Jak star� jsou Saturnovy prstence?

David M. Harris

�

Prstence okolo Saturnu z�n�j �in� jeden z�nejkr�sn�j��ch objekt� na obloze pozorovan�ch dalekohledem. Slavn� italsk� astronom Galileo obdivoval planetu p�ed t�m�� 400 lety, a psal o jej�m �zvl�tn�m vzhledu� u� roku 1610. Ale prstencov� struktura kolem Saturnu byla objevena a� roku 1655 � holandsk�m astronomem Christianem Huygensem.

�

Od t� doby p�isp�li mnoz� badatel� k�na�emu pochopen� Saturnov�ch prstenc�. V�80. letech 20. stolet� vyfotografovaly americk� vesm�rn� sondy Voyager 1 a 2 Saturn zbl�zka. Uk�zaly n�m mnoho set prstenc� kolem na�� druh� nejv�t�� planety. ���ka prstenc� je tak nesm�rn�, �e ani 20 planet Zem� za sebou by nesta�ilo k�jej�mu obs�hnut� � �in� v�ce ne� 255 000 kilometr� (160 000 mil).

�

Mnoho astronom� �asne nad t�m, jak mohla slo�it� jemn� struktura Saturnov�ch prstenc� z�stat na stejn�m m�st� po miliardy let � pokud je slune�n� soustava skute�n� tak star�. Dokonce i n�kte�� evolucionisti�t� astronomov� nemohou uv��it, �e prstence jsou tak star� jako je �evolu�n� v�k po�adovan� pro slune�n� soustavu (okolo p�ti miliard let). P�ipou�t�j�, �e prstence nemohou b�t star�� ne� 100 mili�n� let, a p�edpokl�daj�, �e se utvo�ily po rozpadu mal�ho m�s�ce, kter� kdysi ob�hal Saturn.

�

Astronom Wing-Huan Ip z�Astronomick�ho institutu Maxe Plancka se zam��il na podm�nky nutn� pro to, aby se m�s�c rozpadl. ��k�, �e celkov� hmotnost Saturnov�ch prstenc� by utvo�ila m�s�c o pr�m�ru alespo� 100 kilometr� (M�s�c na�� Zem� je �irok� 3473 kilometry). Ip konstatuje, �e takov� m�s�c by mohl b�t roztrh�n kometou dlouhou jen dva kilometry. Av�ak Ip vypo��tal, �e takov� sr�ka, je� by vytvo�ila prstence, by byla pravd�podobn�� jen jednou za 30 miliard let. To je asi dvakr�t tak dlouho, ne� �in� v�k vesm�ru ud�van� v�t�inou evolucionist�.

�

Laurance R. Doyle (NASA) z�Amesova v�zkumn�ho st�ediska a jeho kolegov� tak� podporuj� my�lenku relativn� mlad�ho v�ku pro Saturnovy prstence. Zkoumali 14 sn�mk� po��zen�ch kamerami Voyageru, aby se zjistila odrazivost Saturnova nejjasn�j��ho prstence. Zjistili, �e ��stice tvo��c� prstenec jsou nejsp�e pokryty jemn�m, pr�kovit�m ledem. ��kaj�, �e mikrometeority by postupn� nahlodaly a ztemnily povrch ��stic. I kdyby zrna za�ala existovat jako �ist� led, z�ernala by po pouh�ch 100 mili�nech let. �Kdyby prstence existovaly� od po��tku slune�n� soustavy�, ��kaj�, �m�ly by b�t mnohem tmav�� ne� v�sou�asnosti jsou.�

�

Z�t�chto po�adavk� vypl�vaj� pro evolucionisty tyto probl�my:

�

O Saturnu se v���, �e je star� miliardy let, ale sou�asn� stav jeho prstenc� nazna�uje, �e nemohou b�t star�� ne� 100 mili�n� let.

�

O vesm�ru se v���, �e je star� asi 15 miliard let, ale okolnosti, je� mohly utvo�it Saturnovy prstence, nemohly z�ejm� v�t�to dob� nastat.

�

M�li bychom zd�raznit, �e pokud m�l Saturn prstence od t� doby, kdy vznikla slune�n� soustava, podkop�v� to v�ru v�dlouh� v�ky p�edpokl�dan� evolucionisty.

�

D�kazy sv�d�� pro v�ru kreacionist�, �e Saturn i jeho prstence byly vytvo�eny ned�vno.

�

(Tento �l�nek je zalo�en na informac�ch �asopisu Sky and Telescope, �ervenec 1989, str. 10 � 11).

�

David M. Harris z�skal na manchestersk� univerzit� doktor�t z�fyziky a elektroniky. M� po��ta�ovou firmu v�Kanad�, byl prezidentem Asociace pro v�dy o stvo�en� v�Ontariu a je �lenem Mensy a r�zn�ch v�deck�ch skupin. P�elo�il M. T. v���jnu 2007.

�

Zp�t