Však my si už nějak poradíme

pavelkabrt Ostatní, různé 0 Koment.

Převzato z mého blogu

Pavel Kábrt

Možná ten vtip znáte. Jedna soudružka poslala na vedení stranické buňky dotaz, zda v komunismu budou peníze. Tamní soudruzi si však s dotazem nevěděli rady a tak ho předali soudruhům v Praze. Ale ani v Praze si s dotazem nevěděli rady a tak ho poslali do Moskvy. Odpověď dlouho nepřicházela. Až skoro za rok dostali soudruzi v Praze od soudruhů z Moskvy odpověď.

Drazí soudruzi, Váš dotaz jsme předali našemu ideologickému oddělení strany, kde pracují samí špičkoví vědci a zároveň myšlence komunismu oddaní lidé. Ti nám po svém pečlivém výzkumu sdělili toto:

náš pracovní tým se skládá ze dvou ideových křídel, jednoho radikálního a jednoho umírněného. Obě skupiny vědců Váš dotaz do hloubky studovaly. Radikální skupina došla k závěru, že v komunismu peníze nebudou. Naopak umírněné skupině vyšla analýza, že v komunismu peníze budou. A my, nejvyšší orgán komunistické strany na světě, střežící čistotu marx-leninského učení, jsme toho názoru, že peníze v komunismu u někoho budou a u někoho nebudou.

Když čtete vědecké argumenty ideologického oddělení Darwinovy strany, zjistíte, že je to stejné, jako s těmi penězi v komunismu. Řečeno stručně: obhajovat evoluční teorii je sranda, protože všechno, co existuje, se do ní hodí a dokazuje ji. Evoluce si totiž, podle svých ideologů, dělá, co chce. Prokázat ji je obtížné i snadné, do budoucna se její chování očekávat dá i nedá, evoluce po sobě zanechává mnohé stopy, ale často žádné nezanechává, najdeme po ní nepovedené pokusy, ale také je často nenajdeme, protože je odstraní, evoluci možno pozorovat i nemožno pozorovat, je hloupá i chytrá, dělá kvalitní výrobky i šmejdy, dá se spočítat a na druhé straně se spočítat nedá, evoluce je chvíli aktivní a chvíli zas líná a nedělá nic a stagnuje, někdy staví a buduje, jindy zase boří. Jak vidno, nic snazšího na světě, než dokazovat pravdivost evoluční teorie, neexistuje, prostě proto, že víru v evoluci nelze ničím popřít. Ať je, co je, ať je to, jak je to, ať se děje co se děje, ať najdeme to či ono, vše je důkaz evoluce. Vědeckou terminologií se tomu říká nefalzifikovatelnost, v obyčejné mluvě se tomu říká blábolení o ničem. Zde malý příklad ze Science World, kde evoluční ideologové takto mudrují:

„Existuje genetická výbava, která je v podstatě společná všemu pozemskému životu. Ale pak je tu možná i úplný protipól – sekvence DNA se životem neslučitelné, které proto v živé přírodě vůbec nenalezneme.

Na hledání takovýhle sekvencí se zaměřil Greg Hampikian, profesor genetiky z Boise State University v Idahu. Prohledával se svými spolupracovníky databáze genetických dat a přitom pátrali po krátkých sekvencích DNA, které zcela chybí (eventuálně jsou zastoupeny výrazně méně, než by odpovídalo statistice). Některé sekvence scházejí pouze u konkrétních druhů, jiné se ale nevyskytují univerzálně – z čehož lze vzhledem k náhodnosti mutací soudit, že takovéhle úseky DNA by nebyly jen neužitečným balastem, ale byly by přímo neslučitelné se životem, a tak je selekce vymýtila.“

Tak tolik evoluční univerzitní mudrci z USA. (http://scienceworld.cz/biologie/dna-neslucitelna-se-zivotem-1167)

Pomiňme nesmyslnou větu „…ale jiné /sekvence/ se nevyskytují univerzálně“ – jak může někdo vědět, že se něco nevyskytuje univerzálně? – to by musel prozkoumat celý svět i vesmír (=universe), což asi evoluční parta z Idahu neudělala. Nebo jiná perla „…pátrali po krátkých sekvencích DNA, které zcela chybí“ – neví někdo, jak lze vypátrat „krátké sekvence“, které zcela chybí? Ani prázdná díra přece není důkazem, že tam něco chybí a hlavně ne, co tam chybí. Mně ale jde o jinou věc.

Všimněme si evolučního fíglu, který Darwinova parta používá už od dob svého vousatého praotce-zakladatele. Čteme: „…z čehož lze vzhledem k náhodnosti mutací soudit, že takovéhle úseky DNA by nebyly jen neužitečným balastem, ale byly by přímo neslučitelné se životem, a tak je selekce vymýtila.“

Aha, tak selekce je vymýtila. A jsme u jádra pudla: něco selekce vymýtila, něco nevymýtila. Představte si, že by se „sekvence DNA se životem neslučitelné“ našly (řekl bych, že se našly a pan evoluční profesor Hampikian jen o tom neví). Jak by zareagovali evolucionisté? Takto: ha, důkaz evoluce! Inteligentní stvořitel by přece neudělal sekvence neslučitelné se životem, ale příroda je jich plná, neboť evoluční procesy při nepodařených pokusech tyto sekvence prostě nechaly nevyužité (selekce je nevymýtila). Máme další důkaz proti stvoření. Darwinovi a evoluci 3x hurá!

Evoluční teorie je nefalzifikovatelná spekulace založená na slizkých argumentech. Proč mají sloni chobot a nemají ho lidé? To proto, že evoluce tomu tak chtěla, mutace a selekce daly slonům chobot, neboť ti ho ve svém vývoji potřebovali, lidé nikoli. Proč mají netopýři sonar a nemají ho vlaštovky? Protože tak evoluce rozhodla, netopýři sonar potřebovali, vlaštovky nikoli. A jak to přijde, že lidé, kteří jsou na vrcholu evolučního boje o život, mají tak bezbranné tělo? Proč nemáme rohy a kly a tesáky a jedové žlázy a křídla a žábry a echolokaci a rychlost jak gepard a sílu jak lev, jak by se dalo očekávat od vítězné skupiny organizmů na vrcholu evolučního boje o život? Evolucionista odpoví ne vědecky, ale typicky slizce: evoluce rozhodla jinak. Místo dobře vyzbrojeného těla pro boj o život dala lidem mozek, ten se v boji také hodí. Kreacionista však zatlačí na pilu: a proč tedy nemají větší výzbroj svých těl ani naši údajní blízcí příbuzní, opice? Že by taky mozek?

Raději to nepitvejme, slizkých odpovědí má evolucionista po ruce nekonečně mnoho a debaty, jak známo, nikam nevedou. Zde je jeden takový evoluční bonmot:

„…ovšem nevíme, jak vznikají druhy, když k evidentní izolaci nedochází. …Poučení tedy zní: má-li evoluce k dispozici izolované plochy, dělá nové druhy. A když nemá? Však ona si nějak poradí.“

(Doc.David Storch, obecná a evoluční ekologie UK, Vesmír 7/98/str. 362) Není ta evoluční věda opravdu superexaktní? Asi to všechno opravdu bude o mozku.

O tom evolučním a kreačním. Tedy o zdravém rozumu, a taky o srdci. To je obé velmi nedostatkové zboží i v zahraničí. Těžko, přetěžko se hledají lidé inteligentní a moudří zároveň. Mimochodem víte, jaký je rozdíl mezi inteligencí a moudrostí? Je tento: inteligentní člověk ví, co chce a jak toho dosáhnout. Moudrý člověk ví, co má chtít. (J. S.)

Pavel Kábrt

 

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
wpDiscuz