Bible a „mezirasové“ manželství

Bible, věda, tzv. „rasy“ a kultura

Dr. Carl Wieland

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 12/2025. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Přestože Bible jasně říká, že všichni lidé pocházejí z Adama a Evy (takže musí být velmi blízce příbuzní),¹ přesto i nadále panují mezi některými křesťany mylné představy o tzv. „rasách“. Překvapivě to může vyvolávat i obavy z uzavření manželství mezi dvěma věřícími z takzvaných různých ras

Tyto obavy však nejsou ničím podloženy – ani ve vědě, ani v Bibli. Věda nakonec musela dát za pravdu (alespoň v tomto) Božímu slovu a potvrdila, že jsme si všichni geneticky blízce příbuzní. Historicky došlo k dramatickému vzrůstu rasismu díky evolučnímu myšlení. Darwin věřil, že některé lidské skupiny jsou méně vyvinuté než jiné – přičemž jeho vlastní skupina byla – jak se dalo očekávat – ta nejvíce vyvinutá. Ernst Haeckel, Darwinův spojenec v Německu, dokonce napadl Bibli za její záporný postoj vůči rasám.²

Není to tak, že bychom mohli vyřešit všechny rasistické problémy společnosti jednoduchým prohlášením, že na základě naší blízké příbuznosti nic takového jako rasy neexistuje. Kdyby tomu tak bylo, pak by neexistoval žádný rasismus ani diskriminace na základě rasy. A také by se vůbec neřešila otázka „mezirasového manželství“. Stručně řečeno, slovo „rasa“ má stále každodenní význam; uvědomujeme si, že někteří jsou nám blíže příbuzní (a proto se nám více podobají) než jiní.

Nicméně, jak nyní potvrzují moderní objevy v lidské biologii a genetice, ty existující „rozdíly mezi skupinami“ jsou zcela triviální. Věci, jako je barva kůže, vlasů nebo očí, nezahrnují žádné struktury ani funkce jedinečné pro jakoukoli skupinu – jde pouze o různé množství stejné látky. Všichni lidé mají stejný „opalovací krém“ na kůži – melanin; ti s větším množstvím melaninu, obecně označovaní jako „černoši“, jsou ve skutečnosti tmavší. Ti s menším množstvím melaninu, nazývaní „běloši“, jsou ve skutečnosti světle hnědí – často až do červena, protože mají nedostatek melaninu k zakrytí jejich drobných cév. A mezi tím vším pak existuje mnoho dalších odstínů.

Lidé s modrýma očima nemají žádnou specifickou barvicí chemickou látku; je to stále ta stejná látka, tedy melanin. Je to prostě způsob, jakým se světlo rozptyluje buď s menším nebo větším množstvím melaninu (stejně jako je obloha modrá kvůli rozptylu světla od molekul vzduchu, zesílenému jemnými prachovými částicemi). Takže ti, kteří jsou geneticky naprogramováni k produkci velkého množství melaninu ve vlasech, budou mít hnědé nebo „černé“ vlasy. A ti, kteří ho mají méně, mají světlé vlasy.

Mimochodem, je snadné vysvětlit, jak mohly velmi rychle vzniknout charakteristicky různé skupiny lidí rozptýlené po celém světě. Bible popisuje událost v Babylonu, která pro to vytvořila vhodné podmínky – rozpad populace na několik desítek menších, které se od sebe navzájem izolovaly.

Celá světová populace, která se celkem nedávno zotavila z „téměř úplného vyhynutí“,³ mluvila původně stejným jazykem. Této skupině pak byl náhle a nadpřirozenou cestou vnucen malý počet nových jazyků (které tvoří „kořeny“ dnešních „stromů“ jazykových rodin).⁴

Výsledný zmatek a možná i nepřátelství znamenaly, že každá skupina rychle naplnila Boží stanovený záměr pro tuto událost, a to rozšířit se po celé zemi. Tato událost ve skutečnosti vynutila prakticky okamžitou sociální a poté geografickou (a tedy i reprodukční) izolaci od ostatních skupin. Každá skupina si nesla jinou podmnožinu celkového „genofondu“. Jak toto vše vedlo k druhům genetických seskupení (včetně viditelných znaků), které dnes vidíme v lidských populacích, podrobně vysvětluje 18. kapitola Knihy Odpovědi na otázky stvoření. Následné rozdíly mezi skupinami, ačkoli nebyly účelem této babylonské události, byly tedy vedlejším účinkem.

Vyskytly se zoufalé pokusy použít tuto a další části Bible k ospravedlnění tehdejší situace ve společnostech s otroctvím a/nebo segregací. Po tomto poměrně drastickém počátečním Božím „popostrčení“ však lidstvo již dávno plně dodržuje Boží příkaz naplnit zemi. V Písmu není ani náznak toho, že by Bůh zakazoval migraci z jednoho místa na druhé nebo manželství mezi jednotlivými etnickými skupinami.⁵

Bible však věřícím radí, aby neuzavírali sňatek s nevěřícími (2. Korintským 6:14). A ve starozákonních dobách Izraelité neměli uzavírat manželství s cizinci. Toto však bylo umožněno, pokud se tito lidé (z různých skupin) obrátili k víře v jediného Boha Abrahama, Izáka a Jákoba – jako tomu bylo v případě Rachab a Rút, zapsaných v rodokmenu Ježíše ( Matouš 1). To nám ukazuje, že problém byl čistě náboženský, nikoli „rasový“ ani kulturní.

Kultura je důležitá

Selský rozum naznačuje, že skupiny, které mají delší historii vzájemné izolace, a to jak geograficky, tak jazykově, si vypěstují větší rozdíly ve svých příslušných kulturách. „Mezirasové manželství“ proto často znamená, že si člověk bere jen někoho z jiné kultury. Existují tedy „zažitá přesvědčení“, která je třeba vzít v úvahu. Kulturní rozdíly mohou vzniknout i tehdy, jsou-li dva lidé stejné „rasy“ – např. typický Angličan si bere typického Rusa. Dokonce i ti, kteří mluví stejným jazykem, jako jsou Američané a Australané,⁶ jsou často překvapeni, jak velké mohou být kulturní rozdíly.

Stav „jiný kraj, jiný mrav“ může výrazně obohatit životy obou osob, ale může také přinést řadu neobvyklých problémů. Páry, které jsou dostatečně moudré a vyhledaly před samotným zasnoubením odborné poradenství v různých záležitostech,⁷ by měly tyto věci určitě vzít v úvahu. Je dobré být schopen předvídat v této situaci možnost různých problémů, a vhodně se na ně připravit. Záměrem je pokusit se minimalizovat tyto problémy, pokud by k manželství došlo.

Psi a dogma „rasové čistoty“

Jedna ze sporných otázek v tom, jak lidé vnímají mezirasové manželství, souvisí dle mého názoru se zcela mylnými představami o tzv. „čistých rasách“. Jednou jsem poslouchal přednášku kolegy z CMI, Petera Sparrowa. S jeho typickým širokým úsměvem a dunivým hlasem Peter pronesl prohlášení, které vyděsilo dokonce i mě (rozhodně to šokovalo mnoho lidí v publiku). Řekl (zvýraznění jeho): „Adam a Eva byli dokonalí kříženci!“

Když se ale nad tím zamyslíme, pak řekl naprostou pravdu. Problém je v tom, že jsme se chybně naučili vnímat geneticky uměle ochuzené populace jako „čisté“ ve smyslu, že jsou nějak „lepší“. Ve skutečnosti jsou to u zvířat i lidí naopak právě „kříženci“, kteří mají větší genetickou bohatost, a spíše se podobají Bohem stvořeným originálům.

Dobrým příkladem toho jsou domácí psí plemena. Chovatelé byli schopni vybírat z původní populace „kříženců“ mnoho různých „čistých“ plemen – odrůd tak odlišných, jako například německé dogy od čivav. Izolací určitých genetických rysů však museli chovatelé ignorovat jiné. Tím, že vyšlechtili „čivaví druh“ (včetně požadavku „maličkého vzrůstu“), se některé geny pro „německou dogu“ (například „obří velikost“) ztratily – a naopak. Pokud by tedy všichni psi na světě přestali existovat kromě čivav, nikdy by se už z nich nemohlo chovat něco jako německé dogy. K „obnově chovu“ německé dogy by bylo zapotřebí genetické bohatosti a rozmanitosti původní populace kříženců.⁸

Takže „čistá“ plemena jsou ve skutečnosti zředěné a geneticky vyčerpané populace. Ano, jsou specializovanější, ale také méně schopné se dále měnit a přizpůsobovat výběrem. Podobně je to i v lidských populacích. Adam a Eva nemohli být – jak jsou často chybně zobrazováni – bledí s modrýma očima a blond vlasy, neboť by nemohli dát vzniknout všem různým variantám lidí. Pravděpodobně byli ve většině svých rysů „někde uprostřed“, což pak umožnilo širokou škálu rozmanitosti pozorovanou u jejich potomků.

Pokud jde o odstín pleti, vlasů a barvu očí, byli pravděpodobně středně hnědí. Potomci lidí s tak bohatým genetickým vybavením pak mohou vykazovat širokou škálu variací, jakmile se tyto geny rekombinují. Odstín jejich pleti se může pohybovat od „bílé“ po „černou“ a všechny odstíny mezi tím.

Obr. 1

Toto je krásně vidět na příkladu „dvoubarevných dvojčat“ (viz obrázek vlevo). Dvě krásné holčičky jsou dvojčata,⁹ která v jedné generaci projevují tuto úžasnou úroveň rozmanitosti, protože jejich matka a otec (na obrázku) jsou sami produktem „smíšených“ manželství. Stručně řečeno, když se vezmou dva lidé z odlišných etnických skupin, získají tak ve svých genech větší bohatost a rozmanitost, která je přibližuje k originálu.

Je smutné, že tolik lidí, ovlivněných evolucí nebo jinými, kteří byli takto indoktrinováni, vkládá tolik fanatické vášně do zachování své specifické „čisté rasy“. Mnozí pro tuto nesmyslnou „věc“ dokázali zabíjet, a dokonce dobrovolně zemřít. Jakmile to ale začneme vidět takové, jaké to ve skutečnosti je – tedy že tzv. „čistá rasa“ je pouze geneticky vyčerpaný organismus – nezní to jako něco, za co by stálo vůbec plýtvat dechem, natož kvůli tomu zemřít.

Sečteno a podtrženo

Pokud se však začneme zabývat skutečnou historií lidstva, která je zaznamenána v Božím slově, pak pochopíme, že neexistují žádné biblické ani biologické překážky pro tzv. „mezirasové manželství“. Naopak, ve skutečnosti má i pozitivní aspekty. Vzhledem k tomu, že partneři v takovém manželství jsou obecně méně blízce příbuzní než dva lidé ze stejné etnické skupiny, pravděpodobně svým potomkům přinášejí větší genetickou rozmanitost.¹⁰

Odkazy a poznámky

1. Viz např. Luke 3:23–38, Acts 17:26, 1 Corinthians 15:45.
2. van Niekerk, E., Ernst Haeckel: a hostile witness to the truth of the Bible, creation.com/haeckel2, 3 March 2011.
3. Noemova Potopa – přežilo pouze 8 lidí.
4. Genesis, kapitoly 10 a 11. Zdá se, že šíření těchto nových jazyků probíhalo v rámci širších rodinných linií. Viz také Wieland, C., Towering change: Were all of today’s thousands of languages separately created? And if not, have languages evolved? Creation 22(1):22–26, 1999; creation.com/babel.
5. Toto je podrobně vysvětleno a argumentováno v mé knize One Human Family: The Bible, science, race and culture.
6. Dobře, tak zhruba stejným jazykem.
7. Např. od zkušeného pastora s odpovídající úrovní zbožného zdravého rozumu.
8. „Čisté“ linie ve světě výstavního chovu mimochodem také mnohem častěji trpí účinky nahromaděných mutačních defektů v důsledku příbuzenského křížení. Viz Cosner, L., ‘Parade of mutants’—pedigree dogs and artificial selection, Creation 32(3):28–32, 2010; creation.com/pedigree.
9. Heterozygotní nebo neidentická dvojčata, to je jasné.
10. Také je méně pravděpodobné, že potomci zdědí genetické vady po svých rodičích; viz creation.com/races.