Opravdu se mnohobuněčné organismy vyvinuly z jednotlivých buněk?
Čerpáno z materiálů creation.com, pasáže přeložil Pavel Akrman – 03/2026. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Ateisté často tvrdí, že náhodné mutace, pokud se jim poskytne dostatek času, nakonec povedou k novým genům, novým vlastnostem a k rostoucí biologické složitosti. Toto tvrzení však neobstojí.
Obr. 1.: Jednobuněčná zelená řasa Chlamydomonas reinhardtii.
Evoluce z jediné buňky na mnohobuněčnou je nepochybně tím nejnepravděpodobnějším krokem v celém evolučním příběhu. Neexistují žádné známé přechodné organismy se 2, 3 nebo 4 buňkami. Život existuje buď ve formě jednobuněčných organismů anebo jako plně komplexní, mnohobuněčný život.
Vznik byť jen jednoho nového buněčného typu vyžaduje desítky tisíc koordinovaných genetických sekvencí, které kódují proteiny, buněčné mechanismy, regulační systémy a časovací mechanismy, které musí všechny fungovat společně. Neexistují žádné důkazy o tom, že by k tomu mohlo dojít neřízenými procesy.
Nepomohou ani takové experimenty,1 kde jednobuněčné řasy nebo kvasinky vykazují předprogramované koloniální chování: Vědci vzali několik skupin jednobuněčných chlamydomonád a vložili je do zkumavek s jednobuněčným predátorem (prvokem Paramecium tetraurelia), který je mohl konzumovat. Po 750 generacích vědci zjistili, že některé chlamydomonády se spojily. Tímto způsobem pak byly řasy příliš velké na to, aby je predátoři mohli zkonzumovat. Nebyly samozřejmě „plně“ mnohobuněčné, před dělením se opět rozpadly na jednotlivé buňky, ale vypadalo to, že procházely jakýmsi koordinovaným životním cyklem.2
Evolucionisté tvrdí, že je to ukázka přinejmenším významné části evoluce od jednobuněčných forem k mnohobuněčným. Ale to není evoluce z jedné buňky na mnohobuněčnou. Stejně jako se fotbalový tým nestane jednou osobou, když vystoupí na hřiště společně, tak ani kolonie jednobuněčných organismů se nestane mnohobuněčným organismem jen proto, že se shlukují. Zvlášť když toto chování bylo již od samého počátku zakódováno v jejich DNA. Ne.
Ateisté také říkají, že náhodné mutace vytvářejí nové informace. To se však neděje. Náhodné mutace ve skutečnosti poškozují již existující informace. I když v rámci populace mutace mohou vyvolat variabilitu a určité přizpůsobení, avšak nevytvářejí nové biologické systémy ani nevedou k makroevoluční změně. Neexistuje žádný zdokumentovaný příklad, který by ukazoval opak.
Neobstojí ani Lenskiho experiment se střevní bakterií Escheria coli (LTEE – Long-Term Evolution Experiment). E. coli jen využila k upřesnění schopnosti již existující genetickou informaci, kterou již měla k dispozici. Jednalo se tedy o optimalizaci, nikoli o inovaci. Nebyly vytvořeny žádné nové vlastnosti.
Obr. 2
Nárůst velikosti genomu a přidávání biologické složitosti zvyšuje metabolické náklady a závislost na prostředí, což zpravidla snižuje celkovou zdatnost. Větší složitostí bakterie nezíská žádnou výhodu pro přežití. Jakákoli tendence směřující ke zvyšování komplexity by byla přírodním výběrem vyřazena, nikoli zachována. Pro bakterie to není žádným přínosem, nepotřebují se vyvíjet za své vlastní hranice.
Celkově tedy platí, že neexistuje žádný biologický důvod, proč by se bakterie měly vyvíjet nad rámec bakteriálního stádia. Evoluce od mikroba k mikrobiologovi vyžaduje vznik obrovského množství nových genů s novými funkcemi, ale uváděné experimenty nic takového neprokazují. Pointa zůstává stále stejná – žádné nové geny, žádné nové informace, žádná evoluce.
Existence komplexního mnohobuněčného života jasně ukazuje na zcela záměrný design, nikoli na sílu náhodných mutací. Nic na tom nezmění ani jakkoli dlouhá doba. Evoluce i nadále zůstává nedostatečným vysvětlením.
Další čtení
- Evoluce mnohobuněčnosti: co je k tomu potřeba? | kreacionismus.cz
- Bublina o vzniku mnohobuněčného organizmu | kreacionismus.cz
Odkazy
- Arakaki, Y. and seven others, The simplest integrated multicellular organism unveiled, PLoS One8(12):e81641, 2013.
- Herron, M.D., Origins of multicellular complexity: Volvox and the volvocine algae,