Kdy� dv� a dv� nejsou �ty�i

Byl jsem je�t� docela mal� �punt, kdy� m� rodi�e vzali na v�let: Turnov, Jablonec, Liberec, Nov� Bor. N� rod poch�z� z�Turnova. Pamatuji se, �e v�Liberci byla hust� mlha. N�kdo v�autobuse �ekl: tady jsou �asto mlhy. Kdy� jsme jeli zp�tky, byla tam zas mlha. Moc r�d jsem pozoroval �idi�e autobusu, jak �ad� rychlosti a to�� volantem. Sna�il jsem se to pochopit a zapamatovat si: lev� ped�l se�l�pnout, ru�n� p�kou d�t rychlost, pak ped�l pou�t�t a pomalu se�lap�vat prav�. Moc jsem to nech�pal, ale za��nal tu�it.

V�ci maj� sv�j pevn� ��d

opakuj� se - je na n� spoleh�. �lap�n� ped�l�, mlhy, v�ci p��jemn� i nep��jemn�. Den a noc. Kdy� vyhod�me k�men vzh�ru, pad� pak dol�. Mo�n� je�t� posko��. Jednou, dvakr�t. A dost. Nepolet� v�� a v��, nebude na zemi sk�kat dv� st� let. Nezm�n� se na d�m t�m, �e �asem p�ibere dal�� sk�kaj�c� kameny. S�t�m nelze po��tat. Tak� p��roda m� sv�j ��d. ��d� se ur�it�mi z�konitostmi. Ze sem�nka hrachu nevyroste m�k a klisna neporod� k�zl�tka. M� to sv�j pevn� ��d. Ryby nelezou po str�n�ch a to, co nem� k��dla, nel�t�. Uvnit� tohoto ��du pozorujeme zm�ny, variace, sk�k�n�, mo�nosti - volbu. Uvnit� ��du! �idi� ob�as zato�� volantem doprava, doleva a n�kdy j�m neto�� v�bec. Byl jsem ned�vno v�Liberci a ��dn� mlha tam nebyla. Aha, zm�na. M�j t�ta m�l o�i modr� jako j�. Byl ale vy��� ne� j� a m�l jin� tvar nosu. Ale jen jeden nos, dv� o�i a �ty�i kon�etiny, jako j�. Nem�l k��dla, ani ��bry, ani kloaku �i t�lo pokryt� �upinami. Ani jeho t�ta, m�j d�de�ek. Ani jeho t�ta, m�j prad�de�ek. Ani jeho t�ta, m�j praprad�de�ek, ani, ani,...moment, neu�� se to jinak?

A pak jsem p�i�el do �koly

Zase m� u�ili ��d. Dv� a dv� jsou �ty�i. Liberec le�� na severu �ech a tak� se mu ��kalo Reichenberg. Aha � zm�na, uvnit� ��du. To p�kn� m�sto je tam po��d, zm�na jm�na nezm�nila jeho polohu. Je st�le na severu �ech a u� je to zas Liberec. Ob�as tu jsou mlhy, ale i ty pat�� k���du. Je dobr� s�n�m po��tat. Kdy� jsem ��d n�kdy poru�il, t�ta mi nasekal na zadek. Pochopil jsem, �e nejv�c ��d poru�uj� lid�, p��roda to tolik neum�. Ve �kole m� u�ili zn�t ��d, rozum�t mu, um�t ho pou��vat a v�it si ho. Ale tak� m� u�ili prapodivn� v�ci.

Divn� to v�ci kdys�, d�ly se na Zemi

Kdy� se mluvilo o p��tomnosti, tak se zd�raz�oval pevn� ��d. Z�konitosti, cyklicky se opakuj�c� d�je, na kter� je mo�no matematicky p�esn� spol�hat, vyu��vat je, kombinovat. Jakmile ale p�i�la �e� na minulost � tu v�p��rod� � ��d byl hned pry�. A �e pr� kdysi ten �pln� prvn� t�ta m�ho d�vn�ho t�ty nebyl t�ta � ale jak�si chlupat�, p�ihrben� a tup� z�raj�c� samec opo�lov�k. Lidi pr� poch�z� z�nelid�. A tak� pr� kdysi ten prvn� m�k nevyrostl z�m�ku. Jo a pt�ci nejsou z�pt�k�, pokud to nev�te, a �ivot vznikl jen tak s�m od sebe z�ne�iv� hmoty � tedy jinak ne� vznik� dnes. Ryby kdysi lezly na sou� tak dlouho, a� za�aly chodit � dnes u� to nezkou��. Pro� taky, kdy� u� chod�. A ty co plavou chodit necht�j�. Alespo� tak n�jak se to u��.

Dnes zn�me ��d p��rody a v�me, �e �ivot vznik� jen ze �ivota. Ale kdysi d�vno � u�� �kola v�hodin�ch biologie - dv� a dv� nebyly �ty�i. Jen t�i cel� dev�t. Do �ty�ech se teprve vyvinuly za miliony let. Chemik a mikrobiolog profesor Pasteur by se divil. Ten po mnohalet�ch pokusech dosp�l k z�v�ru, �e �ivot v�ne�iv�m prost�ed� nem��e vzniknout. Tehdy za sv�j objev sklidil obrovsk� potlesk p��tomn�ch akademik� a vyhr�l vypsanou odm�nu. Bylo to roku 1864 v�nabit�m s�le univerzity na Sorbonn� v Pa��i. Jen p�t let pot�, co kousek odtud p�es kan�l vych�z� kniha, kter� m� tragicky zm�nit lidsk� d�jiny. Tato kniha m� pop��t ��d, vyvr�tit profesora Pasteura, Mendela, Barranda, Einsteina. Je pln� fantazi�, omyl� a nesmysl�. Jmenuje se: On the Origin of Species, autorem je amat�r, nedouk a je�itn� �lov�k Charles Darwin. Kniha O vzniku druh� zaujala lidi v�c ne� s�m autor o�ek�val. Stala se hitem, lid� si ji zamilovali. Marx psal o n� nad�en� dopisy a Hitler z�n� �erpal inspiraci pro sv�j boj s �nedovyvinut�mi lidsk�mi rasami�. Stalin po jej�m p�e�ten� zavrhl v�ru v�Boha. �erpal z�n� s�lu k�likvidaci �patn�ch spole�ensk�ch t��d, �ernokab�tn�k�, reakcion��sk� inteligence a k budov�n� nov�ho, spravedliv�ho spole�ensk�ho ��du. Tento lep�� ��d je dnes u� dobudov�n, �patn� rasy se rychle dovyvinuly, darwinista Mao zkosil v���n� miliony lid� za kulturn� revoluce - co tedy zbylo z�Darwina? To nejlep��:

M�n� ne� nic

A pevn� v�ra ve v�voj, se kterou jsou probl�my. V�da postupem �asu zjistila, �e dv� a dv� byly v�dycky �ty�i. �e se to vyv�jet nemuselo. P�i�la na to, �e se Darwin spletl ve v�em, co tvrdil. Opravdu, v�p��rod� p�e��vaj� siln� i slab�, bacil p�epere tygra a je tu furt, mrcha jedna. V�voj nev�voj - kdyby se aspo� v�n�co lep��ho vyvinul a dal tak u� pokoj. V�t�le se nehromad� kladn� znaky z�skan� b�hem �ivota a nevytvo�� za �as nov� org�n, jak fantaz�roval Darwin. To u� v�da v� � Darwin neznal genetiku, jak by tak�, v�dy� Mendel v�t� dob� teprve d�lal sv� pokusy na hrachu. Embryo jist� neopakuje p�edchoz� etapy sv�ho v�voje a neproch�z� ��dn�mi stadii ryby �i plaza, jak zjistila embryologie, ale bohu�el to je�t� ob�as u�� ve �kol�ch. Zkamen�liny fakt ani trochu nepotvrzuj� evoluci, jak se ob�val u� s�m Darwin, a jak potvrdila paleontologie. Sp� potvrdily, �e ��d tu byl v�dy a to, co je dnes, vy�lo tak� a jen z���du. �e prvn� t�ta m�ho t�ty byl v�dy a po��d jen t�ta. �e plazi byli v�dy jen plazy, pt�ci pt�ky a m�k v�dycky rostl z�m�ku. Zm�na n�zvu neposunula Liberec ani o metr, stejn� jako to nedok�� ob�asn� mlhy. Ryb�m pl�caj�c�m se po sou�i nenarostou no�i�ky ani za bili�n let a opice netou�� zahr�t si na klav�ru Mozarta. Dv� a dv� byly �ty�i i p�ed milionem let. Tak� matematici prok�zali Darwinovi, �e jeho n�pad je jen tragickou fantazi� odporuj�c� po�tu pravd�podobnosti. To jsme ale u� v�druh� polovin� dvac�t�ho stolet�.

A co v�dci, co �kola, jak na to lid�? �patn� hypot�zy p�ece zanikaj�!

L�ska je l�ska, nezn� mez�. ��k� se, �e je slep�, jako n�kter� v�ra. Chce vid�t i to, co nen�. �asto neuzn�v� ani ��d, �asto nen�vid� fakta. Jedna u�itelka mi po p�edn�ce o neudr�itelnosti darwinismu �ekla: a co bychom tedy m�li d�ti u�it, tak u��me alespo� tohle... Kdo si zamiloval Darwina, t�ko m�n� sv�j n�zor. V�echny argumenty pro v�voj, evoluci, padly, co z�stalo, je slep� v�ra v�evoluci. Slep� l�ska k�evoluci. Nad�je, �e p�ece jen ta evoluce tak n�jak snad to, no, po�kejme je�t�...Z�stala zoufal� snaha dok�zat, �e nemo�n� se stalo mo�n�m. �e dv� a dv� sice byly, �ekn�me, v�c ne� t�i cel� dev�t, ale p�ece jen o chloupek m�� jak �ty�i. P�ece se tolik chytr�ch lid� nem��e m�lit. Mo�n� t�i cel�, dev�t dev�t dev�t dev�t. Pak u� ta jedna desetitis�cina se snad n�jak dovyvinula. A pro snaz�� uv��en� do toho zam�ch�me mo�nost, �e ten v�voj n�kdo trochu postr�il. Snad n�kdo z�vesm�ru...

Astronomov� Hoyle a Wickramashinge p�estali pod t�hou d�kaz� v��it v�Darwina. Zn�m�m se stal jejich v�rok, �e sp� torn�do ud�l� na smeti�ti nov� Boeing ne� by vznikl z�ne�iv� hmoty �ivot. ��kaj�, �e Zemi musel n�kdo bombardovat geny. De�t�m gen�. Aby to nezn�lo moc naivn�, m� to kr�sn� v�deck� n�zev: ��zen� panspermie. A co ��k�te Vy? Taky zelen� mu���ci nebo d隝 gen�? Nebude lep�� schovat se pod de�tn�k rozumu? Co takhle p�estat vym��let nesmysly a p�ijmout pokorn� tu nejpragmati�t�j�� mo�nost, kter� se nab�z�, a kterou dnes p�ij�maj� tis�ce v�dc� po cel�m sv�t�? �e ten prvn� t�ta byl ten nejlep�� t�ta, stoprocentn� t�ta. Ne t�i cel� dev�t t�ty. �e m�k rostl v�dy z�m�ku a ryby jsou nejrad�ji ve vod�. �e ka�d� z�kon m� sv�ho z�konod�rce. D�m s�m od sebe spadne, ale s�m se nepostav� - ne, cihly to neum�. Ale po��dn� zedn�ci, to je u� o n��em jin�m. A v�chemii �i biologii je to jinak? J�me ban�ny ne proto, �e tu byly p�ed miliony let ban�nov� mutace, ale proto, �e n�s m� n�kdo hodn� r�d.

Jak asi bude dlouho �ekat ne� na to p�ijdeme? Mo�n� n�kdo i za��n� tu�it. Jako j�, kdy� jsem byl je�t� mal� �punt a jel do Liberce a pozoroval �idi�e, jak to�� volantem. Dnes v�m, �e zm�ny nevytvo�� ��d. V�jimka sice m��e potvrzovat pravidlo, ale bez pravidla a ��du by neexistovala! Z��eho by asi byla v�jimkou, kdyby nep�edch�zel ��d?

Jste-li v�jimkou mezi t�mi, kter� tyto v�ci nezaj�maj�, m��ete mi napsat: Pavel K�brt, V�Humnech 210/14, 193 00 Praha 9

pavelkabrt@seznam.cz

Y Y Y Y Y Y Y Y Y Y Y Y Y Y


Zp�t