cosmic-bubbles

Císař pán „Velký třesk“ nemá šaty

Pavel AkrmanVesmír, astronomie 2 Komentáře

Hypotéza kosmických bublin jen zdůrazňuje další problém s velkým třeskem

Dr. Danny R. Faulkner

Z answersingenesis.org přeložil Pavel Akrman – 05/2020. Vyšlo na AiG 8. května 2020.

V kosmologických kruzích se často říká, že dobrému modelu nemohou být data nikdy překážkou.

Problém: Dva přístupy s různými výsledky

Zhruba před rokem jsem psal o rozporu mezi měřeními Hubbleovy konstanty,1 což je parametr, interpretovaný jako rychlost expanze vesmíru. Jeden přístup byl přímý, měřil rudé posuvy a vzdálenosti galaxií. Druhá metoda byla sice důmyslnější, ale zdaleka ne přímá. Zahrnovala měření vlastností kosmického mikrovlnného pozadí (CMB), což je radiační pole, které vyplňuje vesmír a má údajně pocházet z velmi raného období brzy po velkém třesku. Pokud má hypotéza velkého třesku správně popisovat původ vesmíru i CMB, pak by mělo být možné získat z CMB hodnotu Hubbleovy konstanty. Očekávalo se, že tato dvě různorodá měření Hubbleovy konstanty budou konzistentní a potvrdí se tím, že model velkého třesku je správný.

Žel, nestalo se tak, protože oba přístupy přinesly dva spolehlivě různé výsledky. Ten přímý, který měřil pozorovatelné hodnoty, stanovil Hubbleovu konstantu na 73–74 km/s/Mpc (Mpc = megaparsek, jednotka vzdálenosti používaná v mimogalaktické astronomii a kosmologii). Na druhé straně výsledek nepřímého přístupu byl 67 km/s/Mpc. Rozdíl je tedy mnohem větší než případné chyby měření, z čehož je zřejmé, že oba nemohou mít pravdu (i když špatné mohou být oba). Nicméně oběma metodám se přičítá natolik velká důvěra, že se z tohoto rozporu vyklubala velká krize v kosmologii. Bylo navrženo několik řešení, většinou zahrnujících tzv. novou fyziku. To je fyzika, o které dosud nic nevíme, takže nesmí příliš ovlivňovat svět kolem nás, ale mohla by mít hluboký dopad na strukturu vesmíru. Jak se dalo čekat, taková řešení jsou radikální a vysoce spekulativní.

Nové řešení: hypotéza o kosmických bublinách

Nyní se zvažuje nová studie s jednodušším řešením: žijeme uvnitř obrovské bubliny ve vesmíru, bubliny s nižší než průměrnou hustotou. Nižší hustota bubliny by mohla změnit rychlost místního rozpínání (tedy rozpínání, které můžeme přímo změřit), ale nezměnila by CMB a z něho měřenou Hubbleovu konstantu. Jak velká musí tato bublina být, a o kolik nižší má být její hustota než průměr? Bublina musí mít průměr asi 250 milionů světelných let a musí mít asi poloviční hustotu, než má vesmír v průměru. Autoři studie tvrdí, že odchylky v počáteční hustotě, požadované u modelu velkého třesku, by umožnily dnešní existenci těchto rozsáhlých struktur.

„Všimněte si, o co tu vlastně jde. Data nesouhlasí s modelem, takže špatná musí být data. To je přesný opak toho, než jak má fungovat věda.”

Všimněte si, o co tu vlastně jde. Data nesouhlasí s modelem, takže špatná musí být data. To je přesný opak toho, než jak má fungovat věda. Ale je to až příliš běžný příklad přístupu, který se v kosmologii rozmáhá už celá desetiletí. Přitom se v kosmologických kruzích často říká, že dobrému modelu nemohou být data nikdy překážkou. Také si všimněte, že pro takovouto bublinu neexistují žádné důkazy. Příliš mnoho lidí si zjevně myslí, že nezbytnost bubliny pro záchranu modelu je také i důkazem její existence. Ale znovu opakuji, takhle nemá věda fungovat. Takovéto záchranné prostředky byly v kosmologii na scéně po celá desetiletí. Jakmile se objevily problémy, kosmologové se ve snaze je vyřešit odvolávali na nejrůznější hypotetické věci, jako je např. inflace. Přestože pro tyto záchranářské prvky neexistují žádné důkazy, kosmologové jsou přesvědčeni, že tato záchranná řešení musí být pravdivá, protože jinak by „utrpěl na cti“ model velkého třesku. Úvaha je taková, že jelikož model velkého třesku musí být pravdivý, pak z toho vyplývá, že cokoli vyžaduje model velkého třesku, musí být také pravdivé. Většinu vědců nikdy ani nenapadlo, že model velkého třesku nemusí být pravdivý. Pro tento postoj existuje slovo. To slovo je dogma.

Jeho Veličenstvo císař „Velký třesk“ nemá žádné šaty

Ve společnosti Answers in Genesis víme, že model velkého třesku je špatný, protože je v rozporu s tím, co Bible říká o původu světa. Je úžasné držet vědecké důkazy o tom, že tento závěr založený na Písmu je správný. Otázkou je, zda si vědecká komunita vůbec někdy uvědomí, že jejich císař nemá šaty?

Odkazy

  1. Nejnovější poznatky o rozpínání vesmíru
Subscribe
Upozornit na
2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
jhk - vlasta

víme, že model velkého třesku je špatný – já bych k tomu osobně podotknul – model velkého třesku, který počítá s miliardami let a vývojem vesmíru tak, jak je pojímán v dnešní kosmologii – je špatný z hlediska svědectví Bible.

Václav Dostál

Dřívější mnohovesmírová “hypotéza” říkala, že paralelní vesmíry jsou oddělené “bubliny”, přičemž se neuváděla ani žádná zmínka o tom, čím jsou oddělené, jaká entita se vyskytuje mezi nimi. Jeví se, že v modrní verzi, kterou Dr. Faulner představuje, se v těch “mezerách” mezi paralalními vesmíry předpokládá něco ppodobného “prostředí” našeho vesmíru, “prostoru”, v němž se vyskytují hvězdy (aj. kosmické objekty). Tato mezivesmírová entita by měla mít menší hustotu než naše kosmické “prostředí.” Tím se “vyřeší” rozpor mezi dvěma hodnotami Hubbleovy konstanty. Teď by mohl někdo do oné mezivesmírové “látky” usadit nějaké… Číst vice »