Mise ukázala, že operační (ověřitelná) věda a důvěra v Boha se vzájemně doplňují
David F. Coppedge
Z Creation Evolution Headlines přeložil Pavel Akrman – 04/2026. Zdroj úvodního obrázku: Aerospace Global News: Týmy NASA a Boeingu v Kennedyho vesmírném středisku dokončují finální integraci rakety Artemis II SLS a připravují se na první pilotovanou misi na Měsíc po 54 letech.
Počkali jsme, až budou astronauti na palubě nosného modulu, a pak jsme jim poblahopřáli k úspěchům letu NASA – Artemis II, neboť mise byla velmi riskantní, zejména v poslední půlhodině. Její velkolepý úspěch však jen zdůrazňuje rozdíl mezi inženýrstvím a „vědeckými“ spekulacemi.
Obr. 1
Obr. 1.: 10. dubna 2026 – Astronauti Reid Wiseman (velitel) a Victor Glover (pilot) uvnitř návratové kabiny lodi Orion během zpětného vstupu do atmosféry.
V oboru inženýrství není prostor k vyprávění příběhů. Naprosto vše musí být přesné. Kosmická loď musí fungovat. Tolerance chyb je minimální. V době, kdy vědecká pochybení jsou stále častější, je poučné, že kabina kosmické lodi Orion s posádkou čtyř členů se jmenovala Integrita. Technické inženýrství a integrita k sobě patří jako ruka v rukávě. Není třeba vyprávění příběhů.
Bylo pro tuto misi a astronauty důležité slyšet, že před milionem let údajně žil nějaký předek Lucy, nebo že se chobotnice v moři objevila díky přírodnímu výběru? Evoluční vyprávění má nekonečnou toleranci k chybám, protože darwinisté své příběhy neustále mění. Naopak inženýři mise Artemis II dobře věděli, že pokud jejich inteligentně navržené komponenty nebudou precizně fungovat, ohrozí to životy čtyř astronautů.
To, co dělá inženýrství úspěšným, je spolehlivost Božích přírodních zákonů. Jsem si jistý, že všichni sledující průběh mise v televizi byli ohromeni tím, jak CapCom (kabinový komunikátor) dokázal astronautům sdělit, že výpadek komunikace způsobený horkým plazmatem během návratu do atmosféry bude trvat přesně šest minut. A také trval. Nebo že podle úhlu přiblížení k atmosféře dojde k přistání u pobřeží San Diega, místo aby jejich kosmická loď vyletěla z atmosféry vstříc smrti v temnotě vesmíru. Každá součást mise, od padáků přes trysky až po bezpečnostní pásy, musela být předem pečlivě otestována. Tyto zkoušky byly možné jen díky spolehlivosti fyzikálních zákonů.
Během letu kosmické lodi za Měsícem mohla posádka Artemis také sledovat zatmění Slunce, jaké není ze Země viditelné. Slunce se tak při svém „západu“ za měsíčním horizontem jevilo na obloze menší než Měsíc. „Nastalo zatmění a pak jsme měli 5 minut na lidské emocionální reakce, kdy jsme s úžasem pozorovali tu kouli vznášející se v rozlehlém vesmíru,“ řekl Wiseman. „Hned poté někdo v kabině nadhodil: ‚Pojďme sledovat záblesky po impaktních nárazech – a okamžitě jsme jeden, dva či tři viděli.“ (New Scientist, 11. dubna 2026)
Někdo by měl určitě spočítat, kolik takových dopadů (za takové rychlosti) by mohlo zasáhnout Měsíc, pokud je starý 4,5 miliardy let!
Obr. 2
Obr. 2.: „Zatmění Slunce“ pozorované z lodi Artemis II za Měsícem, 6. dubna 2026. Na měsíčním povrchu byly pozorovány záblesky světla po dopadech meteoritů.
My lidé jsme víc než jen logicky přemýšlející; máme také emoce. Astronauté reagovali na zázraky, které spatřili. Krása obrazu „Země“ za Měsícem a nádhera z pohledu na Zemi při přiblížení vyvolaly u astronautů (kteří jsou kromě pilotování i vysoce kvalifikovaní ve vědě, fyzice a inženýrství) vlny emocí. Na Velikonoční neděli kanadský astronaut Victor Glover z pozice za Měsícem vyznal svou víru, a ostatní tři astronauti souhlasně pokyvovali hlavou:
„Jsme tak daleko od Země a díváme se na tu krásu stvoření … proto si myslím, tedy podle mého osobního pohledu, že Zemi lze vnímat jako jeden celek. A když čtu Bibli a srovnávám všechny ty úžasné věci, které byly pro nás udělány – máme toto úžasné místo, tuto vesmírnou loď – vy na Zemi k nám mluvíte, ačkoli jsme ve vesmírné lodi tak daleko od Země … ale i vy jste na vesmírné lodi zvané Země, která byla stvořena, aby nám dala místo k životu ve vesmíru, v kosmu. … Myslím, že s příchodem Velikonoční neděle (ať už ji slavíte, nebo ne, ať už věříte v Boha, nebo ne) je tu pro všechny kultury na světě příležitost připomenout si, kde jsme, kdo jsme, že jsme stejní a musíme to zvládnout společně.“
Přítomní mu potřásli rukou a CapCom pochválil jeho improvizovaný projev. Když se posádka blížila k zatmění za Měsícem, chvíli před dočasnou ztrátou spojení s NASA, Glover pokračoval:
„Jak se blížíme k nejbližšímu bodu na Měsíci a nejvzdálenějšímu bodu od Země – jak pokračujeme v odhalování tajemství vesmíru – rád bych vám připomněl jedno z nejdůležitějších tajemství na Zemi, a to je láska. Kristus odpověděl na dotaz ohledně největšího přikázání, tedy milovat Boha celou svou bytostí – a také, jakožto velký učitel řekl, že druhé přikázání je na stejné úrovni, totiž milovat svého bližního jako sebe sama. A tak, zatímco se připravujeme na přerušení rádiového spojení (a Gloverova slova začala slábnout), cítíme „lásku ze Země“ a z Měsíce vám všem, dole na Zemi i kolem Země vzkazujeme – milujeme vás.“ (citováno z The Heartlander, 7. dubna 2026).
Obr. 3
Obr. 3.: Západ Země – snímek pořízený 6. dubna 2026 z mise Artemis II astronautem Reidem Wisemanem.
Dnes slyšíme tolik o tom, jak vesmír, Země a život údajně vznikly náhodnými procesy. V knize Kosmická loď Země to odmítá její autor, raketový vědec Dr. Henry Richter – průkopník v letectví – a zkoumá možnosti naší existence ve vesmíru. Ukazuje, že i naši planetu lze vnímat jako sofistikovanou vesmírnou loď, navrženou pro naše dobro. Ano, i naše kosmická loď Země potřebuje průvodce pro cestující. Tento průvodce je ve Slově samotného Stvořitele.
Obr. 4
Ačkoli je mise Artemis pojmenována po řecké bohyni, údajné sestře mýtického Apollóna, nikdo ji dnes už neuctívá. Nikdo už nekřičí před křesťanskými misionáři a neskanduje „Veliká je Artemis Efezská!“, svírajíce a mávajíce stříbrnými soškami této modly (Skutky 19). Dnes však máme novou modlu: Darwina-Baala, boha přírody, a jeho zákon „Věci prostě nastanou“, jehož obraz světští vědci uctívají s horlivostí a netolerancí vůči kacířům.
Bůh stvoření je naopak transcendentní nade vším, je věčný, všemohoucí, vševědoucí, nestvořený – který nám dal nejen dokonalý domov na kosmické lodi Země, ale také zákony vesmíru, které umožnily inženýrství, víru a lásku.