Výuka biologie v evolucionistickém duchu

pavelkabrt Ostatní, různé Napsat komentář

Michael Fishwick

(Z kolbecenter.org přeložil M. T. – 10/2010)

  • A můžu vám uvést několik příkladů nových druhů, které vznikly v historické době. Nejlepším příkladem, který vám můžu dát, je motýl patřící do rodu Hedylepta. Tihle živočichové sbírají potravu na různých rostlinách a jsou endemity Havajských ostrovů, což znamená, že se vyskytují pouze tam. A dva druhy zmíněného rodu mají náhodou tak zvláštní sosáky, že jim umožňují sbírat nektar pouze z banánovníků. Proč však má tahle skutečnost pro nás takový význam? Zajímá nás to proto, že banánovníky nejsou původní havajskou rostlinou. Byly na Havaj dovezeny teprve zhruba před 1000 lety Polynésany; víme to z písemných záznamů z doby Havajského království. Vyplývá z toho poznatek, že díky mutacím a přírodnímu výběru vznikly během uplynulého 1000 let na Havaji dva nové druhy motýlů. A já myslím, že zde jde o velmi dobrý typický případ vývoje živých organizmů.

Takhle tedy argumentoval Kenneth Miller, profesor biologie na Brownově univerzitě, v roce 1997 v debatě přenášené televizí. V téže debatě padla též slova o tom, že „to znamená, že vlastnost, která nejlépe charakterizuje inteligentního plánovače, který prý stvořil organizmy v tomto fosilním záznamu, je neschopnost. Protože všechno, co onen inteligentní plánovač navrhl a stvořil, okamžitě (až na asi jedno procento výjimek) zase vymřelo“. www.bringyou.to/apologetics/p45.htm

Výrok profesora Millera přišel nedávno opět na přetřes během debaty na apologetickém diskuzním fóru mezi stoupenci Kolbeho centra a katolíky indoktrinovanými evolucionizmem. Použití tohoto argumentu evolucionisty je zjevně další ubohý pokus o zkreslení názorů věrných katolických vědců, tím způsobem, že se jim podsouvá neschopnost rozeznat variaci v rámci druhu. Evolucionisté používají často tuto šikanu, aby zmátli ty, kdo nemají tušení o evolucionistické filozofii v protikladu k zdrcujícím vědeckým faktům, která ukazují na doslovnou, historickou pravdivost knihy Genesis.

Profesor Miller je dobře známým kritikem vědy podporující Genesis i teorie o inteligentním plánu. Vystupoval také v posledních letech v několika důležitých soudních případech, kde upírá studentům právo na nezbytně kritickou výuku přírodních věd vůči pseudovědeckému darwinistickému náboženství. A je dokonce spoluautorem populární vysokoškolské učebnice s názvem „Biologie: živá věda“. Ta je pochopitelně založena výhradně na evolucionistických spekulacích a nečestnostech. Neblaze proslulé podvodné nákresy embryonální homologie od Ernsta Haeckela jsou jen jedním z těchto příkladů, které obsahují přinejmenším některá vydání zmíněné knihy. en.wikipedia.org/wiki/Kenneth_R._Miller

Dalo by se očekávat, že taková prominentní veřejná postava, jakou je Dr. Miller, bude mít problematiku svého oboru v malíčku. Jeho žvásty o motýlech pochutnávajících si na banánech však až příliš zaváněly neblaze proslulými nesmysly kolem drsnokřídleců březových v entomologických sbírkách. A tak jsme si dali tu práci a podívali se trochu blíže na problematiku vědecké správnosti výroků pana Dr. Millera.
www.arn.org/docs/wells/jw_pepmoth.htm

První, čeho si lze všimnout, byl fakt, že ačkoli badatelé, kteří uvedenou televizní debatu přepisovali, vyslovovali rodové jméno „Hedylepta“ správně, tak ale pan profesor Miller je zřejmě přesvědčen o tom, že tento rod je znám jako „Hedylypta“. Tvar „Hedylypta“ byl použit 27. dubna 2000 v odpovědi sdružení s názvem Rodiče za objektivitu ve vědě i dějepisu, které kritizovalo jeho vysokoškolskou učebnici biologie. Tenhle omyl pak otrocky přebíraly různé evolucionistické internetové stránky i propagandisté.

Navíc, živočichové, kteří se živí na banánových kulturách, nejsou motýli, nýbrž můry. Jsou hubeny pomocí parazitických vos a much, protože na banánových plantážích škodí. Zřejmě škody nezpůsobují ani tak můry jako jejich housenky.
www.extento.hawaii.edu/kbase/crop/type/hedylept.htm

Tyhle můry jsou blízce příbuzné s dalšími druhy můr, jejichž larvy se živí nejen listím banánovníků, nýbrž i kokosovníků, ananasovníků a cukrové třtiny. Náležejí ke skupině Blackburni (Omiodes) se sedmi druhy žijícími na Havajských ostrovech. Profesor Miller tvrdí, že existují dva druhy zmíněných můr, které parazitují na banánovnících – říká vlastně „na banánech“, což by znamenalo na plodech – , ale podle příslušné literatury je těchto druhů na Havaji šest. Z oněch šesti známe jeden, který občas napadá banánovníky, dává však přednost palmám. Tvrzení o tom, že se ostatních pět druhů specializuje na banánové kultury, může a nemusí být správné. Vědecká literatura to považuje za možné, ale nevylučují se ani jiné potravní zdroje těchto můr (1, 2).

(Omiodes = rod řádu Lepidoptera (motýli) z čeledi Pyralidae (zavíječovití). Žije v tropech v několika vesměs velmi škodlivých druzích: O. accepta škodí na cukrové třtině, O. blackburni je na Havaji škůdcem banánovníků a kokosovníků, O. meyricki, O. musicola a O. maja jsou škůdci banánovníků, O. recurvalis v Austrálii a na Havaji na různých merlíkovitých. O. indicata v Západní Indii škodí bobům, O. octasema je obávaným škůdcem banánovníků na Fidži. Pozn. překl.)

V uvedeném článku se také tvrdí, že když se zmíněné druhy můr nalézají pouze na Havaji a jejich housenky se živí listy banánovníků, tak to dokazuje, že tam v průběhu uplynulého tisíciletí došlo ke speciaci. Pokud by tomu tak bylo, dokazovalo by to pouze skutečnost variací v rámci druhu – cosi, co jasně pozorujeme kolem sebe dnes a denně. Navíc neprokazuje příklad uváděný Dr. Millerem žádný přírůstek genetické informace, který bychom očekávali při vzniku nového orgánu nebo celého ústrojí nějakého organizmu. Absolutně v ničem tento případ neprokazuje teorii o evoluční změně „od atomů k Adamovi“. Názory Dr. Millera jsou v každém případě naprosto nelogické – protože můry napadající banánovníky se nevyskytují pouze na Havaji. Jsou zcela běžné a existují na většině světadílů. Je docela dobře možné, že zmíněné druhy můr dorazily na Havaj spolu s banány, zatímco jinde od té doby vymřely. Současná míra vymírání druhů je odhadována zhruba na 50000 ročně. (To je také důkaz evoluce, že? – Pozn. edit.)

Jestliže může prominentní profesor biologie chybovat v tak jednoduchých biologických faktech jako jsou ta, o nichž hovoří tenhle článek, jak potom mohou lidé důvěřovat jeho extravagantním evolucionistickým názorům? To je dobrá otázka, která by měla být stále pokládána v souvislosti se všemi evolučními propagandisty.

Odkazy

(1) Elwood C. Zimmerman, Possible Evidence of Rapid Evolution in Hawaiian Moths, Evolution, Vol. 14, No. 1 (Mar., 1960) , pp. 137-138
(2) Gillespie RG, Roderick GK, (2002) Arthropods on islands: colonization, speciation, and conservation. Annual Review of Entomology 47, 595-632.

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na