Rotace pláště a potopa

(Mantle rotation and the flood)

Larry Vardiman, Ph. D.

 Dr. Vardiman je profesorem Vědy o atmosféře a ředitelem výzkumu

Acts and Facts, roč. 37, č. 2 (únor 2008), str. 6

http://www.icr.org/article/3651%20/

Přeložil M. T. – 3/2008

 

V srpnu 2005 ICR (Institut pro výzkum stvoření) instaloval vysokorychlostní výzkumný počítač a dal mu jméno Epifanie (zjevení), aby tak vyjádřil jeho účel pro počítačovou simulaci k výzkumu přírodních procesů našeho světa. Od té doby Dr. John Baumgardner, vedoucí počítačového střediska ICR, zde řídil výzkum celé řady problémů.

 

Nedávný projekt na Epifanii zkoumal možnost, zda se během roku potopy dle Geneze mohly plášť a kůra Země stát rotačně nestabilními a rotovat několikrát okolo osy kolmo k ose zemské rotace. (Husté zemské jádro, protože tekuté vnější jádro je jen slabě vázáno na plášť, by se nepodílelo na této pomocné rotaci). Rotace země je popsána týmiž rovnicemi, jež popisují pohyb gyroskopu – takzvanými Eulerovými rovnicemi.

 

Existují dva důvody, proč je toto případné rotační chování důležité pro chápání potopy Geneze. Za prvé, jeho důsledkem jsou vlny podobné cunami o velkých amplitudách, které se přehnaly kontinenty, a mohou vysvětlit extenzívní sedimentové vrstvy v části geologických nálezů spojovaných s potopou. Za druhé, takové rotace možná vysvětlují nálezy změn magnetické polarity pozorovaných v proudech lávy na svazích kontinentálních sopek, v měnících se směrech magnetizace čedičových hornin na obou stranách rozpínajících se hřbetů na dně světových moří, a také v orientaci zrn magnetických nerostů v sedimentech získaných z navrtaných vzorků ze dna oceánů. Vyskytla-li se taková pomocná rotace během Potopy, pak by změny směru magnetizace hornin byly důsledkem rotace pláště a kůry s ohledem na magnetické pole s fixovanou polaritou a orientací. To odporuje standardnímu chápání, že změny směru magnetizace jsou důsledkem změn v polaritě pole samotného přes složité procesy dynama v jádře. Dosud měli kreacionisté problémy s pochopením toho, jak by mohly změny polarity v jádře proběhnout dost rychle, aby se vešly do časové posloupnosti potopy.

 

Výzkum tohoto problému Dr. Baumgardnerem zahrnoval napsání počítačového programu k řešení Eulerových rovnic pro rotující těleso jako je Země. Při užití přijatelných parametrových hodnot ukazuje tento program, že mnoho desítek cyklů pomocné rotace se může vyskytnout za rok, a že časový vzorec těchto cyklů zarážejícím způsobem připomíná pozorované časové změny v magnetizaci hornin. Počítačový model také přináší jasné vysvětlení pro pozorování, že během jednotlivých změn polarity se magnetické póly pohybovaly zřejmě po fixních drahách, od jednoho zeměpisného pólu k druhému. Ty leží shodou okolností zrovna nad kruhem studené husté horniny ve svrchním plášti obklopujícím předpotopní superkontinent – je to stejný kruh, který hraje  vůdčí roli v podsouvání se desek v katastrofické deskové tektonice. Jinými slovy, zdá se, že existuje soulad ve spojení tohoto nového fenoménu rotační nestability a předchozího výzkumu mechanizmu katastrofální potopy.

 

Další počítačový program byl použit k výzkumu účinku, který mělo chování pomocné rotace na vody oceánů během potopy. Předběžné výsledky ukazují, že vznikaly vlny podobné cunami, jež se opakovaně přehnaly kontinenty rychlostmi několik desítek metrů za sekundu. Doplňkové jevy jako tření dna a topografie na povrchu kontinentů přinesou snad v budoucnu nové pohledy na sedimentové a erozní vzorce na kontinentech během kataklyzmatu. S vaší pomocí bude ICR pokračovat v práci, aby tak poskytla křesťanské komunitě mnohem lepší pochopení a důkazy pro potopu popsanou v knize Genesis /1. kniha Mojžíšova/.  

Zpět