Zachraňování „miliard let“ věku Titanu

pavelkabrt Vesmír, astronomie Napsat komentář

Saturnův měsíc Titan snižuje svůj věk navzdory pokusům zachránit jeho vysoké stáří

David F. Coppedge

(Z creation.com/saturns-titan přeložil M.T. – 3/2014. Přeložení článku stálo 267 Kč.)

(NASA/JPL/Space Science Institute| ©iStockphoto.com/kyoshino)

Vedle Marsu je Titan nejúchvatnějším objektem, který by astrobiologové z NASA rádi prozkoumali kvůli jeho husté atmosféře z dusíku a metanu, pod kterou se podle jejich přesvědčení nacházejí na povrchu měsíce „prebiotické“ chemické sloučeniny. Ale než budou moci mluvit o životě na Titanu, musí nejprve obhájit dogma, že je tento obří měsíc starý několik miliard let. Mise Cassini je totiž donutila zoufale hledat něco, co by tuto teorii zachránilo.

Jejich problémem je, řečeno spolu s názvem článku na Universe Today (Vesmír dnes)1, že „Pod maskou vypadá Titan překvapivě hladce a mladistvě.“ Pro nás to překvapením není, ale pro ty, kdo věří v miliardy let, to překvapením je. „Povrch Titanu nevypadá tak starý a poznamenaný povětrnostní erozí, jak by měl. Řeky tam způsobily překvapivě málo eroze a je tam méně impaktních kráterů, než bychom čekali. Takže v čem tkví tajemství Titanova mladistvého vzhledu?“ Všimněte si té neobjektivnosti: Titan „by měl“ vypadat staře, ale nevypadá. Má méně kráterů než by čekali ti, kdo věří v miliardy let.

„Titan je starý zhruba čtyři miliardy let, přibližně stejně, jako zbytek sluneční soustavy“, konstatoval reportér jako neoddiskutovatelný fakt. „Ale vzhledem k nízkému počtu impaktních kráterů lze odhadovat stáří jeho povrchu pouze na 100 milionů až jednu miliardu let.“ Tyto odhady, stejně jako další astronomická data, jsou založeny na evolučních předpokladech. Ani tak nám však v případě Titanu nepomohou. Jedna miliarda je jen o něco víc než pětina předpokládaného stáří sluneční soustavy; 100 milionů je jedna pětačtyřicetina. To znamená, že evoluční stáří je z 80-98% nepřesné, i tehdy, vycházíme-li z předpokladů samotných evolucionistů.

Měli bychom si připomenout, že evoluční planetologové se už jednou v otázce Titanu parádně spletli. V 90. letech minulého století předpovídali, že veškerý povrch Titanu pokrývá globální oceán tekutého etanu. Odhady jeho hloubky sahaly od půl kilometru po několik kilometrů2. Oprávněnost tohoto předpokladu se zakládala na údajném stáří Titanu, protože metan se v atmosféře vlivem slunečního větru přeměňuje na etan tempem, které je známo3. Jde o nezvratný proces, který podle evolučního scénáře musel probíhat 4,5 miliardy let. V lednu 2005 však sonda Huygens přistála na jemném písku nasáklém metanem. Od té doby objevila družice Cassini z oběžné dráhy pár velkých jezer metanu a etanu blízko pólů, střední zeměpisné šířky pokrývaly však k překvapení vědců písečné duny.

To, co nepřekvapuje, je fakt, že zachránci teorie samozřejmě zahájili iniciativu na zachování svých miliard let. Zbytek článku na Universe Today pokračoval právě v tomto duchu. „Badatelé na MIT a Univerzitě státu Tennessee v Knoxvillu analyzovali snímky Titanových říčních sítí a navrhují dvě možná vysvětlení: buď je zvětrávání na Titanu mimořádně pomalé, nebo nějaké novější jevy setřely starší reliéf povrchu.“ Všimněte si, že nikdy není zvažována možnost, že je Titan ve skutečnosti mladý. Jak přiznal původní článek v Journal of Geophysical Research4, „Titanovy fluviální [říční/a další jiné toky] sítě způsobily jen menší erozní změny jeho povrchu.“ Když už byla tedy skutečnost konstatována, uchýlili se k čistým spekulacím: „Tento výsledek svědčí buď o novějším, nefluviálním jevu, který změnil reliéf povrchu, nebo o sice dlouhodobém zařezávání řek do krajiny, které je co do změny reliéfu pomalé.“ Ovšem mohlo by to svědčit i o tom, že je Titan „mladý“5.

Evolucionisté to s oceánem na Titanu nevzdali; prostě ho skryli pod povrch, pryč z dohledu. V článku v časopisu Science z 27. července 2012 referuje jeho autor o tom, že byly naměřeny slapové tlaky, které „odpovídají globálnímu oceánu v hloubce“6. Tenhle oceán evolucionistům ale stejně nepomůže, protože by se mělo jednat o směs vody a čpavku, nikoli etanu a metanu. Navíc nepřišli s žádnou teorií toho, jakým procesem by oceán (prý až 100 km pod ledovou slupkou) vytryskl na povrch, kde by mohl přispět k erozi chybějících impaktních kráterů.

Pokud by tohle byly jediné problémy zpochybňující stáří Titanu v miliardách let, snad bychom mohli dopřát vědcům trochu více času k nalezení řešení. Ale Titanovu atmosféru eroduje i sluneční vítr. Metan ohřívá dusík, aby ho udržel v plynném stavu. Metan je však, jak jsme uvedli výše, neustále erodován slunečním větrem a přeměňován nevratně na etan, který padá v podobě srážek na povrch měsíce. Až se rozloží metan pod kritickou hladinu, měl by dusík zmrznout a veškerá atmosféra by se měla katastroficky zřítit na povrch. Jeden prominentní meteorolog prohlásil, že by k tomu mělo dojít nejdéle do 10 milionů let; nedokázal vysvětlit, proč má Titan ještě atmosféru7. Následný hon na kryovulkány, které by doplňovaly metan z hypotetického podzemního zásobníku, nepřinesl však výsledky.

Kdyby byl Titan jediným problémem v Saturnově soustavě, mohli by to snad zastánci vysokého stáří omluvit jako výjimku z pravidla. Saturn však představuje daleko více výzev pro obecně přijímané pojetí sluneční soustavy jako staré 4,5 miliardy let. Enceladus má aktivní gejzíry chrlící závratným tempem led a prach. Iapetus vykazuje překvapivě ostře ohraničené oblasti světlého a tmavého materiálu. Všechny Saturnovy měsíce jsou jedinečné; chybí tu uniformita, která by svědčila o vysokém stáří. A navíc zásadně zpochybňují představy o vysokém stáří i Saturnovy prstence – do té míry, že jeden vědec nedávno přišel ve vší vážnosti s hypotézou, že se do těsné blízkosti Saturnu dlouho poté, co planeta vznikla, zatoulal objekt velikosti Titanu, a jeho rozpadem prstence vznikly8. Na konstrukce ad hoc, které mají zachránit teorie před důkazy, které je vyvracejí, hledí věda obvykle s nelibostí. Kromě Saturnu by bylo ještě možno uvést mnoho dalších příkladů mládí ve sluneční soustavě.

Planetologové jsou velmi zdatní pozorovatelé toho, co existuje dnes – o tom není pochyb. Ale dosahují katastrofálních výsledků při objasňování toho, jak a kdy planety vznikly. Žádná z navštívených planet nesplnila jejich předpovědi, do značné míry proto, že dogmaticky trvají na jejich vysokém stáří. Je čas na to, aby byly vyslyšeny i jiné názory, které se neopírají o předpoklad 4,5 miliard let.

Slyšíte-li o horní hranici 10 či 100 milionů let pro nějaký pozorovaný proces, nezapomeňte, že to je to, co to je – horní hranice. Mohlo by to být mnohem méně, včetně dat, která jsou v souladu s biblickým časovým rámcem. I tak jsou však horní hranice, o kterých v našem článku byla zmínka, katastrofou pro evoluční světový názor.

Odkazy a poznámky

1. Beneath the Mask, Titan looks Surprisingly Smooth and Youthful, Universe Today, 26 July 2012, universetoday.com.
2. Owen, T., Titan, in: The New Solar System, 4th ed., 1999, p. 282.
3. For chemistry buffs, a high-energy ultraviolet photon causes a free radical break in methane, CH4, to CH3• and H•. The dots symbolize the unpaired electrons, which makes these radicals very reactive, One possible reaction (indeed the predominant one) is 2CH3• → C2H6 (ethane). See creation.com/methane, 9 September 2010 and rsta.royalsocietypublishing.org.
4. Black, B.A. et al., Estimating erosional exhumation on Titan from drainage network morphology, Journal of Geophysical Research 117:E08006 | doi:10.1029/2012JE004085, 2012. See also: River networks on Titan point to puzzling geologic history (with video), MIT News, web.mit.edu, 20 July 2012.
5. To evolutionists, the biblical 6,000 years would be young, though it is in fact anything but.
6. Iess, L., Jacobson, R.A. et al., The Tides of Titan, Science 337(6093):457–459, 27 July 2012 | doi:10.1126/science.1219631.
7. Sushil Atreya, personal communication, 15 Jan 2002; see also Atreya, S., The Mystery of Methane on Mars and Titan, Scientific American, May 2007, pp. 42–51, scientificamerican.com.
8. Lovett, R.,Saturn’s rings formed by destruction of giant moon, Nature News, 5 October 2010 | doi:10.1038/news.2010.515, nature.com; “Giant moon collision ‘may have formed Saturn’s rings’,” BBC News, bbc.co.uk, 6 October 2010.

Příloha Velikost
00653-4.4.2014-zachranovani_miliard_let_veku_titanu.doc 52.5 KB

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na