Nejlepším vysvětlením je (navzdory dlouhodobé masivní proti-kampani) stále celosvětová Potopa
Z ICR.org přeložil Pavel Akrman – 02/2026. Zdroj úvodní fotografie: Kuoda authors.
Nový objev 18 000 jednotlivých stop dinosaurů v bolivijské formaci El Molino obsahuje nejvyšší počet stop teropodních dinosaurů na světě (2025).1 Stopy dinosaurů se nacházely na devíti místech v oblasti o rozloze téměř 1,5 fotbalového hřiště. Je pozoruhodné, že toto místo také obsahuje nejvyšší počet stop dinosaurů, které kdy byly zaznamenány.1
Nález publikoval společný vědecký tým ze Spojených států a Bolívie v časopise PLoS One, kde mj. uvedli:
Lokalita Carreras Pampa v národním parku Torotoro v Bolívii zaznamenala velké množství stop dinosaurů, stop po ocasech a plaveckých drah. V této studii uvádíme 1 321 drah a 289 samostatných stop, celkem 16 600 stop teropodů, 280 plaveckých stop (celkem 1 378 samostatných stop při plavání), a několik stop se stopami ocasů. V místních oblastech se vyskytuje také mnoho ptačích stop, které se prolínají se stopami teropodů.1
Tým navíc zdokumentoval orientaci drah stop a zjistil, že se táhly napříč lokalitou dvěma hlavními směry.1 Stopy během plavání vedly také jedním ze stejných směrů, ale byly vytvořeny na těchto drahách (tj. o něco později).1 Vědci dále uvádějí:
Velké množství stop během plavání zanechali teropodi, kteří se téměř vznášeli a plavali, zatímco svými špičkami prstů škrabali do měkkého dna. Přítomnost plaveckých stop vtisknutých do stop po chůzi svědčí o tom, že ty pochozí se vytvořily jako první, a zvířata, která vytvořila plavecké stopy, plavala ve stejné oblasti [a stejným směrem] až později.1
Dále se ve studii píše:
Tato stratigrafická vzájemnost nám říká, že substrát zachoval otisky pěších stop, i když hladina vody stoupla natolik, že dinosauři mohli plavat. Dráhy plavání a izolované, mělké plavecké stopy byly vytvořeny jedinci, kteří se snažili plavat a současně škrábali substrát.1
Vědecký tým také zjistil:
Dráhy teropodů se stopami po ocasu jsou v této lokalitě hojné i dobře zachovalé, a objevují se v drahách s mělkými, hlubokými a velmi hlubokými stopami. Stopy po ocasech nám také říkají, že dinosauři vykazovali určitou opakující se formu pohybového chování v reakci na boření do měkkého substrátu, což vedlo k tomu, že se jejich ocasy opakovaně dotýkaly povrchu.2
Horninová formace, na které se nacházejí stopy, byla zvrásněná vápencová vrstva obsahující množství malých karbonátových a uhličitanových ooidů společně s norami po bezobratlých ostrakodech. Ooidy jsou malé vápencové kuličky o velikosti zrnek písku, které se hromadí a kutálí v mělkých vlnách. Ostrakodi jsou drobní korýši o délce asi 3 mm. Běžně se vyskytují v mořském prostředí, ale žijí i ve sladké vodě. Vědci také našli ve stejné vrstvě rybí zuby a úlomky schránek mlžů. Dohromady tyto útvary – zvrásněný vápenec, ooidi a ostrakodi – jasně ukazují na mělké oceánské usazeniny.
Na jiném místě ve stejné horninové vrstvě, severně od Torotoro, paleontologové oznámili nález „různých bezobratlých živočichů, rostlin a obratlovců, včetně dinosaurů, plazů, savců, obojživelníků, dále pak i suchozemskou a mořskou ichtyofaunu“.1 Tato směsice suchozemské (dinosauři) a mořské fauny ve formaci El Molino nadále mate konvenční vědu. Není divu, že uniformitariánsky smýšlející paleontologický tým napsal: „Žádná z jednotlivých paleoenvironmentálních interpretací nedává vysvětlení pro celou formaci El Molino [horninová formace, která obsahuje nalezené dráhy stop].“1
Ale je tu několik otázek: proč by dinosauři a ptáci „běhali, procházeli se a dokonce plavali“2 přes měkké, čerstvé ložisko vápence, které bylo nepochybně zaplaveno několika metry oceánské vody? A proč tolik drah stejným směrem? A kam směřovali a/nebo odkud se vzdalovali? A proč se to stalo těsně před zmizením všech dinosaurů v horninovém záznamu?
Nejlepší odpověď na všechny tyto otázky poskytuje stále globální Potopa. A nabízí vysvětlení jak pro chůzi a poté plavání, tak i pro stopy po ocasech. Samozřejmě vysvětluje také i směsici pozemského a mořského prostředí, které je po celém světě tak běžné.3,4
Tyto bolivijské dinosauří dráhy stop vznikly v době, kdy se vody Potopy blížily svému nejvyššímu bodu, na konci megasekvence Zuni (tj. podle sekulárního značení pozdní křída).5 Masivní vlny tsunami generované tektonickou aktivitou neustále splachovaly oceánskou faunu a ukládaly sedimenty výše na zemský povrch. To je příčinou všudypřítomného smíšeného suchozemského a mořského prostředí.
Dinosauři, kteří tyto stopy zanechali, se ze všech sil snažili udržet nad stoupající vodou a pravděpodobně směřovali k ještě zbývajícím vyšším polohám. To může být důvod, proč tolik stop směřuje stejným směrem. Za tímto cílem se museli také brodit v mělké vodě na čerstvě uloženém vápenci, možná mezi jednotlivými vlnami tsunami. Tato pauza byla právě tak dlouhá, aby zvířata zanechala své stopy. Poté, když udeřila další vlna, která vytvořila zvrásněný povrch a zvýšila hladinu vody, byli dinosauři nuceni plavat. Ale stále směřovali stejným směrem, k těm zbytkům vyšších poloh, které tam možná ještě zůstávaly.
To vysvětluje i pořadí drah se stopami, počínaje chůzí, bořením se do měkkého vápna (vytváření stop ocasu) a poté už i plaváním. Šlo tu doslova o přežití. Nakonec ale voda Potopy stejně všechny tyto tvory přemohla, spláchla je a mnohé z nich pohřbila úplně někde jinde, v jiných vrstvách hornin.
Úmyslné ignorování celosvětové Potopy, která se odehrála před asi 4 500 lety, vede k velkému zmatku a vyfantazírovaným příběhům. Naopak víra v pravdivost Božího slova řeší mnoho zdánlivých záhad, a jejich objasněním vede ke spáse skrze Ježíše Krista.
Odkazy
- Esperante R. et al. 2025. Morphotypes, Preservation, and Taphonomy of Dinosaur Footprints, Tail Traces, and Swim Tracks in the Largest Tracksite in the World: Carreras Pampa (Upper Cretaceous), Torotoro National Park, Bolivia. PLoS One. 20 (12): e0335973.
- Starr, M. 2025. 18,000 Tracks Discovered in World’s Largest Dinosaur Tracksite. Science Alert. Posted on sciencealert.com December 4, 2025.
- Clarey, T. 2020. Carved in Stone: Geological Evidence of the Worldwide Flood. Dallas, TX: Institute for Creation Research, 301–304.
- Clarey, T. 2015. Dinosaurs in Marine Sediments: A Worldwide Phenomenon. Acts & Facts. 44 (6): 16. 5. Clarey, Carved in Stone, 282–311.