lidoop

Zásadní rozdíl mezi lidmi a zvířaty

pavelkabrt Fakta pro stvoření Leave a Comment

Michael Egnor

Z článku The Fundamental Difference Between Humans and Nonhuman Animals přeložil M. T., editace Pavel Kábrt – 11/2015, /pavelkabrt@seznam.cz/. Článek vyšel na stránkách EVOLUTION NEWS AND VIEWS 5. listopadu 2015. Obrázek: Wikimedia Commons.

Jonathan Marks je biologickým antropologem [není kreacionistou, ale často se vysmívá evolucionistům, např. v knížce: Jsme téměř 100 % šimpanzi?]; nedávno napsal esej (essay) o hlubokých rozdílech mezi lidskými bytostmi a lidoopy. Paul Nelson a Ann Gaugerová se k němu i jeho spisům už vyjádřili (zde a zde). Marksův esej rozproudil určité spory (controversy), ale jeho základní myšlenka je správná.

Marks tvrdí:

    Argument, že „jsme opicemi“ není platným evolučním argumentem. Koneckonců, významný evoluční biolog George Gaylord Simpson napsal v klasické práci z roku 1949, „Není pravda, že je člověk lidoopem, ať už se vám to líbí nebo ne.“

Marks přijímá teorii o původu ze společného předka a věří, že pocházíme z opic. Zdůrazňuje, že evoluční vztahy nejsou totéž jako totožný charakter příslušných tvorů. Původ z opic neznamená, že jsme opicemi. Taxonomie není totéž jako identita. Souhlasím.

Marks to vyjadřuje takto:

    Věda neříká, že jsem opice, protože mám opičí předky, stejně jako neříká, že jsem otrok, protože moji předkové byli otroci. Výrok, že jste tím, čím byli vaši předci, vyjadřuje bio-politický fakt, nikoli biologický fakt.

Nehledě na silné i slabé stránky evolučního argumentu, že lidé pocházejí z opic, jsou rozdíly mezi lidmi a opicemi tak hluboké, že činí z názoru, že lidé jsou opice, absolutní nesmysl.

Je důležité uvědomit si zásadní rozdíl mezi lidmi a zvířaty. Zvířata jako třeba opice mají materiální duševní síly. Pod slovem materiální mám na mysli schopnosti, které jsou v daném okamžiku přítomny v mozku a ve svém fungování závisí zcela na hmotě. Tyto schopnosti zahrnují cítění, vnímání, představivost (schopnost vytvářet mentální obrazy), paměť (vnímaného či viděného) a chuť. Zvířata mají duševní schopnost vnímat a odpovídat na konkrétní jednotlivosti, což jsou specifické hmotné předměty jako třeba jiná zvířata, potrava, překážky a predátoři.

Lidské bytosti mají duševní schopnosti, které zahrnují materiální duševní schopnosti zvířat, ale nadto je jim vlastní zásadně odlišný druh myšlení. Lidské bytosti myslí abstraktně a zvířata nikoli. Lidské bytosti mají schopnost zamýšlet se nad abstraktními [obecnými], celovesmírnými záležitostmi, což jsou koncepty, které nemají předlohu v momentálním, konkrétním hmotném světě. Lidské bytosti přemýšlejí o matematice, literatuře, umění, jazyku, spravedlnosti, milosrdenství a nekonečné knihovně abstraktních pojmů. Lidské bytosti jsou racionálními zvířaty.

Lidská racionalita není pouhým vysoce vyvinutým druhem zvířecího vnímání. Lidská racionalita je kvalitativně odlišná – – ontologicky odlišná – – od zvířecího vnímání. Lidská racionalita je odlišná, protože je nehmotná. Přemýšlení o celovesmírných záležitostech nemůže být zakotveno v momentálním hmotném bytí, protože ani tyto univerzální záležitosti nejsou samy o sobě hmotné a nemohou najít své sídlo v žádné hmotné momentální entitě.

Zdůrazňuji zde rozdíl mezi zastoupením a přímou konkrétní existencí. Zastoupení (znázornění) je mapa určité věci. Konkrétní momentální jev je věc sama. Všeobecnosti lze znázornit ve hmotě – – slova, která píšu v tomto textu, reprezentují určité pojmy – – ale všeobecné pojmy nemohou být zhmotněny. Pojmy samy o sobě nelze vložit do monitoru, nebo na kus papíru, ani nemohou tyto pojmy existovat fyzicky v mém mozku. Pojmy, které jsou univerzální, všeobecné, jsou nehmotné.

Zvířata jsou čistě hmotná jsoucna. Nepoužívají koncepční myšlení. Zažívají hlad a bolest. Nezamýšlejí se nad nespravedlností utrpení.

Lidská bytost je hmotná i nehmotná – – složená bytost. Máme hmotná těla a naše vnímání a představy a chutě jsou materiální síly momentálně fyzicky přítomné v našich mozcích. Ale náš rozum – – naše schopnost abstraktně myslet – – je zcela nehmotná síla a naše vůle, která jedná v souladu s naším rozumem, je nehmotná síla. Náš intelekt a naše vůle závisí na hmotě, pokud jde o jejich běžné fungování, do té míry, že závisí na vnímání a představivosti a paměti, ale samy o sobě nemají hmotnou povahu. Je to naše schopnost abstraktně myslet, která nás odlišuje od opic. Je to radikální rozdíl – – nezměrný kvalitativní rozdíl, nikoli kvantitativní rozdíl.

Lišíme se od opic víc než se liší opice od virů. Naše odlišnost je metafyzickou propastí. Projevuje se to zřetelně a jasně v našem biologickém bytí. Jsme rozumnými zvířaty a naše racionalita je jediným a svrchovaným zdrojem naší odlišnosti. Taxonomické soustavy, které zdůrazňují fyzické a genetické podobnosti a ignorují fakt, že lidské bytosti jsou zčásti nehmotnými jsoucny, která jsou schopna abstraktního myšlení a přemýšlení o mravním zákoně a věčnosti, jsou žalostně nepřiměřené nástroje, máme-li popsat člověka.

Tvrzení, že člověk je opice, popírá samo sebe. Nebyli bychom schopni vyjádřit podobně nesmyslnou myšlenku, kdybychom byli opicemi a ne lidmi.

Poznámka pro křesťany: Bible říká jasně, že vyšší zvířata jsou živou duší, ale pouze člověk byl stvořen k obrazu Božímu a dostal Božího ducha, hebrejsky ruách, a stal se i živou duší, nefeš. Při smrti se duch vrací k Bohu, duše odchází do šeolu, kde „spí“ a čeká na vzkříšení a někteří na soud.

Příloha Velikost
00828-27.12.2015-zasadni_rozdil_mezi_lidmi_a_zviraty.doc 70.5 KB

Komentujte

Please Login to comment
  Subscribe  
Upozornit na