cosmic-background

Stručně o záření kosmického prostoru

Václav Dostál Vesmír, astronomie 5 Komentářů

Václav Dostál

Stručný výběr z materiálů, na které je odkazováno v textu níže.

Úvodem

Nejvíce přijímané vysvětlení vzniku našeho vesmíru je teorie (nebo model) velkého třesku. Tato teorie je podporována existencí mikrovlnného záření kosmického pozadí (CMB), které je považováno za pozůstatek = relikt velkého třesku.

Dá se říct, že kosmický prostor se skládá z kosmického popředí a z kosmického pozadí. Do pojmu „kosmické popředí“ patří všechno to, co brání pohledu a zkoumání kosmického pozadí. Výrazným příkladem kosmického popředí je atmosféra Země. Vliv tohoto prostředí můžeme v současnosti velmi významně omezit – pozorováním kosmickými dalekohledy. Ale i pak z „obrazu“ kosmického prostoru musíme také „vymazat“ naši Galaxii, která přezařuje to, co září mimo ni.

Jak vyplývá z „definic“ kosmického pozadí nepatří do něj hvězdy, kvasary, blazary, galaxie a jiné velké zářící objekty. Bohužel se ale do kosmického „pozadí“ ve většině případů zahrnuje mezigalaktický prach. Z většiny záření pozadí je vyjmuto CMB, u něhož se vliv – příspěvek k tomuto záření – mezigalaktického látkového prostředí neuvažuje.

Záření kosmického prostoru

Záření kosmického prostoru můžeme popsat jako „záření kosmického pozadí“ nebo jako „světlo mimogalaktického pozadí.“

Kosmické pozadí je podle wikipedia.org popsáno takto:

  • Kosmické záření pozadí je elektromagnetické záření z velkého třesku. Původ záření závisí na oblasti spektra, které je pozorováno. Jednou složkou je kosmické mikrovlnné pozadí. Tato složka jsou rudě posunuté fotony, které volně proudily z epochy, kdy se vesmír stával poprvé průhledným pro záření. Jeho objev a detailní pozorování jeho vlastností je považováno za hlavní potvrzení velkého třesku. Existuje také záření pozadí v infračervené, RTG, atd. o různých příčinách a může být někdy řešeno jednotlivými zdroji. Viz také cosmic neutrino background extragalactic background light.

Mimogalaktické světlo je podle wikipedia.org popsáno takto:

  • „Difúzní mimogalaktické světlo pozadí (EBL) je veškeré akumulované záření ve vesmíru následkem procesů tvorby hvězd plus příspěvek z aktivních galaktických jader (AGNs). Toto záření pokrývá téměř všechny vlnové délky elektromagnetického spektra kromě mikrovlnného, pokrytého kosmickým mikrovlnným zářením. EBL je částí mimogalaktického záření pozadí (DEBRA), které podle definice pokrývá veškeré elektromagnetické spektrum. Po kosmickém mikrovlnném pozadí EBL produkuje druhé nejenergetičtější difúzní pozadí., a tak je podstatné pro porozumění úplné energetické rovnováhy ve vesmíru.

Porovnáním obou „definic“ vidíme, že jde v podstatě  o totéž, o záření kosmického prostoru s výjimkou CMB. Mikrovlnné pozadí je vyjmuto pravděpodobně proto, že se u něj původ velkým třeskem zdůrazňuje, kdežto u jiných záření kosmického pozadí uvádí spíše opatrně. Důvod dvojího pojmenování téhož jevu („kosmické záření pozadí“, „mimogalaktické světlo pozadí“) je nejasný. Možná se ovšem „někdo“ snaží z vědy „udělat vědu.“

Podrobný text (z něhož je výše uvedený vyňat) lze nalézt v článku Záření kosmického prostoru. Obsahuje kapitoly o kosmickém neutronovém pozadí (CvB), mikrovlnném záření kosmického pozadí (CMB), infračerveném záření kosmického prostředí (CIB), kosmickém optickém pozadí (COB), RTG záření kosmického pozadí (XRB), gama záření kosmického pozadí a závěr.

Snaha přiřknout záření nějakým tělesům je přímo zoufalá. Jako by nemohl zářit samotný „prostor“ či vakuum, které jej vytváří.

Světlo (EM záření) z vakua vzniká pomocí dynamického Casimirova jevu (DCE) Podklad najdeme např. na phys.org/news):

  • „Chalmerští vědci, Christopher Wilson a jeho spolupracovnici, uspěli v získávání fotonů, opouštějících svůj virtuální stav a stávající se reálnými fotony, tj. měřitelným světlem. … ´Zrcadlo´ se skládá z kvantové elektronické složky, popisované jako SQUID (Superconducting quantum interference device), které je mimořádně citlivé na magnetická pole. …„Výsledkem bylo, že fotony se objevily v párech z vakua, které jsme byli schopni měřit ve formě mikrovlnného záření, říká Per Delsing.“

Je zřejmé, že rozhraní, „kovové zrcadlo“ není zdrojem virtuálních nebo/a reálných fotonů, ale že pouze tyto fotony odráží. A kde ty fotony vznikají? No přece v kvantovém vakuu! Je to vlastnost toho vakua.

A ještě přidám obrázek infračerveného záření kosmického pozadí (CIB):

cosmic-infrared-backgroundObr.: CIB. Převzato z sciencesprings.wordpress.com . Je vyjmuto záření naší Galaxie (ve střední části obrázku).

Závěrem

Ke tvorbě  světla z vakua v experimentech s DCE bylo zapotřebí vědců s tvůrčími schopnostmi. Dalším bádáním se vyjasní možnost tvorby reálných částic z vakua, místo dosavadního záření nastane vynoření látky („hmoty“). Vznik těchto entit, ovšem řízený, přitom nepotřebuje velmi mnoho let! Jakmile experimentátoři sestaví patřičné obvody a seřídí potřebné podmínky, světlo z vakua vytvoří ještě tentýž den! Není důvod k domněnce, že tvorba jiných entit přímo z vakua by měla probíhat déle a dokonce miliardy let. Ovšem inteligentní tvorba čili kreace, nikoli samovolný vznik!

5
Komentujte

Please Přihlásit to comment
5 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors
jhk - vlastaVáclav Dostál Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
jhk - vlasta
jhk - vlasta

Václave – předpokládám, že neexistuje těleso, které by nic nevyzařovalo – je to tak? Teoreticky to možná možné je – ale prakticky tomu tak asi není. Nebo se to nějakým experimentem zadařilo?

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Záření, které člověk vždy viděl – bylo světelné záření. Až s postupem techniky se přišlo na to, že existují i jiná záření – přičemž se pak zjistilo – že záření je vlnění – které je v určité části – viditelné – v jiné je např. cítit na těle a jiné detekovatelné „tělem“ není. Mám za to – že jakékoli jiné než viditelné záření z vesmíru – bylo nejdříve popisované jako pouze „kosmické záření“. Až postupem času se začalo toto záření dělit na různé další. Viz. – záření pozadí, atd. atd.