personification-of-nature

Zosobňování evoluce

pavelkabrt Úvahy o kreacionismu, stvoření ad. Napsat komentář

Jerry Bergman, Ph.D.

(Z Creation Matters, červenec/srpen 2008, ročník 13, číslo 4, přeložil M. T. – 7/2010)

O evoluci se běžně mluví jako o osobě či bytosti s lidskými rysy jako je inteligence, tvořivé schopnosti a dokonce hravost. Například Ackerman napsal, že: „si evoluce pohrávala s tvory imunními vůči kyslíku“ (2004, str. 252). J. Scott Turner (2007) pak napsal celou knihu o evoluci jako všeumělovi a jeho společníku, homeostázi (dynamické rovnováze), kteří spolu „výmluvně a přesvědčivě“ vytvářejí plánovitý celek.

Bentley (1999) zase napsal, že evoluce je jak „stvořitelem“ tak „plánovačem“. Evoluce rovněž „experimentuje“ a vyhodnocuje některé z těchto pokusů jako „velmi užitečné“ (Man, 1978, str. 56). Iida (2005, str. 22, kurzíva Bergman) došel k závěru, že „Evoluce pilně pracovala a vytvářela nesčetné formy života, které žily a umíraly v našem světě stovky milionů let. Za tuto neuvěřitelně dlouhou dobu se objevovaly na Zemi takové biologické konstrukce, které se zcela vymykají našemu současnému chápání…Schopnosti přírodní evoluce zdaleka převyšují naše nejtvořivější umělce a vědce.“

Časté užívání termínů „pilně pracující“, „tvořivá“, „schopnost plánovat“ i výrazů jako třeba „problémy čekající na řešení“ donutilo paradoxně Iidu připomenout čtenářům, že „Evoluce není osobou.“

Další vědci nás informují, že evoluce používá „strategii“, aby našla „řešení“ nějakého problému (Fernald, 2001, str. 4). Při téhle práci evoluce některé věci „ponechala tak“, zároveň však podstoupila „řadu rizik“, kdy bylo třeba skokově vytvořit nové „překvapivé konstrukce“ (Walters, 1997, str. 15). Evoluce rovněž „vymýšlela řešení“, která by přinesla „přesné výstupy“ (Sekanina, 2005, str. 3). Je dokonce s to „opravovat“ věci, jako třeba „různé genové sekvence“, aby „vyřešila problémy“ (Fernald, 2004, str. 142,146).

Jiné lidské vlastnosti evoluce zahrnují její vynalézavost a šikovnost; dokonce se jí podařilo „najít řešení“ v situaci, kdy hmyz přelétal na nové lokality (Iida, 2005, str. 36).

Slovo „příroda“

Synonymem pro evoluci je slovo „příroda“, termín, který se také běžně používá jako označení živé bytosti (personifikuje se). Výrazy jako třeba „příroda vytvořila“ či „příroda vypracovala“ jsou běžné jak ve vědecké tak v běžné literatuře (Walters, 1997, str. 20). Příkladem takového používání (Sinclair, 1985, str. xvii) je:

  • „Příroda často vyřešila takové technické problémy, na které naše omezené mozky stále ještě nestačí. Lidské oko například není ničím jiným než rosolem a šlachou, jeho rozlišovací schopnosti však daleko převyšují schopnosti nejsložitější kamery.“

Kdybychom slovo příroda či dokonce termín evoluce nahradili slovem „Bůh“ či slovy „náš Stvořitel“, pak by zmíněná věta ve většině případů dokonale seděla. Vyhledáme-li si slovo „příroda“ nebo „evoluce“ a další termíny v Googlu, dostaneme tyto výsledky: Evoluce je „tvořivá“ – 31 300 000 stránek; „důmyslná“ – 1 340 000 stránek; „inteligentní“ – 24 100 000 stránek; „evoluce je disajnér“ – 11 900 000 stránek; a „řeší problémy“ – 2 450 000 stránek. I když mnoho zmíněných odkazů na webové stránky užívalo uvedená slova v nejrůznějších specifických kontextech, ve velkém množství webových článků užívalo vlastně uvedené termíny tak, že propůjčovaly biologické evoluci oduševnělost.

Stejně jako lidé se ani evoluce nechová vždy slušně. Může „vytvářet problémy“ tak, jak to umějí jen lidé (Walters, 1997). Evoluce je nicméně „houževnatým a zdatným technikem“ a její důmyslný plán je „podstatnou součástí evoluční moudrosti“ jakou je třeba vůně, která je příkladem „technického zázraku přírody“ (Walters, 1997, str. 3,11,13).

Hart (2006, str. 22) napsal, že (ledaže bychom věřili, že evoluce člověka už skončila) fakt, že nejsme inteligentnější než v současnosti jsme, neznamená, že už tento stav nám nepřináší evoluční výhody či že by evoluce nemohla ještě zvětšit naše schopnosti týmž způsobem, kterým to možná dokáží některé léky nebo technologie.

Evoluční biolog Michael Rose z Kalifornské univerzity konstatoval, že dětské dovádění je spojeno s mnoha nebezpečími, a aby děti ochránila, „vybavila je evoluce rodiči – kteří jsou pomalejší, leč moudřejší“ (Hamilton, 2006). Kniha nazvaná Morální povědomí: jak nám příroda vštípila, co je dobré a co špatné vysvětlila, jak evoluce vymyslela náš cit pro mravnost – univerzální morální povědomí o tom, co je dobré a co špatné (Hauser, 2006). Zdá se, že nadání a schopnosti evoluce jsou neomezené!

Závěry

O evoluci se mluví jako o disajnéru používajícím takové strategie, aby našel tvořivá řešení problémů, třeba při zmnožování genů majících se vypořádat s nějakou záležitostí jakož i při různých opravách. Evoluce má také „předvídavost“ a z tohoto důvodu buňky vyvíjejí „propracovanější…mechanizmy“ ke zvládání budoucích problémů (Walters, 1997, str. 20). Walters napsal, že evoluce dokonce „vyvinula celou škálu propracovaných propojených signálů, aby na nejvyšší míru zvýšila výkonnost“ buněčných funkcí (1997, str. 4).

Pouze inteligentní osoby mohou vykonat to, čeho evoluce údajně dosáhla, a z tohoto důvodu považují mnozí vědci za nutné personifikovat darwinizmus, aby tak vysvětlili úžasně složité a důmyslné výkony, připisované evoluci. Jeden vědec z cambridgeské univerzity mluvil dokonce o evoluci jako naší „matce“ a o čase jako našem „otci“, když napsal, že „matka evoluce a otec čas se spojili, aby vytvořili jazyk různých růstových faktorů“ (Walters, 1997, str. 16).

Prameny

Ackerman, D. 2004. We are all a part of nature. In
The Best American Science Writing, D. Sobel,
editor. New York: HarperCollins, pp. 251–
253.
Bentley, P.S. 1999. Is evolution creative? In Combining
Active Learning with Inductive Logic
Programming to Close the Loop in Machine
Learning, C.H. Bryant, S.H. Muggleton, C.D.
Page, and M.J.E. Stenberg. Symposium on Artificial
Intelligence and Scientific Creativity 1999
(The Society for the Study of Artificial Intelligence
and Simulation of Behaviour).
Fernald, R.D. 2001. The evolution of eyes. Karger
Gazette, 64:1–4 (January).
Fernald, R.D. 2004. Eyes: Variety, development
and evolution. Brain, Behavior and Evolution
64(3):141–147.
Hamilton, J. 2006. Sluggish parents and their fullthrottle
offspring. NPR Morning Edition, 28
September.
www.npr.org/templates/story/story.php?storyId
=6155755
Hart, A. 2006. Evolution’s botched job. New Scientist
191(2569):22.
Hauser, M.D. 2006. Moral Minds: How Nature Designed
Our Universal Sense of Right and
Wrong. New York: HarperCollins.
Iida, F. 2005. Cheap Design and Behavioral Diversity
for Autonomous Adaptive Robots. University
of Zürich: Doctor of Natural Science
Dissertation.
Man, J. 1978. The Natural History of the Dinosaur.
New York, NY: Gallery Books.
Sekanina, L. 2005. Design Methods for Polymorphic
Digital Circuits. Brno, Czech Republic:
Brno University of Technology.
Sinclair, S. 1985. How Animals See: Other Visions
of Our World. New York: Facts on File Publications.
Turner, S.J. 2007. The Tinker’s Accomplice. Cambridge,
MA: Harvard University Press.
Walters, R.J. 1997. The Language of the Cell.
Louvain, Brussels: Cell Science Monographs.

Příloha Velikost
Zosobňování evoluce.doc 44.5 KB

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na