Ach, ti věřící... !
Jeden profesor, který učil dějiny, měl ve zvyku zkrášlovat své přednášky poznámkami typu: Kněží jsou k ničemu! Už od počátku nenáviděli vědu, umění a vždy milovali pouze zpátečnictví a tmářství. Jednou po takové přednášce ho navštívil jistý pilný a vtipný student.

 

 „Pane profesore,“ řekl, „nepomohl byste mi? Mám určité pochybnosti, které mě stále zneklidňují od chvíle, kdy jsem začal chodit na vaše přednášky.“ „Proč ne, pane kolego. Rád. O co jde?“ „Pouze několik otázek, pane profesore. Díky komu se nám dochovaly filozofické spisy starých klasiků? Jak se to mohlo stát, že v průběhu barbarského středověku tyto spisy nebyly zničeny?“ „Mniši je přepisovali ve svým klášteřích, a tímto způsobem se mohly dochovat dodnes.“ „Mniši?“ „Ano, mniši. A zvláště benediktini.“ „Ach, ti kněží! Takže to oni přepisovali staré kodexy, a tím způsobem je zachránili. Musela to být veliká a únavná práce. No a pochopitelně, že z prachu knihoven nejeden onemocněl tuberkulózou. Je pravda, že to bylo v době, kdy ani vládnoucí hlavy státu neuměly číst ani psát? To byly divné časy. Divní byli určitě také ti mniši, že měli ochotu přepisovat písmenko za písmenkem z Livia, Cesara, Cicerona, Virgilia atd. A jak tyto kodexy vypadají? Svědomitě přepsané, jakoby malované, s iniciálami - skutečně umělecká díla! Zpátečničtí kněží.“

 

 Po chvíli zase druhá otázka: „A je vůbec pravdou, že bez nich bychom dnes neměli ani Columba ani Vasco de Gamu? Určitý mnich nějaký FraMauro, jak říkají, nakreslil r. 1450 tu slavnou mapu, která později posloužila Columbovi.“ „Ano, je to pravda, ale takovou mapu mohl nakreslit kdokoliv jiný.“ „Pochopitelně! Proč pouze duchovním měly přicházet na mysl takové nápady?“ užívat i tyto knihy. V nynější době je pro přístup do knihovny požadováno, aby zájemci předložili doporučení z jejich univerzity nebo instituce. V roce 1587 nechal papež Sixtus V. postavit pro knihovnu novou budovu, úchvatnou svými rozměry: 70 metrů dlouhou a 15 metrů širokou. V této budově knihovna sídlí až dodnes. Knihovna vzkvétala a bohatí mecenáši ji pravidelně zahrnovali knihami a rukopisy.

 

 Na začátku 17. století papež Pavel V. zavedl pevný knihovní katalogizační systém, který vatikánští knihovníci v podstatě používají až dodnes. Ve své historii byla knihovna většinou přístupná badatelům bez ohledu na jejich náboženském vyznání. Ačkoli za pontifikátu papeže Pia VI. byl přístup do knihovny přísně omezen, což pohnulo španělského kněze, Juana Andrese, k osočení papeže, že předsedá knižnímu hřbitovu a ne knihovně. Knižní fond byl na krátkou dobu částečně zabrán napoleonskou armádou, ale roku 1815 byl opět navrácen, ale bohužel se značnými ztrátami. V 19. a 20. století byla knihovna rozšířena o další důležité sbírky např. Borghesovy rukopisy (1891), Barberiniho a Borgianiho rukopisy a tištěné knihy (1902), Patettovusbírku (1945) a další. Stejně tak jako sbírky knih a rukopisů knihovna také obsahuje přes 100 tisíc tiskovin, kreseb, map a rytin a kolem 330 tisíc řeckých, římských a papežských mincí a medailí. Knihovna je velmi živou a rozvíjející se institucí, kam každým rokem přibývá kolem 6 tisíci nových svazků, které jsou buď koupené nebo přijaté jako dar. O chod knihovny se stará osmdesátičlenný personál, který je zaměstnán v třech hlavních odděleních: oddělení rukopisů, odd. tištěných knih, odd. mincí a medailí. Vatikánská knihovna byla podle záměru Mikuláše V. založena „pro communi doctorum commodo“ tedy pro běžné užívání učenců. Dodnes existuje, aby podporovala a uchovávala kulturu římskokatolické církve. Svými sbírkami přesahujícími dva miliony svazků je stále jedním z nejvzácnějších zdrojů pro historiky a učence, právě tak jako jím byla po dlouhou dobu své existence.

 

zpracoval bB

 

16 IMMACULATA č.83 (1/2006)

 

„Četl jsem také, pane profesore, že místo nepohodlných římských číslic určitý papež zavedl v aritmetice číslice arabské.“ „Papež SilvesterII. . Mohl to učinit kdokoliv jiný! Ale co, papežové se vždy tlačili kupředu!“ „Říkají, že dalekohled a teleskop objevil také nějaký kněz, ale možná, že to není pravda. Kněží si vždy rádi přivlastňují různé věci!“ „Ne, je to pravda. Byl to minorita Roger Bacon, který vynalezl tyto přístroje.“ „Á, to ten prokletý Bacon, kdy že on to žil?“ „Zemřel r. 1294.“ „A už tenkrát byl tak progresivní? ...A ještě něco. Myslím, že právě kněz jako první dokázal, že Země se točí kolem Slunce.“ „Ano, Mikuláš Kopernik.“ „Promiňte, pane profesore, proč vlastně nazývají století, ve kterém se věda, umění a literatura nejlépe rozvíjely, zlatým stoletím Lva X.?“ „Poněvadž papež Lev X. byl protektorem učenců a umělců své doby.“ „Cože? Papež protektorem civilizace?“

 

 „Á, tak se mi zdá milý chlapče, že si ze mě střílíš.“ „Já? To vše jsou ty pochybnosti, neúnosné pochybnosti! S radostí bych těm „černým“ připsal přívlastek zpátečníci, ale právě tyto pochybnosti mi nedají pokoj. Je to pravda, pane profesore, že první lidové školy založil a bezplatně provozoval de la Salle?“ „Ano, Francouz de la Salle!“ „Černý?“ „Černý!“ „A že první, kdo se začal starat o hluchoněmé, byl Španěl, kněz Pedro de Ponce, a po něm del Epee?...“ „Prosím vás, odpusťte, pane profesore, já za to nemůžu, že ti černí v dějinách mi nedávají klid. Četl jsem ještě toto: Nestačí, že mnich Berthold Schwarz vynalezl střelný prach, mnich Guido de Areco stupnici a základní pravidla harmonizace, jezuita Savalieri(1747) polychromii, jezuita Secchi spektrální analýzu, mnich Tegeruss z Bavorska kolem r. 1000 jako první začal malovat na sklo...“ „Už dost, ke všem hromům! Teď už dobře vidím, že si děláš legraci!“

 

 „Pravda, pravda! První hromosvod nebyl vynalezen Franklinem, ale zhotovil ho už v roce 1754 nikdo jiný než opět mnich premonstrát Prokop Diviš! O tom mluví dokonce Kürschner v konverzačním lexikonu.“ „Mlč, kecale!“ „Kecal? Největším znalcem jazyků naší doby byl kardinál Mezzofanti!“ „Ty zpátečníku!“ „Ó, ne! Největším zpátečníkem byl nejslavnější paleograf 19. stol., kardinál Mur.“ „Dost těch blbostí! Ale okamžitě vypadni!“ „A kterým směrem? Může vám to říct diakon Flavio Gioia. On velice zdokonalil kompas již v roce 1300!“ „Ty jsi asi úplně zcvokatěla máš rozpálenou hlavu.“ „Kdybych začal hořet, musel by přijet požární vůz a vodní pumpu také první zavedli mniši cisterciáci a pařížští kapucíni měli za úkol až do 17. stol. střežit Paříž před ohněm!“ „Když neztichneš, tak poletíš!“ „Vzduchem? Pravda! První balón vynalezl ještě 60 let před Montgofierem mnich Berthold Gusman, který se v r. 1720 před celým portugalským královským dvorem vznesl do vzduchu.

 

 Co hledáte, pane profesore? Brýle? - To také vynalezli ti „černí“! Ve 13. stol. je vynalezl dominikán Alexandr Spina! Pospícháte, pane profesore, že se díváte na hodinky? Hodinky jsou také vynálezem duchovních. První hodinky máme od církevního kronikáře Cassiodora (r. 505), zdokonalil je Gerbert, pozdější papež Silvester II. . První astronomické hodiny sestrojil opat Richard Vallimford v r. 1316. No, ale teď už jdu! Už jsou zapáleny plynové lampy na ulicích. Ještě jedno slůvko, pane profesore! Určitě víte, že plynové světlo vynalezli jezuité. V roce 1794 ho zavedli v Stonyhurstu v Anglii a jezuita Dunn otevřel v roce 1815 v Prestonu první plynovou společnost. Nashledanou, pane profesore! Cože, máte také kolo? I tuto věc vynalezl kněz. Jmenoval se Pinaton, který již v roce 1845 jezdil na dvojkolce!...“ „Promiňte, ještě jedno. Pravda zůstane vždy pravdou a pouze pravdu by měl hlásat ten, kdo zkoumá historii.“

 

 o. Maxmilián M. Kolbe, Rytíř Neposkvrněné, r. 1930

 

č.83 (1/2006) NEPOSKVRNĚNÁ

 

Zpět