6000-let

Země je stará 6000 let

pavelkabrt Stáří Země a vesmíru Napsat komentář

Pavel Kábrt

Diskusní příspěvek k otázce stáří světa

Na tomto webu se také objevila otázka:
Jak kreacionisté vědí, že je Země stará 6 000 let?

Odpověď:
Z Bible a přírody

Až do 19. století se na vysokých školách učila teorie Potopy a nízké stáří Země, což bylo v souladu s tehdejším pozorováním i měřením, jak je tomu dodnes. Hmotové spektrometry byly poprvé použity až několik desítek let po Darwinově smrti, takže nově vznikající evoluční církev té doby neměla žádný důvod k tvrzení, že sedimentární vrstvy jsou staré miliony let. Čím ale nahradit tvůrčí stopy, které, jak řekl jeden vědec anonymně (aby neměl problémy), na nás volají z každého kousku přírody? A tak báje o dlouhém času se stala náhražkou informace i konstruktéra, tedy toho, co je tak běžné dnes ve skutečné realitě.

Miliony let jsou drogou evolučního snění

Vše, co se jeví v reálu málo možné či nemožné, stává se v zanícené mysli evolucionisty snadným, přidají-li se ke spekulacím miliony let. Pak i taková absurdita, že člověk a celá živá příroda vznikli jen tak samovolně z neživého bláta dávné planety, stává se možným ba nutným, opojíme-li se kouzlem dlouhého času. Díky němu mnoho naivních lidí (se vzděláním to nemá nic společného) uvěřilo evolučnímu návodu na vznik přírody: sedni si na holém regolitu nějaké planety a čekej, čekej, dlouho čekej. Za chvíli se prach kolem tebe začne měnit na živé tvory, vznikne voda a v ní ryby, ve vzduchu ptáci a kolem lidi. Miliardy let konají zázraky v evoluční mysli.

Dnes je však evoluční sen o miliardách let silně ohrožen novými poznatky a evolucionisté bijí na poplach – pokud by připustili jen zlomek těchto faktů, mohou celou svoji bajku zabalit. Desítky procesů, nálezů a výpočtů svědčí o velmi nízkém stáří naší Země, sedimentů i živé přírody.

Příklady jen těch novějších věcí

1. Biologický materiál podléhá velmi rychle rozkladu

Přírodní radioaktivita, mutace, racemizace, voda, kyslík a další faktory velmi rychle degradují DNA a další biologický materiál po celé zemi. Neexistují podmínky, které by tyto procesy zastavily, stejně jako dosud nikdo neumí zastavit stárnutí. My však nalézáme řadu věcí, evolucionisty řazených do prvohor či druhohor, v perfektně zachovalém stavu – jakoby ze včerejška. Také měření rychlosti mutací mitochondriální DNA donutily vědce před několika lety revidovat věk „mitochondriální Evy“ z dřívějších 200 000 let až na 6 000 let, čemuž se pochopitelně žádné mediální oslavy nedostalo, protože média i vědecké katedry ovládají evoluční kněží, podobně jako za středověku katoličtí. (Gibbons A., Calibrating the mitochondrial clock, Science 279:28-29/1998) I přesto evolucionisté vytrvale předkládají k víře, že např. nedávno oživené bakterie jsou staré 250 milionů let a dosud elastické tkáně dinosauří kosti včetně krevních buněk, nalezené vloni, zůstaly v tomto stavu 60 milionů let ve volné přírodě (Science 1354-1356/1991, Cell 90:19-30/1997, Nature 412:358-359/2001).

2. Uran a thorium generují helium při svém rozpadu na olovo

Nedávné studie ukázaly, že krystalické mřížky zirkonů, ze kterých helium uniká, obsahují právě takové množství helia, které odpovídá přibližně 6 000 (±2000) let staré Zemi. (Journal of Geophysical Research, 9(10):1129-1130/1982)

3. Měření karbonských pánví na obsah uhlíku 14C

Už před časem jsem uváděl stále platný argument pro nízké stáří Země, vyplývající z měření karbonských (kamenouhelných) pánví na obsah 14C. S poločasem rozpadu 5730 let by v uhlí údajného stáří 300 mil. let neměla být už ani stopa po tomto nuklidu. Evolucionisté toto odmeldují dodatečnou kontaminací, ale výpočty ukazují, že žádný jiný dodatečný proces by nedokázal vygenerovat toto naměřené množství, navíc homogenně rozložených nuklidů uhlíku ve všech měřených uhelných pánvích a mocnostech po celém světě i ve velkých hloubkách. To je ještě podtrženo dalším zjištěním, že 14C byl také naměřen v řadě diamantů z prvohorních skal, kde kontaminace tím spíš nepřichází v úvahu. (Proceedings of the Fifth International Conference on Creationism, vol. II: 127-142/2003)

4. Geologické vrstvy jsou na řadě míst země ostře stočeny

Jde o vrstvy, kde evolucionisté postulují milionová stáří a to, že tyto vrstvy byly ukládány ve velkých hloubkách a konsolidovaly (zpevňovaly se, tuhly) stovky milionů let před svým ohnutím, ostrým stočením. Jak ale uvěřit, že spodní vrstva čeká miliony let v měkkém stavu, až se za miliony let navrství ta poslední, aby se pak všechny společně ohnuly, s velmi malým rádiusem, a nepopraskaly? Navíc, podívejte se třeba na sedimenty v Grand Canyonu. Co uvidíte? Vrstvy na sobě přirozeně, vodorovně navrstvené! Kde jsou mezi nimi miliony let s typicky členitou krajinou, jakou máme dnes na povrchu Země? Kde jsou mezi nimi hluboká údolí, kaňony, koryta řek a vysoké hory? To za prvohor bylo vše na povrchu jen rovné? Kde jsou mezi vrstvami pravé půdy, spraše, díry po červech či norách zvířat? Kdepak jsou mezi těmito vrstvami (prvo, druho a třetihor) krátery po meteoritech, tektity, taveniny a zbytky impaktů? To 600 milionů let nepadaly meteority?

Jednou mi kdosi na tento argument otiskl řadu obrázků kráterů s vepsaným stářím milionů let – což je k ničemu. Já nechci krátery na povrchu naší planety, kterým evoluční filtrace dat vybrala milionová stáří. Já chci vidět krátery mezi vrstvami, hluboko položené, já chci vidět zbytky meteoritů hluboko pod horními vrstvami, tedy nepochybné důkazy, že před údajnými dvaceti, sto, dvěstě atd. miliony let, také padaly meteority, také lezli červi, zůstaly nory po zvířatech tehdy žijících, díry po kořenech, řeky vyrývaly koryta, docházelo k erozi a vůbec všechny pozůstatky dávného světa té které doby/vrstvy, tedy v mezivrství – ne na povrchu současné země! Kdo neztratil všechen rozum slepým evolučním fanatizmem a podívá se na kterékoliv sedimentární vrstvy v jejich průřezu zjistí, že byly naneseny tak v rozmezí pár hodin, měsíců či jednoho dvou let, ne víc. Polystrátové stromy a další fakta, z nichž některá jsem zmínil výše (i izotopová měření) toto dokazují.

5. Stlačené kroužky po vyzařování polonia 210

Tyto kroužky (poločas rozpadu 3 minuty) v tvrdých granitických skalách jsou neklamných důkazem, že např. jurské, triaské a eocénní formace z Coloradské náhorní plošiny (týká se to i jiných částí světa) byly naneseny během několika měsíců, jedna na druhou, ne stovek milionů let. Jde o radiohala (radiové dvůrky, kroužky), což jsou třeba ve slídě zbarvené kroužky (do jedné desetiny milimetru v průměru), dnes už bez polonia v jejich středu. Navíc při teplotě nad 300°C tyto kroužky zmizí, takže skála nemohla prodělat vysokou teplotu a hlavně, díky nízkému poločasu rozpadu polonia, nemohla se formovat miliony let. (Gentry: Radioactive halos, Annual Review of Nuclear Science 23:347-362/1973, týž: Radiohalos in coalified wood, Science 194:315-318/1976).

6. Ve starých vrstvách nalézáme věcí, které tam „nepatří“

Toto sice patří do jiné tématické sekce, ale s datováním to souvisí: ve starých vrstvách nalézáme desítky, možná stovky věcí, které tam „nepatří“, a tak jeden nález po druhém musejí evolucionisté shazovat se stolu. Jeden jediný by položil celou evoluční bajku na lopatky. Kladívko, železné koule, kostry lidí a jejich stopy před miliony let, rozšlápnutého trilobita, vše zoufale smetáme se stolu, abychom zamilovanou bajku mohli držet zuby nehty a evoluční náboženství neztratilo svoji registraci.

Shrnutí

Znovu opakuji, že evoluční ideologii lze držet jen díky přísné filtraci (selekci) dat, stylem „nehodící se škrtněte“. Tak lze vytvořit jakoukoliv teorii o minulosti, třeba že Hitler byl lidumil a zvláště miloval Židy, nebo že papír vzniká v lese samovolně, jak se dřevo postupně drtí, vzniklá kaše suší a válcuje padajícími kmeny, zplsťuje a ztenčuje, po tisíciletí. Stačí jen vybrat to, co se pro danou hypotézu hodí, ostatní „odmeldovat“ či ignorovat. Přírodověda je jen o přítomnosti. O minulosti je dějepis. Ten může být dobrý a špatný. Evoluční teorie je špatný dějepis, navíc podvodně se tvářící jako přírodověda.

Tak, jako rozborem papíru nemůžu zjistit existenci papíren a jak se tam papír dělá, tak ani sebeusilovnějším zkoumáním současné přírody, živé či zkamenělé, nemohu zjistit, jak vzniklo křídlo ptáka či mozek člověka. Evoluční vysvětlení je jedno z těch špatných. Je špatným dějepisem, protože neodpovídá současným procesům, které jsou bez výjimky postaveny na bázi vloženého programu – a tak si vypomáhá berličkou dlouhého času. Ještě jsem nepotkal evolucionistu, který by mi popsal samovolný vznik programu. Ovšem kouzelné miliony let všechny tyto nedostatky nahradí. Dávno tomu, dávno, za devatero horami a devatero řekami, hlásá evoluční „věda“ – nebo jsou tyto obraty používané spíše v pohádkách?

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na