Temná energie a nepolapitelný chameleón – ještě víc temnoty z temné strany

pavelkabrt Vesmír, astronomie Napsat komentář

Z Creation.com přeložil Václav Dostál, editace Pavel Kábrt – pavelkabrt@seznam.cz – 10/2015. Článek vyšel na stránkách CMI 8. října 2015. Translated with permission from Creation.com – Přeloženo s povolením od Creation.com. (Poznámky Václava Dostála a jedna Pavla Kábrta)

Nemám dost víry na to, abych byl ateista! N. Geisler a F. Turek

fig-1

Obrázek 1: Supernova 1994D typu Ia v galaxii NGC 4526 (zářivý malý bod vlevo dole). NASA/ESA, The Hubble Key Project Team and The High-Z Supernova Search Team.

Pokud jste si dosud mysleli, že temná hmota je něco hodně podivného – a je tu teď nový ‘bůh mezer’ v kosmologii — jakýsi další ‘neznámý bůh’, kterého vědci používají, aby ‘hranatý kolík’ vypozorovaných faktů nacpali do ‘kulaté díry’ standardního velkého třesku, pak říkám, že máte dobrý důvod zamyslet se ještě jednou.

Temná energie je dokonce ještě podivnější. Je to údajně nějaká forma ‘antigravitační’ energie, rozpínající vesmír stále větší rychlostí při jeho stárnutí. Temná energie byla vymyšlena z potřeby sladit teorii s pozorovanými daty, která údajně dávají vzdálenost velmi vzdálených galaxií jako funkci jejich rudých posuvů.1 O těchto rudých posuvech se věří, že znamenají rozpínání vesmíru, což je tvrzení, které lze, jak věřím, dostatečnými důvody zpochybnit.2,3,4,5

„Tak, jak se to nyní prezentuje, [temná energie] je cosi ještě podivnějšího než jen fikce – vyžaduje to fyzikální vlastnosti, které fyzika nezná.“
[Poznámka VD: Špatné pojetí gravitace jakožto přitažlivosti těles (které kritizoval už Newton) a špatné pojetí rudého posuvu jako ukazatele vzdalování galaxií vede k ještě horším závěrům, zejména k existenci temné energie i temné hmoty, což jsou entity, které nikdo nepozoroval a ani nemůže pozorovat.]

Když ovšem dva nezávislé týmy astronomů použily supernovu typu Ia pro způsob určení vzdáleností galaxií nezávisle na jejich rudém posuvu, oba objevily tutéž věc – aby mohli teorii velkého třesku sladit se svými pozorováními, museli k tomu astronomové ještě něco přidat — temnou energii. Už jsem dříve poukázal na to, že jejich metody obsahují skryté uvažování v kruhu, tj. stanov si předem, jakou kosmologii chceš dokazovat, podle toho si vyber takové supernovy, které ve svých analýzách použiješ, a poté tyto supernovy použij pro testování pravdivosti své kosmologie.4 [Poznámka VD: Opravdu „nezávislá“ metoda!]

Temná energie je, jak říkám, jen další faktor-slátanina, protože je to špatná teorie, která měla být zamítnuta už dávno. Můžete se ptát, jaký důkaz mám pro takové tvrzení. Důkazem, že temná energie je faktor-slátanina je to, že ve skutečnosti ve fyzikální laboratoři nic takového neexistuje. Tak, jak se to nyní prezentuje, jde o cosi podivnějšího než je jen fikce; vyžaduje to fyzikální vlastnosti, které fyzika nezná, jak to uvidíme ještě níže. Ačkoliv toto samo není nezbytný základ zamítnutí, musíme si připomenout původ myšlenky — byla navržena jen pro a priori předpoklad pravdivosti kosmologie velkého třesku a historie vesmíru.6

fig-2

Obrázek 2: Chameleón (wikipedia.org)

Temná energie má přesně takové nutné vlastnosti, aby standardní model velkého třesku souhlasil s pozorovanými fakty. Výsledkem je extrémní iluze.

Ať byla hledána kdekoli, nebyla tam nalezena

Existují dva uchazeči o vysvětlení existence temné energie. Buď je to vlastnost vakua prostoru samého a tedy může být popsána univerzální konstantou —kosmologickou konstantou— konstantou dominující celému prostoru a času, nebo je výsledkem nové ‘páté’ síly vesmíru, novým typem energie, zvaným kvintesence. Kvintesence podle teorie nemusí být konstantou dominující prostoru a času. Mohla vzniknout v nějakém čase ve velmi raném vesmíru a později možná zmizí.

„Chameleónské částice se … právě jako jejich jmenovci, … přizpůsobují svému okolí a skrývají před odhalením.“
[Poznámka VD: Jestliže radikálně změníme pohled na „vakuum“ jako na základní energii, pak sloučíme dosavadní dva přístupy do jediného. Tato základní entita, jež se katastrofálně nesprávně nazývá „vakuum“ je současně „pátou esencí“, z níž se mohou vynořovat nám známé entity.]

Největší problém s kosmologickou konstantou je, že teoretické výpočty pro ni převyšují předpověď hustoty energie kosmického vakua o 120 řádů. Takže hodnota kosmologické konstanty určená z kosmologie je menší než teoretický odhad činitelem 10−120. Tento rozpor byl nazván “nejhorší teoretickou předpovědí v historii fyziky!”7 V kosmologii je to známo jako problém kosmologické konstanty.

[Poznámka VD: Předpoklad existence základní entity vede k určení hustoty energie „vakua“ mezi zmíněnými hodnotami („uprostřed“) – místo hodnoty 10108 eV (elektronvoltů) vychází 1045 eV, tj. o 63 řádů méně. Proti hodnotě z kosmologie 10-12 eV je to o 56 řádů více.]

V částicové fyzice jsou síly přenášeny částicemi. Např. elektromagnetická síla je přenášena fotony a silná jaderná síla — která váže protony a neutrony v jádře — je přenášena gluony. Jedním návrhem k podpoře pojmu kvintesence byla hypotéza chameleónské částice, která je vlastním přenašečem síly.

  • “Chameleónské částice nesou chameleónskou sílu, a právě jako jejich jmenovci, se tyto částice přizpůsobují svému okolí a skrývají se před odhalením. Ale místo aby měnily barvu, mění hmotnost.”8 (Zdůraznění od autora článku)
  • “Teorie pokračuje s tím, že uprostřed zemského prostředí o velké hustotě získávají chameleóny velkou hmotnost a subatomické částice s velkou hmotností se těžce odhalují. Jako důsledek, pátá síla, kterou nesou, by se stávala slabou a měření by byla zcela nemožná. Ale v prázdnějším prostoru chameleóny ztrácejí hmotnost. Základní síla, kterou představují, by tak působila na větší vzdálenosti, a mohla by působit v kosmických měřítcích a ovlivňovat evoluci vesmíru.”8
10477-Obr225zek_3

Obrázek 3: Schéma pokusu na univerzitě v Berkeley k detekci chameleónů. Jestliže existují, mají předpokládaný malý účinek na gravitační přitahování mezi césiovými atomy a hliníkovou koulí. Odkaz 9.

To zní jako mimořádná pohádka. Stejně jako s temnou hmotou, která má vlastnosti nutné pro souhlas teorie s pozorováním, ale zůstává neodhalená, jsou tyto chameleóny navrhovány k témuž a také zůstávají neodhalené. Proto jejich název. Nabírají své vlastnosti (tj. ztrácí svou hmotnost jak je jim libo), aby vzdorovaly odhalení normální experimentální fyzikou. Pro porovnání, gluony mají zanedbatelnou hmotnost (byla naměřena menší než 0,0002 eV/c), ale přidružená silná jaderná síla má velmi krátký dosah. To je opačná vlastnost, než je navrhováno pro chameleóny. Více temnoty z temné strany temného odvětví částicové fyziky vycházející z víry ve velký třesk.

Fyzici Paul Hamilton a Holger Müller postavili malou kulovou vakuovou komoru a provedli velmi obtížný pokus v laboratoři ve snaze detekovat přítomnost chameleónů: čekali, ale vodník nepřišel.9

  • “Neodhalili nic jiného než zemskou gravitaci, která vylučuje chameleóny – indukované síly milionkrát slabší než gravitace. To vylučuje široký rozsah možných energií pro částici.”9

Tyto druhy pokusů se nyní hojně vyskytují v laboratořích s přesnými měřícími technikami, které důvěrně znám. Také jsem při laboratorním pokusu vyhledával nepolapitelné částice temné hmoty, ve skutečnosti ještě lehčí než jsou vlastní kandidáti temné hmoty, jenže tyto druhy pokusů jsou v podstatě nulovými pokusy10 zrozené z potřeby najít prvky kosmologie velkého třesku. Ale všechny tyto pokusy, ať už hledaly temnou hmotu nebo temnou energii, neodhalí nic, což se očekává, jestliže entity z temného odvětví neexistují. Výzkum zahrnuje pokusy v CERNu v Ženevě a v Národní Fermiho laboratoři urychlovačů v Illinois.

K dnešnímu dni můžeme do seznamu přidat ještě i chameleóna. Buď neexistuje nebo se tak dobře skrývá, že nemůže být odhalen. To je docela vyhovující, že?

Závěr

Temná energie má bizarní vlastnosti, nutné k pohánění expanze vesmíru až do pozdějšího stavu zrychlení. Ale zrychlení expanze je odvozeno čistě jen na základě teoretické shody s pozorovanými daty. Je-li teorie špatná, pak zbytek je nesmysl. A protože teorie nesedí bez temné energie, která je sporná a neověřitelná, pak je sporná a neověřitelná platnost i samotné teorie..

Mohou být tyto podivné entity jako jsou chameleónské částice, které se samy skrývají před detekcí v laboratorních pokusech, avšak jsou potřeba ve vzdálených částech vesmíru, kde se nepřímo zjevují následkem aplikování standardní teorie velkého třesku na pozorovaná data, jen vedlejším produktem chybného paradigmatu?

Podobné články v angličtině

Odkazy a poznámky

  1. V rozpínajícím se vesmíru velkého třesku hlavní mírou vzdálenosti (a věku) je rudý posuv světla přicházejícího ze vzdálených galaxií. Podle modelu: Čím je vzdálenost objektu větší, tím je větší rudý posuv a tím dále do minulosti hledíme. To znamená, že objekty s velkým rudým posuvem vidíme v epoše historie vesmíru jako bližší počátku velkého třesku. Z toho vyplývá, že když nezávisle určujeme vzdálenost galaxie z jejího rudého posuvu, můžeme použít vzdálenost (nebo vlastně zářivost) a příslušný rudý posuv k testování našeho modelu. Ale k tomu musíme mít standard světelného zdroje, zdroje, o němž víme, že má tutéž vnitřní zářivost, k získání míry vzdálenosti zkoumané galaxie. K tomuto účelu se vybírají sepernovy typu Ia, protože se věří, že jsou přesně vymodelované a tudíž spadají do třídy supernov, které mají všechny onu vnitřní zářivost (nebo absolutní velikost). Zpět
  2. Hartnett, J.G., Is there definitive evidence for an expanding universe?, creation.com, August 2014; creation.com/expanding-universe. Zpět.
  3. Hartnett, J.G., Is the Universe expanding?, johnhartnett.org, May 26, 2015. Zpět
  4. Hartnett, J.G., Does observational evidence indicate the universe is expanding?—part 1: the case for time dilation, J. Creation 25(3):109–114, December 2011; creation.com/expanding-universe-1. Zpět
  5. Hartnett, J.G., Does observational evidence indicate the universe is expanding?—part 2: the case against expansion, J. Creation 25(3):115–120, December 2011; creation.com/expanding-universe-2. Zpět
  6. Tohle není prázdný, klamavý argument, protože neexistují žádné laboratorní důkazy k podpoře existence temné energie. Model kosmologie velkého třesku tak, jak byl vytvořen, nesouhlasí s pozorovanými daty. Historicky to zavedl Einstein jako kosmologickou konstantu k upevnění svého modelu statického vesmíru, a později to zavrhl a s tím i svoji kosmologii. A opět to bylo zavedeno k upevnění kosmologie, ale jakýkoliv laboratorní důkaz, jak jsem už uvedl, je s tím v rozporu. Takže je temná hmota udržována jako základní vlastnost vesmíru jenom proto, že se věří, že kosmologie velkého třesku je pravdivá. Zpět
  7. Hobson, M.P., Efstathiou, G.P., and Lasenby, A.N., General Relativity: An introduction for physicists, Cambridge University Press, p. 187, 2007. Zpět
  8. Young, M., Is Dark Energy a Chameleon?, Sky and Telescope, August 2015. Zpět
  9. Sanders, R., Experiment attempts to snare a dark energy ‘chameleon’, Berkeley News, August 2015. Zpět
  10. Toto jsou pokusy, které mají nulové výsledky, a kde byla hledána nová fyzika. Jedním příkladem je Michelsonův-Morleyův pokus, testující izotropii rychlosti světla c. Podle Einsteinovy speciální teorie relativity (SR) by takový pokus měl poskytnout přesně nulový rozdíl mezi rychlostmi světla, měřených ve dvou vzájemně kolmých směrech v prostoru. Ale nová fyzika je hledána na hranici mezi SR a kvantovou teorií. Viz Nagel, M., Parker, S.R., Kovalchuck, E.V., Stanwix, P.L., Hartnett, J.G., et al., Direct Terrestrial Test of Lorentz Symmetry in Electrodynamics to 10-18, Nature Communications 6:8174, September 2015 | doi:10.1038/ncomms9174. Zpět

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na