danny-faulkner

Tvoří se dnes stále hvězdy?

pavelkabrt Vesmír, astronomie Napsat komentář

 

Dr. Danny Faulkner

(Z answersingenesis.org/astronomy přeložil Václav Dostál – 2/2015. Článek vyšel na stránkách AiG 25. ledna 2015. Poznámky v hranatých závorkách [] a níže v Doplňku… jsou od překladatele V. D.)

Profesor Dr. Danny Faulkner se připojil k týmu Answers in Genesis po 26 ½ leté profesuře fyziky a astronomie v Jižní Karolíně na Lancaster University. Napsal mnoho článků do astronomických časopisů a je autorem knihy Universe by Design (Vesmír podle plánu).

Sekulární média často oznamují nový důkaz o tvůrčím procesu hvězd. To říkají na podporu vývoje hvězd. Co si myslí kreacionisté?

Většina astronomů věří, že vesmír začal před téměř 14 miliardami let, ale věří, že většina hvězd nemůže být stará, protože by vyhořely. Takže astronomové obecně předpokládají, že většina dnešních hvězd se tvořila po vzniku vesmíru. Jenže také připustila, že se mnoho hvězd tvoří i dnes.
Jak na to odpovídají ti, kdo věří v biblické stvoření?

Co je jasné z Bible

Biblicky rozumíme, že Bůh utvořil nebe, Zemi a moře „a vše, co je v nich“ v šesti dnech (Ex 20:11). To by zahrnovalo i hvězdy.

Biblické krátké časové rozpětí neposkytuje čas pro tvorbu hvězd ze zhušťování plynných mračen, jak požaduje sekulární model. Astronomové například věří, že hvězdy podobné Slunci požadují pro svou tvorbu z kolapsu plynného mračna 30 milionů let. Navíc, Bible nepopisuje původ hvězd, Slunce a Země v témže pořadí jako sekulární model. Genesis 1 vysvětluje, že Země byla utvořena tři dny před Sluncem a hvězdami, ale sekulární model klade Slunce a většinu hvězd jako první.

Víme, že Bůh dokončil stvoření v šesti dnech a odpočinul sedmého dne, většina biblických kreacionistů věří, že od Tvůrčího týdne nebyly vytvořeny žádné hvězdy. Ale je to zaručené?

Měnící se vesmír

Někteří kreacionističtí astronomové navrhli analogii mezi hvězdami a zvířaty, např. koňmi. Bůh udělal původní druh koně šestého dne, a pak už neudělal žádné nové druhy tvorů. Nové koně se narodí a nahradí dřívější, které zemřou.

Mohou být hvězdy nahrazeny, když zestárnou a „zemřou“? Uveďme, že žádná situace nepožaduje, aby je Bůh nadpřirozeně [takto] stvořil, jak to udělal během Tvůrčího týdne. Také poznamenejme, že žádný případ nevyžaduje pouhý naturalistický způsob, ale namísto toho se případy řídí Bohem stanovenými procesy.

Avšak hvězdy nejsou živé a nezačaly jako živé, takže to možná není dobrá analogie. Lepší analogie mohou být fyzikální vlastnosti na Zemi. Dokonce, i když je Bůh stvořil šestého dne, sem tam vidíme dnes tvorbu ostrovů, hor, řek a kaňonů. Například v r. 1943 se náhle objevila sopka v Mexickém obilném poli a v r. 1963 se vynořil ostrov blízko Islandu.

Mohou se dnes podobně občas tvořit hvězdy?

Možnosti a problémy

Po dlouhou dobu astronomové navrhovali tvorbu hvězd smršťováním plynných mračen ve vesmíru. Tato mračna jsou složena z téhož materiálu jako hvězdy, ale mračna jsou mnohem větší, chladnější a daleko méně hustá. Astronomové se domnívají, že jejich stahování může způsobit vlastní gravitace mračen. Když se mračna stahují, stala by se menší, teplejší a hustší, pomalu se přeměňující na hvězdy.

Ale tento scénář má problémy. Jeden velký problém je, že mračna také mají tlak a tento tlak vyvažuje gravitaci. Říkáme, že mračna jsou „odolná kolapsu.“

Astronomové dávno rozpoznali tento problém a vymysleli mnoho způsobů jak ho obejít. Je zajímavé, že všechna jejich řešení požadovala už existenci jiných hvězd. Například nárazová vlna z výbuchu supernovy by mohla stlačit plynné mračno, které by se smrštilo a vytvořilo nové hvězdy. Dokonce, i kdybychom pozorovali dnes kolabující plynné mračno, stále by to nevysvětlovalo, jak byly tvořeny počáteční hvězdy přírodním procesem. [Nastala by otázka o vzniku hvězdy, která vybuchla jako supernova].

Tvorba hvězd vlastně nebyla pozorována dalekohledy, ale vidíme pestrost plynných mračen s různými hustotami a teplotami. Jsou některá tato mračna „snímky“ různých stavů tvorby hvězd nebo jednoduše rozmanitými objekty, které Bůh stvořil?

Musíme být opatrní a nevkládat své vlastní spekulace do Božího Slova při jeho čtení. Jestliže z Bible uzavíráme, že hvězdy se nyní netvoří, proč bychom neusuzovali totéž o ostrovech, horách a kaňonech?

Kreacionisté nemohou mít biblické důvody k popření toho, že nějaké fyzikální procesy mohou dnes vytvářet hvězdy, ale odmítáme, že procesy současných dnů mohou vysvětlit původní tvorbu hvězd.

Příliš mnoho hvězd

Je ironie, že většina astronomů nyní myslí, že hvězdy se tvořily mnohem větší měrou v raném vesmíru, kdy neexistovaly žádné hvězdy. Prohlašují, že nějaký neznámý mechanismus vytvořil množství hvězd po předpokládaném velkém třesku. To lze jen těžko nazvat vědeckým vysvětlením.

Nemáme důvod k víře, že se hvězdy [nyní] tvoří velkou měrou. Nic, co dnes pozorujeme, neukazuje, že by se hvězdy běžně tvořily.

Existuje jediný důvod, proč astronomové tvrdí, že se tvoří velké množství hvězd – a tím je potřeba vysvětlit tak vysoký počet existujících hvězd (nedávný odhad je 300 miliard bilionů neboli 3 následovaná 23 nulami). Čtrnáct miliard let není dostatečný čas pro vysvětlení tak mnoha hvězd, ledaže by to byla každodenní zkušenost.

Musíme si uvědomit, že sekulární astronomové jsou řízeni naturalistickými předpoklady, které chtějí zdůvodnit i kdyby každodenní skutečnost tomu neodpovídala. Jedním takovým předpokladem je velký třesk. Jiným předpokladem je postupný vznik hvězd. Třetím předpokladem je čas, který je spojen jak s velkým třeskem, tak i se vznikem hvězd. Žádný z těchto předpokladů nemá oporu v pozorování.

Všechny tyto názory jsou opřeny o víru, že materialistické procesy jsou jedinými prostředky, jak vysvětlit původ všeho. I když někteří křesťané přijímají tyto naturalistické předpoklady, nevidí, že v jejich kořenech je vyloučení Tvůrce, a proto podkopávají víru v Boha a jeho slovo.

Bůh mohl udělat plynná mračna už v procesu kolapsu ke tvorbě hvězd nebo Bůh mohl ustanovit procesy, jimiž se hvězdy občas tvoří. Ale tyto procesy nepodporují pouhý naturalistický původ hvězd.

Věřím já, astronom a biblický kreacionista, že se hvězdy tvoří i dnes? Nejsem si jistý. Rozumím oběma stranám biblických argumentů. Nevidím, že Bible absolutně znemožňuje tvorbu hvězd dnes, ani nevidím, že ji Bible požaduje. Navrhuji pokračování diskuze o této otázce.

 

Doplněk Václava Dostála

Bláznovství víry a moudrost vědy?

Z hlediska sekulární vědy je naprostým bláznovstvím věřit, že vesmír s nespočetným množstvím hvězd by mohl být vytvořen během pouhých šesti pozemských dnů a jen před asi 6000 lety. Zato model jeho vzniku před asi 14 miliardami let a postupného vzniku tří populací hvězd se jeví jako velká moudrost moderní vědy.

Fredu Hoylemu, který zastával názor věčné existence vesmíru, hlavně z důvodu platnosti zákona zachování energie-hmoty a tedy naprosté zbytečnosti nějakého Tvůrce, se ovšem nápad vzniku vesmíru (prostoru, času, energie, hmoty) z ničeho jevil jako ztřeštěný. Energie a hmota podle zmíněného zákona z ničeho vznikat nemůže. Proto myšlenku vzniku vesmíru obrovským výbuchem nazval velkým třeskem. Anglický termín „big bang“ je výsměšnější než český. Slovo „bang“ znamená nevábný zvuk vyluzovaný velkým rezavým hrncem, do nějž uhodíme. Je to tedy ošklivý hluk – na rozdíl od tónu zvonu, který zní „dong“ (bim-bam). Je silně paradoxní, že právě tento výsměšný název se ujal jako oficiální pojmenování jevu. Jako by se moderním vědcům líbila ošklivost popření základního vědeckého zákona. Jako by??

Jak Dr. Faulkner uvádí, ke tvorbě obrovského množství hvězd shlukováním plynných mračen by nebyl dostatek času – za 30 milionů let by shluknutím 30 milionů mračen vzniklo 30 milionů hvězd (podobných Slunci). Jenže množství hvězd je 3.1023 a vesmír je (údajně) starý asi 14.109 let. Nepozorujeme vznik ani jedné hvězdy tímto způsobem ročně! A dokonce ani za desetiletí! Z toho vyplývá, že mechanismem shlukování plynných mračen hvězdy nevznikají ani dnes.

Sekulární astronomové a astrofyzici proto navrhují, že děj je pomalý, trvající oněch 30 milionů let a že valná většina hvězd vznikla po velkém třesku, v období inflace – prudkého rozpínání vesmíru. Ke vzniku tak obrovského množství hvězd, jaké dnes existují, tudíž musel stačit daleko kratší čas, tj. asi 300 000 let. Opravdu by obrovský tlak, způsobující ono prvotní „rozfouknutí“ hmoty vesmíru, byl podstatně menší než vlastní (vnitřní) gravitace jednotlivých mračen? A naopak opravdu by se při tomto rozfukování vůbec nějaká plynná mračna tvořila? Ovšem nejen několik, ale obrovské množství! Nedává to smysl.

Kreacionistický kosmolog dr. Humphreys ukázal, že řešením Einsteinových rovnic není prvotní rozepnutí třírozměrného (3D) prostoru (v podobě malinkaté kuličky) na mnohonásobně větší 3D prostor, nýbrž možné rozepnutí 4D prostoru se všemi čtyřmi prostorovými rozměry a žádným časovým, tedy geometrického čili fiktivního prostoru (viz článek „Jak rozumět velkému třesku“). Jinak řečeno, 4D prostor nemohl nikdy existovat jako 3D maličká kulička!

Ukazuje se tedy, že chiméra velkého třesku je opravdu bláznivá. Ovšem teorie velkého třesku je dnes tak rozvinutá, že vznikají samostatné vědy, které z ní vyplývají nebo na ni navazují! Tudíž všechny tyto vědy, prakticky celá moderní kosmologie je bláznivá!

Jestliže si mám vybrat mezi dvěma „bláznovstvími“, vybírám si to, které ve skutečnosti je velkou moudrostí. Moudrosti moudrých se Bůh vysmívá a velebí bláznovství pro Krista! Ukazuje, se, že toto „bláznovství“ je i z vědeckého hlediska mnohem rozumnější než „standardní“ teorie – už proto, že neobsahuje výše naznačené rozpory.

Základní rozdíl mezi sekulární teorií a mými předpoklady je v tvorbě účelové, podle plánu, podle „přírodních zákonů“, pomocí informace a ne samovolně bez potřeby Boží tvůrčí energie a jeho vůle. Samovolný vznik „přírodních zákonů“, podle nichž by samovolně vznikalo všechno viditelné i neviditelné, je holý nesmysl. Nahodilé jevy při neexistenci ani statistických zákonitostí se nedějí zákonitě, tedy se nedějí vůbec. Neexistuje žádný podklad, podle něhož by měl samovolně existovat tak složitý a nádherný vesmír, řídící se přesnými „přírodními“ zákony.

Stvořitel tvořil a tvoří podle „přírodních“ zákonů a nikoli proti nim. Výraz „nadpřirozený“ tedy neznamená „proti přírodě“ nebo „proti přírodním zákonům“, nýbrž „svrchovaný, ony zákony rovněž tvořící“, stojící „nad přírodou“.

Samozřejmě, že Tvůrce může tvořit podle „přírodních“ zákonů, které jsme dosud neodhalili a jen tušíme, že jejich množství je nesrovnatelně větší než množství těch zákonů, které jsme odhalili. Tak se nám některé děje jeví jako nesrozumitelné, jako zázraky. Základním zázrakem přitom je existence přesných, dokonale vyladěných „přírodních“ zákonů! Tato existence se nedá „vědecky“ vysvětlit.

2. 2. 2015

Příloha Velikost
00743-3.2.2015-tvori_se_dnes_stale_hvezdy.doc 34 KB

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na