Včelka a pošťák

pavelkabrt Úvahy o kreacionismu, stvoření ad. Napsat komentář

Gordon Howard

(Z www.creation.com/bee-postman přeložil M. T. – 11/2011. Vyšlo na stránkách CMI.)

Včelka a pošťákOtázka: Jak může včelka fungovat jako pošťák?

Abychom na tuhle otázku odpověděli, musíme se zamyslet nad tím, co vlastně tihle dva dělají. Nejdříve si tedy vezměme pošťáka.

Odesílatel má informaci, kterou chce předat adresátovi, a tak napíše dopis, obálku označí příslušnou adresou a vloží ji do poštovní schránky. Pošťák pak dodá dopis adresátovi. Adresát si dopis přečte a odpoví na odesílatelovy podněty. Prosté! Pošťáka vůbec nezajímá ani odesílatel ani adresát, a nezná obsah dopisu, sehrál však v celém procesu zásadní roli – příslušnou informaci doručil.

A co dělá včelka? Sbírá z květu pyl a doručuje ho jiné květině. Pylové zrno obsahuje informaci o tom, jak se vyvíjí nová rostlina. Květina-adresát odpoví na obsah informace tak, že ho spojí s určitými vlastními údaji, což pak vede ke vzniku semene, ze kterého může vyrůst rostlina nová, na které se vytvoří nový květ, a celý proces se opakuje. Přesně jako pošťák doručila i včelka svou informaci. Prosté!

Přesně jako pošťák doručila i včelka svou informaci.

Je to však tak jednoduché? Podíváme-li se na celý proces blíže, zjistíme, že jsou s ním spojeny některé zásadní otázky, na které si musíme odpovědět, máme-li porozumět svému světu. Zmíněné otázky se týkají informace.

V případě dopisu víme, že sdělení se zrodilo v hlavě inteligentní bytosti. (Informace se takhle rodí vždycky.) Ona bytost (osoba) měla záměr (informovat adresáta) a očekávala odpověď ve formě nějakého úkonu (jako třeba zaplacení účtu či účasti na večírku). Zakódovala tedy svou informaci do znaků (které nazýváme jazykem), o nichž věděla, že jim adresát porozumí, protože zde byla domluvena pravidla kódu (to znamená, že oba lidé mluví týmž jazykem). Odesílatel pak propůjčil svým myšlenkám, které se mu ve formě slov rodily v hlavě, fyzickou existenci – v tomto případě je zaznamenal pomocí inkoustu a papíru, ačkoli by byl mohl použít i digitální formu sdělení a poslat je e-mailem nebo by byl mohl použít kód zvukový a sdělit svou zprávu telefonicky. Na kódu a jeho fyzické formě nezáleží – záleží pouze na informaci. Pošťák donesl fyzickou formu informace adresátovi, který ji pak musel dekódovat, aby mohl odpovědět.

Tohle není snadná práce, a je jasné, že pro její zdolání je třeba víc než jen pouhá hmota. Dopis nepředstavuje samotnou informaci, nýbrž jen obsahuje informaci v kódované, fyzické formě. Je absolutně nutné, abychom si uvědomili, že informace nevznikla žádným fyzikálním procesem a že není vlastností hmoty, nýbrž že pochází z vědomí, a že informace je pouze realizována (je jí dána na konci procesu příslušná „konkrétní podoba“) ve formě odpovědi, akce. Do té doby, než k takové akci dojde, nemáme důkazy o tom, že zde skutečně nějaká informace byla, protože zmíněný dopis by mohl docela dobře obsahovat pouhé náhodné nesmyslné sledy inkoustových skvrn.

Včelka a pošťákA co naše včelka a pyl? Měl první květ (odesílatel) své vědomí, aby byl s to pochopit informaci v abstraktní formě? Bylo jeho záměrem informovat ostatní květiny o tom, jak se rozmnožovat? Byl natolik inteligentní, aby dokázal formalizovat kód? Není těžké si uvědomit, že k ničemu takovému nedochází ani docházet nemůže. Květina nemůže vyvinout informaci či kód. Fungující informace a kódy musela vnější inteligence vytvořit předem s cílem (záměrem) „naučit“ květinu růst a předávat uvedenou informaci dál, aby se květiny uměly množit (to znamená používat danou informaci k budování příští generace rostlin podobných).

Podobně jako náš pošťák neměla ani včelka potuchy o obsahu toho, co doručuje, avšak ona „obálka“, ona nepatrná nadýchaná hrudka pylu, obsahovala více informací, než si dokážeme představit, a ty byly zakódovány v nejsevřenější a nejúčinnější formě, kterou kdy lidstvo znalo – kódem tvořeným pouhými čtyřmi chemickými „písmeny“ skladovanými a předávanými médiem zvaným DNA.

Takže pokud ji nemohl zajistit „vysílající“ květ, odkud pochází tahle informace pro tvorbu a přežívání rostlin, které kvetou, a tohohle zázračného kódu, který ji skladuje a předává dál? Existují tací, kdo věří, že „první samovolně se rozmnožující forma života“ (ze které se později stala květina) vznikla jaksi náhodou. Předpokládají, že kdysi kdesi vzniklo jaksi náhodou klubíčko proteinů vyvíjející se dlouhou dobu, a nakonec samo od sebe oživlé navzdory přírodním zákonům. Přitom zároveň vznikl zmíněný zázračný složitý kód, pomocí něhož první živé klubíčko informovalo jiné klubíčko proteinů o tom, jak se také nastrukturovat a oživnout týmž způsobem, jak to udělalo ono. A k tomu všemu prý došlo bez účasti jakékoli inteligence, která by příslušný kód formulovala, a bez pevného záměru či vůle či vědomí vlastního já či jakéhokoli vztahu či jakéhokoli jiného atributu myšlenkové aktivity.

Tohle je neuvěřitelně absurdní myšlenka!

Protože zmíněný kód i kvalitu a množství informace jím přenášené neumíme ani v nejmenším napodobit, musí být ona osoba naprosto mimo dosah naší inteligence a schopností.

Existuje snad lepší koncept pro vysvětlení kódu DNA a vší té masivní spousty informací nutných k vytvoření všech organizmů na Zemi (nejen uvedené konkrétní květiny či včelky či dokonce pošťáka), k řízení jejich životních procesů a možnosti dalšího rozmnožení v nové generaci? Jak k tomu všemu mohlo vůbec dojít? Samozřejmě, že ne náhodným působením hmoty po dlouhá období, protože veškerá informace vzniká v mysli, takže vědomí, a nikoli pouhá hmota, je prvním a nejdůležitějším požadavkem. A jelikož je přitom zapotřebí rovněž úmyslu a vůle (vedoucí organizmy k využívání informace za účelem přežívání a rozmnožení se), musí tohle vědomí existovat jako osoba – mimořádně inteligentní osoba. A protože zmíněný kód i kvalita a množství informace ani zdaleka neumíme vytvořit, musí být ona osoba daleko za hranicemi naší inteligence i schopností. A protože všechny živé organizmy obsahují nějakou formu zmíněného kódu, musel příslušný programátor existovat před všemi živými organizmy, do kterých vložil informace. A kdo je tím pravým na tuhle pozici? Existuje jen jediný realistický kandidát: Bůh Bible.

Pošťák přináší informaci pocházející z mysli konkrétního člověka, ale včelka je nositelkou poselství od Boha!

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na