Výška lidí, přežít není ožít, krátery a voda

pavelkabrt Evoluce organizmů 1 Komentář

Výška lidí, přežít není ožít, krátery a voda
Pavel Kábrt

Vzrůstem člověka se zabývá auxologie. Průměrná výška je dána geneticky, rozdíly u populací se stejným genetic. faktorem jsou dány životním prostředím a životní úrovní – čím vyšší, tím vyšší lidé. Nejvyšší lidé jsou v Holandsku a Švédsku (mladí Holanďané a Švédové mají průměr 184 cm). Je to o jeden cm víc než u Norů a Dánů. USA a GB mají průměr 175cm. Rostou také příslušníci jiných ras. Mladí Japonci vyrostli mezi roky 1957 a 1977 o plných 10cm. Ale genetický fond Asiatů nedovolí, aby se jejich výškový průměr vyhoupl na úroveň Evropanů. Průměrný Japonec měří dnes 164cm, ale lze tam narazit i na dvoumetrové. Výškový nárůst Američanů začal stagnovat po první svět. válce. Děti rostou hlavně o prázdninách. Na výšce se také může projevit nedostatek lásky. Vyšší lidé žijí též déle.

Doc. Stanislav Komárek tvrdí, že je nepochybné, že Evropané i Japonci prošli od poloviny minulého století nárůstem výšky..tato změna má celou řadu vysvětlení, více či méně přijatelných. Lepší výživa jen nepřímo (děti z vyšších vrstev měly dříve také dobrou výživu), spíše se na tom podílejí antibiotika a jejich hojné podávání, zrychlují růst, omezení dětské práce, roli hraje také předčasná dospělost (gravidita) – vysokoškoláci jsou v průměru o 10 cm vyšší než zbytek populace – i řecká aristokracie s dlouhým obdobím „paideie“ byla asi o hlavu větší než ostatní obyvatelstvo – má to asi hranice druhu, velcí jsou spíše pomalejší, malí svižnější. U nás se podle posledních zpráv rychlost růstu začíná zastavovat a stabilizovat.

Je dobré vědět, že výškou by neměli evolucionisté operovat, protože právě v minulosti byli nejen mnozí lidé o mnoho vyšší než jsme my, ale i zvířata. Je celá škála dokladů (paleontologických – a nemyslím Poluxy river!), že na zemi existovali doslova několika metroví lidští obři (vyšla o tom knížka „Lost World of Giants“, ale je za doláče); ale i mnoho současných zvířecích a rostlinných druhů bylo ve větších rozměrech, včetně hmyzu nebo třeba savců. Vzpomeňme jen na dinosaury. Tak jako se neprodlužují zobáky Darwinových pěnkav na Galapágách, ale oscilují kolem nějakého průměru, stejně tak je to s výškou. Podobně s délkou života.

Někdo řekl: „..mohly přežívat i některé z pozemských bakterií.“ Jak dlouho budu evolucionistům vysvětlovat, že „přežít“ není „ožít“. Tím, že přežijete v jeskyni, ve vodě, v posteli, nebo bakterie ve 100° sirné vodě nic neříká o tom, že jste se díky jeskynnímu prostředí nebo teplé duchně také narodil a bakterie vznikly díky síře a sto stupňové teplotě. Kdy to už konečně pochopíte? Grygar je katolický evolucionista, nenávidí kreacionisty, a taky píše, že se vznikem života to není tak snadné, jak si někteří namlouvají. Že když dáme do místnosti kolébku, mléčko a dudlíka, a zatopíme, nebude tam druhý den dítě. To píše on, je to jeho přirovnání, a ten pán o tom asi něco ví a přesto věří na evoluci.
Někdo napsal: „Takže se ptám, kde jsou ty krátery, pokud na Měsíci je jich tolik. Proč na Zemi za 6 tisíc let nespadlo tolik meteoritů jako na Měsíc??? To je ta otázka… “ Takže evolucionista se mě ptá, proč na Zemi, která má tuto docela dost ochrannou atmosféru zhruba už 4300 let (od potopy, předtím byla hustší a ještě víc chránila) není tolik meteoritů co na Měsíci bez atmosféry, aniž by si dal práci a vysvětlil, proč známe na Zemi jen a pouze asi 170 meteoritických kráterů za 4 miliardy, ještě jednou, za 4 miliardy let její existence. Snad to byl jen malý zkrat v myšlení.

Pokud mohu soudit, nikdo (týká se kreacionistů i evolucionistů) vlastně neví nic o tom, jak původní stav Země vypadal. Kreacionisté učí, že před potopou byla hustší atmosféra, více naplněná vodou v nějaké formě, vyšší tlak, chránila více Zemi, vytvářela skleníkový efekt (proto zmrzlí mamuti na Sibiři a uhlí i pod póly atd.). Evolucionisti někde píší, že atmosféra vznikla ze sopečných plynů, jinde že ji přinesly meteority, jinde, že Země byla asi nějakou dobu zcela bez atmosféry. Grygar píše http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1494), že stále není jasné, zda to byly impakty planetek, které přinesly na Zemi 1,5 milionu bilionů tun vody!! – ???.

1
Komentujte

Please Přihlásit to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
tomas12345 Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
tomas12345
tomas12345

(proč známe na Zemi jen a pouze asi 170 meteoritických kráterů za 4 miliardy, ještě jednou, za 4 miliardy let její existence. Snad to byl jen malý zkrat v myšlení.) A kolko meteorickych kraterov by ste očakávali za dobu 4 miliardy rokov Pavle ? Ak predelim 4000000000:170 dostanem cislo 23,5 milionov teda je to jeden impaktny krater za tuto dobu. Pokial chcete dokazat ze hore uvedenych 170 kraterov sotva moze odpovedat dobe 4 miliardam rokov, tak musite dokazat že velke meteority ktore vytvaraju meteoricke kratery sa tu objavuju castejsie nez… Číst vice »