ostracod_fossil

Spermie křičí

pavelkabrtStáří Země a vesmíru Napsat komentář

Sami evolucionisté naříkají, že je proti zdravému rozumu, mají-li být gamety lasturnatek 17 milionů let staré

David Catchpoole

(Z creation.com/sperm-wail přeložil M. T. – 08/2014. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Obr.1.: Žijící lasturnatky jsou stejné jako jejich fosilní protějšky „datované“ do doby před více než 400 miliony let – velký problém pro evoluční paradigma, viz Evolutionary stasis – double-speak and propaganda. A nyní problém násobí nález měkké tkáně ve fosiliích lasturnatek.

Evolucionisté naříkají, že dosud nemají uspokojivé evoluční vysvětlení pro obří spermie produkované mořskými lasturnatkami z čeledi Cypridinidae. Spermie jsou samčí pohlavní buňky (gamety) životně důležité pro pohlavní rozmnožování. Lasturnatky čeledi Cypridinidae jsou nepatrní korýši, kteří, slovy paleontologa profesora Michaela Archera, „mají dvě lasturky, a podíváte-li se dovnitř, vypadá to, jako by se tam skrýval malý stočený krab“1. Jde přitom o jediné tvory, kteří mají obrovské vláknité spermie bez bičíků, asi 1 cm dlouhé.

Jak přiznává profesor Archer i jeho kolegové, „Vývoj a funkce tohoto krajně neobvyklého rozmnožovacího orgánu s gigantickou spermií nejsou v současnosti známé.“2

To však není jediný problém pro evoluční paradigma. Fosilie lasturnatek, staré údajně mnoho milionů let, které Archer a jeho tým zkoumali na slavném nalezišti Riversleigh v Queenslandu, Austrálie, byly natolik nádherně zachované, že byly patrné „trojrozměrné subcelulární útvary“.2 To pak umožnilo badatelům velmi podrobně prostudovat gamety i vnitřní rozmnožovací orgány.

„Nikdo předtím takto fosilizované spermie neviděl“, řekl profesor Archer. „Zvykli jsme si na fosilní kosti a zuby, ale neočekávali jsme, že by se měkké tkáně zachovaly rovněž po 17 milionů let.“1

“Vývoj a funkce tohoto krajně neobvyklého rozmnožovacího orgánu s gigantickou spermií nejsou v současnosti známé. —Professor Michael Archer, evoluční paleontolog.”

Subcelulární struktury byly zachovány do té míry, že badatelé byli s to prokázat ve spermiích stočená jádra. (Viz obr.1.) „Dosud jsme nikdy nespatřili zachované nitrobuněčné struktury“, řekl Archer. „To, co nám všem zamotalo hlavu Je ten stupeň zachovalosti.“

Evolucionisté mohou právem naříkat, že nad tímhle „zůstává rozum stát“. Protože aby toho nebylo málo, kromě samečků lasturnatek se zachovaly i samičky, na kterých badatelé pozorovali spermie chycené do velké semenné schránky, kde je uloženo sperma před oplodněním. Jak uvažoval profesor Archer,

„Tihle chlapíci se právě věnovali rozmnožování. Byli v pilné práci, a pak se náhle karta obrátila a veškerá biologická aktivita se zastavila; a oni byli posláni do budoucnosti jako časová schránka s údaji o své době, aby bylo v budoucnu objeveno to, co v té chvíli právě dělali.“1

Jaké vysvětlení tedy mají Archer a jeho kolegové pro to, že se zmínění tvorové zachovali až do dnešních dnů?

Obr.2.

Obr.2.: Po odkrytí bohatého, pestrého a důležitého zdroje fosilií Riversleigh v severozápadním Queenslandu vědci našli to, co popsali jako nový druh „prastaré želvy“, o které se soudí, že vymřela v pleistocénu, podle evoluční časové stupnice před celými 50 000 lety. Ale pak nedlouho poté objevili potápěči o zhruba 90 kilometrů dále po proudu od Riversleigh, v Lawn Hill Creek, nový druh želvy (Lavarackorum elseya), která je stejná jako fosilní želva z Riversleigh. Teď, když tedy měli v ruce „hmatatelný důkaz“, australští vědci viděli, že „nesprávně identifikovali“ (určili) onu fosilní želvu; navíc nebyly na živé želvě patrné žádné odlišnosti od želvy fosilní, což je důkaz toho, že za celých údajných mnoho desítek tisíc let zde nedošlo k žádné evoluční změně.

S poukazem na příklady „výjimečného zachování měkkých tkání v usazeninách bohatých na fosilie netopýrů ve Francii“ tvrdí, že klíčem k záhadě podobně skvěle zachovaných struktur je možná „nějaká záhadná složka netopýřího trusu“.1

Takže profesor Archer spekuluje o tom, že queenslandské naleziště bylo kdysi jezírkem v jeskyni plné netopýrů, a že lasturnatky se zachovaly díky „záplavě netopýřího trusu snášejícího se na ně ze stropu“, která „byla tak prudká, že to vedlo k uchování pozorovaných měkkých tkání“.

Opravdu? Proč tedy potom nepozorujeme podobné jevy dnes, kdy visí nad jeskynními jezírky mohutná hejna hřadujících netopýrů? Mnohem rozumnější je tak jistě chápat Riversleigh jako dědictví po globální Potopě za Noemových dnů. Rychlé pohřbení, rychlá sedimentace, rychlé zakonzervování – před pouhými zhruba 4500 lety. Dává daleko větší smysl uvažovat o oněch dobře zachovaných spermiích v tomto historickém rámci, nikoli jako o něčem, co přetrvalo vyfantazírované miliony let.

„Dosud jsme nikdy nespatřili zachované nitrobuněčné struktury. To, co nám všem zamotalo hlavu Je ten stupeň zachovalosti.” —Profesor Michael Archer, evoluční paleontolog”

Avšak horlivý evolucionista profesor Archer, neblaze proslulý svým silně antikreacionistickým postojem, trvajícím již několik desetiletí, (3) je jedním z těch, kdo „úmyslně přecházejí“ biblickou zprávu o Potopě (2. Petrova 3:3-6) – i stvoření. I on však na vlastní oči viděl (a výslovně to přiznal), že se u fosilních lasturnatek z Riversleigh „spermie nijak neliší od spermií nalézaných v lasturnatkách moderních“. Což je přesně to, co lze očekávat, byli-li živí tvorové stvořeni Bohem, aby se množili „podle svého druhu“, přesně tak, jak to říká Bible.

Vlastně jsme již dříve zaznamenali, že evolucionisté mluví o „evoluční stazi“ u lasturnatek v ještě delším (předpokládaném) časovém horizontu – více než 400 milionů let.4 Zde je výňatek z citovaného článku z roku 2003 zveřejněného v časopisu Science:

„Výjimečně dobře zachovaná lasturnatka ze siluru z Herefordshire, Velká Británie, nám umožňuje jako vzácnou výjimku si prohlédnout anatomii měkkých tkání této důležité skupiny žijících korýšů; nález pak potvrzuje, že lasturnatky žily i v prvohorách. Fosilie vykazuje nápadnou podobnost se žijícími lasturnatkami z nadčeledi Myodocopa, čeledi Cylindroleberididae, do které je také řazena; demonstruje tak pozoruhodnou evoluční stazi trvající již více než 425 milionů let. Fosilie je na základě svého kopulačního orgánu považována za samce.“5

„Pozoruhodná evoluční staze“? Kromě toho, že je tohle spojení krásným oxymoronem, může být takový jev překvapující pouze tehdy, pokud očekáváte nález důkazů o tom, že se živé organizmy vyvinuly. Pokud však očekáváte, že fosilní záznam je v souladu se zprávou o stvoření a s časovými údaji v Bibli, pak pro vás bude jedinou pozoruhodnou věcí slepota tak mnohých lidí vůči faktům. Možná, že nám onu „záhadnou slepotu“ objasňuje zčásti 2. list Tesalonickým 2:10-11:

„…a (ten zlý v moci satanově) všemožnou nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě, neboť nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila. Proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži.“

Odkazy a poznámky

  1. Salleh, A., World’s oldest sperm ‘preserved in bat poo’, abc.net.au, 14 May 2014.
  2. Matzke-Karasz, R., Neil, J., Smith, R., Symonová, R., Mořkovský, L., Archer, M., Hand, S., Cloetens, P. and Tafforeau, P., Subcellular preservation in giant ostracod sperm from an early Miocene cave deposit in Australia, Proceedings of the Royal Society B, 281(1786): 20140394, 7 July 2014.
  3. E.g., see Sarfati, J., Dr Michael Archer, local ringleader, 26 November 2002.
  4. Bell, P., Evolutionary stasis: double-speak and propaganda, Creation 28(2):38–40, 2006; creation.com/evolutionary-stasis.
  5. Siveter, D.J., Sutton, M. and Briggs, D., An ostracode crustacean with soft parts from the Lower Silurian, Science 302(5651):1749–51, 2003.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments