big-bang

Vědci velkého třesku: vesmír by neměl existovat

pavelkabrt Vesmír, astronomie 54 Komentářů

Jake Hebert, Ph.D.

Z www.icr.org/article/10330 přeložil a poznámky vložil Václav Dostál

[Autor pojednává o jednom z poněkud opomíjených argumentů proti velkému třesku: vzájemné srážky prvotních protonů by vytvořily vesmír obsahující pouze energii, ale žádnou hmotu – nutnou k tvorbě hvězd i těl lidí.]

Nedávno se problém asymetrie hmoty/antihmoty, jedna z nejvážnějších námitek proti modelu velkého třesku, stala ještě horší a vážnější1,2. Problém asymetrie zahrnuje fakt, že ve vesmíru existuje velmi málo antihmoty. Antihmota je jako normální hmota, ale některé její vlastnosti jsou opačné než u normální hmoty. Například ekvivalentní antihmota vůči elektronu se nazývá pozitron. Pozitron má tutéž hmotnost jako elektron, ale má kladný náboj místo záporného. Podobně antihmotovým protějškem protonu je antiproton, který má tutéž hmotnost, ale má záporný náboj.

„Kdyby byl velký třesk pravdivý, náš vesmír by neměl existovat!“

Fotony jsou svazky elektromagnetické energie. Srážky vysokoenergetických fotonů mohou vytvářet páry částic hmoty/antihmoty. (Poznamenejme, že toto není vznik z ničeho, ale přeměna předtím existující energie na hmotu). Tyto srážky vytvářejí přesně stejná množství hmoty a antihmoty.

Proč je tedy vznik antihmoty velkým problémem pro velký třesk? Krátce po předpokládaném velkém třesku by vesmír byl zaplněn mimořádně energetickými fotony. Srážky těchto fotonů by způsobovaly produkci částic – částic, jež by se nakonec staly hvězdami, galaxiemi a lidmi. Až sem, řekněme – budiž. Ale protože tyto srážky vždy vytvářejí hmotu a antihmotu v přesně stejných množstvích, vesmír by měl, je-li model velkého třesku správný, přesně stejné množství hmoty a antihmoty. Jenže ve vesmíru existuje velmi málo antihmoty – a to je známý problém už po mnoho let.

„Částice hmoty a antihmoty se při setkání navzájem vyruší (anihilují)!“

Ve skutečnosti je to ještě mnohem horší, protože částice hmoty a antihmoty vzájemně anihilují, kdykoli přijdou do kontaktu! Takže ve scénáři velkého třesku by částice a antičástice nejprve vešly do existence a potom by ve stejné míře anihilovaly. A to znamená, že by nezůstaly žádné částice, které by se nakonec staly lidmi, hvězdami a galaxiemi. Takže i kdyby velký třesk mohl nějak vytvořit vesmír, vesmír by navždy zůstal bez hmoty, na rozdíl od vesmíru, v němž žijeme.

Velkotřeskařští vědci dlouho tvrdili, že jakási neznámá fyzika nějak dovolila vznik mírně většího prvotního množství normální hmoty a tato „zbylá“ normální hmota se stala stavební „látkou“ vesmíru. Ale protože toto tvrzení není založeno na empirické vědě, není ničím více, než příběhem na dobrou noc. Vědci velkého třesku doufali, že najdou nějaká fyzikální zadní vrátka – nějaký maličký rozdíl mezi hmotou a antihmotou – který by dovolil produkci více hmoty než antihmoty krátce po velkém třesku, ale až dosud jsou zcela neúspěšní. Výsledky tohoto nejnovějšího experimentu ukazují, že vlastnost antiprotonu (zvaná magnetický moment) je totožná co do velikosti magnetického momentu jeho protonového protějšku s přesností několika párů částic na jednu miliardu. Tento výsledek vylučuje možnost zadních vrátek, která kosmologové velkého třesku doufali využít pro řešení tohoto dlouhotrvajícího problému jejich modelu.

„Tento výsledek je bizarní jen pro toho, kdo je primárně svázán s modelem velkého třesku.“

Jedna novinářská zpráva nazývá výsledky tohoto experimentu „bizarními“; ilustruje způsob, jímž myšlení o velkém třesku zamořuje podávání vědeckých zpráv3. Ale tento výsledek není bizarní vůbec – je jednoduše potvrzením dřívějších, ale méně přesných měření magnetického momentu antiprotonů. Na rozdíl od spekulací o velkém třesku, kdy tato měření jsou testovatelná a opakovatelná a jsou skutečnou vědou. Tento výsledek je bizarní jen pro toho, kdo je primárně svázán s modelem velkého třesku.

Toto není poprvé, kdy úvahy o velkém třesku vedly k závěru, že vesmír by neměl existovat4. Musíte ocenit velkotřeskařské vědce za jejich tvrdošíjnost. Ničemu nedovolí, aby to otřáslo jejich láskou k příběhům o velkému třesku, dokonce jimi neotřese ani závěr, že by vesmír neměl existovat, kdyby byl velký třesk pravdivý!

„Velký třesk je a vždy byl nepodpořenou spekulací.“

Je snadné pochopit, proč se sekularisté, zoufalí nad vysvětlením jejich existence bez Tvůrce, drží takových fantastických představ. Ale proč tak mnoho křesťanů tvrdí, že Bůh ke své tvorbě vesmíru použil velký třesk, zvláště když tato vědecky zkrachovalá spekulace odporuje zprávě o stvoření v Genesis tak mnoha způsoby5? Velký třesk je, a vždy byl, nepodpořenou spekulací. To se stává během času víc a víc zřejmé.

[Na otázku o důvodech některých křesťanů pro možnost použití velkého třesku jako Stvořitelova postupu odpovídám: Části křesťanů je tento problém příliš fyzikální čili pro ně odborně vzdálený, jiná část se soustřeďuje pouze na fakt nějakého počátku a ne věčnosti vesmíru, další část vlivem nespecifikovaného odporu popř. nezájmu problém opomíjí. Každý však má možnost seznámit se s fakty a s rozpory a může se nad nimi samostatně zamyslet. – VD]

Odkazy

  1. Smorra, C. et al. A parts-per-billion measurement of the antiproton magnetic moment. [Měření magnetického momentu antiprotonu s přesností jedné miliardtiny]. Nature. 550 (7676): 371-374.
  2. Osborne, H. The Universe Should Not Actually Exist, CERN Scientists Discover. [Vesmír by vlastně neměl existovat, objevili vědci CERNu]. Newsweek. Posláno newsweek.com 25. října 2017, přijato 26. října 2017.
  3. Griffin, A. The universe shouldn’t exist, scientists say, after finding bizarre behaviour of anti-matter. [Vesmír by by neměl existovat, říkají vědci po nálezu bizarního chování antihmoty]. Posláno independent.co.uk 24. října 2017, přijato 26. října 2017.
  4. Ghose, T. Universe Shouldn’t Be Here, According to Higgs Physics. [Vesmír by zde neměl být – podle fyziky Higgsova bosonu]. Live Science. Posláno livescience.com 23. června 2014, přijato 26. října 2017. (Poznamenejme, že vzdor titulu článku, není to fyzika Higgsova bosonu sama o sobě, z níž vyplývá, že by vesmír neměl existovat, ale je to kosmologie velkého třesku, která vede k tomuto závěru.)
  5. Existuje mnoho rozporů mezi kosmologií velkého třesku a stvořením podle Genesis. Např. podle velkého třesku se hvězdy tvoří před Zemí, zatímco podle Genesis Země byla stvořena před hvězdami (Genesis 1:1, Genesis 1:16). Podobně velký třesk má roztavenou, žhavou prvotní Zemi, zatímco podle Genesis byla Země vodní masou (Genesis 1:2).

54
Komentujte

Please Přihlásit to comment
54 Comment threads
0 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
7 Comment authors
vitasStanislav HrouzekFotonVáclav Dostáljhk - vlasta Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
jhk - vlasta
jhk - vlasta

Sterilní neutrino je hypotetická částice, která by oproti třem dosud známým neutrinům neměla podléhat slabé interakci, ale měla by na ni působit jen gravitace, a proto jsme jej dosavadními typy detektorů nebyli schopni zaznamenat.[4] Předpověděli je fyzikové z americké Fermiho laboratoře, kteří při experimentu MiniBooNE (Mini Booster Neutrino Experiment) zjistili více oscilací neutrin, než očekávali.[5] Pokud by se prokázala existence sterilního neutrina, bylo by kandidátem na vysvětlení podstaty temné hmoty ve vesmíru.[4] – https://cs.wikipedia.org/wiki/Neutrino – nu, to by mohlo teoreticky být. Jenomže taková neutrina by musela někde vzniknout – a… Číst vice »

Václav Dostál

Vitasovi Podle Vaší teorie byla nejprve energie (ve formě záření) a pak najednou (neřešme teď jak k tomu došlo) vznikly hvězdy, a to rovnou i s fotony na cestě, které ukazovali hvězdu jak vypadla „před jejím vznikem“. Zaprvé, není to podle mé teorie, kterou jsem zdědil, ale je to podle mé víry, kteréžto odvození ovšem neodporuje ekvivalenci hmoty a energie. Podle této zákonitosti se může energie měnit na hmotu (a hmota se může měnit na ebergii) – a to někdy velmi rychle. Z toho pro mne plyne, že může „vzniknout“… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

))))))))))))))))))))))))))))))))))))))) – je úsměvné, jak problém uniformitarianismu – musí sami vědci nabourat inflací vesmíru v prvních sekundách. Proč ne v prvních mikrosekundách? Nebo proč ne v prvních tisících letech? Záleží snad na tom? Vědci se snaží tento čas počítat. Je to spočítaný čas. Nic ověřeného, nic vyzkoušeného, nic změřeného přístroji. Je to pouze spočítané. Vědci si zřejmě myslí – že umí dobře počítat. Bezchybně. Myslím, že se tomu snad říká – davová psychóza. Když na to ale člověk poukáže – hned se z toho tábora z mnoha stran ozve –… Číst vice »