak jsou radiometrick� datovac� metody u��v�ny, mus�me si zopakovat n�kter� z�kladn� pojmy z�chemie. Vzpome�te si, �e atomy jsou z�kladn�mi stavebn�mi kameny hmoty. Atomy jsou slo�eny z�mnohem men��ch ��stic zvan�ch protony, neutrony a elektrony. Protony a neutronytvo�� st�ed (j�dro) atomu, a elektrony tvo�� obaly kolem j�dra.

Po�et proton� v�j�d�e atomu ur�uje prvek. Nap��klad, v�echny atomy uhl�ku maj� 6 proton�,v�echny atomy dus�ku maj� 7 proton�, a v�echny kysl�kov� atomy maj� 8 proton�. Po�et neutron� v�j�d�e m��e kol�sat podle toho kter�ho typu atomu. Tak atom uhl�ku m��e m�t �est neutron�, nebo sedm, nebo mo�n� osm � v�dy v�ak bude m�t �est proton�. �Izotop� je jakoukoli z�n�kolika r�zn�ch forem prvku, ka�d� s�r�zn�m po�tem neutron�. D�le uveden� ilustrace ukazuje t�i izotopy uhl�ku.

N�kter� izotopy prvk� jsou nest�l�; mohou se spont�nn� m�nit v�jin� druh atomu v�procesu zvan�m �radioaktivn� rozpad�. Jeliko� tento proces prob�h� zn�mou rychlost�, v�dci se pokou�ej� u��vat ho jako �hodiny�, aby stanovili, p�ed jakou dobou se hornina �i fosilie zformovala. Existuj� dv� hlavn� uplatn�n� radiometrick�ho datov�n�. Jednou je datov�n� fosili� (kdysi �iv�ch organizm�) za pou�it� datov�n� uhl�kem � 14, a druhou je datov�n� hornin a ur�ov�n� st��� zem�.

Datov�n� uhl�kem14C

Uhl�k � 14 (14C), zvan� t� radiokarbon, je pova�ov�n za spolehlivou datovac� metodu pro ur�ov�n� st��� fosili� do 50000 a� 60000 let. Je-li toto tvrzen� pravdiv�, pak je biblick� zpr�va o mlad� zemi (asi 6000 let) zpochybn�na, proto�e st��� ur�en� uhl�kem � 14 v�hodnot�ch des�tek tis�c let jsou b�n� (1).

Kdy� se v�dcova interpretace dat neshoduje s�jasn�m v�znamem textu Bible, nem�li bychom nikdy zpochyb�ovat Bibli. B�h prost� v�, co cht�l ��ci, a Jeho ch�p�n� v�dy je neomyln�, zat�mco na�e pokulh�v�. Tak�e bychom nikdy nem�li pova�ovat za nutn� modifikovat Jeho Slovo. Genesis 1 definuje dny stvo�en� jako dny doslovn� (�adov� ��slovka se slovem �den� ve Star�m Z�kon� v�dy znamen� norm�ln� den,a fr�ze �ve�er a r�no� d�le definuje dny jako dny doslovn�). Jeliko� Bible je inspirovan�m Slovem Bo��m, m�li bychom zkoumat platnost standardn� interpretace datov�n� 14C tak, �e polo��me n�kolik ot�zek:

  1. Poch�z� vysv�tlen� dat z�empirick�, experiment�ln� v�dy, �i z�interpretace minul�ch ud�lost� (historick� v�dy)?
  2. Existuj� v dan�datovac� metod� n�jak� p�edpoklady?
  3. Jsou data poskytnut� datov�n�m 14C v�souladu s�t�m, co pozorujeme?
  4. P�ij�maj� v�ichni v�dci datovac� metodu 14C jako spolehlivou a p�esnou?

Ve�ker� radiometrick� datov�n� u��v� v�deck�ch metod v�sou�asnosti k�vysv�tlen� toho, co se stalo v�minulosti. U�it� metody nejsou nutn� p�edm�tem zpochyb�ov�n�. Interpretace minul�ch ud�lost� je v�ak zpochyb�ov�na. Sekul�rn� (evolu�n�) sv�tov� n�zor interpretuje vesm�r a sv�t jako miliardy let star�. Bible u�� mlad� vesm�r i Zemi. Kter� sv�tov� n�zor podporuje v�da? M��e datov�n� uhl�kem � 14 pomoci roz�e�it z�hadu toho, kter� sv�tov� n�zor je p�esn�j��? U�it� datov�n� uhl�kem � 14 je �asto nespr�vn� ch�p�no. Uhl�k � 14 je v�t�inou u��v�n k�datov�n� kdysi �ij�c�ch organizm� (organick�ho materi�lu). Nem��e b�t vyu��v�n p��mo k�datov�n� hornin; av�ak m��e b�t u�it ke stanoven� �asov�ho vymezen� u n�kter�ho anorganick�ho materi�lu jako t�eba diamant� (diamanty obsahuj� uhl�k � 14).

Kv�li vysok� rychlosti rozpadu 14C, m��e poskytovat data jen v�rozsahu tis�c� let a ne mili�n�. Existuj� t�i r�zn� p�irozen� se vyskytuj�c� variety (izotopy) uhl�ku: 12C, 13C, 14C. Uhl�k � 14 je u��v�n pro datov�n�, proto�e je nestabiln� (radioaktivn�), zat�mco 12C a 13C jsou stabiln�. Radioaktivn� znamen�, �e 14C se �asem rozpadne (emituje z��en�) a stane se z�n�j jin� prvek. B�hem tohoto procesu (zvan�ho �rozpad beta�) bude neutron v�atomu 14C p�em�n�n v�proton. T�m, �e ztrat� jeden neutron a z�sk� jeden proton, 14C se zm�n� v�dus�k � 14 (14N = 7 proton� a 7 neutron�).

Pokud se 14C soustavn� rozkl�d�, vypot�ebuje zem� nakonec v�echen 14C? Odpov�� zn� ne. Uhl�k � 14 je soustavn� dod�v�n do atmosf�ry. Kosmick� z��en� z�vesm�ru, kter� obsahuje vysok� hladiny energie, bombarduje vrchn� atmosf�ru zem�. Toto kosmick� z��en� se sr�� s�atomy v�atmosf��e a m��e je rozkl�dat. Neutrony, je� poch�zej� z�t�chto rozlo�en�ch atom�, se sr�ej� s�atomy 14N (atmosf�ru tvo�� p�ev�n� dus�k a kysl�k) a m�n� je na atomy 14C (proton se m�n� v�neutron).

Jakmile je 14C vyprodukov�n, kombinuje se s�kysl�kem v�atmosf��e (12C se chov� jako 14C a tak� se slu�uje s�kysl�kem) a tvo�� kysli�n�k uhli�it� (CO2). Proto�e CO2 je sou��st� rostlin (co� znamen�, �e j�dlo, kter� j�me, obsahuje 14C a 12C), v�echny �iv� organizmy by m�ly m�t t�� pom�r 14C a 12C v�sob� jako je ho ve vzduchu, kter� d�ch�me.

Jak funguje datovac� proces uhl�kem � 14

Jakmile �iv� organizmus zem�e, datovac� proces za��n�. Pokud je organizmus na�ivu, pokra�uje v�p�ij�m�n� 14C; av�ak kdy� zem�e, p�ij�m�n� 14C p�estane. Jeliko� je 14C radioaktivn� (rozpad� se na 14N), mno�stv� 14C v�mrtv�m organizmu se �asem zmen�uje. Proto ��st datovac�ho procesu spo��v� v�m��en� mno�stv� 14C, kter� zb�v� pot�, co byla ��st ztracena (rozpadla se). V�dci nyn� u��vaj� p��stroj zvan� �Urychlova�ov� hmotov� spektrometr� (AMS) ke zji�t�n� pom�ru 14C k�12C, kter� zvy�uje p�edpokl�danou p�esnost na asi 80 000 let. Aby se konkr�tn� provedlo datov�n�, mus� v�dci zn�t je�t� dal�� v�ci. Dv� takov� v�ci zahrnuj� tyto ot�zky:

  1. Jak rychle se 14C rozpad�?
  2. Jak� bylo po��te�n� mno�stv� 14C v�organizmu v okam�iku, kdy zem�el?

Rychlost rozpadu radioaktivn�ch prvk� je popisov�na v�jednotk�ch polo�asu rozpadu. Polo�as rozpadu je doba, za kterou se rozpadne polovina atom� v�dan�m vzorku. Pro 14C je 5730 let. Kdy� nap��klad bude v��ase nula v�n�jak�m vzorku ur�it� po�et atom� 14C, najdeme tam za 5730 let polovinu atom� 14C a polovinu atom� 14N (jeden polo�as rozpadu). Po 11460 letech (dva polo�asy rozpadu) bude vzorek obsahovat �tvrtinu atom� 14C a t�i �tvrtiny atom� 14N.

Jeliko� polo�as rozpadu 14C je zn�m (jak rychle se rozpad�), jedinou slo�kou, kterou mus�me ur�it, je po��te�n� mno�stv� 14C ve fosilii. Pokud v�dci znaj� p�vodn� mno�stv� 14C v�organizmu v�dob� jeho smrti, mohou zm��it sou�asn� mno�stv� a pak vypo��tat, kolik polo�as� ub�hlo.

Jeliko� nikdo nebyl p��tomen, aby zm��il mno�stv� 14C, kdy� tvor zem�el, v�dci pot�ebuj� nal�zt metodu, jak ur�it, kolik 14C se rozpadlo. Aby tak u�inili, u��vaj� hlavn� izotop uhl�ku, zvan� uhl�k � 12 (12C). Proto�e 12C je stabiln�m izotopem uhl�ku, z�stane konstantn�; av�ak mno�stv� 14C bude po smrti organizmu ub�vat. V�echny �iv� organizmy p�ij�maj� uhl�k (14C i 12C) z�potravy a d�ch�n�m. Proto bude pom�r 14C k 12C v��iv�ch tvorech t�� jako v�atmosf��e. Tento pom�r se ukazuje b�t asi jeden atom 14C na ka�d� 1 bili�n atom� 12C. V�dci um�j� vyu��t tento pom�r ke stanoven� po��te�n�ho mno�stv� 14C.

Kdy� organizmus zem�e, tento pom�r (1 k 1 bili�nu) se za�ne m�nit. Mno�stv� 12Cz�stane stejn�, ale mno�stv� 14C bude men�� a men��. ��m men�� pom�r, t�m d�le je organizmus mrtv�.

Rozhoduj�c� p�edpoklad

Z�kladn� p�edpoklad u��van� v�datov�n� uhl�kem � 14 souvis� s�t�mto pom�rem. P�edpokl�d� se, �e pom�r 14C k�12C v�atmosf��e byl v�dy tent�� jako je dnes (1 ku 1 bili�nu). Je-li tento p�edpoklad spr�vn�, pak je datovac� metoda AMS 14C platn� a� do asi 80 000 let. Po tomto ��sle by n�stroje u��van� v�dci nebyly schopny zjistit dost zb�vaj�c�ho 14C, aby byly u�ite�n� v�odhadech st���. To je z�kladn�m p�edpokladem v�datovac�m procesu. Nen�-li tento p�edpoklad spr�vn�, pak metoda vyd� nespr�vn� data. Co mohlo zp�sobit, �e se tento pom�r zm�nil? Nerovn�-li se produk�n� rychlost 14C v�atmosf��e rychlosti odstra�ov�n� (v�t�inou rozpadem), tento pom�r se zm�n�. Jin�mi slovy, mno�stv� 14C produkovan� v�atmosf��e se mus� rovnat mno�stv� odbour�van�mu a b�t v�rovnov�ze. Nen�-li tomu tak, a pom�r 14C ku 12C nen� konstantn�, pak po��te�n� mno�stv� 14C ve vzorku nen� mo�n� ur�it, nebo jen velmi obt�n�.

Dr. Willard Libby, zakladatel datovac� metody pomoc� uhl�ku � 14, p�edpokl�dal, �e tento pom�r je konstantn�. Jeho argumentace byla zalo�ena ve v��e v�evoluci, je� p�edpokl�d�, �e zem� je miliardy let star�. P�edpoklady jsou ve v�deck�m sv�t� zvl�t� d�le�it�. Je-li vstupn� p�edpoklad nespr�vn�, v�echny kalkulace zalo�en� na tomto p�edpokladu mohou b�t matematicky spr�vn�, ale d�vaj� zav�d�j�c� z�v�ry. Ve sv� p�vodn� pr�ci si Dr. Libby v�iml, �e atmosf�ra se nezd� b�t v�rovnov�ze. To byla pro Dr. Libbyho znepokojiv� my�lenka, proto�e v��il, �e sv�t je miliardy let star� a uplynulo dosti �asu na to, aby se rovnov�hy dos�hlo. V�po�ty Dr. Libbyho uk�zaly, �e pokud by zem� za�ala s�nulov�m 14C v�atmosf��e, trvalo by pouze 30000 let, ne� by se vytvo�il ust�len� stav (rovnov�ha).

Pokud kosmick� z��en� z�stalo na sv� sou�asn� intenzit� po 20 000 a� 30 000 let, a pokud se z�soba uhl�ku v�t�to dob� v�znamn� nezm�nila, pak existuje v�sou�asn� dob� kompletn� rovnov�ha mezi rychlost� dezintegrace radiokarbonov�ch atom� a rychlost� asimilace nov�ch radiokarbonov�ch atom� pro ve�ker� materi�l v�cyklu �ivota (2).

Dr. Libby se rozhodl ignorovat tuto diskrepanci (nerovnov�n� stav) a p�ipsal ji chyb� v�experimentu. Av�ak uk�zalo se, �e diskrepance je velmi re�ln�. Pom�r 14C/12C nen� konstantn�.

Specifick� produk�n� rychlost (SPR) C14 je 18.8 atomu na gram celkov�ho uhl�ku za minutu. Specifick� rychlost rozpadu (SDR) je pouze 16.1 dezintegrac� na gram za minutu (3).

Co to znamen�? Pokud trv� asi 30 000 let k�dosa�en� rovnov�hy a 14C je st�le mimo rovnov�hu, pak asi zem� nen� moc star�.

Magnetick� pole zem�

Je�t� dal�� faktory mohou ovlivnit rychlost produkce 14C v�atmosf��e. Zem� m� kolem sebe magnetick� pole, je� n�s pom�h� chr�nit p�ed �kodliv�m z��en�m z�vesm�ru. Toto magnetick� pole se rozpad� (st�v� slab��m). ��m je pole kolem zem� siln�j��, t�m m�n� kosmick�ho z��en� dopadne do atmosf�ry. To by m�lo za n�sledek men�� produkci 14C v�atmosf��e v�zemsk� minulosti.

P���ina dlouhodob�ho kol�s�n� �rovn� C14 nen� zn�ma. Kol�s�n� je jist� ��ste�n� zp�sobeno zm�nou v�produk�n� rychlosti radiokarbonu z�kosmick�ho z��en�. Tok kosmick�ho z��en�, a tedy rychlost produkce C-14, je funkc� nejen slune�n� aktivity, ale i magnetick�ho dip�lov�ho momentu zem� (4).

A�koli je slo�it�, tato historie magnetick�ho pole zem� je v�souladu s�Barnesovou z�kladn� hypot�zou, �e pole se v�dy voln� rozpadalo�Pole v�dy ztr�celo energii navzdory sv�mu kol�s�n�, tak�e nem��e b�t star�� ne� 10 000 let (5).

Magnetick� pole zem� sl�bne. V�dci ��kaj�, �e dnes je asi o 10 procent slab�� ne� bylo v�dob�, kdy n�meck� matematik Carl Friedrich Gauss za�al o n�m v�st z�znamy roku 1845 (6).

Byla-li rychlost produkce 14C v�atmosf��e men�� v�minulosti , data z�skan� za pou�it� metody uhl�ku � 14 by nespr�vn� p�edpokl�dala, �e se ze vzorku rozpadlo v�ce 14C ne� kolik se rozpadlo skute�n�. To by pak vedlo ke stanovov�n� vy���ch st��� ne� je st��� skute�n�.

Potopa podle Genesis

Jakou roli mohla sehr�t potopa zaznamenan� v Genesis v�mno�stv� uhl�ku? Potopa by byla poh�bila velk� mno�stv� uhl�ku z��iv�ch organizm� (rostlin i �ivo�ich�), ��m� vznikla dne�n� fosiln� paliva (uhl�, ropa atd.). Mno�stv� fosiln�ch paliv nazna�uje, �e muselo existovat mnohem v�ce vegetace p�ed Potopou ne� existuje dnes. To znamen�, �e biosf�ra t�sn� p�ed Potopou mohla m�t 500 kr�t v�ce uhl�ku v��iv�ch organizmech ne� dnes. To by d�le z�edilo mno�stv� 14C a zp�sobilo by, �e by pom�r 14C/12C byl mnohem men�� ne� dnes.

Kdyby tomu tak bylo, a tento 14C byl distribuov�n rovnom�rn� celou biosf�rou, a celkov� mno�stv� biosf�rick�ho C bylo, nap��klad, 500kr�t vy��� ne� je v�dne�n�m sv�t�, v�sledn� pom�r C-14/C-12 by byl 1/500 dne�n� �rovn�(7)

Vezmeme-li v��vahu Potopu spolu s�rozpadem magnetick�ho pole, je rozumn� v��it, �e p�edpoklad rovnov�hy je p�edpokladem nespr�vn�m.

Kv�li tomuto nespr�vn�mu p�edpokladu, jak�koli odhady st��� za pou�it� p�edpotopn�ho 14C daj� mnohem star�� data ne� je skute�n� v�k. P�edpotopn� materi�l by byl datov�n asi desetkr�t star��, ne� je skute�n� v�k.

Zji�t�n� skupiny RATE

Roku 1997 byl odstartov�n osmilet� v�zkumn� projekt ke zji�t�n� st��� zem�. Skupina byla nazv�na skupinou RATE (Radioisotopes and The Age of The Earth - Radioizotopy a st��� zem�). T�m v�dc� zahrnoval:

Larryho Vardimana, Ph. D. , v�dy o atmosf��e

Russella Humphreyse, Ph. D., fyzika

Eugena Chaffina, Ph. D., fyzika

Johna Baumgardnera, Ph. D., geofyzika

Donalda DeYounga, Ph. D., fyzika

Stevena Austina, Ph. D., geologie

Andrewa Snellinga, Ph. D., geologie

Stevena Boyda, Ph. D., hebrejsk� a p��buzn� studia

��elem bylo shroma��ovat data b�n� ignorovan� �i potla�ovan� evolu�n�mi standardy datov�n�. V�dci ov��ovali p�edpoklady a procedury u��van� k�odhad�m st��� hornin a fosili�. V�sledky datov�n� uhl�kem � 14 vykazovaly v�n� probl�my pro dlouh� geologick� v�ky. Vzorky byly vzaty z�deseti r�zn�ch uheln�ch lo�isek, kter�, podle evolucionist�, reprezentuj� r�zn� �asov� obdob� v�geologick� �asov� tabulce (t�etihory, druhohory a prvohory). Skupina RATE dostala deset vzork� z�banky uheln�ch vzork� �americk�ho ��adu pro energii. Tyto uheln� vzorky byly sebr�ny z�hlavn�ch uheln�ch pol� po cel�ch Spojen�ch st�tech. Vzorky uhl�, je� byly datov�ny mili�ny a� stovky mili�n� let star� (zalo�eno na standardn�ch evolu�n�ch �asov�ch odhadech), v�echny obsahovaly m��iteln� mno�stv� 14C. Ve v�ech p��padech se v�novala mimo��dn� pozornost tomu, aby vzorky nebyly zne�i�t�ny z�jin�ch zdroj�. Vzorky ve v�ech t�ech ��asov�ch obdob�ch� vykazovaly v�znamn� mno�stv� 14C. To je v�znamn� objev . Jeliko� polo�as rozpadu 14C je relativn� kr�tk� (5730 let), nem�ly by vzorky obsahovat zjistiteln� 14C po asi 100 000 letech. Pr�m�rn� st��� 14C odhadnut� pro v�echny vrstvy z�t�chto t�ech �asov�ch obdob� bylo asi 50 000 let. Av�ak p�i pou�it� realisti�t�j��ho p�edpotopn�ho pom�ru 14C/12C se toto st��� redukuje na asi 5000 let. Tyto v�sledky nazna�uj�, �e cel� geologick� �asov� tabulka je mlad�� ne� 100 000 let � a mohla by b�t je�t� mnohem mlad��. To potvrzuje �daje Bible a zpochyb�uje evolu�n� my�lenku dlouh�ch geologick�ch v�k�.

Proto�e �ivotnost C-14 je tak kr�tk�, tato m��en� pomoc� AMS (Urychlova�ov�ho hmotnostn�ho spektrometru) z�ejm� zpochyb�uj� standardn� geologickou �asovou �k�lu, kter� p�ipisuje mili�ny a� stovky mili�n� let t�to ��sti horninov� vrstvy (8).

Dal��m pozoruhodn�m pozorov�n�m ze skupiny RATE bylo mno�stv� 14C nalezen� v�diamantech. Sv�t�t� v�dci odhadli st��� diamant� na mili�ny a� miliardy let za pou�it� jin�ch radiometrick�ch datovac�ch metod. Tyto metody jsou t� zalo�eny na sporn�ch p�edpokladech a prob�r�me je v�kapitole 9. Kv�li sv� tvrdosti jsou diamanty (nejtvrd�� zn�m� substance) extr�mn� odoln� v��i kontaminaci chemickou v�m�nou. Jeliko� jsou diamanty pova�ov�ny za tak star� podle evolu�n�ch standard�, nalezen� jak�hokoli mno�stv� 14C v�nich by bylo silnou podporou pro ned�vn� stvo�en�.

Skupina RATE analyzovala dvan�ct vzork� diamant� na mo�n� obsah uhl�ku � 14. Podobn� jako uhl�, v�ech dvan�ct vzork� diamant� obsahovalo zjistiteln�, ale ni��� mno�stv� 14C. Tyto poznatky jsou mocn�m d�kazem toho, �e uhl� ani diamanty nemohou b�t mili�ny a� miliardy let star�, jak tvrd� evolucionist�. Uhl�k � 14 nalezen� ve fosili�ch ve v�ech vrstv�ch geologick� tabulky, v�uhl� i diamantech je d�kazem, kter� potvrzuje biblickou �asovou �k�lu tis�c� let, a ne miliard.

Kv�li kr�tk�mu polo�asu rozpadu C-14, takov� n�lez by sv�d�il o tom, �e uhl�k a patrn� tak� ve�ker� fyzick� sv�t mus� m�t ned�vn� p�vod (9).

Z�v�r

V�echny radiometrick� datovac� metody jsou zalo�eny na p�edpokladech o ud�lostech, kter� se staly v�minulosti. Pokud tyto p�edpoklady p�ijmeme jako pravdiv� (co� se typicky d�je v�evolu�n�ch datovac�ch procesech), m��eme p�izp�sobit v�sledky k��en�mu st���. Ve st���ch uv�d�n�ch v�u�ebnic�ch a jin�ch �asopisech, tyhle evolu�n� p�edpoklady nejsou zpochyb�ov�ny, a v�sledky, kter� nejsou v�souladu s�dlouh�mi v�ky, jsou cenzurov�ny. Kdy� byly p�edpoklady zhodnoceny a prok�z�ny jako nespr�vn�, v�sledky podporovaly biblick� l��en� glob�ln� Potopy a mlad� zem�. K�es�an� by se nem�li b�t radiometrick�ch datovac�ch metod. Datov�n� uhl�kem � 14 je skute�n� p��telem k�es�an�, a podporuje mladou zemi.

V�dci skupiny RATE jsou p�esv�d�eni, �e popul�rn� my�lenka p�ipisovan� geologovi Charlesu Lyellovi (p�ed skoro dv�ma stalet�mi), �P��tomnost je kl��em k�minulosti�, prost� neplat� pro historii zem� mili�n� �i miliard let. Alternativn� interpretac� dat uhl�ku � 14 je, �e zem� prod�lala katastrofu glob�ln� povodn�, kter� ulo�ila v�t�inu z�horninov�ch vrstev a fosili�A� u� je zdroj uhl�ku � 14 jak�koli, jeho p��tomnost t�m�� v�ka�d�m testovan�m vzorku po cel�m sv�t� je silnou v�zvou prastar�m v�k�m. Data uhl�ku � 14 jsou nyn� pevn� na stran� pohledu na d�jiny p�ij�maj�c��mladou zemi (10).

Odkazy:

  1. Earth Science (Teachers Edition), Prentice Hall, 2002, 301.
  2. W. Libby, Radiocarbon Dating, Univ. of Chicago Press, Chicago, Illinois, 1952, 8.
  3. C. Sewell, �Carbon-14 and the Age of the Earth,� 1999. www.rae.org/bits23.htm.
  4. M. Stuiver and H. Suess, On the relationship between radiocarbon dates and true sample ages, Radiocarbon, Vol. 8, 1966, 535.
  5. R. Humphreys, The mystery of earth�s magnetic field, ICR Impact, Feb 1, 1989. www.icr.org/article/292.
  6. J. Roach, National Geographic News, September 9, 2004.
  7. J. Baumgarder, C-14 evidence for a recent global Flood and a young earth, Radioisotopes and the Age of the Earth, Vol. 2, Institute for Creation Research, Santee, California, 2005, 618.
  8. Ibid., 587.
  9. Ibid., 609.
  10. D. DeYoung, Thousands ... Not Billions, Master Books, Green Forest, Arkansas, 2005, 61.

Zp�t