Významné osobnosti skeptické vůči Darwinovi

pavelkabrt Úvahy o kreacionismu, stvoření ad. Napsat komentář

Sestavil Jerry Bergman, PhD.

Výběr akademiků,
vědců a učenců, kteří jsou skeptičtí vůči darwinizmu

(Z http://jerrybergmanphd.com/articles/?p=94 přeložil M. T. – 12/2011. Vyšlo na stránkách Jerry Bergmana 4. listopadu 2011.)

Běžně se tvrdí, že žádný vědec není proti makroevoluci čili darwinizmu (čímž je míněn evoluční naturalizmus čili názor, že variace způsobené mutacemi plus přírodní výběr vysvětlují veškeré formy života). Například Dr. Steve Jones, profesor genetiky na University College v Londýně napsal, že „žádný vědec nepopírá ústřední pravdu Původu druhů (myslí se Darwinova kniha), myšlenku společného původu s modifikací…rostliny, zvířata i všechno ostatní má jediného předka“ (Jones, 2000, str. xvii, xxiii). Další pisatelé nepoužívají slova „veškerý“ a „žádný vědec“, a místo toho tvrdí, že „téměř žádný vědec“ neodmítá darwinizmus, jak jsme ho výše definovali. V jednom článku vyvracejícím „wiccanský kreacionizmus“ autor tvrdil, že

evoluční teorie byla potvrzena do té míry a má tak velkou vysvětlovací sílu, že je dnes ústředním organizujícím principem biologických věd. Moderní biologii si v zásadě mimo kontext evoluce nelze představit, a proto ho bezvýhradně přijímají prakticky všichni vědci pracující ve vědách o životě. Ani vědci ostatních přírodovědných oborů jako je fyzika či chemie ji nikterak zásadně nezpochybňují.

Autor pak činí následující absolutistické prohlášení:

Evoluce je brána jako fakt – a i když se snad můžeme přít o to, jaké byly její konkrétní kroky, shodneme se v každém případě v tom, že proběhla a probíhá, a že vysvětluje různorodost života na naší planetě. Ashtarothovo tvrzení (viz webový odkaz) je pravý opak pravdy, tedy toho, že „téměř žádný vědec nepřikládá váhu jiným vysvětlením původu a pestrosti života – zejména ne kreacionizmu“ (http://atheism.about.com/b/a/063194.htm – vztahuje se k 28. květnu 2004, str. 1).

Tenhle názor není ojedinělým příkladem. Zesnulý Ernst Mayr, profesor zoologie na stolici Alexandera Agassize na Harvardově univerzitě, byl „jedním z nejvlivnějších evolucionistických teoretiků naší doby“ (Ferris, 2001, str. 326). Mayr prohlašoval, že „žádný vzdělaný člověk už nezpochybňuje platnost takzvané evoluční teorie, o které nyní víme, že je prostě skutečností“ (Mayr, 2001, str. 141). A tvrdil to přes 40 let – roku 1967 napsal, že „evoluci přijímají všichni vědci“, a že z tohoto důvodu už není třeba „puntičkářsky vyjmenovávat důkazy pro evoluci“ (Mayr, 1967, str. v). Roku 1971 Mayr tvrdil , že „neví ani o jediném zasvěceném člověku, který zpochybňuje reálnost evoluce“ (Mayr, 1971, str. 49). Ani o jediném člověku! Mayr definuje evoluci, kterou nazývá „darwinizmem“, jako odmítnutí

všech nadpřirozených jevů a příčin. Teorie evoluce cestou přírodního výběru vysvětluje fakt perfektní adaptace všeho živého i jeho pestrost čistě jako výraz schopností hmoty. Už nevyžaduje Boha jako tvůrce či plánovače (Mayr 2001, str. 138).

Mayr dále dodává, že „eliminace Boha z vědy uvolnila místo pro přísně vědecká vysvětlení všech přírodních jevů“ (Mayr 2001, str. 138). Dále Mayr dovozuje, že „vpravdě epochální zásluha“ darwinizmu spočívá v tom, že „tahle teorie vyřazuje potřebu vzývat ‚prvotní hybatele‘ – tedy všechny teleologické síly“ (Mayr 2001, str. 136).

Avšak navzdory podobným prohlášením jsem dokázal celkem snadno sestavit seznam skoro 3000 vědců a profesorů, kteří odmítají darwinizmus definovaný jako variace způsobené mutacemi plus přírodním výběrem a vysvětlující s konečnou platností všechny formy života. Většina zmíněných učenců přitom má doktorát věd v nějakém oboru přírodních věd. A je to jen malý zlomek z odhadovaných 113 000 vědců a akademiků jen v samotných Spojených státech, kteří jsou skeptičtí vůči Darwinovi – podle jednoho badatele z Harvardu (Gross a Simmons, 2006). I Mayr však připouštěl, že evoluce je historickou, nikoli empirickou vědou:

Evoluční biologie je na rozdíl od fyziky a chemie vědou historickou – evolucionista se pokouší vysvětlovat události a procesy, ke kterým už došlo. Zákony a pokusy nejsou vhodnými technikami k vysvětlování takových událostí a procesů. Místo toho člověk konstruuje historické příběhy stavící na zkusmých rekonstrukcích konkrétních scénářů, které vedly k událostem, které se snaží vysvětlit (2001, str. 135).

Pomyslíme-li, že Mayr vidí věci takto realisticky, pak nás tím spíše překvapuje jeho dogmatický postoj, se kterým trvá na nezpochybnitelné, nesporné platnosti darwinizmu. Joseph McInerney, ředitel komise pro zpracovávání osnov biologických věd pro školy, která doporučila učebnici Biologické vědy: z ekologického hlediska, napsal, že

„kreacionisté tvrdí, že ‚vědci nemají jasno ohledně evoluce.‘ To je úmyslné překrucování stavu, který v biologických vědách panuje. Ve skutečnosti přijímají realitu evoluce všichni vědci“ (citováno v Hill, 1996, str. 5,7).

Tento zcestný názor se prosazuje a je přijímán přinejmenším od roku 1922, kdy profesor George Duncan konstatoval, že

Evoluce je skoro všeobecně přijímána všemi vědci jako to nejlepší vysvětlení pro realitu života. Americká asociace pro vědecký pokrok s více než 1400 členy (což zahrnuje většinu vědců Spojených států a Kanady) konstatovala v prosinci 1922 jednomyslně toto: „Žádná základní vědecká teorie není silněji podepřena důkladně ověřenými důkazy než je teorie evoluční. Důkazy pro evoluci člověka plně dostačují pro to, aby přesvědčily všechny významné světové vědce.“…H. F. Osborn z Kolumbijské univerzity píše: „Evoluce už dávno není pouhou spekulací, hypotézou, není už dokonce ani pouhou teorií. Jde o zákon živé přírody vyargumentovaný tak pevně a nezvratně jako zákon přitažlivosti v oblasti nebeských sfér“ (Duncan, 1931, str. 31-32).

Jiní sice uznávají, že existují někteří vědci skeptičtí vůči darwinizmu, ale soudí, že je jich velmi málo. Například Samuel Kounaves tvrdí, že evoluční naturalisté tvoří „99.9999 procenta vědecké komunity“ (Kounaves, 2005, str. 1).

Zdroje členů následujícího seznamu pocházejí především z okruhu mých známých, z lidí angažujících se v kreacionistických organizacích či spolcích pochybovačů o Darwinovi, a z autorů knih s kritickou tendencí. Seznam je velmi kusý, a omlouvám se tímto četným osobnostem, které jsem vynechal. Odhaduji, že kdybych měl čas a prostředky, mohl bych snadno sestavit seznam čítající přes 10 000 jmen. Také jsem členem tří diskuzních skupin, do kterých je zapojeno přes 400 kreacionistů a zastánců inteligentního plánu (ID), a přitom jsem mnohé z nich do svého seznamu nemohl zařadit pro jejich oprávněné obavy z toho, že kdyby se jejich nadřízení dověděli, že sympatizují se zmíněnými organizacemi, mohlo by to negativně ovlivnit jejich kariéru. Do seznamu jsem samozřejmě nezařadil nikoho, kdo by si to z jakýchkoli důvodů nemohl dovolit nebo kdo by mi nedal své výslovné svolení.

Na svém veřejném seznamu mám i tak skoro 3000 jmen včetně zhruba tuctu laureátů Nobelovy ceny, ale bohužel velké množství lidí, kteří by tam mohli být včetně profesorů vyšších odborných škol, odmítlo můj návrh zařadit je na seznam z důvodných obav před možnými represáliemi nebo poškozením své kariéry. Mnozí z těch, kteří nedali svolení k zařazení do seznamu, jsou mladí vysokoškolští studenti zakládající si teprve vlastní existenci nebo pedagogové bojící se, že „vystaví-li se na odiv“, mohlo by to vážně poškodit jejich kariéru. Tomu velmi dobře rozumím. Z tohoto důvodu mám ještě soukromý seznam s více než tisícem jmen.

Mnozí lidé na mém veřejném seznamu jsou vážení profesoři se zajištěnou budoucností učící na křesťanských univerzitách, které chrání jejich akademickou svobodu, se kterou mohou kritizovat darwinizmus, nebo pracují v průmyslu či ve zdravotnictví, kde se hned jejich kolegové nepobouří, zpochybní-li někdo Darwina. Někteří lidé z mého seznamu se dnes na plný úvazek věnují přednášení či psaní o původu života a vesmíru a nejsou už tedy závislí na světském zaměstnání, kterým by si museli vydělávat na chléb. Mnozí další jsou lidmi v důchodu, a tak jim už nehrozí represálie za jejich pochybnosti o Darwinovi. Někteří zase souhlasili se zveřejněním svého jména s podmínkou, že u něj nebude uvedeno jejich současné zaměstnání. Ve svém projektu pokračuji a velmi děkuji všem, kdo mi v mém úsilí, trvajícím nyní již šestý rok, pomáhali. Kontaktoval jsem většinu lidí ze svého seznamu, ale v případě, že zveřejnili knihy nebo články stavící se jednoznačně proti darwinizmu či byli aktivní v různých kreacionistických hnutích a hnutích teorie ID, neověřoval jsem si už většinou jejich názor.

Většina následujících vědců a pedagogů z celého světa (až tenhle seznam zveřejním, mohou být někteří již mrtvi) zavrhuje „darwinizmus“ definovaný takto: víra, že evoluční teorie a teorie o původu ze společného předka mohou vysvětlit veškerý existující i bývalý život. Několik málo z podepsaných přijímá teorii o původu ze společného předka, ale odmítá darwinistické mechanizmy. Téměř všichni lidé z mého seznamu jsou rovněž skeptičtí vůči schopnosti náhodných mutací a přírodního výběru vysvětlit složitost života. Navíc všichni zdůrazňovali, že by se mělo podpořit pečlivé prošetření důkazů svědčících pro darwinizmus. Můj seznam dokazuje, že Mayrovo tvrzení, že „žádný vzdělaný člověk už nezpochybňuje platnost“ darwinizmu podle jeho definice, je nejen nepravdivé, nýbrž i neomluvitelně nezodpovědné. Navíc mnozí z „mých“ vědců, pedagogů i studentů publikovali odborné práce ze svého oboru, někteří z nich mají na kontě nespočet knih a článků. Jeden průzkum (Elliott, 1990) přitom konstatuje, že přibližně polovina tehdejších členů výboru Společnosti pro výzkum Stvoření zveřejnila odborné práce, které citovali jiní vědci. Takže „se zdá oprávněné tvrdit, že většina členů CRS jsou váženými vědci, ne-li přímo kapacitami.“

Seznamy „Darwin Skeptics“ jsou zde: A-C/D-F/G-I/J-L/M-O/P-R/S-U/V-Z

Příloha Velikost
00472-12.12.2011-vyznamne_osobnosti_skepticke_vuci_darwinovi.doc 53 KB

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na