Ken Ham
(Přeloženo
z: „Dinosaurs and the Bible“, přeložil M. T., únor 2007)
Dinosaury obklopuje nimbus tajemství. Odkud se tu vzali? Vyvinuli se? Žili skutečně před mnoha milióny let? Co se s nimi stalo? Žijí někteří ještě dnes? Viděla kdy lidská bytost živého dinosaura?
Děti jsou stejně jako dospělí absolutně fascinováni těmito záhadnými monstry. Bylo napsáno mnoho knih a natočeno mnoho filmů, aby se ukojil zdánlivě nenasytný hlad po informacích o těchto tajemných tvorech. Pravdou ovšem zůstává, že neexistují žádné skutečné záhady, jakmile máte klíčové informace, jež nejsou obecně známy a jsou veřejnosti odpírány.
Připojte se ke mně a podnikněme procházku dějinami, při níž objevíme některá ohromující fakta, jež zodpovědí mnoho z vašich otázek ohledně těchto „hrozných ještěrů“.
Existovali dinosauři opravdu?
Dinosauři zcela určitě pobíhali po Zemi v dávné minulosti! Fosilie dinosaurů byly nalezeny po celém světě, a jejich kosti jsou vystaveny v muzeích, aby je všichni mohli vidět. Vědci byli s to zrekonstruovat mnohé z jejich koster, takže víme mnoho o tom, jak asi dinosauři vypadali.
Kdy byli dinosauři nalezeni?
Historie těchto nálezů sahá do 20.let 19.století, kdy Gideon Mantell, anglický lékař, našel v jednom lomu neobvyklé zuby a kosti. Dr Mantell si všiml, že tyto zvířecí pozůstatky jsou velmi odlišné od jiných nálezů, a věřil, že našel zcela novou skupinu plazů. V roce 1841 bylo odkryto asi devět druhů těchto zvláštních plazů včetně dvou zvaných megalosaurus a iguanodon. V téže době vytvořil slavný britský vědec (a kreacionista) dr Richard Owen název „dinosauria“ znamenající „hrozní ještěři“, neboť tak mu na základě obrovských kostí tito tvorové připadali.
Co činí dinosaury odlišnými?
Pomineme-li velikost těla některých druhů, je hlavním rysem, který odlišuje dinosaury od jiných plazů (jako jsou krokodýli), poloha končetin. Dinosauři se pohybovali zcela vzpřímeně, podobně jako savci. Většina ostatních plazů má končetiny roztažené pod tělem. Srovnejte například způsob, jakým „chodí“ krokodýl, s chůzí dejme tomu krávy. Dinosauři se prý pohybovali jako kráva, přičemž končetiny tělo podpíraly. Krokodýli se „šourají“, jelikož jejich končetiny ční po stranách jejich těla.
Jak velcí byli dinosauři?
Někteří byli malí jako kuřata, a
další byli ještě menší. Samozřejmě někteří dinosauři
byli velmi velcí, vážili až 80 tun a byli vysocí
Kdy žili dinosauři?
Výklad, který jsme všichni již alespoň jednou slyšeli z filmů, televize, novin, a většiny časopisů a učebnic, zní, že dinosauři žili před mnoha milióny let. Podle evolucionistů „kralovali“ dinosauři na Zemi 140 miliónů let, a vymřeli před asi 65 milióny let. Avšak vědci nevyhrabávají ostatky označené těmito údaji. Odkrývají pouze dinosaury mrtvé (tzn. jejich kosti), a tyto kosti nemají nálepky s označením udávajícím, jak jsou staré. Myšlenka evoluce trvající milióny let je pouze evoluční verzí průběhu minulosti. Neexistoval žádný vědec, který byl svědkem života dinosaurů v této předpokládané dinosauří éře. Ve skutečnosti neexistuje žádný důkaz o tom, že svět a jeho fosilní vrstvy jsou staré milióny let. Žádný vědec nepozoroval dinosaury umírat. Vědci nalézají pouze zde a teď kosti, a protože mnozí z nich jsou evolucionisté, pokoušejí se zakomponovat historii dinosaurů do své koncepce.
Jiní vědci zvaní kreacionisté mají odlišný názor na to, kdy dinosauři žili. Věří, že mohou rozřešit všechna údajná tajemství života dinosaurů a ukázat, jak se tyto důkazy báječně hodí do jejich koncepce minulosti. Jejich víra je založena na Bibli. Bible, zvláštní Boží kniha (či lépe řečeno sbírka knih), tvrdí, že každý z jejích autorů byl nadpřirozeně inspirován, aby napsal přesně to, co Tvůrce všech věcí od něho požadoval; tak, abychom se dověděli, odkud pocházíme (a odkud pocházeli dinosauři), proč jsme zde, a jaká bude naše budoucnost. První kniha Bible – 1. Mojžíšova (Genesis) – nás učí mnoho o tom, jak vznikl svět a život. Genesis nám říká, že vše stvořil Bůh – Zemi, hvězdy, slunce, měsíc, rostliny, zvířata i první lidský pár.
Ačkoli nám Bible přesně neříká, před jakou dobou Bůh stvořil svět a jeho tvory, můžeme snadno odhadnout čas stvoření tak, že si pročteme Bibli a všimneme si některých zajímavých pasáží:
Bůh stvořil vše v šesti dnech. Učinil tak mimochodem i proto, aby stanovil vzorec pro lidstvo, který se pak stal naším sedmidenním týdnem (jak to popisuje Exodus 20:11). Bůh šest dní pracoval a jeden den odpočíval, jako model pro nás. Dále, bibličtí učenci vám řeknou, že hebrejské slovo pro den užité v Genesis 1 může znamenat v tomto kontextu pouze běžný den.
Je nám řečeno, že Bůh stvořil prvního muže a ženu – Adama a Evu – šestého dne. V Genesis je dále uvedeno mnoho o tom, kdy se narodily jejich děti a děti jejich dětí. Tyto genealogie jsou zaznamenány v celém Starém zákoně až do časů Kristových. Určitě přitom nešlo o chronologie trvající milióny let.
Když dáme dohromady všechna tato data, a za předpokladu, že Ježíš Kristus, Syn Boží, přišel na Zemi před téměř 2000 lety, dojdeme k závěru, že ke stvoření Země a zvířat (včetně dinosaurů) došlo pouze před několika tisíci lety (snad jen 6000!), ne před milióny let. Pokud má tedy Bible pravdu (a ona má!), pak museli dinosauři žít během uplynulých několika tisíc let.
Odkud se tu dinosauři vzali?
Evolucionisté tvrdí, že se dinosauři vyvíjeli po milióny let. Představují si, že se jeden druh zvířete pomalu měnil (po dlouhou dobu) v druh jiný. Věří například, že se obojživelníci změnili v plazy (včetně dinosaurů) tímto postupným procesem. To by samozřejmě znamenalo, že by během této doby vývoje existovaly milióny tvorů, kteří by byli „něčím mezitím“, jak by se obojživelníci vyvíjeli v plazy. Důkazy o těchto „přechodných formách“, jak se nazývají, by měly být hojné. Avšak mnoho expertů na fosilie připouští, že nikde nebyla nalezena ani jedna nezpochybnitelná přechodná forma mezi jakoukoli skupinou tvorů a skupinou jinou. Kdyby se byli dinosauři vyvinuli z obojživelníků, musely by existovat například fosilní nálezy zvířat, jež jsou částečně dinosauři a částečně něco jiného.
Nikde však nenalezneme jediný důkaz o tomto stavu. Naopak, půjdete-li do kteréhokoli muzea, uvidíte fosilie dinosaurů, jež jsou 100 % dinosaury, nikoli něčím mezitím. Neexistují 25 %, 50 %, 75 %, či dokonce 99 % dinosauři – všichni jsou 100 % dinosaury!
Bible nám říká, že Bůh stvořil všechna suchozemská zvířata šestého dne stvoření. Jelikož byli dinosauři tvory suchozemskými, museli být vytvořeni tohoto dne, spolu s Adamem a Evou, již byli též učiněni šestého dne (Genesis 1: 24-31). Pokud Bůh vymyslel a stvořil dinosaury, bylo by šlo o tvory plně fungující, navržené tak, aby zastávali roli, pro niž byli vytvořeni, a byli by to 100 % dinosauři. Tento stav se přesně shoduje s důkazy z fosilních nálezů.
Evolucionisté prohlašují, že žádný člověk nikdy nežil v době dinosaurů. Bible však zcela jasně říká, že dinosauři a lidé společně žili. A opravdu (jak brzy uvidíme), je pro to spousta důkazů.
Co dinosauři jedli?
Bible učí (v Genesis 1: 29-30), že původním zvířatům (a prvním lidem) bylo nakázáno, aby byli vegetariány. V původním stvoření se maso nejedlo. A také neexistovala smrt. Byl to neposkvrněný svět, s Adamem a Evou a zvířaty (včetně dinosaurů) žijícími v dokonalé harmonii; jedli pouze rostliny.
Bohužel to tak příliš dlouho nezůstalo. Adam se vzbouřil proti svému Stvořiteli a přivedl do světa hřích (Genesis 3:1-7; Římanům 5:12). Kvůli této vzpouře se Adam (a tedy i všichni jeho potomci – vy i já) připravil o právo žít se svatým (bezhříšným) a spravedlivým Bohem. Bůh proto potrestal hřích smrtí.
Bible v celém svém textu (od Genesis po Zjevení) učí, že zvířata ani lidé neumírali, dokud Adam nezhřešil. (Uvažte jen několik z mnoha míst, kde se o tom hovoří, jako je: Římanům 5:12, Genesis 2:17, Genesis 1: 29-30, Římanům 8: 20-22, Skutky 3:21, Židům 9:22, 1.Korintským 15, Zjevení 21: 1-4, Zjevení 22:3). To znamená, že nemohly existovat žádné zvířecí fosilie (a žádné dinosauří kosti) před spácháním prvního hříchu.
Po Adamově hříchu začala zvířata i lidé umírat. Byl to teď jiný svět, svět smrti a boje. Svět, který byl kdysi krásný, trpěl nyní pod prokletím vzneseným na něj Stvořitelem (Genesis 3: 14-19). Byl však dán slib (Genesis 3:15), že Bůh zajistí způsob, jak bude za hřích zaplacena pokuta, aby pro člověka existovala cesta, jak přijít k Bohu zpět.
Proč nalézáme fosilie dinosaurů?
V Genesis 6 čteme, že všecko tělo (člověk i zvířata) „pokazilo svou cestu na zemi“ (Genesis 6:12). Snad zabíjeli lidé a zvířata jeden druhého; možná, že dinosauři začali zabíjet jiná zvířata i lidi. V každém případě popisuje Bible svět jako „zkažený“.
Kvůli této zkaženosti varoval Bůh zbožného muže jménem Nóacha, že hodlá zničit svět potopou (Genesis 6:13). Bůh mu proto poručil, aby postavil velkou loď (archu), aby všechny druhy suchozemských zvířat (což se jistě týkalo i dinosaurů) a Nóachova rodina mohli přežít na palubě, zatímco potopa ničila celou Zemi (Genesis 6: 14-20).
Někteří lidé si myslí, že dinosauři byli příliš velcí či že jich bylo příliš mnoho, aby se na Archu vešli. Avšak různých druhů dinosaurů nebylo zas tak mnoho. Existují jistě stovky dinosauřích jmen, ale mnoho z nich bylo dáno prostě jen kousku kosti či kostrám téhož dinosaura nalezeným v jiných zemích. Lze též oprávněně předpokládat, že různé velikosti, odchylky a pohlaví téhož druhu dinosaura vedly k jeho pojmenování různými jmény. Podívejte se například na tu spoustu různých odchylek a velikostí psů, ale všichni patří k jednomu druhu – psímu druhu! Ve skutečnosti mohlo existovat méně než 50 druhů dinosaurů.
Bůh poslal do Archy dvě z každého (z některých sedm) suchozemského zvířete (Genesis 7:2-3; 7:8-9) – neexistovaly výjimky. Proto museli být na palubě Archy i dinosauři. Ačkoli byl v oné velké lodi dostatek místa pro velká zvířata, snad poslal Bůh do Archy jejich mladé exempláře, kteří měli ještě dosti prostoru k růstu.
Hm, a co se stalo se všemi těmi suchozemskými zvířaty, která se na Archu nedostala? Je to prosté, utopila se. Mnohá z nich pokryly tuny bahna, když rozbouřená voda pokrývala souši (Genesis 7:11-12, 19). V důsledku tohoto rychlého pohřbu se mnohá z těchto zvířat zachovala jako fosilie. Stalo-li se tak, očekávali bychom, že najdeme důkazy o miliardách mrtvol pohřbených v horninových vrstvách (vzniklých z tohoto bahna) po celém světě. A to je přesně to, co nalézáme.
Mimochodem, k Potopě za Nóachových dnů patrně došlo někdy před více než 4500 lety. Kreacionisté věří, že tato událost vytvořila mnohé z fosilních vrstev po celé Zemi. (Další fosilní vrstvy vznikly dalšími potopami, jak se Země slehávala po Potopě velké.) Fosilie dinosaurů, jež vznikly jako výsledek této Potopy, se tedy vytvořily asi před 4500 lety, ne před milióny let.
Žili dinosauři v současnosti?
Pokud různé druhy dinosaurů přežily Potopu, musely opustit Archu a žít v popotopním světě.
V Bibli, V Jóbovi 40:15-24, Bůh popisuje Jóbovi (jenž žil po Potopě) velké zvíře, které Jób znal. O tomto velkém zvířeti, zvaném behemót, se říká, že „byl na počátku Božích cest“; snad šlo o největšího suchozemského živočicha, jakého Bůh stvořil. Pro ilustraci, jeho ocas byl jako cedr! Ačkoli některé biblické komentáře říkají, že mohlo jít o slona či hrocha, popis se ve skutečnosti hodí na dinosaura, třeba druhu Brachiosaurus. Sloni a hroši určitě nemají ocasy jako cedry! Velmi málo zvířat je ve skutečnosti vybráno v Bibli pro takový podrobný popis. Na rozdíl od názorů mnoha lidí nyní víme, že dinosaurům se dostává v Písmu více pozornosti než většině ostatních zvířat! Takže dinosauři – všechny ty různé druhy – jistě žili spolu s lidmi po Potopě.
Jsou ve staré literatuře zmínky o
dinosaurech?
Je zajímavé, že ve Starém zákoně je několikrát užito slovo „drak“. Ve většině případů by tam mohlo stát slovo dinosaurus a hodilo by se tam velmi dobře. Kreacionisté věří, že dinosauři byli nazýváni draky, než bylo slovo dinosaurus v 19. století zavedeno. Neočekávali bychom, že najdeme slovo dinosaurus v biblích jako je kralická, jelikož byla překládána dávno předtím, než vešlo toto slovo do užívání. V různých knihovnách po celém světě existuje též mnoho velmi starých dějepisných knih, jež detailně popisují draky a jejich setkání s lidmi. Je úžasné (ne však překvapivé pro kreacionisty), jak přesně tyto popisy draků odpovídají popisům dinosaurů (podle moderních vědců), zejména Tyrannosaura. Evolucionisté bohužel neberou tyto důkazy vážně. Proč? Jen proto, že věří, že lidé a dinosauři nežili současně!
Avšak čím více se probíráme historickou literaturou, tím více poznáváme, že existují pádné důkazy o tom, že draci byli skutečnými zvířaty velmi podobnými našim moderním rekonstrukcím dinosaurů, a že zprávy o jejich existenci nám zachovali různí lidé, i před několika staletími.
Co se s dinosaury stalo?
Evolucionisté popouštějí plně uzdu své fantazii, když odpovídají na tuhle otázku. Kvůli své víře, že dinosauři „vládli“ na světě po milióny let, a pak vymizeli milióny let předtím, než se údajně vyvinul člověk, museli vyrukovat se všemi možnými dohady, jež by vysvětlily tohle „záhadné“ zmizení.
Budete-li číst evolucionistickou literaturu, užasnete nad šíří nápadů týkajících se jejich údajného vymření. Předkládáme pouze výsek z této přehršle teorií:
Dinosauři zemřeli hlady; přejedením; byli otráveni; oslepli na šedý zákal a nemohli se rozmnožovat; savci jedli jejich vejce. Další příčiny zahrnují vulkanický prach, jedovaté plyny, komety, skvrny na slunci, meteority, hromadnou sebevraždu, zácpu, parazity, vysychání mozku (a tím větší stupiditu), vyhřezlé ploténky, změny ve složení vzduchu atd.
Je zřejmé, že evolucionisté nevědí, co se stalo, a chytají se stébla. V nedávné evoluční knize o dinosaurech „Nový pohled na dinosaury“ uvádí autor toto tvrzení:
„Teď přichází ona důležitá otázka. Co způsobilo všechno tohle vymírání v jednu určitou dobu, zhruba před 65 milióny let? Byly navrženy tucty důvodů, některé vážně míněné a rozumné, jiné dost bláznivé, a opět jiné pouze jako žert. Každý rok vyrukují lidé s novými teoriemi řešení tohoto palčivého problému. Potíž je v tom, že máme-li najít jediný důvod, který by vše objasnil, museli bychom vysvětlit smrt, v tutéž dobu, zvířat suchozemských i mořských, avšak, v obou případech, pouze některých z nich, neboť mnoho obyvatel souše i moře přežilo dál docela šťastně do dalšího období. Bohužel, žádné takové vysvětlení neexistuje.“ (Alan Charig, str. 150).
Jedno takové vysvětlení však přece jen existuje. Odstraníte-li evoluční rámec, zbavíte se miliónů let, a pak vezmete Bibli vážně, najdete vysvětlení, jež se hodí k faktům a dává perfektní smysl:
V čase Potopy mnoho z mořských tvorů zemřelo, ale někteří přežili. Dále, všechna suchozemská zvířata vně Archy zemřela, ale zástupci všech druhů, kteří přežili v Arše, žili v novém světě po Potopě. Tato suchozemská zvířata (včetně dinosaurů) shledala, že nový svět je velmi odlišný od světa před Potopou. Kvůli (1) boji o potravu, jíž už nebyl dostatek, (2) jiným katastrofám, (3) člověku zabíjejícímu pro potravu (a snad i pro zábavu), a (4) zničeným biotopům, atd., vymíralo postupně mnoho druhů. A stalo se, že skupina zvířat, která nyní nazýváme dinosaury, prostě vymřela také. Vždyť i nyní vymírá každý rok docela dost zvířat. Vymírání se zdá být v historii Země pravidlem (ne tak utváření nových druhů zvířat, jak byste očekávali od evoluce).
Uvidíme někdy živého dinosaura?
Odpověď zní patrně ne…ale co když přece? Existují vědci, kteří věří, že pár dinosaurů mohlo přežít v odlehlých džunglích. Vždyť i dnes stále objevujeme nové druhy zvířat a rostlin v oblastech, které byly do dneška příliš obtížně přístupné pro průzkum. Někteří domorodci v určitých zemích dokonce popisují zvířata, jež se podobají tomu, co asi byl dinosaurus.
Kreacionisté by samozřejmě nebyli překvapeni, kdyby někdo našel živého dinosaura. Avšak evolucionisté by pak museli vysvětlit, proč dogmaticky tvrdili, že člověk a dinosaurus nikdy nežili současně. Mám podezření, že by řekli něco v tom smyslu, že tento dinosaurus nějak přežil, protože byl uvězněn v odlehlé oblasti, jež se po milióny let nezměnila. Vidíte, ať se nalezne cokoli či ať je to sebevíce v rozporu s evolucionistovými názory, vždy bude s to zkonstruovat „odpověď“, protože evoluce je víra. Nejde o vědu – nejde o fakt!
Jak se můžeme z osudu dinosaurů
poučit?
Vidíme-li dinosauří kosti, můžeme si vzpomenout na to, že smrt nebyla součástí původního stvoření. Smrt je vlastně nezvaným hostem, jenž přišel, když první člověk neposlechl Boha. Bible nám to říká proto, že jsme všichni Adamovi potomci, i my jsme zhřešili:
„Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.“ (Římanům 5:12). „Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy.“ (Římanům 3:23). Musíme uznat, že zkaženost světa je důsledkem hříchu, důsledkem toho, že se člověk vzbouřil proti Bohu.
Také nám vše řečené může připomenout, že Bůh, jenž učinil všechny věci, včetně dinosaurů, je též soudcem svého stvoření. Odsoudil Adamovu vzpouru tak, že povolal na svět smrt. Adam byl varován před tím, co se stane, neuposlechne-li Boží příkaz nejíst plody určitého stromu. „Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez! V den, kdy bys z něho jedl, propadneš smrti“ (Geneze 2:17).
Dinosauři nám též mohou připomínat, že Bůh potrestal vzpouru za dnů Nóacha tak, že zničil zkažený svět vodou, což mělo za následek smrt miliónů tvorů. Bible nás učí, že Bůh bude soudit svět opět, ale příště ohněm: „Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud.“(2.Petrova 3:10) Můžeme si také připomenout, že po tomto soudu ohněm vytvoří Bůh nová nebesa i Zemi: „Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.“ (2.Petrova 3:13) A jak to bude vypadat na této nové Zemi? „A setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“ (Zjevení 21:4) Jsme však též varováni, že mnozí nebudou vpuštěni na tuto novou Zemi, ale budou trpět věčně: „Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt.“ (Zjevení 21:8).
Lidé, kteří jsou všichni svou povahou hříšní (Žalm 51:5), nemohou žít se svatým Bohem, ale jsou odsouzeni k oddělenosti od Boha. Avšak Bůh zajistil skvělý prostředek k vysvobození od hříchu. Bible učí, že Bůh nabídl dokonalou oběť potřebnou k zaplacení pokuty za lidský hřích. Vlastní Boží Syn, ten, kdo ve skutečnosti stvořil svět (Koloským 1:16), přišel na Zemi jako člověk, jako Adamův potomek, aby protrpěl pokutu smrti za hřích. „Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli. A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání: jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.“ (1.Korintským 15: 20-22). Pán Ježíš Kristus zemřel na kříži, ale třetího dne opět povstal, když přemohl smrt, aby tak kdokoli, kdo v Něho uvěří a přijme Jej do svého života, byl schopen navrátit se k Bohu a žít věčně se Stvořitelem. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3:16). „Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.“ (1.Janův 1:9).
Těm, kdo nepřijímají vírou to, co Kristus pro ně učinil, a neuznávají svou hříšnou povahu a potřebu vysvobození, Bible vzkazuje, že takoví lidé budou sice žít navždy, ale budou vzdáleni od Boha na místě utrpení, jež Bible nazývá peklem. Ale pro ty, kdo zasvětí své životy Pánu – jaké je to úžasné poselství! Jak zázračný Vykupitel! Jaká zázračná spása v Kristu Stvořiteli!