Všeobecná diskuse

Chcete-li si prohlédnout starší komentáře,
klikněte prosím na Starší diskuse

Tento prostor slouží pro VŠEOBECNOU DISKUSI v rámci tématiky webu.
Diskuse na konkrétní téma je umožněna vždy pod jednotlivými články.
Děkuji Vám, že v diskusi dodržujete daná pravidla.
Pavel Kábrt

(mohlo by vás zajímat: Trollové v internetové diskusi)

(Nápověda k  formátování textu v komentářích)

Máte-li dotazy technického rázu, vkládejte je SEM.

333
Komentujte

Please Přihlásit to comment
325 Comment threads
8 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
10 Comment authors
Jiří Zelinkajhk - vlastaFiloušadminVáclav Dostál Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
Foton
Foton

Stoura Tu nejde o informáciu, ale o špecifickú funkčnú informáciu. Ak by sme mali napr. USB pamäťový kľúč na ktorý by sa dalo uložiť 256 MB informácie, ale táto informácia by pozostávala iba z náhodného sledu núl a jednotiek (t. j. digitálnej informácie), mali by sme síce na tomto kľúči uloženú tzv. shanonovu informáciu, t. j. USB kľúč by z hľadiska informačnej kapacity obsahoval 256 MB, ale táto by nám bola k ničomu, pretože operačný systém počítača by jej vôbec nerozumel. Nato aby táto informácia bola použiteľná, musela by mať… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Stoura.

Já nejspíš ne. Ale zkuste například toto.
Myslíte si, že například budka je tam skutečně malá bouda, škvára zbyek po tepelné úpravě materiálu a peří porost opeřenců?

– tak nějak nevím, co, že si mám kde představovat?

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Obecněji: Snařil jsem se ukázat, že ukládání informací do nějakých nosičů není jen výhradně lidská záležitost, aje probíhá i v přírodě. Souhlasím s Vámi, že lidé používají v současnosti nosiče s velkou hustotou informací a mé příklady ukázaly hustotu menší. Snažil jsem se vybírat takové příklady, kde je jasně vidět vznik toho přírodního záznamu a jeho přímá vazba na skutečnost.

– to nepopírám.
– to také ne.

Stoura
Stoura

ad nemusí být na něm i vůbec nic napsáno a přeci bude naprosto bez problému obsahovat v určitém směru o mnoho více informací, než onen řez stromem. Díky např. technice výroby. To samozřejmě platí i o řezu stromem. I z něj lze zjistit kromě klimatických dat i jeho nasměrování v krajině, druh stromu, z nějž byl vyřísnut, některé vlastnosti nástroje, jímž byl opracován (což mohou být třeba i bobří zuby). Obecněji: Snařil jsem se ukázat, že ukládání informací do nějakých nosičů není jen výhradně lidská záležitost, aje probíhá i v… Číst vice »

Stoura
Stoura

pro jhk – Vlasta
ad „Měl jsem na mysli to, že autu nebudete říkat koloběžka a noži propiska. Nebo že mi nebudete např. chtít tvrdit, že jste se projel na ježkovi …

Já nejspíš ne. Ale zkuste například toto.
Myslíte si, že například budka je tam skutečně malá bouda, škvára zbyek po tepelné úpravě materiálu a peří porost opeřenců?
Připomínám, že obsahem Vašeho tvrzení bylo, že takové změny pojmů nedělá asi nikdo.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

adopravdu? Už Jste někdy viděl, aby někdo do tavící pece házel takový strom a čekal, že se odtud pak vylije roztavený kov? Do tavicí pece ne. Ale do pekařské pece ano, protože vydrží vyšší teploty než jiná dřeva. A na účely, kde by obyčejné dřevo bylo moc měkké, se železné dřevo dá použít také. Je mnohem odolnější než třeba dub. Proto také lidem připomínalo železo a začali mu tak říkat. ad Asi – jak je vidět, Jste úplně přesně nepochopil, co jsem měl vlastně ve skutečnosti na mysli. Předpokládal jsem,… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

ad opravdu? Tzn. např. v takových pár svitcích není více informací než na průřezu stromem? V páru svitků může být více informací, ale také nemusí. to nikterak nepopírám. Ani tím nic nechci vyvracet. Pouze tím tvrdím, že na kusu svitku může být – pokud to tam někdo nějakým způsobem nanese – mnohem více informací než na průřezu stoletým stromem. Záleží na tom tedy – jak mocný nástroj má ten, kdo se záznamem na takové povrchy a jakým způsobem – disponuje a je schopen je pak i zpětně přečíst. Může dokonce… Číst vice »

Stoura
Stoura

ad opravdu? Tzn. např. v takových pár svitcích není více informací než na průřezu stromem? V páru svitků může být více informací, ale také nemusí. I na jednom svitku je stejné množství informace jako na průřezu stromem? To se týká i jednoho svitku. Záleží na jeho velikosti i hustotě s níž je popsán a je li vůbec něčím popsán. Zkuste to nějak kvantifikovat. To jsem u stronu provedl. Pokud změřím všechny letokruhy stoletého stromu v nějakém vybraném směru, každý s přesností na 0,1 mm v rozmezí 0,01-2,5 cm, bude mít… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Stoura ad potřebným množstvím jsem měl na mysli přeneseně – tzn. už nějaký určitý počet když už tak – bajtů. A samozřejmě v určité velikosti Údaje o klimatu, zakódované v leletokruzích stromu, mohou mít objem v řádu stovek bajtů až kilobajtů. To je určitý počet. – to máte samozřejmě pravdu – to je. ad ale vždy budu tak nějak – pokud na to přijde slovo – porovnávat schopnost pojmout informace vztažně na tu flešku. Předtím jste je ale porovnával i s kamenem a s pergamenem. A tam není… Číst vice »

Stoura
Stoura

ad potřebným množstvím jsem měl na mysli přeneseně – tzn. už nějaký určitý počet když už tak – bajtů. A samozřejmě v určité velikosti Údaje o klimatu, zakódované v leletokruzích stromu, mohou mít objem v řádu stovek bajtů až kilobajtů. To je určitý počet. ad ale vždy budu tak nějak – pokud na to přijde slovo – porovnávat schopnost pojmout informace vztažně na tu flešku. Předtím jste je ale porovnával i s kamenem a s pergamenem. A tam není hustota informace o výrazně větší, než na průřezu starým stromem. ad… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Stoura – ad Myslím, že je asi všem zřejmé – že pokud budu chtít zaznamenávat potřebné množství – bez úpravy to nepůjde. Existuje i řada přírodních procesů, které provádějí záznam i bez působení člověka a nějakých jeho úprav. Příklady: Letokruhy na stromech zaznamenávají příznivost jednotlivých vegetačních období za dobu života stromu. Tuhnoucí magma, které má vhodné složení, může zaznamenat, jaký byl směr magnetického pole v době jeho utuhnutí (to je přírodní analogie magnetického pásku). – potřebným množstvím jsem měl na mysli přeneseně – tzn. už nějaký určitý počet… Číst vice »

Stoura
Stoura

ad Myslím, že je asi všem zřejmé – že pokud budu chtít zaznamenávat potřebné množství – bez úpravy to nepůjde. Existuje i řada přírodních procesů, které provádějí záznam i bez působení člověka a nějakých jeho úprav. Příklady: Letokruhy na stromech zaznamenávají příznivost jednotlivých vegetačních období za dobu života stromu. Tuhnoucí magma, které má vhodné složení, může zaznamenat, jaký byl směr magnetického pole v době jeho utuhnutí (to je přírodní analogie magnetického pásku). ad Nikdo asi nebude – či se nepokoušel – přejmenovat např. kámen na železo, či železo na dřevo… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Stoura – I na kámen, flashka nebo pergamen, na kterých není nic napsáno, se lze dívat jako na něco, co nese informaci: a to právě tu, že na nich není nic napsáno. – u té logiky na konci jste sice došel ke Stvořiteli , ale nijak z té logiky už nevyplývá jejich počet ani počet mezikroků, které mohou být zautomatizované bez nutnosti, aby ten Svvořitel či stvořitelé přímo něco řešili jindy než na úplném počátku. – co se týče kontextu, bylo by zajímavé rozebrat jeho formu. – samozřejmě… Číst vice »

Stoura
Stoura

pro jhk – Vlasta Vaše úvahy jsou podle mého názoru konzistentní a správné. Například v tom, že informace má smysl až v kontextu, jsme se myslím shodli už předtím. Jen bych měl několik drobných připomínek: – I na kámen, flashka nebo pergamen, na kterých není nic napsáno, se lze dívat jako na něco, co nese informaci: a to právě tu, že na nich není nic napsáno. – u té logiky na konci jste sice došel ke Stvořiteli , ale nijak z té logiky už nevyplývá jejich počet ani počet mezikroků,… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Je celkem na „bíledni“ – že nosič bez informace – prázdná fleška – je nutno nejdříve informacemi nabít – abych mohl využít její schopnosti. Informace se mohou zaznamenávat samozřejmě jinak – např. psaním na pergamen, nebo rytím do kamene, či malováním na glazovanou keramiku. Ve všech těchto případech je však ona informace tzv. „přidanou hodnotou“. Kus kamene neobsahuje – do té doby, než na něj něco vyryji – žádnou informaci a to dokonce ani tu, že je to kámen např. žulová kostka o rozměrech cca 15x15x15 cm a hmotnosti 3,5… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Dejme tomu, že mě bude zajímat, kolik má onen člověk v onom „štosu“ kilo a nebude mě zajímat jestli jsou to bankovky, nebo papír? Informace o tom, jestli tam jsou či nejsou bankovky – mi zůstane skryta – to mi ta váha jednoho kila neřekne. Tzn. potřebuji se podívat – co tam vlastně je ba ještě více – pokud je to cenina – potřebuji prohlédnout „ochranné znaky“, zdali jsou pravé. A to mi hmotnost také neřekne. Prostě potřebuji „vidět“. Ledaže bych tomu někomu věřil, že tam opravdu jsou pouze pravé… Číst vice »

Stoura
Stoura

Umázl jsem si omylem kus minulého příspěvku. Počátek mého příspěvku měl znít:
Pokud mám měřit informaci pomocí vážení, je třeba mít etalon se zjištěnou hustotou informace, jež je stejná, jako hustota informace v nosiči, jejž posuzuji.
Určím tak samozřejmě jen hrubé maximální množství uložitelné informace, nikoliv její smysl a skutečnou velikost (měřenou třeba počtem bitů po zkomprimování).

Stoura
Stoura

pro Václav Dostál: jednotky Pokud mám měřit informaci pomocí vážení, je třeba mít etalon se zjištěnou hustotou informace, jež je stejná, jako . Podobně, jako když chci zjistit třeba hmotnost benzínu, kterou jsem natankoval u pumpy počítanou v litrech, musím znát hustotu benzínu. Ale také mi ani jeden z těch údajů neřekně nic o kvalitě či oktanovém čísle toho benzínu. ad Jedinou odpověď vidím ve Vaší větě „Každou možnost považuji v tomto smyslu za jeden stav.“ Má odpověď byla delší. Podstatný je právě ten počet stavů. Ukazoval jsem to na… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE. – Stoura ad to zatím nevím, jestli se dá jistě spočítat. Obávám se, že zatím nikoli. Znamená to, že autoři, již odhadují potenciál informačního obsahu podobným způsobem, jako je ten, jejž jsem uvedl, podle Vás informují nepravdivě? A pokládáte mnou uvedený odhad za příliš pesimistický nebo příliš optimistický? – nepravdivě? A ohledně čeho by měl někdo něco tvrdit nepravdivě? Zatím Jste neřekl nějaký konkrétní příklad, abych mohl něco k tomu říci. Anebo řekl? Pokud ano, tak jsem si nevšiml. – odhad čeho? Tak nějak mi asi něco uniklo…. ad… Číst vice »

Václav Dostál
Václav Dostál

Stourovi Myslím, že si vytváříte nové „definice“ fyzikálních pojmů nebo nové porozumění těm už zavedeným. Např. zavádíte „stavy“ jednotky hmotnosti (tj. 1ho kg)“, které podle Vás závisí na materiálu zvoleného etalonu. Jednotka hmotnosti (stejně jako jednotka jakékoli fyzikální veličiny) nezávisí na ničem, touto jednotkou se poměřuije daná veličina. „Stav“ etalonu se MUSÍ uchovávat konstantní, jinak ten ETALON neudává onu jednotku, ale jinou hodnotu (i když mírně odlišnou od standardní). Ptal jsem se na výraz „stav“ – co tím míníte. Jedinou odpověď vidím ve Vaší větě „Každou možnost považuji v tomto… Číst vice »

Stoura
Stoura

ad “ Bez znalosti toho, co vážím – je kilo bankovek a kilo obyčejného papíru – informace o obsahu neschopné.
Zdá se, že na nutnosti kontextu jsme se shodli.

ad to zatím nevím, jestli se dá jistě spočítat. Obávám se, že zatím nikoli.
Znamená to, že autoři, již odhadují potenciál informačního obsahu podobným způsobem, jako je ten, jejž jsem uvedl, podle Vás informují nepravdivě?
A pokládáte mnou uvedený odhad za příliš pesimistický nebo příliš optimistický?

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Stoura – V řadě případů to zjistit lze. Například pokud má informace být „kolik mám u sebe peněz“ a používá se pouze jeden typ platidla (tohle funguje v zemích s hyperinflací, kde se už ani bankovky nepočítají, ale jen se zjišťuje hmotnost jejich svazků). – tak to je samozřejmě již známý případ z minulosti, kdy se odvažovalo na určitou hmotnost např. zlato, či jiné drahé kovy. Tzn. díky oné určité hmotnosti pak něco zaplatím. Přitom na onom zlatě nemusí být vůbec žádný popis, jestli to je jeden denár,… Číst vice »

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka
Stoura
Stoura

pro Václav Dostál ad Kolik stavů má jednotka hmotnosti 1 kg? To záleží na konkrétní realizaci té jednotky. Otázka je podobná otázce „kolik litrů má jednotka hmotnosti 1kg“? Také bude záležet na látce, jíž budeme měřit. Pokud si ale stanovíme jako etalon třeba kapalnou vodu, tak bude mít ta otázka smysl a počet litrů bude číselně prakticky stejný jako počet kilogramů. V podobném smyslu jsem měl od počátku na mysli možnost měřit množství informace ve váhových a/nebo energetických jednotkách. ad NENÍ obecný. Vyjádřil jsem to námitkou, že informace může být… Číst vice »

Stoura
Stoura

pro jhk – Vlasta ad a hlavně – jakým způsobem bych mohl zjistit na základě hmotnosti, že to, co je tam napsané je napsané úplně jinak v obou dvou případech? Na základě hmotnosti obsah informace v mnoha případech zjistit nejde. Stejně, jako na základě hmotnosti nezjistíte, jestli je uzavřené bedně pravidelně rozmístěn kilogram hliníku. kilogram olova nebo napěchován kilogram peří. V řadě případů to zjistit lze. Například pokud má informace být „kolik mám u sebe peněz“ a používá se pouze jeden typ platidla (tohle funguje v zemích s hyperinflací, kde… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

hmotnost informace nemá žádný vztah k obsahu informace, možná jen za podmínky, kdy to bude vzájemně vztažné. Tzn. když určím nějaké prostředí, kde by hmotnost informace korelovala s obsahem té informace. Mám ale takový dojem, že to také může být naprostý nesmysl. Jak může např. 1 kg popsané dřevěné destičky z dubového dřeva s textem „Toto je destička z dubového dřeva“ dávat onou hmotností jiný smysl než s textem „To je destička z dubového to dřeva“ a hlavně – jakým způsobem bych mohl zjistit na základě hmotnosti, že to, co… Číst vice »

Václav Dostál
Václav Dostál

Pro Stouru Mám dojem, že si ze mne „střílíte“ – nikoli v případě Vašeho vzorce – za což jste se omluvil, ale za odpověď na otázku (kterou teď upřesňuji) „Kolik stavů má jednotka hmotnosti 1 kg?“ Ta přece nemůže záviset na „nosiči“ (např. na materiálu závaží), ale naopak touto jednotkou poměřujeme hmotnost jiných těles. Míra sama (jednotka) MUSÍ být konstantní (nezávislá na ničem), jinak naše měření stojí za starou belu. (Neuvažuji teď chyby měření, které se vždycky snažíme aspoň minimalizovat, když už je nemůžeme vyloučit.) U mého komentáře k onomu… Číst vice »

Stoura
Stoura

Pro Václav Dostál
Oprava:
Napsal jsem to v rychlosti špatně. Log2(x) jsem měl na mysli dvojkový logaritmus x. Násobení je až za závorkou označeno znakem *. Omlouvám se za chybu.

Stoura
Stoura

Pro Václav Dostál: ad In contrast, information is an abstract concept Pokud se na informaci díváme jen jako na abstraktní koncept, tak skutečně hmotnost nemá (odhlédneme-li od nosiče toho konceptu). Stejně jako jakýkoliv jiný abstraktní koncept čehokoliv (třeba i abstraktní koncept hmotnosti). ad Je to jako s přepravou nákladu – náklad se nemění, ať použijeme k přepravě koně, auto, nebo letadlo. Zkuste přepravit bednu banánů z Afriky na koni a pro srovnání letadlem. Skutečně se obsah nezmění? Nebo se obsah změní stejně? ad Je mezi „log2“ a následující závorkou „krát“… Číst vice »

Václav Dostál
Václav Dostál

Stourovi: V „mezičasu“ jsem si připravil citáty: https://www.quora.com/Does-information-have-a-mass Mass is a property of physical objects, from subatomic particles to galaxies. In contrast, information is an abstract concept, not a real physical object. So it cannot have mass. https://cs.wikipedia.org/wiki/Informace Informace je nezávislá na svém energetickém nosiči. Změna energetického nosiče má za následek pouze změnu vlastností přenosové trasy (kanálu), ale smysl či obsah informace nemění. Je to jako s přepravou nákladu – náklad se nemění, ať použijeme k přepravě koně, auto, nebo letadlo. (Ztučnění je ode mne) Co tomu říkáte? Vašemu „vzorci“… Číst vice »

Stoura
Stoura

pro Václav Dostál ad „pak by hmotnost této značně odlišné informace (co do množství informace i jejího obsahu) byla stejná jako (poprvé) zapsaná informace „Dnes je pondělí“, Neboť v OBOU případech je hmotnost informace dána hmotností té tabule.“ Hmotností tabule + motností křídy. I z tohoto rozboru plyne, že informace (její obsah i její velikost) na hmotnosti OBECNĚ nezávisí. Znovu: Ve svém rozboru pomíjíte redundanci. Obě informace jsou napsány na tabuli s velikou redundancí – čáry křídou jsou nějak široké, vrstva křídy má nějakou tloušťku, nepopsaná část tabyle nějakou plochu.… Číst vice »

Václav Dostál
Václav Dostál

Stourovi Doplním příklad s informací „Dnes je pondělí“, zapsanou křídou na tabuli. Jestliže bychom podruhé zapsali na tutéž tabuli jinou informaci, např. celý Váš poslední příspěvek, pak by hmotnost této značně odlišné informace (co do množství informace i jejího obsahu) byla stejná jako (poprvé) zapsaná informace „Dnes je pondělí“, Neboť v OBOU případech je hmotnost informace dána hmotností té tabule. I z tohoto rozboru plyne, že informace (její obsah i její velikost) na hmotnosti OBECNĚ nezávisí. Nemůžeme vytvořit (zapsat) žádný vztah (vzorec), který by spojoval informaci s hmotností – nebo… Číst vice »

Stoura
Stoura

pro jhk – Vlasta
ad „smyslem této polemiky je ukázat, …
Nevylo by lépe se nejprve zamyslet, jastli argumenty v polemice jsou pravdivé?

Navíc závěr („… a to bez potřeby jakékoli vstupní informace od „jakéhokoli inteligentního vstupu“/“jakékoli inteligentní bytosti …“)
nemusí nijak vyplývat z toho, že přírodní procesy jsou zdrojem informace.
Přírodní procesy přece mohou být jen prostředkem, zprostředkovávajícím informace od nějaké nenulové množiny Tvůrců.
Pak není třeba dokazovat nic o jakémkoliv samovolném vzniku informace. Za každým kouskem informace bude nějaký Tvůrce.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Jen tak pro zajímavost – když odeberu z vinylové desky v určité stopě hlemýžďovitého tvaru součásti této vinylové desky a převedu to na nějaký pochopitelný a srozumitelný signál, množství informace se na oné desce zmenší – nebo nezmenší? Problém spočívá dle mého v tom, že se informace na desce změnila – ale to, jestli se zmenší, či naopak zvětší – je už otázkou toho, kdo na tuto desku působí. V případě toho, že ji rozbije padající kámen – tak se informace nezmenší a dokonce ani nezmění – v případě toho,… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Stoura – Václav Dostál – ad Při tom všem však smysl té informace je stále stejný – je dán tím, kdo tuto informaci vytvořil, tzn. svým „stvořitelem“. Nemusí být. Smysl může být dán i interpretací příjemce (problém kontextu). Nebo může být pozměněn chybami přenosu. (například posunem čárky: „Omilostnit, ne popravit.“ „Omilostnit ne, popravit.“) – smyslem této polemiky je ukázat, že informace může vznikat samovolně pouhými přírodními procesy a nakonec vytvořit živé tvory a to bez potřeby jakékoli vstupní informace od „jakéhokoli inteligentního vstupu“/“jakékoli inteligentní bytosti se svou vlastní… Číst vice »

Stoura
Stoura

pro Václav Dostál ad Jinak. Je-li informace (její obsah) závislá na hmotnosti nosiče, pak nemůže existovat (obecný) fyzikální vztah mezi informací a hmotností (nosiče). Pokud do toho vztahu vstoupí další proměnná, tak může. Tou proměnnou je množství různých rozpoznatelných stavů, jichž může nabýt jednotková hmotnost nosiče. ad Informace je tatáž, ale hmotnost jejího nosiče je různá. Informace na hmotnějším nosiči může být lépe chráněná proti přepsání (větší redundance). ad Dokonce by tatáž informace zapsaná křídou na tabulce o rozměrech v jednotkách cm měla jinou hmotnost na školní tabuli o rozměrech… Číst vice »

Stoura
Stoura

Pro jhk- Vlasta ad „Tzn. z hmotnosti informace dle mého nezískám „smysl zapsané informace“.“ Ano. To obvykle nezjistíte z žádné jednoduché míry informace (například jen z počtu bajtů). ad Při tom všem však smysl té informace je stále stejný – je dán tím, kdo tuto informaci vytvořil, tzn. svým „stvořitelem“. Nemusí být. Smysl může být dán i interpretací příjemce (problém kontextu). Nebo může být pozměněn chybami přenosu. (například posunem čárky: „Omilostnit, ne popravit.“ „Omilostnit ne, popravit.“) ad Tzn. lze měřit množství energie potřebné na vytvoření informace z písmen „joha“, ale… Číst vice »

Václav Dostál
Václav Dostál

Stoura: „Tatáž informace na hmotnějším nosiči má samozřejmě i vyšší hmotnost „ jhk-vlasta namítá – a já souhlasím:hmotnost informace – která vznikla zapsáním na disk např. písmeny „aojh“ – je úplně stejná jako když zapíšu „ahoj“ Nejedná se o význam či smysl či pravdivost informace, ale o její hmotnost! Hmotnost ve Vlastově příkladu je tatáž, ale informace je jiná. Jinak. Je-li informace (její obsah) závislá na hmotnosti nosiče, pak nemůže existovat (obecný) fyzikální vztah mezi informací a hmotností (nosiče). Informace je tatáž, ale hmotnost jejího nosiče je různá. Dokonce by… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Co mě osobně z diskuze na téma „hmotnost informace“ vyplývá je zatím asi jediné – hmotnost informace – která vznikla zapsáním na disk např. písmeny „aojh“ – je úplně stejná jako když zapíšu „ahoj“. Tzn. z hmotnosti informace dle mého nezískám „smysl zapsané informace“. Kolik potom váží „smysl informace“? Dle mého to vážit nelze – lze to pouze nějak zjistit, což může obnášet velmi různé „hmotnosti/energie“ – např. hledání ve starých záznamech, poptávání se po sousedech, na diskuzních forech, psaní různých mailů, smsek, ježdění vlakem, lodí, letadlem, autem po zemi… Číst vice »

Stoura
Stoura

Pro Václav Dostál
Tatáž informace na hmotnějším nosiči má samozřejmě i vyšší hmotnost (pokud ta tabule bude hmotnější a „papír “ z předchozí otázky nebyla role pro rotačku).
Je tam samozřejmě zapsána s vyšší redunfdancí (na její smazání je třeba smazat větší plochu než na malém kuso)

Pokud chceme informaci měřit v jednotkách hmotnosti (což je obsah Vašich otázek), je její hmotnost závislá na nosiči.
Nemyslím si sice, že hmotnost je úplně dobrá míra informace, ale za určitých omezujících podmínek použitelná je.
Pokud dobře chápu Vaše otázky, chcete ukázat spíše příklady, kdy použitelná nebude.

Václav Dostál
Václav Dostál

A jakou hmotnost má informace „Dnes je pondělí“ zapsaná křídou na tabuli?

Stoura
Stoura

Pro Václav Dostál: ad „Jakou hmotnost má infiormace „Dnes je pondělí“, zapsaná propiskou na papíře? (OBSAH té informace)“ – Samotná zaznamenaná informace má podle mne hmotnost toho papíru a inkoustu. – Obsah je pak už otázkou interpretace toho, kdo tu informaci napsal, nebo toho, kdo ji čte. Je-li na papíře nepsáno třeba „ANO“ pak to podle kontextu může být informace o narození, úmrtí, zvýšení platu, ale třeba také volební leták Babišovy strany, nebo pravopisně špatně napsané oslovení Aničky. Nebo něco hještě jiného, co mne honem nenapadá. Zatímco u informace samé… Číst vice »

Václav Dostál
Václav Dostál

Jednodušší příklad
Jakou hmotnost má infiormace „Dnes je pondělí“, zapsaná propiskou na papíře? (OBSAH té informace)

Stoura
Stoura

pro Václav Dostál: ad Jakou hmotnost má TATO Vaše informace na TÉTO stránce (jakožto nosiči)? (Odhadněte) „Stránka“ je abstraktní označení pro ředu různorodých technologií, které jsou od sebe časově i prostorovéě vzdálené. Informace samotná je obsažena v mnoha kopiích na disku webového serveru, v pamětích několika počítačů, možná na dalších místech. Hmotnost se tedy liší nosič od nosiče. Pokud například za primární zdroj informace, nesené textem, oznašíme povrch pevného diku na serveru, a u stránky pomineme kontext HTML značek, lze odhadnout přepočtenou hmotností energie, potřebné ke změně řádově tisícovky až… Číst vice »

Václav Dostál
Václav Dostál

Pro Stouru
Myslím si, že konkrétní informace na konkrétním nosiči má vždy nějakou hmotnost.
Jakou hmotnost má TATO Vaše informace na TÉTO stránce (jakožto nosiči)? (Odhadněte)
(Nikoli hmotnost záznamu – součet hmotností písmen z nichž je složena, nýbrž OBSAH této informace)

Jestliže jste nejprve tuto svou větu vymyslel, potom napsal, potom se převedla na elektrickomagnetické změny signálu, přenášeného „éterem“ a potom opět na tuto psanou formu, měnil se její smysl (či obsah, či samotná = vlastní informace)?

Stoura
Stoura

pro Václav Dostál ad „Při transformaci informace z jednoho nosiče na jiný se obsah té informace NESMÍ měnit (pokud má být zachován původní smysl),“ Jenže to se obvykle neděje. Smysl informace je dán nejen informací samou, ale i jejím kontextem. ad K přenosům či záznamům TÉŽE informace může sloužit celá řada nosičů o různých hmotnostech. Takže hmotnost (obsahu) informace se hmotnosti jejího nosiče (či záznamu) NEROVNÁ. Já si myslím, že na některých nosičích naopak (přibližná) rovnost nastává. Souhlasím, že změnou nosiče se hmotnost nosiče, potřebná k uchování jednotkové informace, mění.… Číst vice »

Václav Dostál
Václav Dostál

Stoura – Vyhovuji vašemu přání. … hmotnost informace…takovou, jakou má nosič té informace Při transformaci informace z jednoho nosiče na jiný se obsah té informace NESMÍ měnit (pokud má být zachován původní smysl), zato ten nosič se změní – tedy i jeho hmotnost. K přenosům či záznamům TÉŽE informace může sloužit celá řada nosičů o různých hmotnostech. Takže hmotnost (obsahu) informace se hmotnosti jejího nosiče (či záznamu) NEROVNÁ. Totéž platí pro energii ekvivalentní hmotnosti (E=mc^2) neboť pro změnu energie potřebné k záznamu oné informace je pro různé nosiče různá. TAKŽE:… Číst vice »

Stoura
Stoura

ad Já jsem to ale myslel všeobecně jakožto o evolucionistech, Napsal jste „Stoura – tvrdíte, že …“ To nevypadá jako obecné tvrzení o někom, ale o tvrzení připsané jedné konkrétní osobě. ad To o tom spáleném masu jsem to řekl k Vám. Takže to najednou nebylo „všeobecně jakožto o evolucionistech“? Vlastně jste si sám popřel to, co jste napsal o chvilku předtím. Zajímavý přístup k pravdě. ad Je zvláštní, že se Vás to tak dotklo. Ale vůbec ne. Možná jediný, koho by se to případně mohlo dotknout, je ten, kdo… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Vedet-nebo-znat.html

– krátký článek o tom, co to je „něco vědět“:

http://odkrytepravdy.cz/veda-technologie-lidska-veda-neni-poznani/

– další článek o tom, co, jak a jakým způsobem lze vědět.

a nakonec – jedno video, které si „osobuje“ tvrdit, že „ví“.

http://www.otevrenaveda.cz/sd/novinky/videogalerie/nezkreslena-veda/170123-nezkreslena-veda-iii-kdo-ridi-lidske-telo-.html

Porovnejme ona tvrzení – které je pravdivější., anebo lepší řečeno – který přístup k oné problematice toho, co to znamená „vědět“ – je pravdivější.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: – Stoura – Jakmile fungují zárraky, pravděpodobnost jevů postrádá smysl. Bez ohledu na pravděúpodobnosti může být cokoliv produktem zázraku. Tudíž ani nemá smysl určovat velikost pravděpodovností. Nevím, jakou frekvenci zastupuje ve Vašem pojmosloví pojem „tak často“ , takže netuším, jakou horní hranici počtu zázraků za jednotku času jste stanovil. A nenapsal jste prozatím ani, jaká frekvence (počet zázraků za sekundu či jinou vhodnou jednotku času) se skrývá za Vaším pojmem „ne tak často“. – stále sem taháte vědecké metody. Vědecká metoda je onou jistotou, na jejímž základě poměřujete, zdali… Číst vice »