turtle-snake

Želvy a hadi: žádná evoluční cesta

pavelkabrt Evoluce organizmů Napsat komentář

 John D. Morris, Ph. D.
Dr. John Morris je prezidentem a ředitelem výzkumu v ICR.

(Přeložil M. T. v 7/2009 z časopisu Acts & Facts, roč. 38, č. 6 – červen 2009, str. 15).

Evoluce, názor, že každý druh zvířete vyšel z nějakého jiného druhu zvířete, čelí mnoha znepokojivým výzvám. Mezi těmi obtížnějšími překážkami, které musí evoluce objasňovat, je vznik želv z ne-želv i vývoj hadů z ne-hadů. Darwina obě tyhle skupiny fascinovaly a otevřeně ho zajímalo, jakou cestou se jejich evoluce ubírala. Želvy a hadi jsou plazi – společně s ještěrkami, plesiosaury, krokodýly a pterodaktyly, abychom uvedli pár příkladů dalších zástupců. Široké spektrum jedinečného designu pozorovaného u plazů mluví pro účelné naplánování veškerého života.

elvy a hadi - žádná evoluční cesta.jpg

Podívejte se na pomalu se pohybující želvu. Želvy jsou zcela odlišné od jiných tvorů, ale snadno poznáme je i jejich fosilie, které se zachovávají v dobrém stavu. Jejich tvrdá hřbetní část krunýře (karapax) i jejich tvrdý břišní díl krunýře (plastron) odolávají rozkladu a snadno je poznáme, i když jsou rozlámané. Žádný jiný plaz nemá nic, co by byť jen vzdáleně připomínalo takový krunýř a co by se eventuálně mohlo v něj přeměnit a vytvořit takový dominantní rys. Jedna učebnice paleontologie konstatuje, že „první pravé želvy se objevily v pozdním triasu, kdy byly velmi vyvinuté již v souladu s adaptivní radiací, kterou nacházíme u želv moderních“ (1).

Uvažované přechodné formy nebyly nalezeny. Z jakého jiného plaza se mohly želvy asi tak vyvinout? Nebo se vyvinuly samostatně z ještě odlišnějšího obojživelníka? Jak se dalo předpokládat, fosilní důkazy žádný takový návrh nemohou podpořit.

To by mělo být výborným testovacím nástrojem evoluce. Typické rysy želv se tak snadno fosilizují, jsou tak zřetelné a tak odlišné od jakéhokoli jiného dřívějšího tvora, že bychom přechodné formy k želvám jistě našli, kdyby existovaly. Takové formy se však nikde nenalézají. Evoluční teorie zde opět prohrává.

Stejně tak tajemní jsou i hadi. Jsou řazeni do téhož řádu jako ještěři a věří se, že právě z nich se vyvinuli, přičemž po cestě ztratili nohy. Jsou však od ještěrů zcela odlišní, s velmi dlouhou páteří, někdy s několika stovkami obratlů. Žádný had nemá přední končetiny a jen u několika hadů nalézáme náznaky končetiny zadní, nepatrné orgány užívané při kopulaci.

Rozdíly mezi hady a ještěry jsou samozřejmě velké a jestliže se vyvinuli jedni z druhých, očekávali bychom, že uvidíme nějaké fosilní důkazy. Nestačí pouze tvrdit (jak je běžné), že ztrátu nohou u hadů způsobily selekční tlaky, protože ze své přirozenosti žili pod zemí. Kde jsou důkazy, které by podporovaly takové tvrzení? Proč by přírodní výběr způsobil ztrátu užitečné struktury?

Paleontolog Michael J. Benton tvrdí, že o hadech „se věří, že se vyvinuli z ještěrů, ale povaha těchto předků je záhadná“ (2). Existují tisíce fosilií hadů a mnoho tisíc fosilií ještěrů. „Bohužel je fosilní historie hadů velmi kusá, takže z jejich evoluce je nutno mnoho dovozovat ze srovnávací anatomie moderních forem“ (3). Evoluční dohady tak opět popírají potřebu důkazů a ignorují jejich nedostatek.

Spíše jsou fosilní nálezy v souladu s myšlenkou, že Bůh Bible stvořil všechny základní typy zvířat „rozmanitého druhu“ před nedávnou dobou – právě tak, jak to čteme, jdeme-li „Zpět ke Genezi“.

Odkazy:

1. Colbert, E. H. and M. Morales. 1991. Evolution of the Vertebrates. New York: John Wiley and Sons, 216, as cited in Gish, D. T. 1995. Evolution: The Fossils Still Say No! El Cajon, CA: Institute for Creation Research, 113.
2. Benton, M. J. 2005. Vertebrate Palaeontology. Malden, MA: Blackwell Science, 244.
3. Colbert and Morales, Evolution of the Vertebrates, 223, as cited in Gish, Evolution: The Fossils Still Say No!, 112.
4. Genesis 1:25.

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na