Vývoj názorů na stáří Země

pavelkabrt Stáří Země a vesmíru 10 Komentářů

Představujeme vám deváté číslo kreacionistické přílohy časopisu Život v Kristu.
Více o časopisu naleznete zde

Když se podíváte zběžně na internetu, „Jak stará je naše Země?“, zjistíte, že se objevují různé velmi nesourodé odborné názory. Moderní geologie se v průběhu posledních více než padesáti let kloní k údajům +/- 4,6 miliard let, v současnosti se tendence posunuje k hranici až 5 miliard let (aby měly všechny předpokládané geologické procesy přiměřený čas ke svému působení). Tento oficiální údaj, vyučovaný ve školách jako nesporný fakt, tu ovšem nebyl „odnepaměti“ a také nestojí na tak pevných nohách, jak by laická veřejnost očekávala.

Vraťme se ale nyní o pár století zpět. Po celý středověk i raný novověk byla obecně přijímaná Bible – Bůh stvořil svět v šesti dnech před 6 000 lety. Zajímavé sice byly diskuse, zda je nebo není možné podle rodokmenů dopočítat přesně stvoření světa – známý je výpočet arcibiskupa Jamese Usshera (1581 – 1656), podle něj Stvoření začíná v sobotu za soumraku předcházejícím 23. říjnu 4004 př.n.l. (podle Juliánského kalendáře). Zmínit můžeme i úvahy J. Lightfoota a dalších teologů, myslitelů, vykladačů Talmudu, ale biblických +/- 6 000 let stáří Země bylo obecně přijímaných.

Nejen teologové, ale ani přírodovědci s tímto pojetím chronologie neměli problém a vyučovali je i na nejznámějších univerzitách světa. V 19. stol. se pro určování stáří používaly jen metody relativní, kdy se stáří Země vypočítávalo z obsahu soli v mořích (řeky každý rok určité množství přidávají); z rychlosti eroze hornin a jejich usazování na dně moří … Použitím těchto metod bylo určováno stáří Země v řádech několika málo tisíců let.

Problém se objevil v momentě, kdy svět místo Bible upřednostnil Darwinovu teorii o postupném vývoji druhů. Zde samozřejmě pár tisíc let naprosto nemohlo stačit. Aby bylo možno vědecky podepřít věrohodnost evoluční teorie, stalo se nezbytností nalézt takové metody datování stáří Země, které by poskytly nahodilým změnám vyvíjejících se živočišných druhů dostatek času. Vznik a formování geologických vrstev hornin už dále nemohlo být pojímáno podle biblického konceptu Potopy, univerzity přestaly učit, že např. Grand Canyon je dílem krátké doby. Stáří Země se tak během několika desetiletí velmi rychle „vědecky proměňovalo“ a značně prodlužovalo.

Položme si otázku: „Proč?“ Nemohu se ubránit dojmu, že to byla účelová manipulace s fakty se záměrem vyhnout se Bibli. Nejednodušší způsob je označit biblické zprávy Stvoření za mýtus, považovat Boží existenci za nevědeckou a Bibli za nezávaznou sbírku kulturní historie či obecně prospěšných morálních zásad, … potom je již cesta k hledání „čistě rozumových“ odpovědí skrze vědecké metody otevřená. Bezbřehá víra ve vědu a její potenciál je dodnes důvodem, proč zavírat oči před čímkoliv, co do tohoto plánu nezapadá. Všichni jsme v tom vyrůstali: označit něco za „vědecky doložené“ nese magický punc věrohodnosti – je to novodobé dogma, každé pochybování o něm je buď označeno za bláznivé či tmářské bludařství, či rovnou za kacířství. Není se čemu divit, některé směry v církvi toto umění „přivedly k dokonalosti“. Jenomže Bůh a jeho Slovo nepatří do muzea, je uprostřed tohoto dění (ať už si to uvědomujeme či přiznáváme, nebo ne). Podobně přírodní zákony třeba o gravitaci můžeme zcela svobodně prohlašovat za mýtus a bláhově se domnívat, že tím jsme riziko pádu ze schodů excelentně vyřešili ke všeobecné spokojenosti.

Je logické, že pro člověka je obecně atraktivní ztotožnit se s myšlenkou (byť dlouhotrvajícího) postupného vývoje od jednobuněčného organismu, když cílem je sám vrcholek bytí – homo sapiens sapiens a naprostá svoboda nejvyvinutějšího Pána tvorstva. Naproti tomu být „jen výtvorem Boha“ (zvláště, když lidé ani netuší, že s Ním lze mít vztah, jako má milující rodič s dítětem), zodpovídat se za svůj život Jemu a nést práva i povinnosti, které z toho vyplývají, zas tak lákavé pro některé není.

Ale zpět k metodám určování stáří Země. První vědecky podložený odhad založený na potupném chladnutí povrchu planety přinesl William Thomson (1824 – 1907), známější jako lord Kelvin. Předpokládal, že když se planeta formovala, musela vypadat jako koule rozžhavená na téměř 4 000°C a podle rovnic pro chladnutí těles by stáří Země odpovídalo 100 milionům let. Darwin však Kelvinovy závěry nepřijímal, takové stáří Země by bylo příliš krátké pro potřeby vývoje druhů.

Nová naděje se zastáncům evoluce začala objevovat roku 1896, kdy M. H. Becquerel objevil radioaktivní rozpad izotopů. E. Rutherford roku 1905 přišel s nápadem použít tuto metodu ke geologickému datování Země. Pro lepší výsledky měření bylo třeba použít kvalitnějších hmotových spektrografů, které sestrojil roku 1937 A. O. Nier.

Současná datace se opírá o výzkum Pattersona, Tiltona a Ingrama z r. 1955. K datování byly použity izotopové poměry olova v pozemské hornině a meteoritech. Autoři ale vycházejí z více než 60 (!)

předpokladů, jež musí být splněny, má-li být výsledek správný. Oni sami varují, že na výsledek „bychom se měli dívat se značnou dávkou skepse, dokud neověříme základní domněnky obsažené v metodě výpočtů.“ Pozdější výzkumy – např. Gale, Arden a Hutchinson (z roku 1972) i přes modernější měřicí metody docházejí k ne příliš uspokojivému závěru: „Z toho plyne, že veškerá klasická interpretace dat izotopů olova (z meteoritů) je zpochybněna, a že radiometrické odhady zemského stáří jsou v nebezpečí.“ Věda má být objektivní a nezaujatá, ale zdá se, že i dnes hlavní proud vycházející z principů evoluce prostě „potřebuje ty miliardy“ ber, kde ber.

Některá absurdní stáří

Měsíční hornina z Apolla 16 vykázala o 85 % více olova než jiné srovnatelné horniny, což vedlo ke stanovení stáří (Pb-Pb) na 7 až 18 miliard let. (Měsíc je dle evoluční víry starý přibližně tak, jako Země). R. K. Mark a ostatní naměřili u třetihorního bazaltu (čedič, vyvřelá hornina) izochronní stáří (rubidium-stroncium grafy) 10 miliard let. Prekambrický diabas Pharump (předprvohorní) z Kalifornie dal izochronní stáří Rb-Sr 34 miliard (!) let. To je víc než sedminásobek běžného stáří Země a dokonce více než dvojnásobek standardního stáří vesmíru. U stáří, jež „se nehodí“, se většinou vůbec nehovoří o stářích. Mluví se jen o izotopových anomáliích (odchylkách). Existuje prakticky nevyčerpatelný arzenál argumentů, jež mohou vysvětlit (a tak smést se stolu) každé nežádoucí stáří. Jen málo vědců si uvědomuje, že tytéž argumenty, jež mají anulovat nežádoucí stáří, mohou být v zásadě použity i k popření stáří žádoucích.

Podle knihy Hermanna Schneidera Velký třesk a absolutní datování.

Zastáncům biblického Stvoření se ráda vytýká zabedněnost a nevědeckost, ale za tvrdohlavého bych spíše označil toho, kdo navzdory neprůkaznosti svých závěrů zavírá oči před zřejmými svědectvími o tom, že „všechno je jinak“ a dále si věří jen té své pravdě. Křesťané věřící Bibli nemusí ani zavírat oči před průkaznými závěry vědy a ani nemusejí páchat intelektuální sebevraždu. Naproti tomu slepá víra ve svou vytouženou představu vydávaná silou mocí za ten jediný správný světonázor je směšná.

Oba tábory mohou sice šermovat pestrou paletou argumentů a navzájem se natírat načerno, ale tím se nevyřeší základní problém: „Co k tomu říká Bůh?“ … aby to pak nedopadlo jako to zmiňované bláhové popírání gravitace do okamžiku pádu ze schodů. Za ty, kteří vědí, komu uvěřili, prosím: nechejte se smířit s Bohem dokud je čas.

10
Komentujte

Please Přihlásit to comment
10 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors
jhk - vlastaOliverBiostroj Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
Biostroj
Biostroj

Oliver, celkom sa mi páči ako spisovne a veľa toho píšete, vaša úvaha sa často dostane trochu novým smerom. Dosť košato ste analyzovali, čo je na transhumanizme dobre a čo zle, ale keďže ste sa predtým vyjadrili, že ho nielenže považujete na nedokonalý, ale aj nereálny, pýtal som sa, ako si bez neho budúcnosť predstavujete, čomu ste sa zatiaľ nevenovali. V prvom odstavci si predstavujete transhumanizmus ako nespojený s altruistickou politikou, bez udania dôvodu, prečo by mali byť ľudia k sebe krutí a rasistický ako nacisti k židom. Inak nacizmus… Číst vice »

Oliver
Oliver

bod 4: Takže vy bez transhumanizmu budúcnosť nevidíte? Mám hlboké pochopenie pre vznik transhumanizmu, ale uvediem ho nakoniec. Ja si myslím, že keď už ten transhumanizmus tu je, tak iba koniec ľudstva urýchli. Vlastne aj za 2. sv. vojny sa urýchľoval vývoj ľudstva likvidáciou ´menejcenných´, aby sa ďalej šírili len tie ´lepšie´ gény, teraz sa bude vylepšovať ľudstvo pomocou technológií… To chce veľkú vieru v to, že je čo vylepšovať. Vylepšovať niečo, na čo nemáme kompletnú ´technickú dokumentáciu´ …Musí to byť dobrodružné! Vyzerá to, že ľudský genóm takrečeno chradne, takže… Číst vice »

Oliver
Oliver

To máte pravdu, množstvo náboženstiev priam vyzýva ľudí k tomu, aby nepremýšľali a majú na to svoje vysvetlenia. Skôr podporujú predstavivosť a kladú dôraz na pocity. Práve v tomto o.i. je kresťanstvo oproti iným náboženstvám tak odlišné – ako jediné (spolu so židovským) nabáda ľudí, aby si veci premysleli, aby sa držali svojho rozumu (napr. apoštol Pavol sa nikdy nedovoláva citov, ale len rozumu), aby spoznávali svet v jeho logike. Nechce, aby ľudia „verili“ bezhlavo. Tu nejde o to, veriť, že Boh existuje. S tým počas celej histórie až donedávna… Číst vice »

Biostroj
Biostroj

Pre Olivera: 1.) „v prípade, že vidíme niečo účelné vo svete, čoho človek (ako rozumná bytosť) nie je schopný a čo je tu bez ľudského pričinenia, tak nemožno rozumne predpokladať, že za tým stojí niekto, kto je viac, ako človek? (toto obhajujete v bode 2)“ Možno predpokladať, že je za tým niečo viac ako človek, samozrejme, no a? Chcete tým povedať, že jediná možná príčina, ktorá stojí za vznikom vecí okolo nás, ktoré sme my nevytvorili, je Boh? Tento Boh je až príliš poľudštený – až si myslím, že by… Číst vice »

Oliver
Oliver

Bistroj: – ako môžete tvrdiť, že extropianizmus je silne doložená myšlienka a zároveň, že nemá oporu v realite? Ospravedlňujem sa, slová silne doložená mali byť v úvodzovkách, nie bold, aby bolo jasné, že je to myslené ironicky – pretože to nemá oporu v realite. Za tip o superinteligencii vďaka. Len si chcem ujasniť: – pre extropianizmus nie sú dôkazy čisto empirického charakteru – pochopiteľne, to však neznamená, že nemožno rozumne predpokladať, že budúcnosť bude na štýl transhumanizmu až technologickej singularity, z toho kam pokrok smeruje Takže v prípade extropianizmu možno… Číst vice »

Biostroj
Biostroj

Pre Olivera: 1. Nie, netvrdil som, že Yudkowsky silne doložil existenciu mnohosvetov (MWI). Yudkowsky zosumarizoval poznatky ohľadom interpretovania kvantovej mechaniky kolapsom / MWI, ktoré už sú fyzikom známe a daný článok je z tých, ktoré ohľadom tejto témy publikoval z môjho pohľadu najlepší. Yudkowsky tvrdí, že nie je žiadna rozumná kontroverzia medzi týmito interpretáciami, a že samotným vedcom trvá osvojenie si MWI zbytočne dlho, menuje dôvody prečo tomu tak je atď. Navyše treba dodať, že najlepší a najznámejší fyzici ako Einstein, Feynmann, Hawking,… možno s výnimkou N. Bohra predpoklad kolapsu… Číst vice »

Biostroj
Biostroj

Pre Vlastu: Keby ste si aspoň prečítali, prípadne preložili argumenty predkladané v článku pod slovami „silno doložená“ a reagovali na ne, možno by sa dalo vecne diskutovať. Takto ste skrátka povedali „NIE!“ a nevedome predpokladali kolaps kvantových superpozícií.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

alebo že silno doložená teória mnohých svetov ukazuje, že vesmír obsahuje nespočet iných Zemí

– doložená teorie? A čímpak je asi tak doložena tato teorie? Nějakou onou „faktickou“ zemí? Ničím není doložena. Naopak – čím více člověk zná a ví – tím horší – zatím ani na obzoru, ani aspoń „skazky“ o nějaké „zemi“.

Oliver
Oliver

Chápem Vás správne, Eliezer Yudkowsky silne doložil v uvedenom článku existenciu mnohosvetov? 1. Tento pán je nesporne vysoko inteligentný a má neuveriteľnú predstavivosť. Že nemá akademické vzdelanie, to nevadí. Dnes je dokonca takéto vzdelanie v niektorých odboroch skoro až na škodu, čo je smutné. Takže moja výhrada k tomuto nemieri (skôr má pán preto Yudkowski moje sympatie…). On je ale sympatizant, či vychovanec tzv. Extropianizmu, či filozofie Extropie, čo je silne doložená utopická myšlienka bez opory v realite. Venuje sa umelej inteligencii a netuším, či by mohol mať dostatočný vhľad… Číst vice »

Biostroj
Biostroj

Na počiatku stvoril Boh nebo a zem. … Bol večer a bolo ráno, tretí deň. Boh povedal: Nech sú svetlá na nebeskej oblohe, aby oddeľovali deň od noci a označovali obdobia, dni a roky. Nech svietia na nebeskej oblohe a osvetľujú zem. Tak sa aj stalo. Boh utvoril dve veľké svetlá: väčšie, aby vládlo dňu, a menšie, aby vládlo noci; urobil aj hviezdy. Boh ich umiestnil na nebeskej oblohe, aby svietili na zem, aby vládli vo dne i v noci a oddeľovali svetlo od tmy. – Kniha Genesis – 1.… Číst vice »