the-third-way

Třetí cesta

Pavel AkrmanDůsledky evoluční ideologie Napsat komentář

Pavel Akrman

Vybrané pasáže přeloženy z webu The Third Way, zpracováno pro kreacionismus.cz 06/2019.

Pro dnešní dobu je stále více příznačné, že široká veřejnost a také mnoho evolučních vědců neberou příliš v úvahu desítky let výzkumu v nejrůznějších oblastech, zejména v molekulární biologii a sekvenování genomu, které poskytují alternativní odpovědi na to, jak měly (podle evoluční ideologie) v dlouhé historii života na Zemi vznikat nové organismy.

Stále více sílí hlasy z odborných vědeckých kruhů ve snaze upozornit na to a současně představit širokou škálu nových pohledů na evoluci. K tomuto účelu byl mj. založen v květnu 2014 zvláštní web The Third Way (Třetí cesta), v jehož týmu jsou zapojeni špičkoví odborníci z různých vědeckých oborů, samozřejmě v rámci evoluční základny. Hned úvodní text na domovské stránce tohoto webu prohlašuje:

  • „Drtivá většina lidí věří, že existují pouze dva alternativní způsoby, jak vysvětlit původ biologické rozmanitosti.Jeden způsob představuje kreacionismus, který závisí na zásahu božského Stvořitele.To je zjevně nevědecké, protože do evolučního procesu přináší svébytnou nadpřirozenou sílu.Běžně přijímanou alternativou je neo-darwinismus, který je čistě naturalistickou vědou, jenže ignoruje mnoho současných molekulárních důkazů a ohledně náhodného charakteru dědičné variace se odvolává na soubor nepodporovaných předpokladů. Neo-darwinismus ignoruje důležité rychlé evoluční procesy, jako je symbiogeneze1, horizontální přenos DNA2, působení mobilní DNA3 a epigenetické modifikace. Navíc, někteří neo-darwinisté povýšili přirozený výběr na jedinečnou tvůrčí sílu, která řeší všechny obtížné evoluční problémy bez skutečného empirického základu. Mnoho vědců dnes vidí potřebu hlubšího a úplnějšího zkoumání všech aspektů evolučního procesu.“

Vědci z Třetí cesty překvapivě rozpoznávají selhání evolučních idejí, které mají vysvětlovat historii života, a veřejně o tom mluví. Mohou však skutečně nabídnout nějakou věrohodnou „třetí“ alternativu?

“Neo-darwinismus… ignoruje mnoho současných molekulárních důkazů a ohledně náhodného charakteru dědičné variace se odvolává na soubor nepodporovaných předpokladů.”

Vzhledem k tomu, že i nadále odmítají připustit to, co je zjevné, totiž že Bůh stvořil tuto úžasnou biologickou komplexitu, bude jejich „třetí cestou“ jen jinak formulovaná, ale stále tatáž píseň: „Potřebujeme kontinuálně pracovat na hlubším a úplnějším zkoumání všech aspektů evolučního procesu“. Web na své úvodní stránce dále říká:

  • „Vzorky DNA nepodporují tvrzení, že malé náhodné mutace jsou hlavním zdrojem nových a užitečných variací. Nyní víme, že mnoho různých variačních procesů zahrnuje dobře regulované působení buněk na molekuly DNA. Genomy se spojují, smršťují a rostou, získávají nové složky DNA a modifikují své struktury dobře zdokumentovanými buněčnými a biochemickými procesy.“

Velmi důležitým faktorem zvyšujícím složitost života je totiž skutečnost, že organismy nežijí v izolaci, ale ve vysoce složitých, vzájemně závislých komunitách s jinými organismy. Vše živé, aby mohlo řádně růst a vyvíjet se, závisí na mnoha různých typech mikroorganismů. Ve skutečnosti jsou specifické geny a biologické cesty jak v hostiteli, tak v mnoha různých mikrobech, žijících v našem těle navrženy tak, aby se vzájemně propojily a vyměňovaly si specifické chemické zprávy. Je stále více zjevné, že tyto systémy pro vysoce optimalizované účely se nemohly vyvíjet nezávisle, což nejenže komplikuje evoluci, ale zcela jí vzdoruje.4

Poslední problémy evoluce

Další a další vědecké objevy nutí vědce k přehodnocení dnes přijímané verze evoluce, známé jako Moderní syntéza. Ta má samozřejmě již celou řadu kritiků, podle nichž MS není ani „moderní“, ani „syntéza“. Považují ji jen za soubor teorií, kterak jedinci „soutěží o reprodukční úspěch; evoluce je jistě víc, než změna frekvence alel v populaci druhu; selekce může „pracovat“ jen s již existující variabilitou a o tomto „povstávání variant” MS nic neříká; MS také téměř neoperuje se vznikem vyšších taxonů; atd.“5 Evolucionisté hledají Třetí cestu, ale kreacionisté vědí, že všechna tato zjištění dobře zapadají do modelu stvoření:

  1. Prospěšné mutace jsou vzácné: přínosné mutace jsou výjimečné až žádné, a jako životaschopný prostředek k vytvoření nových komplexních rysů řízených stovkami vzájemně propojených genů selhávají. Bez tohoto úžasného mechanismu je evoluce zcela nových tvorů nemožná.
  2. Žádná velká zásoba „odpadní“ DNA neexistuje: Prakticky celá naše DNA je nyní funkční. Bez rozsáhlých oblastí náhodně se vyvíjející „odpadní“ DNA však evoluce nemá žádný prostor, kde by mohla provozovat svou magii.
  3. Organismy se mohou lišit i bez genetické změny: Vědci stále hlouběji poznávají mechanismus, nazývaný epigenetika, jenž pro zvířata, která se mohou měnit v závislosti na změnách prostředí, nevyžaduje změny v sekvenci DNA. Tyto změny, které jsou dědičné, byly kdysi považovány za součást genetické variability, takže toto zjištění je dalším oslabením základního předpokladu evoluce.
  4. Organismy se mohou měnit během raného vývoje: Po vzniku organismu je jeho DNA nastavena, ale vývoj může být ovlivněn něčím, co se nazývá plasticita a podmínky prostředí. Ukázalo se, že tato variabilita je řízena komplexem senzoricky založeného rozpoznávání a systémem odezvy, a nesouvisí s hypotetickými evolučními procesy.
  5. Organismy závisejí na jiných organizmech, aby přežily: Že organismy žijí ve vysoce složitých vzájemně závislých komunitách s jinými organismy je dostatečně známé, ale nyní se potvrzuje, že jejich přežití se týká i propojení se všemi druhy mikrobů.

Lidé, zvířata a rostliny k řádnému růstu a vývinu závisí na mnoha různých typech mikrobiálních organismů. To velmi komplikuje příliš zjednodušující myšlenky evoluce. Svět je doslova plný vysoce komplexních inženýrských systémů, které přesahují veškeré naše představy. I to nejvíce uspokojivé vědecké vysvětlení nevystihuje ani zdaleka práci našeho ​​moudrého Stvořitele.

Odkazy

  1. Endosymbiotická teorie (Wikipedie)
  2. Horizontální přenos genetické informace (Wikipedie)
  3. Nekódující DNA (Wikipedie)
  4. Jeffrey P. Tomkins: Evolution’s Surprising New Critics. AiG, May 5, 2019.
  5. natur.cuni.cz: Jak se dělá evoluce? Od Darwina, přes Moderní, až k Extendované Syntéze.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments