Skrytá historie lidstva-9_drážkovaná koule

SKRYTÁ HISTORIE LIDSTVA (fakta pro osvěžení paměti)

pavelkabrt Knihy a brožury 6 Koment.

Michael A. Cremo
Richard L. Thompson

(The Hidden history of the Human Race)
Copyright 1994, překlad Jaroslav Blažek, 2000

Poznámka:
Toto je celá šestá kapitola z knihy Michaela Crema Skrytá historie lidstva. Michael Cremo není kreacionista. Šlo mu však o to sepsat nálezy, na které se zapomnělo a zapomenout i mělo. Tyto nálezy byly určitým způsobem zdokumentovány nebo o nich bylo podáno svědectví a menší část se jich dosud zachovala. Pan Cremo netvrdí, že každý ten nález je stoprocentně jistý, spíše ukazuje, že jich je poměrně dost (a to zdaleka neuvádí všechny). Každému, kdo hledá pravdu, mohou tyto věci zapadnout jako další střípek do mozaiky naší zcela neevoluční minulosti i přítomnosti.

Zvláště chci upozornit na seznamy předmětů, které se našly tam, kde by je evoluční dějepravci nehledali – viz níže SOUHRNNÝ PŘEHLED ANOMÁLNÍCH DŮKAZŮ VE VZTAHU KE STÁŘÍ ČLOVĚKA.
Pavel Kábrt

6. kapitola
DŮKAZY POKROČILÉ KULTURY V DÁVNOVĚKU

Až dosud budila většina z uvažovaných důkazů dojem, že i kdyby lidé ve vzdálené minulosti existovali, zůstali na poněkud primitivní kulturní a technologické úrovni. Můžeme si položit následující otázku: Pokud lidé ke zdokonalení svých dovedností potřebovali dlouhou dobu, proč nenalézáme staré artefakty, které by naznačovaly rozvíjející se civilizaci?

V r. 1863 tuto pochybnost vyslovil Charles Lyell v knize Antiquity of Man: „Místo těch nejhrubších hrnčířských výrobků a pazourkových nástrojů… bychom měli nalézat sochařská díla překonávající svou krásou nejlepší díla Feidia a Praxitela; koleje ukrytých železničních tratí nebo elektrické telegrafy, ze kterých by dnešní špičkoví inženýři mohli získat neocenitelné tipy. Astronomické nástroje a mikroskopy konstrukčně pokročilejší než jaké zná Evropa a další známky dokonalého umění a vědy.“ Následující zprávy nedosahují zcela tohoto standardu, ale některé z popsaných předmětů naznačují nečekanou dokonalost.

Nejen, že některé z předmětů jsou rozhodně pokročilejší než kamenné nástroje, ale mnohé se nacházejí v geologických kontextech mnohem starších, než jsme dosud brali v úvahu. Zprávy o těchto neobvyklých důkazech vycházejí, s několika výjimkami, z nevědeckých zdrojů. Samotné artefakty často nelze nalézt, jelikož nebyly uchovány ve standardních muzeích přírodní historie.

Sami si nejsme jisti důležitostí, jaká by těmto nanejvýš anomálním důkazům měla být připsána. Pro úplnost a za účelem povzbuzení k dalšímu studiu je však uvádíme. V této kapitole se nachází pouze zlomek nám dostupných publikovaných materiálů. Skutečnost, že tyto značně anomální důkazy byly oznamovány jen nepravidelně a nebyly často uchovávány pravděpodobně naznačuje, že úplný souhrn nyní dostupných zpráv odpovídá jen malému zlomku celkového počtu takových objevů učiněných během několika posledních století.

ARTEFAKTY Z AIX-EN-PROVENCE, FRANCIE

V knize Mineralogy zaznamenal hrabě Bournon překvapující objev francouzských dělníků z druhé poloviny 18. století. Při popisování podrobností objevu uvedl: „V letech 1786 až 1788 byli poblíž Aix-en-Provence ve Francii zaměstnáni dobýváním kamene k rozsáhlé rekonstrukci Paláce spravedlnosti. Jednalo se o těžbu tmavě šedého vápence, druhu, který je po vyjmutí z lomu křehký, ale působením vzduchu tvrdne. Vrstvy byly od sebe odděleny nánosem písku smíšeného s víceméně vápenatým jílem. První opracované kameny neměly vzhled cizích těles, ale po odstranění desáté vrstvy dělníci užasli, protože zjistili, že spodní povrch jedenácté vrstvy, v hloubce 12 až 15 m, byl pokryt lasturami. Po odstranění kamene z této vrstvy a odebrání vrstvy jílovitého písku, která oddělovala jedenáctou a dvanáctou vrstvu, našli pahýly sloupů a fragmenty zpola opracovaných kamenů; kámen se přesně podobal lomovému kameni; navíc našli mince, násady kladívek a další nástroje nebo fragmenty dřevěných nástrojů. Největší pozornost upoutala asi 2,5 cm tlustá a 2 až 2,5 m dlouhá deska. Byla rozlámána na mnoho kousků, ale žádný nescházel a bylo možné je znovu spojit a dát dohromady původní tvar desky. Tvar odpovídal deskám, jaké používají zedníci a kameníci; byla stejně odřená, na okrajích zaoblená a zvlněná.“

Hrabě Boumon dále uvedl: „Kameny, úplně nebo částečně opracované, vůbec nezměnily svůj původní charakter. Úlomky desky, nástroje a kousky dřevěných nástrojů se ale proměnily na achát, který byl velice jemný a pěkně zbarvený. Máme zde stopy lidské práce v hloubce 15 m a pokryté jedenácti vrstvami kompaktního vápence. Vše nasvědčuje tomu, že práce byla vyhotovena na místě nálezu. Přítomnost člověka předcházela tvorbu tohoto kamene, a to značně, protože už byl na takové civilizační úrovni, že znal umění, opracovával kámen a tvořil z něj sloupy.“

Výše uvedený text publikoval American Journal of Science v r. 1820; dnes je ale nepravděpodobné, aby se taková zpráva na stránkách vědeckého časopisu nacházela. Vědci prostě neberou takové objevy vážně.

PÍSMENA V MRAMOROVÉM KVÁDRU, FILADELFIE

V r. 1830 byly v pevném mramorovém kvádru z lomu 22 km severozápadně od Filadelfie objeveny na mramorovém bloku z hloubky 18 až 21 m tvary podobající se písmenům. Zprávu o objevu otiskl American Journal of Science v r. 1831. Před tím, než se pracovníci lomu dostali k vrstvě, kde se blok nacházel, odstranili vrstvy ruly, slídové břidlice, amfibolu, mastkové břidlice a primitivní jílovité břidlice.

Při prořezávání bloku si dělníci povšimli pravoúhlého zářezu o šířce asi 3,8 cm a výšce asi 1,6 cm s vyobrazením dvou vypouklých znaků (obr. 6.1). Na místo bylo pozváno několik vážených pánů z nedalekého Norristownu ve státě Pennsylvania, kteří předmět prozkoumali. Je obtížné vysvětlit znaky jako výtvory přirozených fyzikálních procesů. To naznačuje, že je vytvořily inteligentní bytosti vzdálené minulosti.

Skrytá historie lidstva-1_písmena.jpg

Obr. 6.1. Tvary podobné vystupujícím písmenům nalezené uvnitř mramorového bloku z dolu nedaleko Filadelfie, Pensylvánie. Mramorový blok je z hloubky 18 až 21 m.

HŘEB V DEVONSKÉM PÍSKOVCI, SKOTSKO

V r. 1844 podal Sir David Brewster zprávu o objevu hřebu pevně zasazeném v kvádru pískovce v lomu Kingoodie (Mylnfield) Quarry ve Skotsku. Dr. A. W. Medd z Britského geologického průzkumu nám v r. 1985 napsal, že tento pískovec je z „nižší staré červené doby pískovcové“ (devon, stáří 360 až 408 miliónů let). Brewster byl slavný skotský fyzik. Založil Britskou společnost pro pokrok vědy a učinil významné objevy v optice.

Ve zprávě pro Britskou společnost pro pokrok vědy Brewster prohlásil: „Kámen v lomu Kingoodie sestává ze střídajících se vrstev tvrdého kamene a měkké jílovité hmoty zvané ,till‘; vrstvy kamene mají tloušťku od 15 cm do 1,8 m. Kamenný blok, ve kterém byl hřeb nalezen, byl tlustý 23 cm. Při přípravě kamene k úpravě, sestávající z čištění surového kamene, byl nalezen hřeb vyčnívající asi 1,3 cm (docela zrezivělý) do ,tillu‘; zbývající část hřebu ležela podél povrchu kamene o délce hlavy skoro 2,5 cm. Ta procházela přímo do jádra kamene.“ Skutečnost, že hlava hřebu byla schována v kvádru pískovce vylučuje možnost, aby byl hřeb zatlučen do kvádru po jeho vytěžení.

ZLATÉ VLÁKNO V KARBONSKÉM KAMENI, ANGLIE

22. června 1844 se v londýnských Times objevila tato zvláštní zpráva: „Před několika dny bylo dělníky zaměstnanými těžbou kamene poblíž reky Tweed asi 460 m pod místem zvaným Rutherford-mill objeveno zlaté vlákno zasazené v kameni v hloubce asi 2,5 m.“ Dr. A. W. Medd z Britského geologického průzkumu nám vr. 1985 napsal, že tento kámen je z raného karbonu (tj. starý 320 až 360 miliónů let).

KOVOVÁ VÁZA V PREKAMBRIJSKÉ HORNINĚ, DORCHESTER, MASSACHUSETS

V časopise Scientific American (5. Červen 1852) se objevila zpráva nazvaná „Pozůstatek z minulé doby“ („A Relic of a Bygone Age“): „Před několika dny zazněl na hoře Meeting House v Dorchesteru, pár kroků na jih od modlitebny pátera Halla, mocný výbuch. Nálož k odstřelu kamene odhodila obrovskou masu skály. … V kamenné suti byla nalezena kovová nádoba, explozí rozdělena vedví. Tvarově připomínala zvon a byla 11 cm vysoká, se základnou 17 cm, vrcholem o průměru 6 cm a o tloušťce asi 0,3 cm. Materiál těla nádoby připomínal barvou zinek; mohl to být i nějaký smíšený kov se značným podílem stříbra. Na její straně bylo 6 obrázků květiny nebo kytice, překrásně vykládané čistým stříbrem; kolem spodní části byla vinná réva nebo věnec, také vyložen stříbrem. Rytecká a sochařská práce jsou znamenitým uměleckým dílem. Tato podivná nádoba vypadla z pevného slepence 4,6 m pod povrchem. Nyní je majetkem p. John Kettella. Dr. J. V. C. Smith, který se nedávno vrátil z cesty po Orientu a prošetřil stovky zvláštních domácích nádob, jejichž nákresy si pořídil, nikdy nic podobného neviděl. Nádobu nakreslil a zaznamenal si její přesné rozměry, aby je mohl postoupit vědcům. Není pochyb o tom, že tato zvláštní věc pochází z odpálené skály, jak bylo uvedeno výše; řekne nám však Professor Agassiz, nebo jiný vědec, jak se tam dostala? Věc je hodná prozkoumání, neboť se nejedná o podvod.“

Redaktoři časopisu Scientific American ironicky poznamenali: „Výše uvedená zpráva je přetiskem z bostonského časopisu Transcript; nejde nám do hlavy, jak může Transcript pokládat prof. Agassize kvalifikovanějšího k tomu, aby řekl, jak se tam nádoba dostala, než např. takového kováře Johna Doyía. Tady se nejedná o zoologii, botaniku nebo geologii, ale o antickou kovovou nádobu, kterou asi vyrobil Tubal Cain, první obyvatel Dorchesteru.“

Podle moderní mapy oblasti Boston-Dorchester na základě materiálů U. S. geologického průzkumu je stáří slepence, nyní zvaného Roxburský konglomerát, prekambrium, tj. přes 600 miliónů let. Podle standardních vysvětlení se na planetě v této době začal život teprve vyvíjet. Nádoba z Dorchesteru ale představuje důkaz přítomnosti umělců zpracovávajících kovy v Severní Americe více než 600 miliónů let před Leifem Eriksonem.

KOULE V TERCIÁRNÍ KŘÍDĚ, LAON, FRANCIE

Dubnové vydání časopisu The Geologist z r. 1826 obsahovalo anglický překlad překvapivé zprávy Maximiliena Melleville, viceprezidenta francouzské Laonské akademické společnosti. Jednalo se o popis oblé křídové koule (obr. 6.2) objevené 75 metrů pod povrchem v raných terciárních naplaveninách lignitu poblíž Laonu.

Lignitová ložiska v Montaigu nedaleko Laonu leží při úpatí hory a byla navrtána horizontálními šachtami. Hlavní šachta byla 600 m hluboká.

V srpnu r. 1861 viděli dělníci pracující na výkopech na konci šachty (v hloubce asi 70 m) vypadnout z horní části výkopu kulatý předmět o průměru asi 6 cm a hmotnosti okolo 310 g.

Melleville uvedl: „Podívali se, kde přesně se ve vrstvě nacházel a mohou prohlásit, že nepocházel z vnitřku lignitové hmoty, ale že byl zapuštěn na místo kontaktu s klenbou lomu, kde po něm zůstal otisk. Dělníci odnesli křídovou kouli Dr. Lejeuneovi, který o ní zpravil Mellevilla.

Melleville pak uvedl: „Dlouho před tímto objevem mi pracovníci lomu řekli, ze mnohokrát našli zkamenělé kousky dřeva … se známkami lidské činnosti.

Nyní velice lituji, že jsem nepožádal o jejich shlédnutí, ale doposud jsem nevěřil, že by něco takového bylo možné.“

Podle Mellevillea nebylo možné, aby byla křídová koule podvržená. „Opravdu byla přes čtyři pětiny své výšky proniknuta černou bituminózní barvou, která směrem k vršku přecházela do žlutého kruhu, a která je evidentně způsobena stykem s lignitem, do nějž byla po takovou dlouhou dobu pohroužena. Svrchní část, která byla ve styku s nánosem lastur, si naopak zachovala svoji přirozenou matnou křídově bílou barvu…. O hornině, ve které se nacházela, mohu potvrdit, že byla dokonale netknutá a nenese žádnou stopu jakéhokoliv dávného používání. Klenba lomu byla na tomto místě také netknutá a nebylo možné tam vidět žádnou štěrbinu ani jinou prohlubeninu, kterou by mohla koule eventuálně spadnout shora.“

Stran lidského původu křídového předmětu byl Melleville opatrný: „Z jedné skutečnosti, ač tak dobře ustanovené, se neodvažuji vyvodit tak extrémní závěr, že člověk byl současníkem lignitů pařížské pánve. … Touto poznámkou sleduji jediný cíl: seznámit se zvláštním a neobyčejným objevem, ať už je jeho význam jakýkoliv. Netroufám si jej jakkoliv vysvětlovat, spokojuji se s tím, že jej předávám vědě. Než si na objev v Montaigu utvořím názor, počkám na další objevy, které mi poskytnou prostředky k uvědomění si jeho hodnoty.“

Redaktoři časopisu Geology napsali: „Jeho rozhodnutí počkat s datováním stáří člověka na nižší třetihory pařížské pánve na další potvrzující důkazy považujeme za moudré.“ V r. 1883 Gabriel de Mortillet navrhl, že kousek bílé křídy byl vyválen ve vlnách nastupujících třetihorních moří a po zakulacení zůstal na místě nálezu.

Skrytá historie lidstva-2_křídová koule.jpg

Obr. 6.2. Tato křídová koule byla objevena v raně eocénní vrstvě hnědého uhlí nedaleko města Laon ve Francii. Na základě jejího stratigrafického umístění jí lze připsat stáří 45 až 55 miliónů let.

To ale nevypadá jako velmi pravděpodobné vysvětlení. Za prvé, rysy koule byly nekonzistentní s účinkem vln. Melleville oznámil: „Tři velké odštěpky s ostrými úhly také svědčí pro to, že během opracování byla koule připevněna ke kvádru, z kterého byla vyrobena a byla oddělena teprve po dokončení, a to úderem, jehož následek takový zlom je.“ Je-li jako vysvětlení celkové kulatosti předmětu připuštěn účinek vln, pak by vlny měly zahladit i ostré okraje, které Melleville popsal. Navíc je pravděpodobné, že déletrvající vystavení vlivu vln by kousek křídy rozložilo. De Mortillet prohlásil, že koule byla nalezena v raně eocenní vrstvě. Pokud ji vyrobili lidé, museli žít ve Francii před 45 až 55 milióny let.

PŘEDMĚTY ZE STUDNIČNÍHO VRTU V ILLINOIS

V r. 1871 ohlásil WilliamE. Dubois ze Smithsonova ústavu nález několika předmětů vyrobených lidmi, které byly objeveny v hlubokých horizontech Illinois. První byla měděná mince (obr. 6.3) z Lawn Ridge (Illinois, okres MarshallJ. V dopise Smithsonovu ústavu J. W. Moffit uvedl, že v srpnu 1870 hloubil studnu za použití „běžného vrtáku na půdu.“ Když vrták vytáhl z hloubky asi 40 m, objevil „na vrtáku“ minci podobný předmět.

Do hloubky 40 m se dostal skrze následující vrstvy: 0,9 m ornice; 3,0 m žlutého jílu; 13,4 mmodrého jílu; 1,2 m jílu, písku a štěrku; 5,8 m purpurového jílu; 3,0 m hnědého tvrdého železivce; 2,6 m zeleného jílu; 0,6 m rostlinné černozemě; 0,8 m žlutého jílu; 0,6 m žlutého tvrdého železivce a 6,2 m smíšeného jílu.

Vr. 1881 popsal další minci podobný předmět A. Winchell. Podle dopisu W. H. Wilmota, který Winchell citoval, bylo pořadí vrstev jen nepatrně odlišné od pořadí, které uváděl Moffit. „Mince“ byla objevena ve studnicním vrtu v hloubce 35 m.

Skrytá historie lidstva-3_mince.jpg

Obr. 6.3. Tento objekt podobající se minci ze studničního vrtu poblíž Lawn Ridge v Illinois byl údajně nalezen v houbce asi 35 m pod povrchem. Podle informace poskytnuté Geologickým průzkumem státu Illinois jsou nánosy obsahující minci staré 200 až 400 tisíc let.

Na základě Winchellem uvedeného pořadí vrstev odhadl Geologický průzkum státu Illinois stáří nánosů v hloubce 35 m. Utvořily se prý během yarmouthského interglaciálu, „v období před 200 až 400 tis. lety.“

W. E. Dubois prohlásil, že mince je tvarově „mnohoúhelník blížící se kruhu“, a že na obou stranách byly hrubé obrázky a nápisy. Jazyk nápisů Dubois nerozeznal. Vzhledově se mince liší ode všech známých mincí.

Dubois dospěl k závěru, že mince musela být vyrobena ve strojnické dílně. Z její rovnoměrné tloušťky usoudil, že „prošla válcovnou; a pokud staří Indiáni takový vynález měli, musel být prehistorický.“ Dále řekl, že musela být odstřihnuta strojními nůžkami nebo dlátem a ostré hrany byly opilovány.

Výše popsaná kvazimince svědčí o existenci civilizace v Severní Americe nejméně před 200 tis. lety. O bytostech s dostatečnou inteligencí k výrobě a používání mincí (Homo sapiens sapiens) se ale obecně myslí, že nežily o moc dříve než před 100 tis. lety. Podle standardních názorů se kovové mince poprvé používaly v Malé Asii v 8. století před n. l.

Moffit také ohlásil nález dalších artefaktů v nedalekém okresu Whiteside ve státě Illinois. V hloubce 37 m objevili dělníci „velký měděný prsten nebo kroužek, podobný kroužkům, které se dnes používají na ráhnech lodí…Také nalezli předmět tvarově podobný lodnímu háku.“ Moffit dodal: „Existují četné případy nálezu relikvií v menších hloubkách. Železná sekyrka ve tvaru oštěpu byla zapuštěna v jílu v hloubce 12 m; na mnoha místech byly ze země vykopány kamenné trubky a hrnčířské výrobky, v hloubkách od 3 do 15 m.“ V září 1984 Geologický průzkum státu Illinois napsal, že stáří nánosů v hloubce 37 m v okresu Whiteside se značně rozchází. Někde jsou nánosy v hloubce 37 m staré pouze 50 tis. let, zatímco jinde lze nalézt silurské kamenné lože staré 410 miliónů let.

JÍLOVÁ SOŠKA Z NAMPY, IDAHO

Malé vyobrazení lidské podoby, zručně vytvořené v jílu, bylo nalezeno v r. 1889 v Nampě, stát Idaho (obr. 6.4).

Skrytá historie lidstva-4_figurína.jpg

Obr. 6.4. Figurína ze studně z Nampa, Idaho. Tento předmět je z pliopleistocénu, starý asi 2 milióny let.

Figurína byla v hloubce 91 m ve vrtu studny. V r. 1912 G. F. Wright napsal: „Studniční protokol ukazuje, že při dosahování vrstvy, odkud byla figurína vynesena, bylo proniknuto nejdříve asi 15 m zeminy, pak asi 4,5 m Čediče a nakonec střídajícími se vrstvami naplaveniny jílu a pohyblivého písku…. až do hloubky asi 90 m, když tu začalo čerpadlo na písek vynášet četné jílové koule. Některé měly průměr i více než 5 cm a byl na nich hustý povlak oxidu železa. V dolní části vrstvy byly důkazy skrytého povrchu země, na který se slabě naakumulovala rostlinná černozem. Právě odtud, z hloubky 98 m, byla figurka vynesena. O několik desítek hlouběji jsme narazili na písečnou horninu.“

Pokud jde o figurínu, Wright poznamenal: „Je ze stejného materiálu jako jílovité koule a je dlouhá asi 3,8 cm; pozoruhodně dokonale znázorňuje lidskou podobu. Byla to figura ženy a v dokončených oblastech měla realistické rysy, které by dělaly čest klasickým střediskům umění.“

A dále: „Když předmět spatřil Profesor F. W. Putnám, ihned zaměřil pozornost na železný povlak, který mu byl známkou značně staré relikvie. Na chráněných místech byly skvrny bezvodého červeného oxidu železa, které by se nemohly vytvořit na žádném podvrženém předmětu. Při návštěvě naleziště v r. 1890 jsem vyvinul zvláštní úsilí, abych srovnal barevné skvrny oxidu na podobě se skvrnami na jílových koulích, které byly v suti ze studně. Zjistil jsem, že jsou téměř identické. Tyto potvrzující důkazy, ve spojení s velice uspokojujícím důkazem, který podali objevitelé a potvrdil G. M. Cumming z Bostonu (který byl tehdy vedoucí této divize Oregon Short Line Railroad, znal všechny zúčastněné a byl v terénu 1 nebo 2 dny po objevu), zařadily autentičnost objevu mimo jakoukoli pochybnost. K tomuto důkazu je také nutno přidat obecnou podobnost objektu s ostatními lidskými relikviemi, které byly nalezeny pod nánosy lávy na pobřeží Pacifiku. Při srovnávání figuríny nelze nebýt očarován podobností s mnoha ´aurignackými figurínami‘ nalezenými v prehistorických jeskyních ve Francii, Belgii a na Moravě. Obzvláště překvapující je podobnost s ,nestoudnou Venuší‘ z Laugerie-Basse.“ Podoba z Nampy je také podobná slavné Willendorfské Venuši, která se pokládá za starou asi 30 tis. let. (obr. 6.5).

Skrytá historie lidstva-5_Venuše.jpg

Obr. 6.5. Venuše z Willendorfu (Evropa), stará 30 tis. let.

Wright také zkoumal, zda nemohla figurína do vyvrtané jámy sklouznout z vyšší úrovně. Uvedl: „Námitky lze lépe zodpovědět po uvedení dalších detailů. Studna měla průměr 15 cm a byla vypažena potrubím ze silného železa, které bylo dolů po částech sesouváno a sešroubováváno. Je tedy nemožné, aby dovnitř proniklo cokoliv ze stran. Po proniknutí nánosu lávy blízko povrchu nebyl vrták použit; trubka ale byla zaražena dolů a materiál, který tam byl, byl občas pomocí čerpadla na písek vynesen ven.“

V dopise odpovídajícím na náš dotaz uvedl Geologický průzkum Spojených států, že vrstva jílu v hloubce více než 90 m je „pravděpodobně útvar Glenns Ferry, horní skupina Idaho, která se obvykle považuje za pliopleistocenní.“ Čedič nad tímto útvarem se považuje stářím za středně pleistocenní.

Není znám žádný jiný hominid vyrábějící umělecká díla jako je např. figurína z Nampy než Homo sapiens sapiens. Důkazy tedy nasvědčují tomu, že lidé současného typu žili v Americe v období před 2 milióny lety, na rozhraní pliocénu a pleistocénu.

Skutečnosti, že figurína z Nampy silně zpochybňuje scénář evoluce, si povšiml W. H. Holmes ze Smithsonova ústavu. V r. 1919 ve své knize Handbook of Aboriginal American Antiquities uvedl: „Podle Emmonse je útvar, kde čerpadlo pracovalo, z pozdních třetihor nebo raných čtvrtohor; nepravděpodobnost výskytu dobře vymodelované lidské figuríny v tak starých nánosech vedla k vážné pochybnosti o její autentičnosti. Je zajímavé poznamenat, že stáří tohoto předmětu, za předpokladu jeho pravosti, odpovídá stáří počátečního člověka, jehož kosti v r. 1892 objevil Dubois v pozdně třetihorních nebo raně čtvrtohorních útvarech na Jávě.“

Objev jávského člověka, sám o sobě pochybný, je opět použit k zamítnutí důkazu existence lidí s moderními schopnostmi ve velice dávných dobách. Hypotéza evoluce byla očividně tak privilegovaná, že jakékoliv důkazy, které jí odporovaly, mohly být téměř automaticky zavrženy. Ačkoliv však Holmes o koexistenci bytostí schopných výroby podoby z Nampy s primitivním jávským člověkem pochyboval, vidíme, že dnes koexistují v Africe lidé na různých úrovních technologické odbornosti s gorilami a šimpanzi.

Holmes dále uvedl: „Stejně jako nálezy ve zlatonosných štěrcích v Kalifornii, přijmeme-li je v jejich normálním významu, prokazuje vzorek tak značné stáří neolitické kultury v Americe, že jej váháme bez dalšího uvážení přijmout. I když může zpráva o jeho nálezu odpovídat skutečnosti, zůstává tu možnost, že původně pod lávou nebyl. Je možné, že nález se dostal pod povrch nějakou puklinou nebo vodním proudem a byl dopraven plovoucím pískem a podzemními vodami až na místo, kde byl vyvrtán otvor.“ Je poučné si povšimnout, jak daleko je schopen vědec jako Holmes jít, aby oddiskutoval důkazy, kterým není nakloněn. Měli bychom si ovšem uvědomit, že takto lze bagatelizovat jakékoliv důkazy, včetně těch, které jsou dnes opěrnými pilíři teorie evoluce.

V tomto výroku Holmese lze nalézt zábrany v předpokladu, že podoba z Nampy byla vyrobena nedávno moderními Indiány a nějak se dostala pod povrch: „Měl bych ovšem poznamenat, že druh umění blízce analogický této podobě se nikde v okolí nenachází. Modelované podoby lidské postavy podobného charakteru nebo stejné umělecké hodnoty neposkytují ani úbočí Pacifiku na západě ani oblast Pueblo na jihu.“

ZLATÝ ŘETĚZ V KARBONSKÉM UHLÍ, MORRISONVILLE, ILLINOIS

11. června 1891 se v The Morrisonville Times psalo: „Paní S.W. Culpová učinila minulé úterý ráno podivuhodný objev. Chystala se přiložit do kamen. Hrouda uhlí byla ale moc velká. Rozlomila ji a uvnitř našla zlatý řetízek o délce asi 25 cm zasazený v kruhovém prostoru. Bylo to starodávné přitažlivé dílo. Nejdříve si myslela, že řetěz náhodně spadl do uhlí, ale když se pokusila jej vyjmout, ihned tuto myšlenku zavrhla. Když se totiž hrouda uhlí rozpadla, rozdělila se téměř uprostřed a kruhové umístění řetízku zapříčinilo, že oba konce byly blízko sebe. S rozdělením hroudy se uvolnila střední část řetězu, zatímco oba konce zůstaly pevně zasazeny v uhlí. To je rébus pro studenty archeologie, kteří si rádi lámou hlavu geologickou strukturou země, z jejíž starověkých hlubin vždy vychází na světlo něco zvláštního. Hrouda uhlí zřejmě pochází z dolu Taylorville nebo Pana (jižní Illinois). Člověku bere toto tajemství téměř dech, když si představí, po jak dlouhé věky země tvořila vrstvy, které skryly zlaté články řetízku před našimi zraky. Řetěz byl z 8 karátového zlata a vážil 12,4 g.“

V dopise Ron Calaisovi napsala Vernon W. Lauerová, nedávná vydavatelka The Morrisonville Times: „P. Culp byl v r. 1891 redaktorem a nakladatelem novin. Po jeho smrti se pí. Culpová, která řetízek našla, přestěhovala do Taylorville a znovu se provdala. Zemřela 3. února 1959.“ Calais řekl našemu mladšímu vědeckému pracovníkovi (Stephenu Bernathovi), že řetízek dostal po její smrti jeden z příbuzných. Víc nezjistil.

Geologický průzkum státu Illinois vydal prohlášení, že uhlí, ve kterém byl řetízek nalezen, je staré 260 až 320 miliónů let. To by znamenalo, že v Severní Americe v této době pravděpodobně existovaly kulturní lidské bytosti.

VYŘEZÁVANÝ KÁMEN Z UHELNÉHO DOLU LEHIGH POBLÍŽ WEBSTERU, IOWA

Daily News města Omaha (stát Nebraska) přinesly v r. 1897 článek s názvem „Vyřezávaný kámen pohřben v dole“. Popisoval předmět nalezený v dole nedaleko města Webster ve státu Iowa. Stálo v něm: „Dnes, 2. dubna 1897, narazil při dobývání uhlí v dolu Lehigh jeden z horníků v hloubce 40 m na kousek skály, který jej vyvedl z míry a nedokázal si vysvětlit jeho přítomnost na dně uhelného dolu. Kámen je tmavě šedý, dlouhý asi 0,6 m, široký 0,3 m a 10 cm tlustý. Na velmi tvrdém povrchu kamene jsou vyryté čáry v takových úhlech, že tvoří dokonalé diamantové obrazce. Střed každého obrazce je poměrně zdařilá tvář starce s podivným zářezem na čele, který je na každém obrázku. Obrázky si jsou pozoruhodně podobné. Všechny tváře mimo dvou se dívají doprava. Jak se kámen dostal pod vrstvy pískovce do hloubky 40 m horníci nedokázali vysvětlit. Jsou si však jisti tím, že na místě nálezu nebyla hornina nikdy předtím porušena.“ Dotazy na Ústav pro konzervaci historických památek státu Iowa a Státní archeologickou kancelář Iowské univerzity nepřinesly nic nového. Uhlí z Lehigh je pravděpodobně z karbonu.

ŽELEZNÝ POHÁR Z UHELNÉHO DOLU V OKLAHOMĚ

10. ledna 1949 poslal Robert Nordling Frankovi L. Marshovi z Andrewsovy univerzity v Berrien Springs (stát Michigan) fotografii železného poháru. Nordling napsal: „Při návštěvě přítelova muzea v jižním Missouri jsem mezi zvláštnostmi našel železný pohár, jehož snímek přikládám.“

V soukromém muzeu v Sulphur Springs (Arkansas) byl 27. listopadu 1948 železný pohár vystavován spolu s následujícím písemným přísežným prohlášením Franka J. Kenwooda: „V r. 1912 jsem při práci v městské elektrárně v Thomas (Oklahoma) narazil na pevný kus uhlí, který nešlo pro jeho velikost použít. Rozlomil jsem jej železnou palicí. Z jeho středu vypadl tento pohár a zanechal za sebou otisk. Svědkem rozlomení uhlí byl Jim Stall (zaměstnanec společnosti). Viděl také, jak z něj pohár vypadl. Zjistil jsem, že uhlí pochází z wilburtonských dolů ve státu Oklahoma.“ Podle Roberta O. Faye z Geologického průzkumu Oklahomy je uhlí z dolu Wilburton staré asi 312 miliónů let. V r. 1966 poslal Marsh fotografii a související korespondenci Wilbertu H. Ruschovi, profesoru biologie na Concordia College v Ann Arboru ve státě Michigan. Marsh uvedl: „Přikládám dopis a snímek, který mi asi před 17 lety poslal Robert Nodling.

“ Když jsem se začal o tento ,pohár´ zajímat, (velikost poháru si lze dobře představit porovnáním se sedátkem běžné židle, na kterém spočívá), dozvěděl jsem se za jeden nebo dva roky, že Nordlingův přítel zemřel a jeho malé muzeum bylo rozprodáno. Nordling vůbec nevěděl, kde by mohl železný pohár být. Jeho vystopování by asi vyžadovalo toho nejostražitějšího detektiva…. Je-li pohár tím, co se o něm přísežně tvrdí, je to opravdu ten nejdůležitější artefakt.“ Je nešťastnou skutečností, že důkazy jako tento železný pohár se ztrácejí, když přecházejí z ruky do ruky mezi lidmi, kteří si nejsou vědomi jeho důležitosti.

PODRÁŽKA BOTY, NEVADA

8. října 1922 byl v části American Weekly tiskoviny New York Sunday American jako nejzajímavější uveden článek „Záhada zkamenělé podrážky boty staré 5 mil. let“. Dr. W. H. Ballou, autor článku, uvedl: „Když John T. Reid, uznávaný důlní inženýr a geolog, pátral v Nevadě po fosíliích, náhle se zarazil a překvapeně se podíval na skálu vedle své nohy. Část samotné skály byla totiž zřejmě otiskem lidské nohy (obr. 6.6). Bližší prozkoumání ukázalo, že se v kámen neproměnil otisk holé nohy, ale zřejmě podrážky boty. Špička scházela. Byla to ale nejméně dvoutřetinová kontura s dobře znatelnou stopou po niti, která patrně spojovala okolek s podrážkou. Dále tam byla ještě jedna šitá linka. Ve středu, kde by v případě skutečné podrážky zůstala noha, byl důlek přesně odpovídající vtisku, který by zanechala pata po vydření a opotřebování materiálu podrážky. Nález fosílie zůstává velkou záhadou dnešní vědy. Skála, na které se otisk nacházel, je totiž stará nejméně 5 miliónů let.“

Skrytá historie lidstva-6_podrážka boty.jpg

Obr. 6.6. Neúplná podrážka boty v hornině z triasu z Nevady. Trias se datuje na dobu 213 až 248 miliónů let.

Reid přivezl vzorek do New Yorku, kde se jím snažil upoutat pozornost dalších vědců. Reid vypovídá: „Po příjezdu jsem fosílii ukázal Dr. Jamesu F. Kempovi, geologovi na Kolumbijské univerzitě. Dále Prof. H. F. Osbornovi, W. D. Matthewovi a E. O. Hoveyovi z Amerického muzea přírodní historie. Všichni zmínění pánové dospěli ke stejnému závěru, tj. že ,je to nejpozoruhodnější přirozená imitace umělého předmětu, kterou kdy viděli.‘ Shodli se nicméně na tom, že skalní útvar pochází z triasu. Výrobci bot se shodli na tom, že vzorek byl původně ručně šitá podrážka. Dr. W. D. Matthew napsal o nálezu krátkou zprávu, ve které prohlásil, že ač se vzorek ve všech ohledech podobá podrážce (včetně nití, kterými byla podrážka sešita), byla to jen pozoruhodná imitace, lusus naturae (vrtoch přírody).“ Je ale dost zvláštní, že když jsme se tázali na tuto zprávu v Americkém muzeu přírodní historie, bylo nám oznámeno, že u nich není evidována.

Reid, navzdory Matthewovu zamítnutí, vytrvale pokračoval: „Pak jsem se zmocnil mikrofotografu a analytického chemika z Rockefellerova institutu, který mimo svůj pracovní poměr (aby to nebylo záležitostí institutu) vzorek vyfotografoval a analyzoval. Analýzy nade vší pochyby dokázaly, že podrážka podlehla triasické fosilizaci… Mikrofotografické zvětšeniny jsou dvacetkrát větší než vzorek a ukazují i ty nejmenší detaily splétání nitě. Jsou nezvratným důkazem, že jde zcela jednoznačně o ruční práci člověka. Nit a zcela symetrické kontury podrážky zřetelně vidíme i pouhým okem. Uvnitř lemu a k němu paralelní je čára, zřejmě pravidelně propíchnutá pro stehy. Mohu ještě dodat, že nejméně dva geologové, jejichž jména vyjdou jednoho dne na povrch, připustili správnost podrážky, pravost její fosilizace v triasické hornině.“ Dnes je uznáváno, že stáří horniny s fosilní podrážkou je mnohem vyšší než 5 miliónů let. Trias se nyní obecně uvádí jako období před 213 až 248 milióny let.

STĚNA Z KVÁDRŮ V DOLU, OKLAHOMA

W. W. McCormick z texasského Abilene ohlásil výpověď svého děda o stěně z kamenných kvádrů, která se nacházela hluboko v uhelném dolu: „V roce 1928 pracoval A. A. Mathis v uhelném dolu č. 5, 3,2 km na sever od Heaveneru v Oklahomě. Byl to šachtový důl, prý 3,2 km hluboký. Důl byl tak hluboký, že se tam horníci dostávali výtahem… a dolů jim čerpali kyslík.“ Zpráva byla přetištěna v knize od Brada Steigera. Jednoho večera odpaloval Mathis uhlí v bloku 24. „Druhý den ráno,“ řekl Mathis, „leželo v místnosti několik betonových kvádrů. Byly to třiceticentimetrové krychle, jejichž povrch byl tak hladký a vyleštěný, že všech šest ploch mohlo sloužit jako zrcadla. Byly ale plné štěrku, protože jsem jeden z nich krumpáčem rozštípl a uvnitř to byl čistý beton.“ Dodal ještě: „Když jsem začal místnost vykládat roubením, zhroutila se; unikl jsem jen o vlásek. Když jsem se po propadu vrátil, spatřil jsem odkrytou pevnou stěnu z těchto kvádrů. Asi o 90 až 140 m dál po přívodu vzduchu narazil další horník na velice podobnou stěnu.“ Uhlí z dolu je pravděpodobně karbonské, což znamená, že zeď je stará nejméně 286 miliónů let.

Podle Mathise vytáhli zástupci důlní společnosti horníky ihned z dolu a zakázali jim mluvit o tom, co viděli. Na podzim r. 1928 byl důl uzavřen a pracovní skupina přešla do dolu č. 24 poblíž Wilburtonu v Oklahomě.

Mathis uvedl, že wilburtonští horníci mluvili o nálezu „kompaktního bloku stříbra ve tvaru sudu…. s otisky planěk.“ Wilburtonské uhlí se utvořilo před 280 až 320 milióny lety.

Toto jsou nesporně velice bizarní příběhy a nejsou doprovázeny zrovna mnoha důkazy. Ale takové příběhy se vyprávějí a zajímalo by nás, kolik podobných existuje a zdali je některý z nich pravdivý.

V knize M. K. Jessupa jsme nedávno narazili na následující příběh typu ,stěna v uhelném dolu‘: „Existují… zprávy o tom, že James Parsons, spolu se svými dvěma syny, vyhrabali v r. 1868 v uhelném dolu města Hammondville (stát Ohio) břidlicovou zeď. Byla velká, hladká a odkryla se jejich zrakům po odloupnutí masy uhlí. Na jejím povrchu bylo výraznými obrysy vyryto několik řádků hieroglyfů.“ Samozřejmě, že to mohou být plané povídačky nebo přehnané příběhy, ale mohly by také vést k zajímavému výzkumu.

Uvedené ukázky objevů naznačujících vysoce pokročilou civilizaci v dávných dobách jsme sesbírali ze zpráv publikovaných v 19. a na počátku 20. století. Podobné zprávy se ale objevují i dnes. Některé z nich uvedeme.

KOVOVÉ TRUBIČKY Z FRANCOUZSKÉ KŘÍDY

Skrytá historie lidstva-7_kovová trubička.jpg

Obr. 6.7. Kovová trubička nalezená v Saint-Jean de Livet (Francie), v křídové vrstvě staré 65 miliónů let.

V r. 1968 ohlásili Y. Druet a H. Salfati objev polovejčitých kovových trubiček stejného tvaru ale různé velikosti v křídové křídě (obr. 6.7). Zprávu podáváme podle knihy Ancient Man: A Handbook of Puzzling Artifacts od Williama R. Corlisse. Odhaduje se, že křídová sloj, odkrytá v lomu v Saint-Jean de Livet ve Francii, je stará nejméně 65 miliónů let. Po zvážení a zavržení několika hypotéz dospěli Druet a Salfati k závěru, že před 65 milióny lety žily inteligentní bytosti.

V touze získat více informací jsme napsali geomorfologické laboratoři univerzity v Caen, kam Druet a Salfati údajně vzorky odevzdali. Nedostali jsme ale odpověď. Vyzýváme čtenáře, aby nám sdělili jakoukouliv informaci, kterou o tomto nebo podobném případu mají. Zahrneme ji v budoucích vydáních této knihy.

OTISK BOTY V JÍLOVITÉ BŘIDLICI, UTAH

V r. 1968 ohlásil William J. Meister, kreslíř a amatérský sběratel trilobitů, nález otisku boty ve Wheelerově jílovité břidlici poblíž města Antelope Spring ve státu Utah. Když rozštípl blok jílovité břidlice, uviděl Meister tento botě se podobající obrys /obr. 6.8/ a odlitek. Ve stopě byly jasně vidět zbytky trilobitů, vymřelých mořských antropodů. Jílovitá břidlice s otiskem a fosílie trilobitů jsou z kambria, tj. staré 505 až 590 miliónů let.

Skrytá historie lidstva-8_otisk boty.jpg

Obr. 6.8. Vlevo: otisk podobající se botě, který objevil William Meister v kambrijské břidlici nedaleko Antelope Spring, Utah (naše fotografie). Je-li pravý, je starý více než 505 miliónů let. Vpravo: Bíle je naznačen tvar moderní boty. Otisk se od něj viditelně neliší.

Meister popsal starověký otisk podobný botě v článku, který se objevil v časopise Creation Research Society Quarterly: „Otisk paty se zařezával do skály asi o 0,3 cm více než podrážka chodidla. Byl to očividně otisk pravé nohy, protože sandál byl na pravé straně paty charakteristicky obnošen.“

Meister ještě dodal tuto důležitou informaci: „4. června jsem na místo nálezu doprovodil Dr. Clarence Coombse z kolumbijské Union College (Tacoma, Maryland) a Maurice Carlisle, graduovaného geologa z Koloradské univerzity Boulderu. Po pár hodinách kopání nalezl p. Carlisle destičku usazeniny, která ho podle jeho slov přesvědčila o tom, že na tomto místě je jistě možný objev fosilních stop. Tento objev totiž ukazoval, že útvar byl v určité době na povrchu.“

Někteří vědci, když byli o Meisterově objevu uvědomeni, jej s opovržením zamítli. To dokazuje soukromá korespondence, kterou nám poskytl George F. Howe z Baptistické fakulty v Los Angeles, který nás požádal, abychom z ní citovali anonymně. Geolog z Univerzity Brighama Younga, dobře obeznámený s oblastí Antelope Springs, vr. 1981 napsal, že stopa představuje „výstřednost povětrnostních vlivů, kterou neinformovaní lidé chybně vykládají jako fosilní formy.“

Dotázán na Meisterův otisk, jeden profesor evoluční biologie z Michiganské univerzity prohlásil: „S případem trilobita nejsem seznámen…. byl bych však velice překvapen, kdyby to nebyl další případ montáže nebo záměrného zkreslení. Neexistuje jediný případ, kdy by byla taková juxtapozice potvrzena. Dosud je fosilní záznam jedním z nejlepších důkazů, že evoluce nastala. Kreacionisté a ti, kdo věří, že země je plochá, patří podle mě do stejného pytle. Prostě nechtějí věřit skutečnostem a nesentimentálním důkazům. S takovými lidmi se toho moc dělat nedá…. V posledních letech se neobjevilo nic, co by zvrátilo skutečnost, že evoluce nastala a funguje nadále, bez ohledu na to, co tvrdí samozvaní ´vědečtí‘ kreacionisté. Nepřestává mě udivovat, jak se různá individua naší společnosti nechávají masmédii a jistými osobami ošálit a jak si nechávají vymýt mozek, ať už záměrně nebo nevědomě.“

Evoluční biolog připustil, že se neobeznámil se „skutečnostmi a nesentimentálními důkazy“ vztahujícími se k Meisterovu otisku sandálu. Přesto nad ním vynesl soud. Je tedy vinen ze stejného hříchu, z kterého obviňuje kreacionisty. My nutně nepřijímáme Meisterův otisk za pravý, ale domníváme se, že by měl být hodnocen na základě jeho skutečné podstaty a ne na základě strnulých předsudků.

William Lee Stokes, biolog a geolog na Utažské univerzitě, Meisterův otisk po jeho objevu krátce prozkoumal. Uvedl: „Poté, co jsem vzorek shlédl, vysvětlil jsem Meisterovi, proč jej nemohu přijmout jako otisk nohy a proč jej geologové obecně nepřijmou. Očekávali bychom přinejmenším to, že pravý otisk nohy bude článkem v řadě několika otisků levé a pravé nohy, se stejnými mezerami mezi sebou, o stejné velikosti a postupující pravidelně v jednom směru…. Nejvýznamnější skutečností je, že nebyly objeveny žádné další odpovídající otisky.

Není mi znám žádný případ, kdy byl osamocený otisk přijat a ohlášen ve vědeckém časopise jako pravý otisk nohy, bez ohledu na to, jak kvalitně byl uchován.“ Ale v článku, který vyšel v r. 1969 v časopise Scientific American, podal H. de Lumley zprávu o jediném otisku nohy podobné lidské ze středně pleistocenního sídliště v Terra Amata v jižní Francii.

Dále Stokes uvedl: „Pravý otisk nohy by také vykazoval posun nebo promáčknutí měkkého materiálu, do kterého se noha otiskla, do stran…. Po prošetření tohoto vzorku mohu říci, že žádné takové odsunutí nebo odtlačení matrice není přítomno.“

V r. 1984 jeden z nás (Thompson) navštívil Meistera v Utahu. Pozorná prohlídka otisku neodhalila žádný jasný důvod, proč by nemohl být přijat jako pravý. Co se týká odtlačení matrice do stran, záleží hodně na konzistenci matrice a povaze objektu, který se otiskuje. Zaoblené kontury holé nohy způsobí větší odtlačení matrice než ostré okraje podrážek obuvy. Pozorovali jsme, že boty a sandály mohou zanechat v relativně kompaktním, vlhkém plážovém písku velice ostré otisky s jen velmi nepatrnými známkami odsunutí matrice do stran. Jílovitá břidlice, hornina, ve které se nacházel Meisterův otisk, je utvořena sesednutím jílu, bahnitého nánosu nebo siltu. Lze mikroskopicky prozkoumat strukturu zrn jílovité břidlice v oblasti otisku a rozhodnout, zda existuje či nikoliv důkaz, že otisk nebyl způsoben tlakem shora.

Stokes dospěl k závěru, že Meisterův vzorek byl výsledkem drolení se, přirozeným porušením horniny a prohlásil, že oddělení geologie na Utažské univerzitě má ve své sbírce několik produktů drolení, z nichž některé se podobají otiskům nohy. Museli bychom vidět tyto vzorky, abychom mohli posoudit, podobají-li se opravdu otiskům nohy do takové míry, jako Meisterův vzorek. Tvar Meisterova otisku, jak vychází z naší vizuální prohlídky a počítačové analýzy, téměř přesně odpovídá otiskům moderních bot.

Drolení navíc normálně probíhá na povrchu hornin. Meisterův otisk byl ale nalezen uvnitř bloku jílovité břidlice, který byl rozštípnut. Významným faktem je, že jílovitá břidlice v oblasti otisku má hrubší strukturu než na ostatních částech povrchu bloku. To naznačuje, že hornina se rozštípla na daném místě nikoliv náhodou, ale z důvodu slabší linie podél rozhraní obou struktur. Tvrdíme, že tuto slabou oblast ve tvaru boty způsobila stará bota. Nebo mohla být výsledkem nějaké jiné neznámé příčiny. V tom případě je tvar boty zcela náhodný. To by byl ale poněkud pozoruhodný rozmar přírody, protože otisk se od tvaru pravé boty ani trochu neliší.

Meisterův otisk je jako důkaz lidské přítomnosti ve vzdálené minulosti problematický. Někteří vědci jej zamítli jen po zběžné prohlídce. Jiní jej zavrhli, aniž by jej viděli, pouze z důvodu, že kambrijské stáří jej staví mimo oblast očekávanou standardní teorií evoluce. Proto tvrdíme, že možnosti empirického zkoumání ještě nebyly vyčerpány a že Meisterův otisk si zaslouží další výzkum.

DRÁŽKOVANÁ KOULE Z JIŽNÍ AFRIKY

Během posledních několika desetiletí našli jihoafričtí horníci stovky kovových koulí, z nichž nejméně jedna má po obvodu tři paralelní drážky, (obr. 6.9). Podle článku J. Jimisona existují dva druhy těchto koulí: „jeden je z kompaktního namodralého kovu s bílými skvrnami a druhý je dutá koule vyplněná bílým houbovitým středem.“ Roelf Marx, správce muzea v jihoafrickém městě Klerksdorp, kde jsou některé z koulí uloženy, řekl: „Představují úplnou záhadu. Vypadají, jako by je vyrobil člověk, přestože v době historie Země, kdy v této hornině spočinuly, neexistoval žádný inteligentní život. Nic podobného jsem ještě neviděl.“ Napsali jsme Roelfu Marxovi, aby nám poskytl o koulích další informace. Odpověděl v dopise z 12. září 1984: „O koulích nevyšla žádná vědecká zpráva. Skutečnosti jsou ale následující: jsou nalézány v pyrofylitu, který se těží nedaleko městečka Ottosdal v Západní Transvaalii. Pyrofylit je poměrně měkký druhotný minerál. Na Mohsově stupnici odpovídá jeho tvrdost bodu 3. Vytvořil se usazováním před asi 2,8 miliardami let. Koule, které mají uvnitř vláknitou strukturu a navrchu plášť, jsou naopak velice tvrdé a nelze na nich vytvořit rýhu ani ocelí. Mohsova stupnice tvrdosti je pojmenována po Friedrichu Mohsovi, který za vztažné body pro srovnání tvrdosti zvolil 10 minerálů. Nejměkčí je mastek s tvrdostí 1, nejtvrdší diamant s tvrdostí 10.

V dopise, který nám Marx napsal, uvedl, že A. Bisschoff, profesor geologie na Potchefstroomské univerzitě, mu řekl, že koule jsou „limonitové konkrece.“ Limonit je druh železné rudy. Konkrece je kompaktní, zaoblená masa horniny utvořená soustředěným zpevňováním kolem jádra.

Jedna potíž s hypotézou, že předměty jsou limonitové konkrece, souvisí s jejich tvrdostí. Jak již bylo uvedeno, kovové koule nelze poškrábat ani ocelovým hrotem. Jsou tedy mimořádně tvrdé. Standardní reference však prohlašují, že limonit patří na Mohsově stupnici do oblasti od 4 do 5,5. To ukazuje na jeho poměrně malou tvrdost. Limonitové konkrece se navíc obvykle vyskytují ve skupinách připomínajících agregáty na sebe nalepených mýdlových bublin. Jak se zdá, není běžné, aby se vyskytovaly o samotě a aby byly dokonale kulaté, jako je tomu se spornými objekty. Ani je normálně neobepínají paralelní vrypy (obr. 6.9).

Pro účel této studie nás nejvíce zajímá koule s třemi paralelními vrypy po obvodu. I když připustíme, že koule je limonitovou konkrecí, zbývá ještě vysvětlit tři paralelní zářezy. V nepřítomnosti uspokojujícího přirozeného vysvětlení je nález poněkud záhadný. Zůstává otevřena možnost, že jihoafrická koule s vrypy nalezená v nánosech starých 2,8 miliard let byla vyrobena inteligentní bytostí.

Skrytá historie lidstva-9_drážkovaná koule.jpg

Obr. 6.9. Kovová koule z Jižní Afriky s třemi paralelními vrypy po obvodu. Byla nalezena v minerálním nánosu z prekambria, údajně starém 2,8 miliard let.

SOUHRNNÝ PŘEHLED
ANOMÁLNÍCH DŮKAZŮ
VE VZTAHU KE STÁŘÍ ČLOVĚKA

Naleziště uvedená v knize jsou v tomto přehledu seřazena v pořadí uveřejněného minimálního stáří, které pokládáme za nejpravděpodobnější nebo hodné uváženi.

Použité termíny

eolity = přirozeně nalámaný kámen s jednou nebo dvěma hranami úmyslně modifikovanými nebo odřenými používáním.

paleolitické artefakty = kameny záměrně vytvořené odštípáním do rozeznatelného typu nástroje.

broušené nástroje = nejpokročilejší kamenné nástroje.

lidský = identifikováno alespoň nějakými odborníky.

ryté, zlámané, pořezané nebo oškrábané kosti = záměrně modifikované kosti
zvířat.

Skrytá historie lidstva-10_seznam.jpg
Skrytá historie lidstva-11_seznam.jpg
Skrytá historie lidstva-12_seznam.jpg
Skrytá historie lidstva-13_seznam.jpg
Skrytá historie lidstva-14_seznam.jpg
Skrytá historie lidstva-15_seznam.jpg
Skrytá historie lidstva-16_seznam.jpg
Skrytá historie lidstva-17_seznam.jpg
Skrytá historie lidstva-18_seznam.jpg
Skrytá historie lidstva-19_seznam.jpg
Skrytá historie lidstva-21_seznam.jpg

POUŽITÁ LITERATURA

Není-li uvedeno jinak, citáty z položek označených (*) jsme přeložili my.

Aigner, J. S. (1978) Pleistocene faunal and cultural stations in south China. In Ikawa-Smith,
K, ed. Early Paleolithic in South and East Asia. The Hague, Mouton, pp. 129-162.

Aigner, J. S. (1981) Archaeological Remains in Pleislocene China. Munich, C. H. Beck.
Aigner, J. S. and Laughton, W. S. (1973) The dating of Lantian man and his significance for
analyzing trends in human evolution. American Journal of Physical Anthropology,
39( 1): 97-110.
Alexander, H. L. (1978) The legalistic approach to early man studies. In Bryan, A. L., ed.
Early Man in America from a Circum-Pacific Perspective. Edmonton, Archaeological
Researches International, pp. 20-22.
Alsoszatai-Petheo, J. (1986) An alternativě paradigm for the study of early man in the New
World. In Bryan, A. L., ed. New Evidence for the Pleistocene Peopling of the Amehcas.
Orono, Maine, Center for the Study of Early Man, pp. 15-26.
Ameghino, C. (1915) El femur de Miramar. Anales del Museo nacionál de historia natural de
Buenos Aires, 26: 433-450. (*)
Ameghino, F. (1908) Notas preliminares sobre el Tetraprothomo argentinus, un precursor del
hombre del mioceno superior de Monte Hermoso. Anales del Museo nacionál de histo-
ria natural de Buenos Aires, 16: 105-242. (*)
Ameghino, F. (1909) Le Diprothomo platensis, un précurseur de rhomme du pliocěne infé-
rieur de Buenos Aires. Anales del Museo nacionál de historia natural de Buenos Aires,
19: 107-209. (*)
Ameghino, F. (1910a) Vestigios industriales en el eoceno superior de Patagonia. Report to
Congreso cientifico internacional americano, Buenos Aires, July 10-25, 1910, 8 pp.
Ameghino, F. (1910b) Vestigios industriales en laformation entrerriana (oligoceno superior
ó mioceno el mas inferior). Report to Congreso cientifico internacional americano,
Buenos Aires, July 10-25, 1910, 8 pp.
Ameghino, F. (1911) Énumération chronologique et critíque des notices sur les terres cuites
et les scories anthropiques des terrains sédimentaires néogenes de 1’ArgentÍne parus
jusqu’ala fin de 1’année 1907. Anales del Museo nacionál de historia natural de Bue-
nos Aires, 20: 39-80. (*)
Ameghino, F. (1912) L!age des formations sédimentaires tertiaires de l’Argentine en relation
avec 1’antiquité de rhomme. Anales del Museo nacionál de historia natural de Buenos
Aires, 22: 45-75. (*)
Anderson, E. (1984) Who’s who in the Pleistocene: a mammalian bestiary. In Martin, P. S.,
and Klein, R. G., eds. Quatemary Extinctions. Tuscon, University of Arizona Press,
pp. 40-90.
Ayres, W. O. (1882) The ancient man of Calaveras. American Naíuralist, 25(2): 845-854.
Ballou, W. H. (1922) Mystery of the petrified ‚shoe-sole‘ 5,000,000 years old. American
■ Weekly section of íhc New York Sunday American, October 8, p. 2.
Barker, H., Burleigh, R., and Meeks, N. (1971) British Museum natural radiocarbon measure-
raents VII. Radiocarbon, 13: 157-188.
Barker, H., and Mackey, J. (1961) British Museum natural radiocarbon measurements III.
Radiocarbon, 3: 39-45.
Barnes, A. S. (1939) The differences between natural and human flaking on prehistorie flint
implements. American Aníhropoíogist, N. S. 41: 99-112.
Bartstra, G. J. (1978) The age of the Djetis beds in east and centrál Jáva. Antiquity 52: 30-37.
Bateman, P. C, and Wahrhaftig, C. (1966) Geology of the Sierra Nevada. Bulletin of the
California Division of Mineš and Geology, 190: Í07-172.
Bayanov, D. (1982) A notě on folklóre in hominology. Cryptozoology, 1: 46-48.
Beaumont, P. B., de Vilíiers, H., and Vogel, J. C. (1978) Modern man in sub-Saharan Africa
prior to 49,000 years B.P.: a review and evalualion with particular reference to Border
Cave. South Afričan Journal of Science, 74: 409-419.
Becker, G. F. (1891) Antiquitics from under Tuolomne Table Mountain in California. Bulletin
of the Geological Society of America, 2: 189-200.
Bellucci, G. and Capellini, G. (1884) L’homme tertiaire en Itálie. Congrěs International
ďAnthropologie et a“Archeologie Préhistoriques, Lisbon 1880, Compte Rendu, p. 138.
Bertrand, P. M. E. (1868) Crane etossements trouvés dans imecarriere del’avenue deClichy.
Bulletins de la Societě ďAnthropologie de Paris (Series 2), 3: 329-335. (*)
Binford, L. R. (1981) Bones: Ancient Men and Modern Myths. New York, Academie Press.
Binford, L. R., and Ho, C. K. (1985) Taphonomy at a distance: Zhoukoudian, ‚the cave home
of Beijing man?‘ Current Anthropology, 26: 413-430.
Binford, L. R., and Stone, N. M. (1986) The Chinese Paleolithic: an outsider’s view. An-
throquest: The Leakey Foundation News, 35: 1, 14-21.
Birdsell, J. B. (1975) Human Evolutíon, 2ná edition. Chicago, Rand McNally.
Black, D. (1927) Furtherhominidremains ofLowcr Quatcrnary age from the Chou Kou Tien
deposit. Nature, 120: 927-954.
Black, D. (1929) Preliminary notice of the discovery of an adult Sinanthropus skuli at Chou
Kou Tlen. Bulletin ofthe Geological Suney of China, 8: 207-208.
Black, D. (1931) Evidence ofthe use of fire by Sinanthropus. Bulletin ofthe Geological
Survey of China, 11(2): 107-108.
Black, D., Teilhard de Chardin, R, Yang, Z. and Pei, W. (1933) Fossil man in China. Memoirs
ofthe Geological Survey of China., AJí: 1-158.
Boman, E. (1921) Los vestigios de industria humana encontrados en Miramar (Republica
Argentina) y atribuidos a la época tercíaria. Revista Chilena de Historia y Geografia,
49(43): 330-352. (*)
Boswell, P. G. H. (1932) The Oldoway human skeleton. Nature, 130: 237-238.
Boswell, P. G. H. (1935) Human remains from Kanam and Kanjera, Kenya Colony. Nature,
135: 371.
Boule, M. (1923) Fossil Men: Elements of Human Paleontology. Edinburgh, Oliverand Boyd.
Boule, M. (1937) Le Sinanthrope. V’Anthropologie, 47: 1-22.
Boule, M. and Vallois, H. V. (1957) Fossil Men. London, Thames and Hudson.
Bourgeois, L. (1872) Sur les silex considérés comme portant les marques ďun travail humain
et découverts dans le terrain miocěne de Thenay. Congrěs International ďAnthropologie
et ďArcheologie Préhistoriques, Bruxelles 1872, Compte Rendu, pp. 81-92. (*)
Bowden, M. (1977) Ape-Men, Factor Fallacy? Bromley, Sovereign Publications.
Bower, Bruče (1988) Retooled ancestors. Science News, 133: 344-345.
Brain, C. K. (1978) Some aspects ofthe South Afričan australopithccine sites and their bone
aceumulations. In Jolly, C. 3., ed. Early Hominids of Africa. London, Duckworth, pp.
130-161.
Brauer, G. (1984) A craniological approach to the origin of anatomically modern Homo sapi-
ens in Africa, and implications for the appearance of modern Europeans. In Smith, F.
H., and Spencer, F., eds. The Origin of Modern Humans: A World Survey ofthe Fossil
Evidence. New York, Alan R. Liss, pp. 327-410.
Bray, W. (1986) Finding the earliest Americans. Nature, 321: 726.
Breuil, H. (1910) Sur la presence ďéolithes a la base de 1’Éocene Parisien. L’Anthropologie,
21: 385-408. (*)
Breuil, H. (1922) Les industries pliocenes de la region ďlpswich. Revue anthropologique,
32: 226-229. (*)
Breuil, H. (1932) Le feu etTindustrie de pierre et ďos dans legisement du ‚Sinanthropus‘ a
Choukoutien. UAnxhropologie, 42: 1-17. (*)
Breuil, H. (1935) L’état actuel de nos connaissances sur les industries paléolithiques de Chou-
koutien. V Anthropologie, 45: 740-746. (*)
Breuil, H. and Lantier, R. (1965) The Men of the Old Stone Age. New York, St. Martiiťs.
Brewster, D. (1844) Queries and statements concerning a nail found imbedded in a block of
sandstone obtained from Kingoodie (Mylnfield) Quarry, North Britain. Report ofthe
British Association for the Advancement of Science, Notices and Abstracts of Commu-
nications, p. 51.
Broad, W., and Wade, N. (1982) Betrayers ofthe Truth. New York, Simon and Schuster.
Broom, R. (1950) Finding the Missing Link. London, Watts.
Broom, R., and Robinson, J. T. (1952) Swartkrans ape-man. Transvaal Museum Memoir, 6.
Broom, R,, Robinson, J. T., and Schepers, G. W. H. (1950) Sterkfontein ape-man Pleisanthro-
pus- Transvaal Museum Memoir, 4.
Broom, R. and Schepers, G. W. H. (1946) The South Afričan fossil ape-men, the Australopi-
thecinae. Transvaal Museum Memoir, 2.
Brown, F., Harris, J., Leakey, R., and Walker, A. (1985) Early Homo erectus skeleton from
west Lake Turkana, Kenya. Nature, 316: 788-793.
Brush, S. G. (1974) Should the history of science be rated X? Science, 183: 1164-1172.
Bryan,A. L, (1978) Anoverview of paleo-Americanprehistory from acircum-Pacific perspe-
ctive. ín Bryan, A. L., ed. Early Man in America from a Circum-Pacific Perspective.
Edmonton, Archaeological Researches International, pp. 306-327.
Bryan, A. L. (1979) A preliminary look at the evidence for a standardized stone tool techno-
logy at Calico. Quarterly of the San Bernardino County Museum Association, 26(4):
15-19.
Bryan, A. L. (1986) Paleoamerican prehistory as seen from South America. In Bryan, A. L.,
ed. New Evidence for the Pleistocene Peopling ofthe Americas. Orono, Maine, Center
for the Study of Early Man, pp. 1-14.
Budiansky, S. (1987) New light on when man came down from the trees. U.S. News &. World
Report, June l,pp. 10-11.
Budinger, Jr., F. E. (1983) The Calico early man site. California Geology, 66(4): 75-82.
Bunney, S. (1987) First migrants will travel back in tíme. New Scientist, 114(1565): 36.
Burkitt, M. C. (1956) The Old Stone Age. New York, New York University.
Burleigh, R. ( 11984) New World colonized in Holocene. Nature, 312: 399.
Burroughs, W. G. (1938) Human-like footprints, 250 million years old. The Berea Alumnus.
Berea College, Kentucky. November, pp. 46-47.
Calvert, F. (1874) On the probable existence of man during the Miocene period. Journal of
the Royal Anthropological Institute, 3: 127.
CapelHni, G. (1877) Les traces de 1’homme pliocěne en Toscane. Congrés International
ďAnthropologie et d’Archeologie Préhistoriques, Budapest 1876, Compte Rendu. Vol.
1, pp. 46-62. (*)
Carrington, A. (1963) A Million Years Before Man. London, Weidenfeld & Nicholson.
Cartailhac, E. (1879) L’homme tertíaire. Matériaux pour VHistoire de VHomme, 2^ series,
77:433-439. (*)
Carter, G. F. (1957) Pleistocene Man at San Diego. Baltimore, Johns Hopkins.
Carter, G. F. (1979) The blade and core stage at Calico. Quarterly of the San Bernardino
County Museum Association, 26(4): 81-89.
Carter, G. F. (1980) Earlier Than You Think: A Personál View of Man in America. College
Station, Texas A &. M University.
Chang, K. (1962) New evidence on fossil man in China. Science, 136: 749-759.
Chang, K. (1977) The Archaeology ofAncient China. 3rt edition. New Haven, Yale University.
Chang, K. (198 6) The Archaeology ofAncient China. 4m edition. New Haven, Yale University.
Charlesworth, E. (1873) Objects in the Red Crag of Suffolk. Journal of the Royal Anthropo-
logical Institute of Great Britain and Ireland, 2: 91-94.
Chavaillon, J., Chavaillon, N., Coppens, Y., and Senut, B. (1977) Presence ďhominidé dans
le site oldowayen de Gomboré I á Melka Kunturé, Éthiopie. Comptes Rendus de
V Academie des Sciences, Series D, 285: 961-963.
Choffat, P (1884a) Excursion á Otta. Congrés International ďAnthropologie et ďArcheologie
Préhistoriques, Lisbon 1880, Compte Rendu, pp. 61-67. (*)
Choffat, P. (1884b) Conclusions de la commission chargée de 1’examen des silex trouvés a
Otta. Followed by discussion. Congrěs International ďAnthropologie etďArcheologie
Préhistoriques, Lisbon 1880, Compte Rendu, pp. 92-118. (*)
Clark, W. B. (1979) Fossil river beds of the Sierra Nevada. California Geology, 32: 143-149.
Cole, S. (1975) Leakey’s Luck, The Life of Louis Leakey. London, Collins.
Coles, J. M. (1968) Ancient man in Europe. In Coles, J. M. and Simpson, D., eds. Studies in
Ancient Europe. Bristol, Leicester University, pp. 17-43.
Cook, D. C, Buikstra, J. E., DeRousseau, C. J., and Johanson, D. C. (1983) Vertebral patho-
logy in the Afar australopithecines. American Journal of Physical Anthropology, 60:
83-101.
Cooke, H. B. S. (1963) Pleistocene mammal faunas of Africa, with particular reference to
Southern Africa. In Howell, F. C, and Bouličre, F., eds. Afričan Ecology and Human
Evolution. Chicago, Aldine, pp. 78-84.
Cooke, H. B. S. (1976) Suidae from Plio-Pleistocene strata of the Rudolf Basin. In Coppens,
Y, Howell, F. C, Isaac, G., and Leakey, R. E., eds. Earliest Man and Environments in
the Lake Rudolf Basin. Chicago, University of Chicago, pp. 251-263.
Coon, C. S. (1969) Origin ofRaces. New York, Alfred Knopf.
Cooper, C. F., and Watson, D. M. S. (1932a) The Oldoway human skeleton. Nature, 129: 312-
313.
Cooper, C. R, and Watson, D. M. S. (1932b) The Oldoway human skeleton. Nature, 129: 903.
Corliss, W. R. (1978) Ancient Man: A Handbook of Puzzling Artifacts. Glen Arm, Source-
book Project.
Cousins, F. W. (1971) Fossil Man. Emsworth, A. E. Norris.
Creely, R. S. (1965) Geology of the Oroville quadrangle, California. Bulletin ofthe Califor-
nia Division of Mineš and Geology, 184.
Cuenot, C. (1958) Teilhardde Chardin. London, Burns & Oates.
Daniloff, R., and Kopf, C. (1986) Digging up new theories of early man. U.S. News & World
Report, September 1, pp. 62-63.
Dart, R. A. (1948) The Makapansgat proto-human Australopithecus prometheus. American
Journal of Physical Anthropology, New Series, 6: 259-283.
Dart, R. A. (1957) The osteodontokeratic culture of Australopithecus prometheus. Transvaal
Museum Memoirs, 10: 1-105.
Dart, R. A. (1959) Adventures with the Missing Link. New York, Viking Press.
Darwin, C. R. (1859) The Origin of Species. London, J. Murray.
Darwin, C. R. (1871) The Descent ofMan. London, J. Murray.
Dawson, C, and Woodward-, A. S. (1913) On the discovery of a Paleolithic human skuli and
mandible in a flint bearing gravel at Piltdown. Quarterly Journal of the Geological
Society, London, 69: 117-151.
Dawson, C, and Woodward, A. S. (1914) Supplementary notě on the discovery of a Paleoli-
thic human skuli and mandible at Piltdown (Sussex). Quarterly Journal ofthe Geologi-
cal Society, London, 70: 82-99.
Day, M. H. (1978) Functional interpretations of the morphology of postcranial remains of
early Afričan hominids. In Jolly, C. J., ed. Early Hominids of Africa. London, Duc-
kworth, pp. 311-345.
Day, M. H. (1985) Hominid locomotion—from Taung to the Laetoli footprints. In Tobias, P.
V, ed. Hominid Evolution: Past, Present, andFuture. New York, Alan R. Liss, pp. 115-
128.
Day, M. H. (1989) Fossil man: the hard evidence. In Durant, J. R., ed. Human Origins. Ox-
ford, Clarendon, pp. 9-26.
Day, M. H., and Molleson, T. I. (1973) The Trinil femora. Symposia of the Society for the
Study of Human Biology, 2: 127-154.
Day, M. H., and Napier, J. R. (1964) Hominid fossils from Bed I, Olduvai Gorge, Tanganyika:
fossil foot bones. Nature, 201: 967-970.
Day, M. H., and Wood, B. A. (1968) Functional affinities of the Olduvai Hominid 8 talus.
Man, Second Series, 3: 440-455.
De Lumley, H. (1969) A Palaeolithic camp at Nice. Scientific American, 220(5): 42-50.
De Lumley, H., de Lumley, M., Beltrao, M., Yokoyama, Y., Labeyrie, J., Delibrias, G., Fal-
gueres, C, and Bischoff, J. L. (1988) Découverte ďoutils taillés associés á des faunes
du Pleistocene moyen dans la Toca da Esperanca, État de Bahia, Brésil. Comptes Ren-
dus de V Academie, des Sciences, (Series II) 306: 241-247. (*)
De Mortillet, G. (1883) Le Préhistorique. Paris, C. Reinwald. (*)
De Mortillet, G., and de Mortillet, A. (1881) Musée Préhistorique. Paris, C. Reinwald. (*)
De Quatrefages, A. (1884) Hommes Fossiles et Hommes Sauvages. Paris, B. Baillire. (*)
De Quatrefages, A. (1887) Histoire Generále des Races Humaines. Paris, A. Hennuyer. (*)
Deméré, T. A., and Cerutti, R. A. (1982) A Pliocene shark attack on a cetotheriid whale.
Journal of Paleontology, 56: 1480-1482.
Deo Gratias, Rev. [D. PerTando] (1873) Sur 1’homme tertiaire de Savone. Congrěs Internati-
onal ďAnthropologie et ďArcheologie Préhistoriques, Bologna 1871, Compte Rendu,
pp. 417-420. (*)
Deperet, C. (1926) Fouilles préhistoriques dans le gisement des Hommes fossiles de la Deni-
se, pres le Puy-en-Velay. Comptes Rendus de V Academie des Sciences, 182: 358-361.
(*)
Desmond, A. (1976) The Hot-Blooded Dinosaurs. New York, Dial.
Desnoyers, M. J. (1863) Response á des objections faites au sujet ďincisions constatés sur
des ossements de Mammiferes fossiles des environs de Chartres. Comptes Rendus de
V Academie des Sciences, 56: 1199-1204. (*)
Diamond, J. (1987) The American blitzkrieg: a mammoth undertaking. Discover, June, pp.
82-88.
Dietrich, W. O. (1933) Zur Altersfrage der Olduwaylagerstátte. Centralblattfur Mineralogie,
Geologie und Palaontologie, Abteilung B, 5: 299-303.
Dreimanis, A,, and Goldthwait, R. P. (1973) Wisconsin glaciation in the Huron, Erie, and
Ontario lobes. Geological Society of America Memoir, 136: 71-106.
Drury, C. M., ed. (1976) Nině Years with the Spokane Indians: The Diary, 1838-1848, of
Elkanah Walker. Glendale, California, Arthur H. Clark.
Dubois, E. (1932) The distinct organization of Pithecanthropus of which the femur bears
evidence now confirmed from other individuals of the described species. Proceedings
of the Koninklijke Nederlandse Akademie van Wetenschappen Amsterdam, 35: 716-
722.
Dubois, E. (1934) New evidence of the distinct organization of Pithecanthropus. Proceedings
of the Koninklijke Nederlandse Akademie van Wetenschappen Amsterdam, 37: 139-
145.
Duboís, E. (1935) The sixth (fifth new) femur of Pithecanthropus erectus. Proceedings ofthe
Koninklijke Nederlandse Akademie van Wetenschappen Amsterdam, 38: 850-852.
Dubois, W. E. (1871) On a quasi coin reported found in a boring in Illinois. Proceedings of
the American Philosophical Society, 12(86): 224-228.
Durham, J. W. (1967) The incompleteness of our knowledge of the fossil record. Journal of
Paleontology, 41: 559-565.
Durrell, C. (1966) Tertiary and Quaternary geology of the northern Sierra Nevada. Bulletin of
the California Division of Mineš and Geology, 190: 185-197.
Eckhardt, R. B. (1972) Population genetics and human origins. Scientific American, 226(1):
94-103.
Edmunds, F. H. (1954) British Regional Geology: The Wealden District. London, Geological
Survey.
Evans, P. (1971)Towards a Pleistocene time-scale. In Harland, W. B.,etal., eds. The Phane-
rozoic time-scale, a supplement. Part 2. Geological Society of London, Speciál PubH-
cation No. 5, pp. 123-356.
Feldesman, M. R. (1982a) Morphometrics of the ulna of some cenozoic ‚hominoids.‘ Ameri-
can Journal of Physical Anthropology, 57: 187.
Ferguson, W.W. (1983) An alternativě interpretation oí Australopithecus afarensis fossil ma-
teriál. Primates, 25: 519-529.
Ferguson, W. W. (1984) Revision of fossil hominidjaws from Plio/Pleistocene of Hadar, in
Ethiopia including a new species of the genus Homo (Hominoidea:Homininae). Pri-
mates, 25: 519-529.
Fisher, A. (1988a) On the emergence of humanness. Mosaic, 19(1): 34-45.
Fisher, A. (1988b) The more things change. Mosaic, 19(1): 23-33.
Fisher, D. E. (1971) Excess range gases in a subaerial basalt from Nigeria. Nature, 232: 60.
Fisher, O. (1905) On the occurrence of Elephas meriodionalis atDewlish (Dorset). Quarterly
Journal ofthe Geological Society of London, 61: 35-38.
Fisher, O. (1912) Some handiworks of early men of various ages. The Geological Magazíne,
London, 9: 218-222.
Fitch, F. J., and Miller, J. A. (1976) Conventional potassium-argon and argon-40/argon-39
dating of volcanic rocks from East Rudolf. In Coppens, Y., Howell, F. C, Isaac, G., and
Leakey, R. E., eds. Earliest Man andEnvironments in the Lake Rudolf Basin. Chicago,
University of Chicago, pp. 123-147.
Fix, W. R. (1984) The Bone Peddlers. New York, Macmillan.
Fleming, S. (1976) Dating in Archeology: A Guide to Scientific Techniques. London, Dent.
Flint, R. F. (1971) Glacial and Quaternary Geology. New York, John Wiley.
Fosdick, R. D. (1952) The Story of the Rockefeller Foundation. New York, Harper.
Freudenberg, W. (1919) Die Entdeckung von menschlichen FuBspuren und Artefakten in den
tertiaren Gerólschichten und Muschelhaufen bei St. Gilles-Waes, westlich Antwerpen.
Praehistorische Zeitschrift, 11: 1-56. (*)
Garrigou, F. (1873) Sur 1’étude des os cassés que l’on trouve dans divers gisements paléonto-
logiques de l’époque Quaternaire et de 1’époque Tertiaire. Congrěs International
ďAnthropologie et a“Archeologie Préhistoriques, Bologna 1871, Compte Rendu, pp.
130-148.(*)
Garrigou, F., andFilhol, H. (1868) M. Garrigou prie V Academie de vouloirbien ouvrirun pli
cacheté, déposé au nom de M. Filhol fils et au sien, le 16mai 1864. Comptes Rendus de
1’Académie des Sciences, 66: 819-820. (*)
The Geologist, London (1862) Fossil man, 5: 470.
Gomberg, D. N., and Latimer, B. (1984) Observations on the transverse tarsal joint of
A. afarensis and some comments on the interpretation of behaviour from morphólogy
(abstract). American Journal of Physical Anthropology, 61: 164.
Goodman, J. (1982) American Genesis. New York, Berkley Books.
Goodman, J. (1983) The Genesis Mystery. New York, Times Books.
Gould, R. A., Koster, D. A., and Sontz, A. H. L. (1971) The lithic assemblage of the Western
Desert aborigines of Australia. American Antiquity 36(2): 149-169.
Gould, S. J., and Eldredge, N. (1977) Punctuated equilibria: the tempo and mode of evolution
reconsidered. Paleobiology, 3: 115-151.
Gowlett, J. A. J. (1984) Ascent to Civilization. London, Collins.
Graham, D. (1988) Scientist sees an early mark of man. San Diego Union, October 31.
Green, J. (1978) Sasquatch: The Apes Among Vs. Seattle, Hancock House.
Griffin, J. B. (1979) The origin and dispersion of American Indians in North America. In
Laughin, W. S. and Harper, A. B., eds. The First Americans: Origins, Affinities, and
Adaptations. New York, Gustav Fischer, pp. 43-55.
Griffin, J. B. (1983) The Midlands. In Jennings, J. D., ed. Ancient North Americans. San
Francisco, W. H. Freeman, pp. 243-302.
Groves, C. P. (1989) A Theory of Human and Primáte Evolution. Oxford, Clarendon.
Guidon, N., and Delibrias, G. (1986) Carbon-14 daíes point to man in the Americas 32,000
years ago. Nature, 321: 769-771.
Guo, S., Zhou, S., Meng, W., Zhang, R., Shun, S., Hao, X., Liu S., Zhang, R, Hu., R., and Liu,
J. (1980) The dating of Peking man by the fission track technique. Kexue Tongbao
25/8/: 384.
Haeckel, E. (1905) The Evolution of Man. Vol. 1 New York, G. Putnanťs Sons.
Han, D„ and Xu, C. (1985) Pleistocene mammalian faunas of China, In Wu, R., and Olsen, J.
W. eds., Palaeoanthropology and Palaeolithic Archaeology ofihe People’s Republic of
China. (Mando, Academie Press, pp. 267-289.
Harland, W. B., Cox, A. V., Llewellyn, P. G., Pickton, C. A. G„ Smith, A. G., and Walters, R.
(1982) A Geologie Time Scale. Cambridge, Cambridge University Press.
Harrison, E. R. (1928) Harrison oflghtham. London, Oxford University Press.
Harte, Bret (1912) The Poetical Works ofBretHarte. Boston, Houghton Mifflin.
Hassan, A. A., and Ortner, D. J. (1977) Inclusions in bone materiál as a source of error in
radiocarbon dating. Archaeometry, 19(2): 131-135.
Haynes, C. V. (1973) The Calico site: artifacts oř geofaets. Science, 187: 305-310.
Heizer, R. R, and Whipple, M. A. (1951) The California Indians: A Source Book. Berkeley,
University of California Press.
Herbert, W. (1983) Lucy’s family problems. Science News, 124: 8-11.
Heuvelmans, B. (1962) On the Track ofUnknown Animals. London, Rupert Hart-Davis.
Heuvelmans, B. (1982) What is cryptozoology? Cryptozoology, 1: 1-12.
Heuvelmans, B. (1983) How many animal species remain to be discovered? Cryptozoology,
2; 1-24.
Hicks, C. S. (1933) Scientific centralisatkm in the British Empire. Nature, 131: 397.
Hill, O. (1945) Nittaewo, an unsolved problém of Ceylon. Loris, 4: 21-262.
Ho, T.Y., Marcus, L. F„ and Berger, R. (1969) Radiocarbon dating ofpetroleum-impregnated
bone from. tar pits at Rancho La Brea, California. Science, 164: 1051-1052.
Holmes, W. H. (1899) Review of the evidence relating to auriferous gravel man in California.
Smithsonian Institution Annual Report 1898-1899, pp. 419-472.
Holmew, W. H. (1919) Handbook of aboriginal American antiquities, Part I. Smithsonian
Institution, Bulletin 60.
Hood, D. (1964) Davidson Black. Toronto, University of Toronto.
Hooijer, D. A. (1951) The age of Pithecanthropus. American Journal of Physical Anthropolo-
gy, 9: 265-281.
Hooijer, D. A. (1956) The lower boundary of the Pleistocene in Jáva and the age of Pithecan-
thropus. Quaternaria, 3: 5-10.
Hopwood, A. T. (1932) The age of Oldoway man. Man, 32: 192-195.
Hough, J. L. (1958) Geology ofthe Great Lakes. Urbana, University of Illinois.
Howell, F. C. (1966) Observations on the earlier phases of the European Lower Paleolithic.
American Anthropologist, 68(2, part 2): 89.
Howell, F. C. (1978) Hominidae, In Maglio, V. J., and Cooke, H. B. S., eds. Evolution of
Afričan Mammals. Cambridge, Harvard University.
Howells, W. W. (1977) Hominid fossils. In Howells, W. W., and Tsuchitani, P. J., eds. Palae-
oanthropology in the People’s Republic of China. Washington, D. C., National Acade-
my of Sciences, pp. 66-77.
Hrdlička, A. (1907) Skeletal remains suggesting or attributed to early man in North America.
Smithsonian Institution, Bureau of American Ethnology, Bulletin 33.

Hurford, A. I, Gleadow, A. J. W., and Naeser, C. W. (1976) Fission-track dating of pumice
from the KBS Tuff, East Rudolf, Kenya. Nature, 263: 738-740.
Huxley, T. H. (1911) Man’s Pláce in Nature. London, Macmillan.
Huyghe, P. (1984) The search for Bigfoot. Science Digest, September, pp. 56-59, 94, 96.
Ingalls, A. G. (1940) The Carboniferous mystery. Scientific American, 162: 14.
Irving, W. N. (1971) Recent early man research in the north. Arctic Anthropology, 8(2); 68-
82.
Irwin-Williams, C. (1978) Summary of archaeological evidence from the Valsequillo region,
Puebla, Mexico. In Bowman, D. L., ed. Cultural Continuity in Mesoamerica. London,
Mouton, pp. 7-22.
Irwin-Williams, C. (1981) Comments on geological evidence for age of deposits at Hueyatla-
co archaeological site, Valsequillo, Mexico. Quaternary Research, 16: 258.
Isaac, G. L. (1978) The archaeological evidence for the activities of early Afričan hominids.
In Jolly, C. J., ed. Early Hominids ofAfrica. London, Duckworth, pp. 219-254.
Issel, A. (1868) Résumé des recherches concernant l’ancienneté de 1’homme en Ligurie. Con-
grěs International ďAnthropologie et ďArcheologie Préhistoriques, Paris 1867, Compte
Rendu, pp. 75-89. (*)
Issel, A. (1889) Cenni sulla giacitura dello scheletro umano recentmente scoperto nel plioce-
ne di Castenedolo. Bullettino di Paletnologia haliana, 15: 89-109. (*)
Jacob, K., Jacob, C, and Shrivastava, R. N. (1953) Spores and tracheids of vascular plants
from the Vindhyan System, India: the advent of vascular plants. Nature, 172:166-167.
Jacob, T. (1964) A new hominid skuli cap from Pleistocene Sangiran. Anthropologica, New
Series, 6:97-104.
Jacob, T. (1966) The sixth skuli cap of Pithecanthropus erectus. American Journal of Physi-
cal Anthropology, 25: 243-260.
Jacob, T. (1972) The absolute age ofthe Djetis beds at Modjokerto. Antiquity 46: 148.
Jacob, T. (1973) Palaeoanthropological discoveries in Indonesia with speciál reference to
finds of the last two decades. Journal ofHuman Evolution, 2: 473-485.
Jacob, T. and Curtis, G. H. (1971) Preliminary potassium-argon dating of early man in Jáva.
Contribution ofthe University of California Archaeological Research Facility, 12: 50.
Jessup, M. K. (1973) The Čase for the UFO. Garland, Texas, Uaro Manufacturing Company.
Jia, L. (1975) The Cave Home of Peking Man. Beijing, Foreign Languages Press.
Jia, L. (1980) Early Man in China. Beijing, Foreign Languages Press.
Jia, L. (1985) China’s earliest Paleolithic assemblages. In Wu, R., and Olsen, J. W., eds.
Palaeoanthropology and Palaeolithic Archaeology of the People ‚s Republic of China.
Orlando, Academie Press, pp. 135-145.
Jimison, S. (1982) Scientists baffled by space spheres. Weekly World News, July 27.
Johanson, D. C. (1976) Ethiopia yields first ‚family‘ of man. National Geographic, 150: 790-
811.
Johanson, D. C, and Coppens, Y. (1976) A preliminary anatomical deseription of the first
Plio-pleistocene hominid discoveries in the Central Afar, Ethiopia. American Journal
of Physical Anthropology, 45: 217-234.
Johanson, D. C, and Edey, M. A. (1981) Lucy: The Beginnings of Humankind. New York,
Simon and Schuster.
Johanson, D. C, Masao, F. T., Eck, G. G., White, T. D., Walter, R. C, Kimbel, W. H., Asfaw,
B., Manega, P., Ndessokia, P., and Suwa, G. (1987) New partial skeleton of Homo
habilis from Olduvai Gorge, Tanzania. Nature, 327: 205-209.
Johanson, D. C, and Shreeve, J. (1989) Lucy ‚s Child. New York, William Morrow.
Johanson, D. C, and White, T. D. (1979) A systematic assessment of the early Afričan homi-
nids. Science, 203: 321-330.
Jones, E. (1953) The Life and Work ofFreud. Vol. 1. New York, Basic Books.
Josselyn, D. W. (1966) Announcing accepted American pebble tools: the Lively Complex of
Alabama. Anthropological Journal of Canada, 4(1): 24-31.
Kahlke, H. (1961) On the complex Stegodon-Ailuropoda fauna of southern China and the
chronological position of Gigantopithecus blacki von Koenigswald. Vertebrata Palasi-
atica, 5(2): 83-108.
Keith, A. (1928) TheAntiquity ofMan. Vol. 1. Philadelphia, J. B. Lippincott.
Keith, A. (1931) New discoveries relating to the antiquity ofman. New York, W. W. Norton.
Keith, A. (1935) Review of The Stone Age Races ofKenya, by L. S. B. Leakey. Nature, 135:
163-164.
Kennedy, G. E. (1983) Femoral morphology in Homo erectus. Journal ofHuman Evolutíon,
12: 587-616.
Klaatsch, H. (1907) Review of La question de Vhomme tertiaire by L. Mayet. Zeitschrift fiir
Ethnologie, 39: 765-766. (*)
Klein, C. (1973) Massif Armoricain et Bassin Parisien. Strasburg, Association des Publicati-
ons prčs les Universités de Strasbourg. 2 vols.
Kourmisky, J-, ed. (1977) Illustrated Encyclopedia of Minerals and Rocks. London, Octopus.
Krantz, G. S. (1975) An explanation for the diastema of Javan erectus skuli IV. In Tuttle, R.
H., ed. Paleoanthropology: Morphology and Paleoecology. The Hague, Mouton, pp.
361-370.
Krantz, G. S. (1982) Review of Halpin, M., and Ames, M. M., eds. Manlike Monsiers on
Trial: Early Records andModern Evidence. Cryptozoology, 1: 94-100.
Krantz, G. S. (1983) Anatomy and dermatoglyphics of three Sasquatch footprints. Cryptozo-
ology, 2: 53-81.
Kurtén, B. (1968) Pleistocene Mammals ofEumpe. Chicago, Aldine.
Laing, S. (1893) Problems ofthe Future. London, Chapman and Halí.
Laing, S. (1894) Human Origins. London, Chapman and Halí.
Latimer, B., and Lovejoy, C. O. (1990a) Hallucial metatarsal joint in Australopithecus afa-
rensis. American Journal of Physical Anthropology, 82: 125-133.
Latimer, B-, and Lovejoy, C. O. (1990b) Metatarsophalangeal joint of Australopithecus afa-
rensis. American Journal of Physical Anthropology, 83: 13-23.
Latimer, B., Ohman, J. C, and Lovejoy, C. O. (1987) Talocrural joint in Afričan hominoids:
implications for Australopithecus afarensis. American Journal of Physical Anthropo-
logy, 74: 155-175.
Laussedat, A. (1868) Sur une máchoire de Rhinoceros portant des entailles profondes trouvée
& Billy (Allier), dans les formations calcaires ďeau douce de la Limagne. Comptes
Rendus de V Academie des Sciences, 66: 752-754. (*)
Le Gros Clark, W. E., and Campbell, B. G. (1978) The Fossil Evidence for Human Evolution.
Chicago, University of Chicago.
Leakey, L. S. B. (1928) The Oldoway skuli. Nature, 121: 499-500.
Leakey, L. S. B. (1931) The Stone Age Cultures ofKenya Colony. Cambridge, Cambridge
University.
Leakey, L. S. B. (1932a) The Oldoway human skeleton. Nature, 129: 721-722.
Leakey, L. S. B. (1932b) The Oldoway human skeleton. Nature, 130: 578.
Leakey, L. S. B. (1935) The Stone Age Races ofKenya. London, Oxford University Press.
Leakey, L. S. B. (1936) Fossil human remains from Kanam and Kanjera, Kenya colony. Natu-
re, 138: 643.
Leakey, L. S. B. (1960a) Recent discoveries at Olduvai Gorge. Nature, 188: 1050-1052.
Leakey, L. S. B. (1960b) Finding the worlďs earliest man. National Geographic, 118: 420-
435.
Leakey, L. S. B. (1960c) The origin of the genus Homo. In Tax, S., ed. Evolution after Dar-
win. Vol. II. Chicago, Chicago University.
Leakey, L. S. B. (1960d) Adam’s Ancestors, 4* edition. New York, Harper & Row.
Leakey, L. S. B. (1968) Bone smashing by Latě Miocene Hominidae. Nature, 218: 528-530.
Leakey, L. S. B. (1971) Homo sapiens in the Middle Pleistocene and the evidence of Homo
sapiens‘ evolution. In Bordes, F., ed. The Origin ofHomo sapiens. Paris, Unesco, pp.
25-28.
Leakey, L. S. B. (1972) By the Evidence: Memoirs, 1932-1951. New York, Harcourt Brace
Jovanovich.
Leakey, L. S. B. (1979) Calico and early man. Quarterly of the San Bernardino County Muse-
um Association 26(4): 91-95.
Leakey, L. S. B., Hopwood, A. T. and Reck, H. (1931) Age ofthe Oldoway bone beds, Tanga-
nyika Territory. Nature, 128: 724.
Leakey, L. S. B., Reck, H., Boswell, P. G. H., Hopwood, A. T, and Solomon, J. D. (1933) The
Oldoway human skeleton. Nature, 131: 397-398.
Leakey, L. S. B., Tobias, P. V., and Napier, J. R. (1964) A new species of the genus Homo from
Olduvai Gorge. Nature, 202: 7-9.
Leakey, M. D. (1971) Olduvai Gorge. Vol. 3. Excavations in Beds I and II, 1960-1963. Cam-
bridge, Cambridge University.
Leakey, M. D. (1978) Olduvai fossil hominids: their stratigraphic positions and locations. In
Jolly, C. J., ed. Early Hominids ofAfrica. London, Duckworth, pp. 3-16.
Leakey, M. D. (1979) Footprints in the ashes of time. National Geographic, 155: 446-457.
Leakey, R. E. (1973a) Evidence for an advanced Plio-Pleistocene hominid from East Rudolf,
Kenya. Nature, 242: 447-450.
Leakey, R. E. (1973b) Skuli 1470. National Geographic, 143: 819-829.
Leakey, R. E. (1973c) Further evidence of Lower Pleistocene hominids from East Rudolf,
North Kenya, 1972. Nature, 242: 170-173.
Leakey, R. E. (1984) One Life. Salem, New Hampshire, Salem House.
Leakey, R. E., and Lewin, R. (1977) Origins. New York, Dutton.
Leakey, R. E., and Lewin, R. (1978) Peopte ofthe Lake: Mankind and Its Beginnings. Garden
City, Anchor Press.
Lee, R. E. (1983) „For I háve been a man, and that means to háve been a fighter.“ Anthropo-
logical Journal of Canada, 21: 11-13.
Lee, T. E. (1964) Canada’s national disgrace. Anthropological Journal of Canada, 2(1): 28-
31.
Lee, T. E. (1966a) Untitled editorial notě on the Sheguiandah site. Anthropological Journal of
Canada, 4(4): 18-19.
Lee, T. E. (1966b) Untitled editorial notě on the Sheguiandah site. Anthropological Journal of
Canada, 4(2): 50.
Lee, T. E. (1968) The question of Indián origins, again. Anthropological Journal ofCanada,
6(4): 22-32.
Lee, T. E. (1972) Sheguiandah in retrospect. Anthropological Journal of Canada, 10(1): 28-
30.
Lee, T. E. (1977) Introduction to Carter, G. E, On the antiquity of man in America. Anthropo-
logical Journal of Canada, 15(1): 2-4.
Lee, T. E. (1981) A weasel in the woodpile. Anthropological Journal of Canada, 19(2): 18-
19.
Lee, T. E. (1983) The antiquity of the Sheguiandah site. Anthropological Journal ofCanada,
21: 46-73.
Legge, A. J. (1986) Seeds of discontent. In Gowlett, J. A. J., and Hedges, R. E. M., eds.
Archaeological Resultsfrom Acceíerator Dating. Oxford, Oxford University Comittee
for Archaeology, pp. 13-21.
Leriche, M. (1922) Les terrains tertiaires de la Belgique. Congrěs Géologique International
(13e, Bruxelles), Livret-Guide des Excursions en Belgique, A4: 1-46.
Lewis, O. J. (1980) The joints of the evolving foot, part III. Journal of Anatomy, 131: 275-
298.
Li, R, Qian, F., Ma, X., Pu, Q., Xing, L., and Ju, S. (1976) A preliminary study of the age of
Yuanmou man by paleomagnetic techniques. Scientia Sínica, 6: 579-591.
Li, R., and Lin, D. (1979) Geochemistry of amino acid of fossil bones from deposits of Pe-
king man, Lantian man, and Yuanmou man in China. Scientia Geologica Sinica, 1: 56-
61.
Liu, D., and Ding, M. (1983) Discussion on the age of Yuanmou man. Acta Anthropologica
Sinica, 2(1): 40-48.
Lisowski, F. P, Albrecht, G. H., and Oxnard, C. E. (1974) The form of the talus in some
higher primates: a multivariate study. American Journal of Physical Anthropology, 41:
191-216.
Lohest, M., Fourmarier, P., Hamal-Nandrin, J., Fraipont, C., and Capitan, L. (1923) Les silex
ďlpswich: conclusions de 1’enquéte de 1’Institut International ďAnthropologíe. Revue
Anthropologique, 33: 44-67. (*)
Longin, R. (1971) New method of collagen extraction for radiocarbon dating. Nature, 230:
241-242.
Lorenzo, J. L. (1978) Early man research in the American hemisphere: appraisal and perspe-
ctives. In Bryan, A. L., ed. Early Man in America From a Circum-Pacific Perspective.
Edmonton, Archaeological Researches International, pp. 1-9.
Lorenzo, J. L., and Mirambell, L. (1986) Preliminary report on archaeological and paleoenvi-
ronmental studies in the area of El Cedral, San Luis Potosi, Mexico 1977-1980. In
Bryan, A. L., ed. New Evidence for the Pleistocene Peopling ofthe Americas. Orono,
Maine, Center for the Study of Early Man, pp. 106-1 í 1.
Lovejoy, C. O. (1988) Evolution of human walking. Scientific American, 259(5): 118-125.
Lyell, Charles (1863) Antiquity ofMan. London, John Murray.
Ma, X., Qian, F., Li, P., and Ju, S. (1978) Paleomagnetic dating of Lantian man. Vertebrata
PalAsiatica, 16(4): 238-243.
MacCurdy, G. G. (1924a) Human Origins: A Manuál of Prehistory. Vol. 3. The Old Stone Age
and the Dawn ofMan and His Arts. New York, D. Appleton.
MacCurdy, G. G. (1924b) What is an eolith? Natural History, 24: 656-658.
Macalister, R. A. S. (1921) Textbook of European Archaeology. Vol. 1. Paleolithic Period.
Cambridge, Cambridge University.
Maglio, V. J. (1972) Vertebrate faunas and chronology of hominid-bearing sediments east of
Lake Rudolf, Kenya. Nature, 239: 379-385.
Maglio, V. J. (1973) Origin and evolution of the Elephantidae. American Philosophical Soci-
ety Transactions, 63: 1-149.
Malde, H. E., and Steen-Mclntyre, V. (1981) Reply to comments by C. Irwin-Williams: ar-
chaeological site, Valsequiilo, Mexico. Quaternary Research, 16: 418-421.
Mallery, A. H. (1951) Lost America: The Story ofhon-Age Civilization Prior to Columbus.
Washington, D. C, Overlook.
Mammoth Trumpet (1984) Life in ice age Chile. 1(1): 1.
Marks, P. (1953) Preliminary notě on the discovery of anewjaw of Meganthropus von Koe-
nigswald in the lower Middle Pleistocene of Sangiran, centrál Jáva. Indonesian Jour-
nal of Natural Science, 109(1): 26-33.
Marshall, L. G., Pascual, R., Curtis, G. H., and Drake, R. E. (1977) South American geochro-
nology: radiometric time scale for Middle to Latě Tertiary mammal-bearing horizons
in Patagonia. Science, 195: 1325-1328.
Marshall, L. G., Webb, S. D., Sepkoski, Jr., J. J. and Raup, D. M. (1982) Mammalian evoluti-
on and the great American interchange. Science, 215: 1351-1357.
Marzke, M. W. ( 1983) Joint function and grips of the Australopithecus afarensis hand, with
speciál reference to the region ofthe capitate. Journal of Human Evolution, 12: 197-
211.
McHenry, H. M. (1972) Postcranial skeleton of Early Pleistocene hominids. Ph.D. thesis,
Harvard University.
McHenry, H. M. (1973) Early hominid humerus from East Rudolf, Kenya. Science, 180: 739-
741.
McHenry, H. M., and Corruccini, R. S. (1975) Distal humerus in hominoid evolution. Folia
Primatologica 23: 227-244.
Meister, W. J. (1968) Discovery of trilobite fossils in shod footprint of human in „Trilobite
Bed“ — a Cambrian formation, Antelope Springs, Utah. Creation Research Quarterly,
5(3): 97-102.
Meldau, F. J. (1964) Why We Believe in Creation, Not in Evolution. Denver, Christian Victory.
Melleville, M. (1862a) Foreign intelligence. The Geologist, 5: 145-148.
Melleville, M. (1862b) Notě sur un objet travaillé de main ďhomme trouvé dans les lignites
du Laonnais. Revue Archéologique, 5: 181-186. (*)
Merriam, J. C. (1938) The PublishedPapers ofJohn Campbell Merriam. Vol. IV. Washington,
D. C, Carnegie Institution.
Michels, J. W. (1973) Dating Methods in Archaeology. New York, Seminář Press.
Millar, Ronald (1972) The Piltdown Men. London, Victor Gollancz.
Miller, M. E., and Caccioli, W. (1986) The results of the New World Explorers Society Hima-
layan Yeti Expedition. Cryptozoology, 5: 81-84.
Minshall, H. L. (1989) Buchanan Canyon: Ancient Human Presence in the Americas. San
Marcos, Slawson Communications.
Moir, J. R. (1916) Pre-Boulder Clay man. Nature, 98: 109.
Moir, J. R. (1917a) A series of mineralized bone implements of a primitive type from below
the base of the Red and Coralline Crags of Suffolk. Proceedings of the Prehistorie
Society of East Anglia, 2: 116-131.
Moir, J. R. (1917b) A piece of humanly-shaped wood from the Cromer Forest Bed. Man, 17:
172-173.
Moir, J. R. (19L9) A few notes on the sub-Crag flint iraplements. Proceedings ofthe Prehis-
torie Society of East Anglia, 3: 158-161.
Moir, J. R. (1923) An early paleolith from the glacial till at Sidestrand, Norfolk. TheAntiqua-
ries Journal, 3: 135-137.
Moir, J. R. (1924) Tertiary man in England. Natural History, 24: 637-654.
Moir, J. R. (1927) The Antiquity ofMan in East Anglia. Cambridge, Cambridge University.
Moir, J. R. (1929) A remarkable object from beneath the Red Crag. Man, 29: 62-65.
Moir, J. R. (1935) The age of the pre-Crag flint implements. Journal ofthe Royal Anthropo-
logical Institute, 65: 343-364.
Mongait, A. (1959) Archaeology in the U.S.S.R. Moscow, Foreign Languages Publishing House.
Morlan, R. E. (1986) Pleistocene archaeology in Old Crow Basin: a eritical reappraisal. In
Bryan, A. L., ed. New Evidence for the Pleistocene Peopling of the Americas. Orono,
Maine, Center for the Study of Early Man, pp. 27-48.
Moziňo, J. M. (1970) Noticias de Nutká: An Account ofNootka Sound in 1792. Translated and
edited by Iris Higbie Wilson. Seattie, University of Washington.
Napier, J. R. (1962) Fossil hand bones from Olduvai Gorge. Nature, 196: 400-411.
Napier, J. R. (1973) Bigfoot: The Yeti and Sasquatch in Myth and Reality. New York, Dutton.
Nelson, D. E., Vogel, J. S., Southon, J. R., and Brown, T. A. (1986) Accelerator radiocarbon
dating at SFU. Radiocarbon 28: 215-222.
New York Times (1988) Fossil hands in S. Afričan cave may upset ideas on evolution. May 6,
p.A-12.
New York Times News Service (1990) 17-million-year-oid leaf fossil yields strands of DNA.
San Diego Union, April 12, p. A-2.
Newell, N. D. (1959) Symposium on fifty years of paleontology. Adequacy of the fossil re-
cord. Journal of Paleontology, 33: 488-499.
Newton, E. T. (1895) On ahuman skuli and limb-bones found in the Paleolithic terrace-
gravel at Galley Hill, Kent. Qttarterly Journal ofthe Geological Society of London, 51:
505-526.
Nilsson, T. (1983) The Pleistocene. Dordrecht, D. Reidel.
Noetling, F. (1894) On the oceurrence of chipped flints in the Upper Miocene of Burma.
Records ofthe Geological Survey of India, 27: 101-103.
Norris, R. M. (1976) Geology of California. New York, John Wiley.
0’Connell, P. (1969) Science of Today and the Problems of Genesis. Hawthorne, Christian
Book Club of America.
Oakley, K. P. (1954) Evidence of fire in South Afričan cave deposits. Nature, 174: 261-262.
Oakley, K. P. (1956) Fire as a Paleolithic tool and weapon. Proceedings ofthe Prehistorie
Society, New Series, 21: 36-48.
Oakley, K. P. (1957) The dating of the Broken Hill, Florisbad, and Saldanha skulls. In Clark,
J. D., ed. Third Pan-African Congress on Prehistory. London, Chatto and Windus, pp.
76-79.
Oakley, K. P. (1958) Physical Anthropology in the British Museum. In Roberts, D. F, ed. The
Scope of Physical Anthropology and Its Ptače in Academie Studies. New York, Wenner
Gren Foundation for Anthropological Research, pp. 51-54.
Oakley, K. P. (1961) Man the Toolmaker. London, British Museum (Natural History).
Oakley, K. P. (1974) Revised dating ofthe Kanjera hominids. Journal ofHuman Evolution, 3:
257-258.
Oakley, K. P. (1975) A reconsideration of the dáte of the Kanam jaw. Journal of Archeologi-
cal Science, 2: 151-152.
Oakley, K. P. (1980) Relative dating of the fossil hominids of Europe. Bulletin ofthe British
Museum (Natural History), Geology Series, 34(1): 1-63.
Oakley, K. P., Campbell, B. G., and Molleson, T. I. (1975) Catalogue of Fossil Hominids. Part
III. Americas, Asia, Australasia. London, British Museum.
Oakley, K. P., Campbell, B. G., and Molleson, T. I. (1977) Catalogue of Fossil Hominids. Part
I. Africa, 2nd edition. London, British Museum.
Oakley, K. P., and Hoskins, C. R. (1950) New evidence on the antiquity of Piltdown man.
Nature, 165: 379-382.
Oakley, K. P., and Montagu, M. F. A. (1949) A re-consideration of the Galley Hill skeleton.
Bulletin of the British Museum (Natural History), Geology, 1(2): 25-46.
Obermeier, H. (1924) Fossil Man inSpain. New Haven,Yale University.
Ogden, J. G. (1977) The use and abuse of radiocarbon dating. Annals ofthe New YorkAcade-
my of Sciences, 288: 167-173.
Okladinov, A. P., and Ragozin, L. A. (1984) The riddle of Ulalinka. Soviet Anthropology and
Archaeology, Summer 1984, pp. 3-20.
Osborn, H. F. (1910) The Age ofMammals. New York, Macmillan.
Osborn, H. F. (1916) Men of the Old Stone Age. New York, Charles Scribneťs Sons.
Osborn, H. F. (1921) The Pliocene man of Foxhall in East Anglia. Natural History, 21: 565-
576.
Osborn, H. F. (1927) Man Rises to Parnassus. London, Oxford University.
Osborn, H. F. (1928) Man Rises to Parnassus, 2Dd edition. Princeton, Princeton University.
Oxnard, C. E. (1968) A notě on the fragmentary Sterkfontein scapula. American Journal of
Physical Anthropology, 28: 213-217.
Oxnard, C. E. (1972) Some Afričan fossil foot bones: a notě on the interpolation of fossils
into amatrix of extant species. American Journal of Physical Anthropology 37: 3-12.
Oxnard, C. E. (1975a) Uniqueness andDiversity in Human Evolution. Chicago, University of
Chicago.
Oxnard, C. E. (1975b) The pláce ofthe australopithecines in human evolution: grounds for
doubt? Nature, 258: 389-395.
Oxnard, C. E. (1984) The Order of Man. New Haven, Yale University.
Patterson, B., and Howells, W. W. (1967) Hominid humeral fragment from Early Pleistocene
of northwestern Kenya. Science, 156: 64-66.
-Patterson, L. W. (1983) Criteria for determining the attributes of man-made lithics. Journal of
Field Archaeology, 10: 297-307.
Patterson, L. W., Hoffman, L. V., Higgřnbotham, R. M., and Simpson, R. D. (1987) Analysis
of lithic flakes at the Calico site, California, Joumal of Field Archaeology, 14: 91-106.
Payen, L. (1982) Artifacts or geofacts: application of the Barnes test. In Taylor, R. E., and
Berger, R., eds. Peopling ofthe New World. Los AHos, Ballena Press, pp. 193-201.
Pei, J. (1980) An application of thermoíuminiscence dating to the cultural layers of Peking
man site. Quaternaria Sinica, 5(1): 87-95.
Pei, W. (1939) The upper cave industry of Choukoutien. Palaeontologica Sinica, New Series
D, 9: 1-41.
Peterlongo, J. M. (1972) Guides Géologiques Régionaux: Massif Central. Paris, Masson et
Cie.
Phenice, T. W. (1972) Hominid Fossils: An Illustrated Key. Dubuque, William C. Brown.
Pilbeam, D. (1972) The Ascent of Man, An Introduction to Human Evolution. New York,
Macmillan.
Poirier, F. E. (1977) Fossil Evidence: The Human Evolutionary Joumey, 2″d edition. St. Louis,
C. V. Mosby.
Poirier, F. E., Hu, H., and Chen, C. (1983) The evidence for wildman in Hubei province,
People’s Republic of China. Cryptozoology, 2: 25-39.
Pomerol, C. (1982) The Cenozoic Era. Chichester, Ellis Horwood.
Pomerol, C. and Feurgeur, L. (1974) Guides Géologiques Régionaux: Bassin de Paris. Paris,
Masson et Cie.
Ponzi, G. (1873) Les relations de 1’homme préhistorique avec les phénoměnes géologiques
de 1’Italie centrále. Congrés International ďAnthropologie et ďArcheologie Préhisto-
rique, Bologna 1871, Compte Rendu, pp. 49-72. (*)
Prasad, K. N. (1971) A notě on tbe geology ofthe Bilaspur-Haritalyangar region. Records of
the Geological Survey of India, 96: 72-81.
Prasad, K. N. (1982) Was Ramapithecus a tool-user. Journal of Human Evolution, 11: 101-
104.
Prest, V. K. (1969) Retreat of Wisconsin and recent ice in North America. Geological Survey
ofCanada, Map 1257A.
Prestwich, J. (1.889) On the occurrence of Palaeolithic flint implements in the neighborhood
of Ightham. Quarterly Journal of the Geological Society of London, 45: 270-297.
Prestwich, J. (1891) On the age, formation, and successive drift-stages of the Darent: with
remarks on the Palaeolithic implements of the district and the origin of its chalk es-
carpmentt. Quarterly Journal ofthe Geological Society of London, 47: 126-163.
Prestwich, J. (1892) On the primitive character ofthe flint implements of the Chalk Plateau of
Kent, with reference to the question of their glacial oř pre-glacial age. Journal ofthe
Royal Anthropological Institute of Great Britain andlreland, 21(3): 246-262.
Preswich, Sir John (1896) The greater antiquity of man. Nineteenth Century, 37: 617 ff.
Previette, K. (1953) Who wentthere? Courier-Journal Magazíne, Louísville, Kentucky, May
24.
Prost, J. (1980) The origin of bipedalism. American Journal of Physical Anthropology, 52:
175-190.
Protsch, R. (1974) The age and stratigraphic position of Olduvai hominid I. Journal of Hu-
man Evolution, 3: 379-385.
Puner, H. W. (1947) Freud: His Life and His Mind. New York, Grosset and Dunlap.
Qiu, Z. (1985) The Middle Palaeolithic of China. In Wu, R., and Olsen, J. W., eds. Palaeo-
anthropology and Palaeolithic Archaeology of the People ‚s Republic of China, Orlan-
do, Academie Press, pp. 187-210.
Raemish, B. E., and Vernon, W. W. (1977) Some Paleolithic tools from the northeast North
America. Current Anthropology, 18: 187-210.
Ragazzoni, G. (1880) La collina di Castenedolo, solto il rapporto antropologico, geologico ed
agronomico. Commentari delVAteneo di Brescia, Apríl 4, pp. 120-128. (*)
Raup, D., and Stanley, S. (1971) Principles of Paleontology. San Francisco, W. H. Freeman.
Reck, H. (1914a) Erste vorláufige Mitteilungen iiber den Fund eines fossilen Menschenske-
letts aus Zentral-afrika. Sitzungsbericht der Gesellshaft der naturforschender Freunde
Berlins, 3: 81-95. (*)
Reck, H. (1914b) Zweite vorláufige Mitteilung uber fossile Tiere- und Menschenfunde aus
Oldoway in Zentralafrika. Sitzungsbericht der Gesellshaft der naturforschender Freunde
Berlins, 7: 305-318. (*)
Reck, H. (1926) PrShistorische Grab und Menschenfunde und ihre Beziehungen zur Pluvial-
zeitin Ostafrika. Mitteilungen der Deutschen Schutzgebiete, 34: 81-86. (*)
Reck, H. (1933) Oldoway: Die Schlucht des Urmenschen, Leipzig, F. A. Brockhaus.
Reeves, B., Pohl, J. M. D., and Smith, J. W. (1986) The Mission Ridge site and the Texas
Street question. In Bryan, A. L., ed. New Evidence for the Pleistocene Peopling ofthe
Americas. Orono, Maine, Center for the Study of Early Man, pp. 65-80.
Ribeiro, C. (1873a) Sur des silex taillés, découverts dans les terrains miocěne du Portugal.
Congrés International ďAnthropologie etďArcheologie Préhistoriques, Bruxelles 1872,
Compte Rendu, pp. 95-100. (*)
Ribeiro, C. (1873b) Sur la position géologique des couches miocěnes et pliocěnes du Portu-
gal qui contiennent des silex taillés. Congrěs International ďAnthropologie et
ďArchéologie Préhistoriques, Bruxelles 1872, Compte Rendu, pp. 100-104. (*)
Ribeiro, C. (1884) Uhomme tertiaire en Portugal. Congrěs International ďAnthropologie et
ďArchéologie Préhistoriques, Lisbon 1880, Compte Rendu, pp. 81-91. (*)
Rightmire, G. P. (1984) Homo sapiens in Sub-Saharan Africa. In Smith, F. H., and Spencer,
R, eds. Laetoli: A Pliocene Site in Northern Tanzania. Oxford, Clarendon Press, pp.
497-502.
Romer, A. S. (1966) Vertebrate Paleontology. Chicago, University of Chicago.
Romero, A. A. (1918) El Homopampaeus. Anales de la Sociedad Cientifica Argentina, 85: 5-
48.(*)
Roosevelt, T. (1906) The Wilderness Hunter. Vol. 2. New York, Charles Scribneťs Sons.
Roth, S., Schiller, W., Witte, L., Kantor, M., Torres, L. M., and Ameghino, C. (1915) Acta de
los hechos más importantes del deseubrimento de objetos, instrumentos y armas de
piedra, realizado en las barrancas de la costa de Miramar, partido de General Alvarado,
provincia de Buenos Aires. Anales del Museo de kistoria natural de Buenos Aires, 26:
417-431.(*)
Roujou, A. (1870) Silex taille découvert en Auvergne dans le miocěne supérieur. Matériaux
pour VHistoire de VHomme 2: 93-96.
Rusch, Sr., W. H. (1971) Human footprints in rocks. Creation Research Society Quarterly, 7:
201-202.
Rutot, A. (1906) Eolithes et pseudoéolithes. Société ďAnthropologie de Bruxelles. Bulletin et
Memoires. Memoires 25(1). (*)
Rutot, A. (1907) Un grave problém: une industrie humaine datant de 1’époque oligocěne.
Comparaisori des outils avec ceux des Tasmaniens actuels. Bulletin de la Société Belge
de Geologie de Paleontologie et ďHydrologie, 21: 439-482. (*)
Sanderson, I. T. (1961) Abominable Snowmen: Legend Come to Life. Philadelphia, Chilton.
Sanford, J. T. (1971) Sheguiandah reviewed. Anthropological Journal ofCanada, 9(1): 2-15.
Sanford, J. T. (1983) Geologie observations at the Sheguiandah site. Anthropological Journal
ofCanada, 21: 74-87.
Sankhyan, A. R. (1981) First evidence of early man from Haritalyangar area, Himalchal Pra-
desh. Science and Culture, 47: 358-359.
Sankhyan, A. R. (1983) The first record of Early Stone Age tools of man from Ghummarwin,
Himalchal Pradesh. Current Science, 52: 126-127.
Sartono, S. (1964) On a new find of another Pithecantrhopus skuli: an announcement. Bulle-
tin ofthe Geological Survey oflndonesia, 1(1): 2-5.
Sartono, S. (1967) An additional skuli cap of a Pilkecanthropus. Journal of the Anthropologi-
cal Society of Japan (Nippon), 75: 83-93.
Sartono, S. (1972) Discovery of another hominid skuli at Sangiran, centrál Jáva, Current
Anthropology, 13(2): 124-126.
Sartono, S. (1974) Observations on a newly discovered jaw of Pithecanthropus modjokerten-
sis from the Lower Pleistocene of Sangiran, centrál Jáva. Proceedings ofthe Koninklij-
ke Nederlandse Akademie van Wetenschappen, Amsterdam, Series B, 77: 26-31.
Savage, D. E., and Russell, D. E. (1983) Mammalian Paleofaunas ofthe World. Readings,
Addison-Wesley.
Schlosser, M. (1911) Beitrage zur Kenntnis der oligozánen Landsáugetiere aus dem Fayum.
Beitrage zur Palaontologie und Geologie, 24: 51-167.
Schmid, P. (1983) Eine Rekonstruktion des Skelettes von A. L. 288-1 (Hadar) und deren
Konsequenzen. Folia Primatologica, 40: 283-306.
Schultz, A. H. (1930) The skeleton of the trunk and limbs of higher primates. Human Biology,
2: 303.
Schweinfurth, G. (1907) Uber A. Rutots Entdeckung von Eolithen im belgischen Oligocan.
Zeitshriftfur Ethnologie, 39: 958-959.
Science News (1988) Bone marks: tools vs. Teeth. 134: 14.
Science News Lelter (1938a) Geology and ethnology disagree about rock prints. 34: 372.
Sceince News Letter (1938b) Human-like tracks in stone are riddle to scientists. 34: 278-279.
Senut, B. (1979) Comparaison des hominidés de Gombore IB et de Kanapoi: deux pidces du
genre Homo? Bulletin et Mémoires de la Société d’Anthropologie de Paris, 6(13): 111-
.117.
Senut, B. (1981a) Humeral outlines in some hominoid primates and in Píiopleistocene homi-
nids. American Journal of Physical Anthropology, 56: 275-283.
Senut, B. (1981b) Outíines of the distal humerus in hominoid primates: appíication to some
Plio-Pleistocene hominids. In Chiarelli, A. B., amd Corruccini, R. S., eds. Primáte
Evolutionary Biology. Berlin, Springer Verlag, pp. 81-92.
Sergi, G. (1884) L’uomo terziario in Lombardia Archivioper VAnthropologia e la Etnologia,
14: 304-318. (*)
Sergi, G. (1912) Intorno all’uomo pliocenico in Italia. Rivista Di Antropologia (Róme), 17:
199-216. (*)
Sbackley, M. (1983) Wildmen: Yeti, Sasquatch and the Neanderthal Enigma. London, Thames
and Hudson,
Shipman, P. (1986) Baffling limb on the family tree. Discover, 7(9): 87-93.
Simons, E. L. (1978) Diversity among the early hominids: a vertebrate palaeontologisťs
viewpoint. In Jolly, C. J., ed. Early Hominids ofAfrica. London, Duckworth, pp. 543-
566.
Simons, E. L., and Ettel, P. C. (1970) Gigantopithecus. Scientific American, 22: 76-85.
Simpson, R. D., Patterson, L. W., and Singer, C. A. (1981) Early lithic technology of the
Calico Mountain site, southern Caíifornia. Calico Mountains Archeological Site, Oc-
casionaí Paper. Presented at the 10a Congress of the International Union of Prehistorie
and Prolohistoric Sciences, Mexico City.
320
Simpson, R. D., Patterson, L. W., and Singer, C. A. (1986) Lithic technology ofthe Calico
Mountain site, southern Caíifornia. In Bryan, A. L„ ed. New Evidence for the Pleisto-
cene Peopling ofthe Americas. Orono, Maine, Center for the Study of Early Man, pp.
89-105.
Singh, P. (1974) Neolithic Cultures of Western Asia. New York, Seminář.
Sinclair, W. J. (1908) Recent investigations bearing on the question of the oceurrence of
Neocene man in the auriferous gravels of the Sierra Nevada. Universtity of Caíifornia
Publications in American Archaeology ad Ethnology, 7(2): 107-131.
Slemmons, D. B. (1966) Cenozoic volcanism of the centrál Sierra Nevada, Caíifornia. Bulle-
tin ofthe Caíifornia Division of Mineš and Geology, 190: 199-208.
Smith, G. E. (1931) The discovery of primitive man in China. Antiquity, 5: 20-36.
Snelling, N. J. (1963) Age of the Roirama formation, British Guiana. Nature, 198: 1079-
1080.
Sollas,W. J. (1911) Ancient Hunters, lst edition. London, Macmillan.
Sollas, W. J. (1924) Ancient Hunters, 3″1 edition, revised. London, Macmillan.
Southall, J. (1882) Pliocene man in America. Journal ofthe Victoria Institute, 15: 191-201.
Sparks, B. W., and West, R. G. (1972) The Ice Age in Britain. London, Methuen.
Spencer, F. (1984) The Neanderthals and their evolutionary significance: a brief historical
survey. In Smith, F. H., and Spencer, F„ eds. The Origin of Modem Humans; A World
Survey of the Fossil Evidence. New York, Alan R. Liss, pp. 1-49.
Sprague, R. (1986) Review of The Sasquatch and Other Unknown Hominoids, V. Markotic,
ed. Cryptozoology, 5: 99-108.
Stafford, T. W., Jull, A. J. T., Brendel, K., Duhamel, R. C, and Donahue, D. (1987) Study of
bone radiocarbon dating aceuracy at the University of Arizona NSF Accelerator Facili-
ty for Radioisotope Analysis. Radiocarbon, 29: 24-44.
Stainford, R. M. (1966) Oceurrence of pollen and spores in the Roraima Formation of Vene-
zuela and British Guiana. Nature, 210: 292-294.
Stanley, S. M. (1981) The New Evolutionary Timetable. New York, Basic Books.
Steen-Mclntyre, V., Fryxell, R., and Malde, H. E. (1981) Geologie evidence for age of depo-
sits at Hueyatlaco archaeological site, Valsequillo, Mexico. Quaternary Research 16:
1-17.
Steiger, B. (1979) Worlds Before Our Own. New York, Berkley.
Stern, Jr., J. T., and Susman, R. L. (1983). The locomotor anatomy of Australopithecus afa-
rensis. American Journal of Physical Anthropology, 60: 279-318.
Stokes, W. L. (1974) Geological specimen rejuvenates old controversy. Dialogue, 8: 138-
141.
Stopes, H. (1881) Traces of man in the Crag. British Association for the Advancement of
Science, Report ofthe Fifty-first Meeting, p. 700.
Stopes, M. C. (1912) The Red Crag portrait. The Geological Magazíne, 9: 285-286.
Straus, Jr., W. L. (1929) Studies on the primáte ilia. American Journal of Anatomy, 43: 403.
Stringer, C. B.f Hublin, J. J., and Vandermeersch, B. (1984) The origin of anatomically mo-
dem humans in Western Europe. In Smith, F. H., and Spencer, F., eds. The Origin of
Modem Humans: A World Survey of the Fossil Evidence. New York, Alan R. Liss, pp.
51-135.
Susman, R. L. (1979) Comparative and functional morphology of hominoid fingers. Ameri-
can Journal of Physical Anthropology, 50: 215-236.
Susman, R. L. (1988) Hand of Paranthropus robustus from Member I, Swartkrans: fossil
evidence for tool behavior. Science 240: 781-783.
Susman, R. L., and Creel, N. (1979) Functional and morphological affmities of the subadult
hand (O.H. 7) from Olduvai Gorge. American Journal of Physical Anthropology, 51:
311-332.
Susman, R. L., Stern, Jr., J. X, and Jungers, W. L. (1984) Arboreality and bipedality in the
Hadar hominids. Folia primatologica, 43: 113-156.
Szabo, B. J., Malde, H. E., and Irwin-Williams, C. (1969) Dilemma posed by uranium-series
dates on archaeologically significant bones from Valsequillo, Puebla, Mexico. Earth
and Planetary Science Letters, 6: 237-244.
Tamers, M. A., and Pearson, F. J. (1965) Validity of radiocarbon dates on bone. Nature, 208:
1053-1055.
Tardieu, C. (1979) Analyse morpho-functionelle de 1’articulation du genou chez les Primates.
Application aux hominides fossiles. Thesis, University ofPierre.
Tardieu, C. (1981) Morpho-functional analysis of the articular surfaces of the knee-joint in
primates. In Chiarelli, A. B., and Corrucini, R. S., eds. Primáte evolutionary biology.
Berlin, Springer Verlag, pp. 68-80.
Tassy, P. (1983) Review of Les Bétes Humaines ďAfrique, by B. Heuvelmans. Cryptozoology,
2: 132-133.
Taylor, L. R., Compagno, L. J. V., and Struhsaker, P. J. (1983) Megamouth—a new species,
genus, and family of lamnoid shark (Megachasma pelagois, family Megachasmidae)
from the Hawaiian Islands. Proceedings ofthe California Academy of Sciences, 43/8/:
87-110.
Taylor, R. E. (1987) Radiocarbon Dating: An Archaeological Perspective. Orlando, Acade-
mie Press.
Teilhard deChardin, P. (1931) Le Sinanthropus, de Pekin. LAnthropologie, 41: 1-11.
Teilhardde Chardin, P. (1965) The Appearance ofMan. New York, Harper & Row.
Teilhard de Chardin, P., and Yang, Z. [Young, C. C] (1929) Preliminary report on the Chou
Kou Tien fossiliferous deposit. Bulletin ofthe Geological Survey of China, 8: 173-202.
Thorson, R. M., and Guthrie, R. D. (1984) River ice as a taphonomic agent: an alternativě
hypothesis for bone ‚artifaets.‘ Quaternary Research, 22: 172-188.
Time-Life (1973) Emergence ofMan: The First Men. New York, Time-Life Books.
Tobias, P. V. (1962) A re-examination ofthe Kanammandible. In Mortelmans, G„ and Nen-
quin, J., eds. Actes du Ive Congres Panafricain de Prehistoire et de I ‚Etudě du Quater-
naire. Tervuren, Belgium, Musee Royal de 1’Afrique Centrále, pp. 341-360.
Tobias, P. V. (1968) Middle and early Upper Pleistocene members of the genus Homo in
Africa. In Kurth, G., ed. Evolution and Hominisation, 2″“ edition. Suttgart, Gustav
Fischer, pp. 176-194.
Tobias, P. V. (1971) Human skeletal remains from the Cave of Hearths, Makapansgat, nor-
thern Transvaal. American Journal of Physical Anthropology, 34: 335-368.
Tobias, P. V. (1978) The South Afričan australopithecines in time and hominid phylogeny,
with speciál reference to dating and affmities of the Taung skuli. In Jolly, C. J., ed.
Early Hominids of Africa. London, Duckworth, pp. 44-84.
Tobias, P. V. (1979) Calico Mountains and early man in North America. Quarterly ofthe San
Bemardino County Museum Association, 26(4): 97-98.
Tobias, P. V. (1980) ‚Australopithecus afarensis‘ and A. africanus: critique and an alternativě
hypothesis. Paleontologica Afričane, 23: 1-17.
Traill, D. A. (1986a) Schliemann’s aequisition of the Helios Metope and his psychiatrie ten-
dencies. In Calder, W. M., and Traill, D. A., eds. Myth, Scandal, and History: The
Heinrich Schliemann Controversy and a First Edition of the Mycenaean Diary. De-
troit, Wayne State University, pp. 48-80.
Traill, D. A. (1986b) Prianťs treasure: Schliemamťs pian to make duplicates for illicit purpo-
ses. In Calder, W. M., and Traill, D. A., eds. Myth, Scandal, and History: The Heinrich
Schliemann Controversy and a First Edition ofthe Mycenaean Diary. Detroit, Wayne
State University, pp. 110-121.
Trinkhaus, E. (1984) Does KNM-ER 1481A establish Homo erectus at 2.0 myr B.P.? Ameri-
can Journal of Physical Anthropology, 64: 137-139.
Tuttle, R. H., ed. (1975) Paleoanthropology: Morphology and Paleoecology. The Hague,
Mouton, pp. 361-370.
Tuttle, R. H. (1981) Evolution of hominid bipedalism and prehensile capabilities. Philoso-
phical Transactions ofthe Royal Society of London, B, 292: 89-94.
Tuttle, R. H. (1985) Ape footprints and Laetoli impressions: a response to the SUNY claims.
In Tobias, P. V., ed. Hominid Evolution: Past, Present, and Future. New York, Alan R.
Liss, pp. 129-133.
Tuttle, R. H. (1987) Kinesiological inferences and evolutionary implications from Laetoli
bipedtrailsG-l,G-2/3,andA. /« Leakey, M.D., andHarris, J. eds. Laetoli: A Pliocene
Site in Northern Tanzania. Oxford, Clarendon Press, pp. 508-517.
Van Anděl, T. H. (1981) Consider the incompleteness of the geological record. Nature, 294:
397-398.
Vasishat, R. N. (1985) Antecedents of Early Man in Northwestern India. New Delhi, Inter-
India Publications.
Vere, F. (1959) Lessons ofPiltdown. Emsworth, A. E. Norris.
Verwom, M. (1905) Die archaeolithische Cultur in den Hipparionschichten von Aurillac (Can-
tal). Abhandlungen der koniglichen Gesellshaft der Wissenshaften zu Góttingen, Ma-
thematisch-Physikalische Klasse, Neue Folge, 4(4): 3-60. (*)
Volk, E. (1911) The archaeology ofthe Delaware Valley. Papers ofthe Peabody Museum of
American Archaeology and Ethnology, Harvard University, 5.
Von Ducker, Baron (1873) Sur la cassure artificielle ďossements recueillis dans le terrain
miocěne de Pikermi. Congres International ďAnthropologie et ďArcheologie Préhis-
toriques. Bruxeltes 1872, Compte Rendu, pp. 104-107. (*)
Von Koenigswald, G. H. R. (1937) Em Unterkieferfragment des Pithecanthropus aus den
Trinilschichten Mitteljavas. Proceedings ofthe Koninklijke Nederlandse Akademie van
Wetenschappen Amsterdam, 40: 883-893.
Von Koenigswald, G. H. R. (1940a) Neue Pithecanthropus Funde 1936-1938. Wetenschappe-
lijke Mededeelingen Dienst Mijnbouw Nederlandse Oost-lndie, 28: 1-223.
Von Koenigswald, G. H. R. (1940b) Preliminary notě on new remains of Pithecanthropus
from centrál Jáva. Proceedings ofthe third Congress of Prehistorians ofthe Far East,
Singapore, 1938, pp. 91-95.
Von Koenigswald, G. H. R. (1947) Search for early man. Natural History, 56: 8-15.
Von Koenigswald, G. H. R. (1949a) The discovery of early man in Jáva and Southern China.
In W. W. Howells, ed. Early Man in the Far East. Detroit, American Association of
Physical Anthropologists, pp. 83-98.
Von Koenigswald, G. H. R. (1949b) Thefossil hominids of Jáva. In van Bemmelen, R. W., ed.
The Geology oflndonesia. Vol. IA. The Hague, Government Printing Office, pp. 106-
111.
Von Koenigswald, G. H. R. (1956) Meeting Prehistorie Man. London, Thames and Hudson.
Von Koenigswald, G. H. R. (1968a) Observations upon two Pithecanthropus mandibles from
Sangíran, centrál Jáva. Proceedings ofthe Koninklijke Nederlandse Akademie van We-
tenschappen Amsterdam, Series B, 71: 99-107.
Von Koenigswald, G. H. R. (1968b) Das absolute Alter des Pithecanthropus Erectus Dubois.
In Kurth, G., ed. Evolution and Hominisation, 2nd edition. Stuttgart, Gustav Fischer
Verlag, pp. 195-203.
Von Koenigswald, G. H. R., and Weidenreich, F. (1939) The relationship between Pithecan-
thropus and Sinanthropus. Nature, 144: 926-929.
Wada, D. N. (1953) The Geology of India, 3″1 edition. London, Macmillan.
Walker, A., Leakey, R. E., Harris, J. M., and Brown, F. H. (1986) 2.5-myr Australopithecus
boisei from west of Lake Turkana, Kenya. Nature, 322: 517-522.
Wallace, A. R. (1869) The Malay Archipelago. New York, Dover.
Wallace, A. R. (1887) The antiquity of man in North America. Nineteenth Century, 22: 667-
679.
Wallace, A. R. (1905) My life. Vol. 2. London, Chapman & Halí.
Warren, S.H.(1920) Anatural ‚eolith’factorybeneath the Thanet Sand. Quarterly Journal of
the Geological Society of London, 76: 238-253.
Wayland, E. J. (1932) The Oldoway human skeleton. Nature, 130: 578.
Weaver, K. F. (1985) The search for our ancestors. National Geographic, 168: 560-624.
Weaver, W. (1967) U. S. Philanthropic Foundations. New York, Harper & Row.
Weidenreich, F. (1935) The SYfiafirAro/Jíw population of Choukoutien (Locality 1) with a pre-
liminary report on new discoveries. Bulletin ofthe Geological Survey of China, 14(4):
427-468.
Weidenreich, F. (1941) The extremity bones of Sinanthropus pekinensis. Palaeontologica
Sinica, New Series, D, 5; 1-150.
Weidenreich, F. (1943) The skuli of Sinanthropus pekinensis. Palaeontologica Sinica, New
Series, D, 10: 1-484.
Weidenreich, F. (1945) Giant early man from Jáva and South China. Anthropological Papers
ofthe American Museum ofNatural History, 40: 1-134.
Weiner, J. S. (1955) The Piltdown Forgery. Oxford, Oxford University.
Weiner, J. S.,Oakley, K. P., and Le Groc Clark, W. E. (1955) Further contributions to the
solution of the Piltdown problém. Bulletin, British Museum (Natural History), Geolo-
gy, 2(6): 228-288.
Weinert, H. (1934) Homo sapiens im Altpaláolitischen Diluvium? Zeitschrift jur Morpholo-
gie und Anthropologie. Erb-und Rassenbiologie, Stuttgart, pp. 459-468.
Wendt, H. (1955) In Search of Adam. Boston, Houghton Mifflin.
Wendt, H. (1972) From Ape to Adam. Indianapolis, Bobbs-Merrill.
West, R. G. (1968) Pleistocene Geology and Biology. New York, John Wiley.
West, R. G. (1980) The Pre-glacial Pleistocene of the Norfolk and Suffolk Coasts. Cam-
bridge, Cambridge University.
Wetzel, R. M., Dubos, R. E., Martin, R. L., and Myers, P. (1975) Catagonus: an ‚extincť
peccary, alive in Paraguay. Science, 189: 379-380.
324
White, T. D„ and Suwa, G. (1987) Hominid footprints at Laetoli: facts and interpretations.
American Journal of Physical Anthropology, 72: 485-514.
Whitney, J. D. (1880) The auriferous gravels of the Sierra Nevada of California. Harvard
University, Museum of Comparative Zoology Memoir 6(1).
Wilford, J. N. (1990) Mastermind of Piltdown hoax named. New York Times News Service
story reprinted in San Diego Union, June 11, p. C-l.
Williams, S. (1986) Fantastic archaeology: alternate views of the past. Epigraphic Society
Occasional Papers, 15: 41.
Willis, D. (1989) The Hominid Gang. New York, Viking.
Winchell, A. (1881) Sparksfrom a Geologisťs Hammer. Chicago, S. C. Griggs.
Winslow, C. F. (1873) The President reads extracts from a letter from Dr. C. F. Winslow
relating the discovery of human remains in Table Mountain, Cal. (Jan 1). Proceedings
ofthe Boston Society ofNatural History, 15: 257-259.
Witthoft, J. (1955) Texas Street artifacts, part I. New World Antiquity, 2(9): 132-134; part II,
2(12): 179-184.
Wolpoff, M. H. (1980) Paleoanthropology. New York, Alfred A. Knopf.
Wood, B. A. (1974a) Evidence on the locomotor pattern of Homo from early Pleistocene of
Kenya. Nature, 251: 135-136.
Wood, B. A. (1974b) Olduvai Bed I posteranial fossils: a reassessment. Journal of Human
Evolution, 3: 373-378.
Wood, B. A. (1976) Remains attributable to Homo in the East Rudolf succession. In Coppens,
Y., Howell, F. C, Isaacs, G. I., and Leakey, R. E., eds. Earliest Man and Environments
in the Lake Rudolf Basin. Chicago, University of Chicago, pp. 490-506.
Wood, B. A. (1987) Who is the ‚reál‘ Homo habilis? Nature, 327: 187-188.
Woodmorappe, J. (1979) Radiometric geochronology reappraised. Creation Research Quar-
terly, 16: 102-129, 147.
Woodward, A. S. (1917) Fourth notě on the Piltdown gravel with evidence of a second skuli
of Eoanthropus dawsoni. Quarterly Journal ofthe Geological Society of London, 73:
1-8.
Woodward, A. S. (1948) The Earliest Englishman. London, Watts.
Woodward, A. S., et al. (1933) Early man in East Africa. Nature, 131: 477-478.
Wooldridge, A. B. (1986) First photos ofthe Yeti: an encounter in North India. Cryptozoolo-
gy, 5: 63-76.
Wright, G. F. (1912) Origin and Antiquity ofMan. Oberlin, Bibliotheca Sacra.
Wu, R. (1965) Preliminary report on a skuli of Sinanthropus lantianensis of Lantian, Shensi.
Scientia Sinica, 14(7): 1032-1035.
Wu, R. (1966) The skuli of Lantian man. Current Anthropology, 7(1): 83-86.
Wu, R. (1973) Lantian hominid. Wenwu, Peking 6: 41-44.
Wu, R., and Dong, X. (1985) Homo erectus in China. In Wu, R., and Olsen, J. W., eds. Palae-
oanthropology and Paleolithic Archaeology in the PeopWs Republic of China. Orlan-
do, Academie Press, pp. 79-89.
Wu, R„ and Lin, S. (1983) Peking man. Scientific American, 248: 86-94.
Wu, X., and Wang, L. (1985) Chronology in Chinese palaeoanthropology. In Wu, R., and
Olsen, J. W., eds. Palaeoanthropology and Palaeolithic Archaeology in the PeopWs
Republic of China, Orlando, Academie Press, pp. 29-51.
Wu, X., and Wu, M. (1985) Early Homo sapiens in China. In Wu, R., and Olsen, J. W„ eds.
Palaeoanthropology and Palaeolithic Archaeology in the PeopWs Republic of China.
Orlando, Academie Press, pp. 91-106.
Wu, X., and Zhang, Z. (1985) Latě Palaeolithic and Neolithic Homo sapiens. In Wu, R„ and
Olsen, J. W., eds. Palaeoanthropology and Palaeolithic Archaeology in the PeopWs
Republic of China. Oriando, Academie Press, pp. 107-134.
Yuan, Z., and Huang, W. (1979) ‚Wild man‘ – fact or fíction? China Reconstructs. July, pp.
56-59.
Zaguin, W. H. (1974) The palaeogeographic evolution of the Netherlands during the Quater-
nary. Geologie en Mijnbouw N. S. 53: 369-385.
Zhang, S. (1985) The early Palaeolithic of China. In Wu, R., and Olsen, J. W., eds. Palaeo-
anthropology and Palaeolithic Archaeology in the People ‚s Republic of China. Orlan-
do, Academie Press, pp. 147-186.
Zhou, G. (1982) The status of wildman research in China. Cryptozoology, 1: 13-23.
Zhou, M., Hu, C, and Lee, Y. (1965) Mammalian fossils associated with the hominid skuli
cap of Lantian, Shensi. Scientia Sinica, 14: 1037-1048.
Zíhlman, A. L. (1985) Australopithecus afarensis: two sexes oř two species? In Tobias, P. V.,
ed. Hominid. Evolution: Past, Presem, and Future. New York, Alan R. Liss, pp. 213-
220.
Zuckerman, S. (1954) Correlation of change in the evolution of higher primates. In Huxley,
J., Hardy, A. C, and Ford, E. B., eds. Evolution as a Process. London, Allen and Un-
win, pp. 300-352.
Zuckerman, S. (1973) Closíng remarks to symposium. The Concepts ofHuman Evolution.
Symposia oj the Zoological Society of London, 33: 449-453.
Zuckerman, S., Ashton, E. H., Flinn, R. M„ Oxnard, C. E., and Spence, T. F. (1973) Some
locomotor features of the pelvic girdle in primates. The Concepts ofHuman Evolution.
Symposia ofthe Zoological Society of London, 33: 71-165.

Rejstřík

Abbeville, Francie 148
Afar, Etiopie 281, 283
Akademie věd Turkmenské SSR 173
Akrobatické chování druhu
Australopithecus 279, 280
Almové 15,246-248
Ameghino, Carlos 97, 103 – 106, 295
Ameghino,Florentino 97-99, 101,103-104,
122, 129,153, 164, 292 – 294, 297
Americká geologická společnost 122, 129
Americká společnost pro pokrok vědy 170
Americké muzeum přírodní historie 138, 214
Aminokyseliny 260
Anatomicky současný druh Homo sapiens 24,
147 – 148, 184, 258, 263 – 264, 275,
277,285
Anthropoidní opice 213
Ardeny, Belgie 89
Australopitekové 13,92-93, 101, 148,237,
256, 266, 269 – 276, 280 – 288
Australopithecus afarensis 148, 283 – 288
Australopithecus africanus 267,270,272 – 273,
278,283,287-288
Australopithecus boisei 263, 272, 287
Australopithecus robustus 271 – 272, 275,
287
Bifaciální 109
Black, Davidson 214 – 217, 219 – 220, 222,
224
Bola 67,73,100,105,115-116,118-121,
296
Boty 137-138,140-142,172,290
Boucher de Perthes, Jacques 148, 152
Boule, M. 16, 75, 102 – 104, 106, 156,161,
182,222-223
Bourgeois, Abbé Louis 30 – 31, 40, 46, 76,
79-80,82,291-292
Brada 24,185,262-263,265
Brekcie 93
Breuii, Abbé Henri 54, 60 – 63, 65, 108,
220-221,291
Britská společnost pro pokrok vědy 42, 128
Britské muzeum přírodní historie 52, 54, 147,
199 _ 201, 203 – 211, 216, 264
Britské muzeum, výzkumná laboratoř 147
Britský geologický průzkum 127-128,152
Broca, Paul 38, 46
Broom, Robert 203,268-271
Břidlice 119,127,139-142,171
Bulbus 57, 60, 76 – 77, 80, 84 – 86, 88, 90,
106
Calico, Kalifornie, U.S.A. 66 – 67, 95, 300
Cantal, Francie 88
CapelIini,G. 37-38,46,294
Capitan, Louis 57, 63, 94
Camegie, Andrew 188
Camegieho institut 187-190
Cartailhac, Emile 76
Cartefakty 64
Carter, George F. 64-65,300
Carvin, James 118
Castenedolo, Itálie 156 – 161, 180, 206, 224,
294
Civilizace 66,125,132,139,217
Clay Hill, Kalifornie, U.S.A. 169 – 170, 293
Clermont, Francie 59 – 61, 291 – 292
Clermont-Ferrand, Francie 42
Clichy, Francie 146,150,298
Coles, J. M. 57 – 58
Colle de Vento, Itálie (Castenedolo) 156-157
Collyer, Robert H. 36, 46, 155, 295
Cooper, C. Forster 257 – 258
Corruccini, Robert S. 273
Cromerský lesní nános, Anglie 44 – 45, 56
Domorodci 50,89-90,110-111,185,
190-192
Domorodci, australští 50,185
Dračí kosti 213-214
Drápy 238
Drásadlo 30, 55, 62, 69, 77, 83, 85 – 89
Drážkovaná koule, Jižní Afrika 143
Drolení 142
Dubois,Eugene 16,25,52,123,133, 139-140,
142, 177 – 185, 191, 193 – 195, 197,
199,213,220,298,300
Dusík, test na obsah 194,205,264,266
Dusík, uchování 361,265
Dvojí standardy 9, 95, 192
Ekofakty 50, 63, 80
Eocén 23, 28, 43, 46, 53, 56, 59 – 60, 73, 88,
106, 110, 120, 130, 159, 173,211,291
Eolity 47 – 52, 56, 59 – 64, 66 – 68, 70 – 73,
75, 234, 255, 289, 291, 294 – 297,
300-301
Epistemologie 25 – 26
ER 1470 274, 284, 288
ER1481 275-276,279
ER813 275,281
Eraillura 76
Eroze 26, 79, 93, 99, 122, 256
Evoluce 9,13 – 15, 21-22,24-25,28, 31,53,
57, 63, 67, 69, 84, 88, 92, 101 – 109,
114 – 115, 123 – 124, 134 – 135,
141 – 149, 158, 160, 163, 165, 173,
177-178, 180,184-185,188-189,
191 – 196, 199, 201 – 202, 209,
215 – 224, 229 – 235, 238, 240 – 241,
258,272,278,280,282 – 284,286,288
Evoluce, postupná 252
Evoluční odnože 191,280
Evoluční předsudky 229
Exponáty 76
Faunální důkazy 228, 230, 232 – 233
Figuríny 132-134,295
Filtr poznání 9,14,211,253
Financování 178, 188, 215, 217
Fluor, test na obsah 194, 203 – 205, 264, 266
Fluor/fosfát, poměr 194,197
Folsomské hroty 116
Foramen magnum 267
Fosilizace 35, 138, 251
Fosilní záznam 22, 141, 209, 258
Fotogrammetrie 285
Curtis, Garniss H. 193, 197
Čelist 23 – 24, 34 – 36, 55, 57 – 58, 62, 105,
110, 120, 154 – 156, 161 – 164,
169-170, 173,185-187, 190-192,
196, 199 – 207, 209, 216, 230 – 232,
247 – 248, 250, 261 – 267, 269, 271,
275, 28:2 – 283, 287 – 288, 292,
295 – 296, 298
Čelist z Heidelbergu 156, 185-186, 209, 264
Čelist z Kanamy, Keňa 262 – 263, 266, 275,
296
Čelní kost 151,265
Čepel 38,45,49, 115, 118, 120-121,294
Čepele kopí 49, 118, 120
Černá lebka 287
Červené písečné usazeniny, Anglie 36,42-45,
53 – 55, 57 – 59, 62, 106 – 108, 155,
295
Čínská akademie věd 250, 268
Člověk, jávsky 16, 23, 25, 52, 63, 123 – 124,
134, 145, 177, 180-187, 192-194,
199, 201 – 202, 209, 215 – 217, 260,
262, 267
Člověk, lantianský, Čína 230-231
Člověk, pekingský 23,63,185-188,191,202,
210, 213, 215, 217, 219, 221 – 223,
230 – 232, 234, 255, 258, 261
Člověk, pliocenní 55
Člověkomedvěd 249
Čou-kou-tien, Čína 187, 202, 213, 221 – 225,
228-235,240-241,243
Dart, Raymond A. 66, 202, 266 – 268,
270-271
Darwin, Charles 16,21-22,25,29,124,
177 – 178, 182, 199, 209, 215, 219
Darwinizmus 25
Datovací metoda draslfko-argonová 70,193,
196-197,274,282,284
Datování izotopy uranu 33, 152, 282
Datování, radiometrické 27,147,161,193,
210,232,239,277
Dawson, Charles 199-209,299
de Mortillet, G. 30, 31, 34 – 35, 37, 41 – 42,
75-80
De Quatrefages, Armand 30 – 31, 38, 46,
84-85, 159
Devon 23, 127, 290
Dinosaurus 173
Dláto 45, 132, 255
Foxhall, Anglie 54 – 64, 155, 158, 168 – 169,
295
Foxhallská čelist, Anglie 55,58,155
GalleyHill, Anglie 146-148,150,161,186,297
Genesis 189
Geologická společnost, londýnská 36, 42, 45,
50, 56, 59, 200, 202
Geologický průzkum Číny 213,215
Geologický průzkum Indie 70, 93, 101
Geologický průzkum Portugalska 76
Geologický průzkum Spojených států 33,
113,134,176
Geologický průzkum Velké Británie 52
Gibbon 250-251
Glaciál 14, 24, 32, 55, 58,109, 111-115,
153,162-163,185
Gorily 134, 239, 242, 267, 270, 277 – 278,
282 – 283, 285, 287 – 288
Hadar, Etiopie 281 – 283, 286 – 287, 295
Haeckel, Ernst 178 – 182
Harrison, Benjamin 48 – 52
Hieroglyfy 139
Hillary, Sir Edmund 244-245
Himaláje 244-245
Hlodavci 30,116
Hmoždíře 14,119-120,123,169
Hnědé uhlí 130
Holmes, William H. 14,97,120-124,
134-135,165,173,182
Holocén 23,147,161,216
Holsteinský interglaciál, Evropa 147- 148
Hominid 15, 22 – 25, 37, 52, 57, 59, 70 – 71,
73, 83, 92, 102 – 103, 107, 140, 154,
159, 161, 177 – 178, 180, 186 – 187,
190, 193, 196 – 199, 202 – 203, 210,
218 – 219, 221, 228 – 230, 232 – 234,
238 – 243, 249, 259, 265, 267, 271,
274,277 – 284, 288, 295 – 296
Hominoid z Kanapoi 273
Hominoid 273
Homo erectus 9,15,23-24,44,49,67,70,73,
94-95,105,111,113,148,154-156,
163, 180, 184 – 187, 192 – 195,
197 – 198, 201 – 202, 226, 229 – 235,
237, 249, 251 – 252, 259, 261, 264,
269, 272 – 274, 276 – 278, 283,
287 – 288, 294, 296 – 298
Homohabilis 23-24,30,69,71-73,107-108,
111, 148, 234, 255, 263, 271 – 279,
283 – 284, 287 – 288, 295 – 295
Homo sapiens sapiens 24, 50, 53, 61,95, 115,
119,132,134,147,180,194,198,
201 – 202, 204, 232 – 233,259,
263 – 264, 272, 298
viz též: Homo sapiens, anatomicky
současný Homo sapiens
Homo sapiens 24, 59, 72 – 73, 83, 107, 114,
149, 153,184-186, 191, 197,199,
201 – 202, 209,220, 223, 226 – 235,
258, 261 – 264, 268, 272 – 273,
275-277,280,283,285,287
viz též: Homo sapiens sapiens,
anatomicky současný Homo sapiens
Hora Table, okres Tuolomne, Kalifornie,
U.S.A. 117-120, 122-123,
167-169,291-292
Hory Pamír, Asie 246 – 248
Hory Sierra Nevada, U.S.A. 117,165
Hory Siwalik, Indie 69
Howells, W. W. 273, 282, 294 .
Hoxniánský interglaciál, Evropa 152
Hrdlička, Aleš 65,97,107-109, 113,155,
163, 172, 216, 295, 297
Hmčířstvi 48
Hroby 159,255-258
Hueyatlaco, Mexiko 16, 95, 97,113-116,
152,298
Humanoidní 239
Huxley, Thomas Henry 155, 178
Chang, Kwang-chih 226, 231 – 232
Changyang, Čína 231,233
Charlesworth, Edward 36, 295
Chybějící článek 178-179,182,210
Ightham, Anglie 48, 50, 52
Iluze 25
Industrie kamenných nástrojů, acheuléen 113
Industrie kamenných nástrojů, aurignacien
151-152
Industrie kamenných nástrojů, azilio-
tardenoisien 61
Industrie kamenných nástrojů, moustérien 56
Industrie kamenných nástrojů, solutréen 101
Intelektuální nepoctivost 197, 223
Intrazivní pohřeb 146,161 – 163, 170
Ipswich, Anglie 57 – 58,106,146,151 – 152,
186,297
Irwin-Williamsová, Cynthia 113,115
Issel.A. 160-162,294
Italská společnost přírodních věd 34
Jacko 239
Jacob,T. 192-193,195,197
Jazyk 132
Jeskyně Border Cave, Jižní Afrika 119, 259,
263 – 264
Jeskyně Cave of Hearths, Jižní Afrika
263 – 264
Jeskyně Sandia, Nové Mexiko, U.S.A. 97,
115,125-126,298
Jeskyně Yanhui, Čína 227
Jeskyně 67,89,97,111,115-117,119,134,
154,173, 178,213,222,225,
231 – 232, 234 – 235, 238 – 239,
241 – 242, 257, 264, 268,274,
279 – 280, 298
Jezero Turkana, Keňa 72, 263, 274 – 275,
283, 287
JiaLanpo 235
Jíl 41, 53, 69, 79, 93 – 94, 101, 127 – 129,
132 – 135, 143,157 – 164,170 – 172,
213-214,262,265
Jižní Čína 227-229,231
Johannesburg, Jižní Afrika 266
Johanson, Donald C. 276, 281 -284,
286 – 288, 295
Jurský 78, 173
Kacířství 65, 177, 189
Kambrium 23, 140 – 141, 143, 290
Kamenné nástroje, jednostranné (unifaciální)
50,66-67,70,81-82
Kamenné nástroje, pokročilé 14, 68, 72 – 73,
95,125, 161,173,231
Kamenné nástroje, primitivní 53, 55, 72,76,
88,95,97, 108,214,231,280
viz též: eolity
Kanadské národní muzeum člověka 32
Kanamské vrstvy, Keňa 261
Kanapoi, Keňa 273, 282 – 284, 288, 294
Kanibalizmus 222
Kanjerská fauna, Afrika 265
Kanjerské lebky, Keňa 264
Karbon 23, 128, 135 – 136, 139, 172 – 173,
290
Kašmír 247
Káthmandu, Nepal 245
Kavkaz 246, 24S
Keith,SirArthur 46,148,151-154,169,
201, 208, 214, 220, 223, 238, 271,
275,286,297 – 298
Kenozoická výzkumná laboratoř, Čínská 182,
219
Kenozoikum 23, 28, 216, 219, 222
Kentská plošina, Anglie 48 – 49, 51 – 52,
71-72, 294
Kimbel, Bili 287-288
King, Clarence 122 – 123,166 – 167
Kingův tlouček, Kalifornie, U.S.A. 122 – 123,
292
Klamání 14,29,76,166,271
Klepy 110,114
Klerksdorp, Jižní Afrika 143
Kmen Okombambi, Afrika 72
KNM-ER813 275-276
KNM-WT 287
KNM-WT 15000 277
Koexistence lidí s jinými hominidy 15, 134,
230 – 232
Kolagen 260
Koleno 250,281,288
Konference Penrose 116
Konglomerát 78, 129
Kongo, Afrika 252
Konkrece (zhutnění) 143 – 144, 257
Konsenzus 67,112,177,184
Kontaminanty 193,260
Konzistence 27 – 28, 93, 137, 149, 155,
170 – 171, 173, 194 – 195, 206, 228,
235, 239,248, 263, 267 – 268, 286,
288
Koobi Fora, Keňa 269, 275 – 276, 296
Koral 118-119
Koroze 92
Kořeny 44, 239
Kosmologie 188,217
Kosthlezenní 275,281,296
Kost holenní 30, 35, 150, 275, 281 – 282
Kostklíční 170
Kost loketní 150, 269, 297
Kost lýtková 275
Kost pažní 41, 269, 273 – 275, 281 – 283,
294, 296 – 297
Kostspánková 190
Kost stehenní 42,72,100,119-121,123-124,
127, 163 – 164, 168, 173, 179 – 184,
193 – 198, 209, 239, 265, 270 – 271,
278 – 279, 284 – 285, 287 – 288,294,
297 – 298
Kosti lidské 25, 28,38, 50,72, 83,108, 111,
145 – 147, 149 – 151, 154,157 – 158,
160-163, 165 – 172, 177, 181,183,
186, 194, 197, 200, 206, 209,
222 – 223, 232,255 – 257, 259,261,
265 – 267, 275, 282, 288, 290 – 299
viz téi: anatomicky moderní Homo
sapiens, Homo sapiens, Homo
sapiens sapiens
Kosti nohou 13, 100, 163, 169, 173, 184, 271,
275,277-278
Kosti ruky 158,271,280
Kosti temenní 200, 265
Kosti zvířecí (modifikované lidmi) 25,41, 181
Kovová váza, Massachusetts, U.S.A. 128, 290
Kovové koule, Jižní Afrika 143 – 144, 290
Kovové trubičky, Francie 139,291
Královská fakulta chirurgů, Anglie 208
Královská společnost, Anglie 51,200
Královský antropologický institut Velké
Británie a Irska 36, 54, 261
Kraniolog 168
Krantz, Grover S. 241 – 242, 253
Krb 266
Kritéria 28, 47, 50, 58, 62 – 64, 195
Kritik 14, 49, 76, 94, 120, 199, 240, 283
Kritika 16, 76, 103, 268, 279
Krky 242,251,271
Kromdraai, Jižní Afrika 268 – 270, 297
Kryptozoologie 237,252
Křída 23, 45 – 46, 56 – 57, 76, 129 – 131,
139,146,291,296
Křídový 78, 129 – 130, 139 – 140, 146, 291
Křížení jedinců 272-273
Křováci 275
Kurz fantastické archeologie, Harvardská
univerzita 64
Kůže 72 – 73, 107 – 108,152, 242,245,
247 – 248, 296
Kyčel 283
La Denise, Francie 146, 151 299
Laetolské stopy, Tanzanie 13, 284 – 286, 294
Lagoa Santa, Brazílie 154
Laing, S. 38, 75, 83 – 85
Lankester, Sir Ray 52, 54, 56, 201
Laon, Francie 129-130,291
Latit 117-119, 122-123
Laussedat, A. 34,46,292
Láva 14,117,119-120,133-134,151,
165,167,169-170
Leakey, L. S. B. 59, 63, 65 – 66,71, 73,108,
129, 201, 257 – 259, 261 -263,
271 – 274, 280 – 281, 296 – 297
Leakey, Richard 72, 184, 263, 274 – 275,
277,280 – 284
Leakeyová, Mary 13,71 – 73, 108, 271 – 273,
282,284-285,294
Leakeyová, Meave 274, 282
Lebka z Calaveras 165-167
Lebka 9,23-24, 118, 145-147, 150-151,
153 – 155, 157 – 158, 164 – 169,
178 – 184,190 – 192, 194 – 210, 219,
222 – 225,230 – 233, 255 – 256, 265,
267, 270, 282 – 288, 292 – 293,
297 – 299
Lee,RobertE. 110-111
Lee, Thomas E. 14,109-112,300
Les Eyzies, Francie 61
Lewis, O. J. 277 – 278
Lewisville, Texas, U.S.A. 97, 112,300
Lidský 9 – 10, 13 – 15, 21 – 25, 27 – 28,
30 – 32, 34 – 35, 37 – 38, 41 – 42, 44,
46 – 47, 50, 52 – 60, 62 – 64, 66 – 69,
71 – 72, 76 – 80, 82 – 86, 88 – 89,
91-94,97-99,101-112,114-120,
123 – 127, 129 – 138, 142 – 143,
145 – 173, 177 – 186, 188 – 197,
199 – 204, 206, 208, 210, 213 – 224,
226 – 234, 238 – 245, 247 – 252,
255 – 258, 260,262 – 263,265 – 278,
280 – 299
Limonit 143 – 144
Liujiang, Čína 232 – 233, 298
Lochnesská obluda 33
Lom Kingoodie, Skotsko 127 – 128, 290
Londýnský jíl 53
Lopatka 170,283
Lovejoy, Owen 280
Lucy 148,282-283
Lyell, Charles 30, 125, 155
Maba,Čína 230-231,233
Macalister, R. A. S. 160, 162
MacCurdy, George Grant 88, 297
Makapansgat, Jižní Afrika 270
Malajsie 251,269,276
Mamut 33
Marsh, O.C. 166-167,170
Masožravá 29, 34, 36, 39, 221 – 222, 270
Mastodont 118,170,201,209
Matrice 93,142, 166 – 167, 219, 257 – 258,
266
Matthew, William Diller 138
Mauer, Německo 185,264
McHenry, Henry M. 269, 273, 297
Meister, William J. 140 – 143, 290
Měkkýši 36, 41
Mellevilie, Maximiiien 129-131,291
Merriam, John C. 187 – 190
Metací kameny 91,103,107
Metaty 68
Metodologie 85-86, 155,170,230
Mezinárodní kongres prehistorické
antropologie a archeologie 35, 38,
40,76-77,80,82,93,162
Mezinárodní kryptozoologická společnost
237
Midi de France, Francie 171,293
Mikrofotografie 138
Mikroskop 29, 32, 38, 125, 142, 172, 183
Miller, George 33
Mince 126,131-132,298
Mindelova glaciace, Evropa 185
Minshall, Herbert L. ’95
Miocén 22 – 23, 25, 28 – 29, 31, 34 – 35, 37,
40 – 52,46 – 47, 52, 54, 68, 71,73,
76, 80 – 84, 86 – 88, 91 – 92, 97, 99,
165, 171,177, 209, 211, 291 – 292
Miramar, Argentina 99 – 106, 164 – 165, 295
Močanov, Jurij 70
Modjokerto, Indonésie 193, 196
Motr, J. Reid 43 – 44, 46, 53 – 59, 62 – 64, 89,
94,111,155-157,160,294-295,297
Molleson, T. I. 183,194-195,297
Montaigu, Francie 129, 145
Monte Aperto, Portugalsko 37 – 38, 294
MonteHermoso,Argentina 97-99,163-164,
294, 297
Monte Verde, Čile 68
Montehermosanský útvar, Argentina 98, 163
-164
Morek 35-37,222
Morfologické datování 227 – 228, 230 – 231,
233
Morfologie 22, 154, 162, 169, 185-186,
197,201, 226 – 227, 230 – 233, 235,
261 – 262, 271, 279, 282, 285, 288
Morian, Richard E. 32, 300
Morrisonville, Illinois, U.S.A. 135, 290
Motivy 10,27,188,209-210
Moulin Quignon, Francie 146, 148 – 150, 298
Mozek 21, 24, 36, 141, 180, 202, 217,
224-225, 231,266, 268, 272 – 273,
280
Mrchožrouti 39
Mrtvola 162,221,247,249
MultivariaČní statistická analýza 280
Mušle 59, 92
Náboženství 10,188-189,218
Nadočnicový oblouk 24, 154, 201 – 203, 267
Náhrdelníky 36
Nálezy, povrchové 79, 195, 197
Nános, druhotný 112
Napier, John R. 240, 245 – 247, 249 – 251,
260, 283 – 284
Nápis 132, 148, 177
Národní akademie věd Spojených států 167
Národní muzeum Keni 274
Nástroje oldowanské 71,73
Nástroje, kostěné 43 – 45, 108, 172, 294,
296 – 298
Nástroje, rostro-karinátní 54, 56, 59
Neandrtálci 15,22,24-25,145,147,149-151,
178, 186, 201, 220, 226, 232 – 233,
235, 237, 249, 251 – 252, 263 – 265,
272 – 273
Nejednoznačnost 170, 199
Nekompetentnost 114
Neolitický 47-48, 86, 105, 134, 295
Nepoctivost 161, 197, 223
Neprůkaznost 32, 69, 173, 245, 272, 278
Nesprávné výklady 102
Neúplnost 27, 29, 137, 161, 209, 252, 269,
294,298
Ngandong, Indonésie 186
Noetling, Fritz 93 – 94, 293
Nohy 13, 15, 68, 71, 92 – 93, 100, 137,
140- 142, 148, 150, 153, 158, 162,
169, 172 – 173, 184, 198, 201, 220,
237 – 242, 244 – 245, 248 – 253, 269,
271, 275, 277 – 279, 282, 284 – 287,
290, 293
Noviny 9,135, 164-165,239
Nože 39, 80, 84, 90, 100
Oakley, KennethP. 147-148, 161, 187, 194,
203 – 204,206, 209 – 210, 265 – 266
Obermaier, Hugo 48, 56, 58, 61
Obočí 23 – 24, 201, 209 – 210, 247 – 248
Obratel 98,163,232,294
Obsidián 120,125-126
Ocasy 22, 172, 243, 251, 260
Ocel 44, 119, 143
Odštípnutí v jednom směru 67,85
OH 62 276-279
OH 7-ruka 271,278
OH 8-noha 271,277-278
Oheň 44, 55 – 56, 58, 83,91 – 93, 98 – 100,
152, 155, 163, 220 – 221, 234 – 235,
270,292-293,295
Ohniště 64,68,97,112,181,221,294-295,
297-298,300-301
Okres Macoupin, Illinois, U.S.A. 171, 290
Olduvai Gorge, Tanzanie 50- 51, 63, 65, 67,
71-73,82-83,107-108,155,
255-256,263,266,273,276
Oligocén 22-23,89-91,165,211,291
Omyly 170,224,244
Opatrnost 21, 103, 122, 130, 171
Opice 13, 15, 21 – 23, 25, 63, 71, 73, 83, 92,
108, 123, 162, 164, 172, 178 – 182,
184, 191 – 192, 202, 204, 209, 211,
213, 237, 243 – 244, 246 – 247,
250 – 252, 267, 270 – 271, 274,
276 – 285, 287
Opičí 15, 15, 22 – 23, 37, 92, 162, 173, 180,
183, 185, 195, 197 – 199, 201 – 203,
207, 209, 226 – 227, 234, 245,261,
263, 268, 276-278, 280, 283, 285
OpoČlověk 50, 52, 83, 171, 178-182, 184,
194, 220, 237 – 238, 252, 258, 270
Orangpendek 251
Orangutani 71, 178,251, 267, 278, 280-281
Osbora, Henry Fairfield 31, 55, 58,138,156
Oštěp 14, 64, 87, 100, 120- 121, 123, 132
Ostrov Manitoulin, Kanada 14, 108 – 109
Otisk boty 140-142,290
Otisk sandálu 140-142
Otta, Portugalsko 78 – 79
Ottosdal, Jižní Afrika 143
Owen, Richard 46, 155
Oxnard, Charles E. 274, 279 – 281, 283 – 284
Padělky 148 – 149, 199, 203, 206 – 208, 211,
213,241,247,298
Pákistán 69-70
Palec (ruky) 250, 285
Paleocén 23, 76, 216
Paleolitické artefakty, hrubé 47, 75
Paleolitické artefakty, pokročilé 47, 97, 108,
297 – 298
Paleolitický 47 – 50, 58, 76, 83, 91, 99,101,
107, 119, 223, 289, 291 – 298, 300
Paličky 120
Pampeánský útvar, Argentina 101
Panda 227,231
Pánev 111,130,232,269,285
Parodi, Lorenzo 104-106,164
Páteř 102, 104,148, 159, 165, 269, 283
Patina 78
Patroni 214
Patterson, Bryan 273
Patterson, Leland W. 49 – 50, 60, 77, 82, 85
Pavián 266, 270
Pazourek 17,30-31,37-41,43-45,48-50,
52 – 62, 75 – 88,91 – 94,97,100,125,
149, 156, 163, 200, 224, 293 – 294
Paže 162,242-243,250,276,278-279,
283
Peabodyho muzeum americké archaeologie
a etnologie 145, 166 – 167
Pec 99
Peníze 190,219
Pěstní klíny 58,70 87,94,261
Pikermi, Řecko 35-36,293
Pilbeam, David 185-186,298
Piltdown, Anglie 27, 149, 199-210,213,
240, 299
Písčitohlinitá půda 146 – 147
Pískovec 51, 69, 77 – 78, 98 – 99,127 – 128,
136,172,190,224
Pleistocén, mladý 42, 56, 65, 67 – 68, 85, 92,
95
Pleistocén, raný 26, 45 – 47, 59, 63, 72, 89,
108,192,197,201,214,227,
233 – 235, 261 – 262, 264, 275, 285,
288, 295
Pleistocén, střední 25, 52, 63, 83, 94 – 95,
146, 149, 180, 184, 192, 194 – 195,
198, 208, 214, 229 – 235, 237 – 238,
261,264,266,268,297,300
Pleistocénské jezero Manix, U.S.A. 66
Pliocén 11, 22 – 23, 29 – 31, 33 – 34, 37, 39,
41,43,45-48,50-56,59,68,72-73,
76, 83 – 85,88, 91 – 92, 97 – 102,104,
106 – 107, 117, 135, 152, 158 – 161,
164,166,172,177,209,211,223,228,
275 – 276, 284 – 286, 288, 293
Plio-pleistocén 133
Podložky 89-90,101
Podvod 25,27,104-105, 112,123-124,
129, 146, 149, 165 – 166, 191, 199,
202, 208-211, 240,253, 258, 293,
298
Podzemní voda 134,147,161,194,205-206,
265
Poggiarone, Itálie 38
Pohřeb 146-148,151,157-158, 160-163,
170 – 171,207, 248, 256 – 260, 297
Poirier, Frank E. 185
Polemiky 30,114, 181,258
Poslední interglaciál 64-65, 110
Postavení 14,52,65, 110,186,188-189,
221
Postoje 15,104,216,246,280
Potlačení 9, 14, 25, 28, 65, 109, 115, 124,
177,231
Pouancé,Francie 40-41,292
Pověst 30,104, 110,114-115,242,253,283
Povlak (inkrustace) 132, 150, 173
Prasad, N. 70, 92, 99 – 100, 292
Pravděpodobné časové pásmo 226, 228, 230,
232-233,260
Prehistorická společnost východní Anglie 53
Prekambrium 76, 128 – 129, 144, 290
Prestwich, Sir John 48 – 50, 52,79, 155, 294
Primáti 22, 179, 192, 242, 258, 260, 283, 288
Propaganda 61,65,216,219,278
Proteiny 147, 161, 194, 260, 265
Protsch, Reiner 259 – 260
Prst (na noze) 92,172 – 173, 238 – 239, 241,
285 – 286
Prsty 35, 92,132, 172 – 173, 208, 238 – 239,
241, 249 – 250, 278, 283, 285 – 286
První rodina, Etiopie :282 – 283
Předozadní hřebínek 271-272,287
Předpoklady 9, 14,134-135,151, 178,187,
203, 222, 253,256,286
Předsudek 22, 41, 56„ 103, 141, 154, 159,
210, 229, 230, 277
Pseudoeolity 59-60
Pukliny 134,160,214,262
Putnám, F. W. 133, 166- 167
Puy de Boudieu, Francie 85 – 86
Puy Courny, Francie 84 – 85
Pyl 111-112
Pyrofylit 143
Rabat, Maroko 263
Ramena 243, 245, 24$ – 250, 280, 288
Ramenní kloub 283
Rames.J.B. 84
Ranke, Johannes 185
Rašelina 112,252
Recenze kolegů 64, 114
Reck, H. 72, 108, 155,255 – 260, 297
Reeves, Brian 65
Reklasifíkace 269
Rekonstrukce 126,191, 222, 225, 241, 257,
273-275,281,288
Retuš 49, 57, 65,71 – 72, 78, 80 – 81, 85 – 87,
94-95,97,105
Ribeiro, Carlos 75 – 77, 79, 293
Robbins.M.L. 284-285
Robinson, J. T. 269,278
Rockefeller, John D. 217,231
Rockefellerova nadace 188,215-219
Rockefellerův ústav 138,218
Romero, Antonio 102-104,106
Roosevelt, Theodore 239
Roth, Santiago 100-101,295
Rutot,A. 31,89-91,291,294
Rydlo 66-67,72
Řeka Irrawady, Barma 47
Řeka Old Crow, Kanada 31-32, 300
ŘekaSoIo, Indonésie 177,179,183,186 – 187
Řeka Somme, Francie 49
Řeka Tagus, Portugalsko 76,78,293
Řezáky (přední zuby) 234
Řezání 44-45,72,99,119,172,291
Římané 238
Samci 240, 248, 267, 275
Samice 249 – 250, 269 – 270, 272 – 273, 283
San Andreas, Kalifornie, U.S.A. 123, 293
Sanderson, Ivan 239, 243, 250
Sangamonský interglaciál, Severní Amerika
110,145
Sangiran, Indonésie 186-187,190-192,
196
Sansan, Francie 34-35,292
Sartono, S. 192-193, 195
Savci 28,35,39-40,67, 107,114, 173, 180,
182-183,194,201,208,217,229,231
– 233, 235, 240, 242, 250, 265 – 266,
270,286,300
Savona, Itálie 38, 162, 173, 294
Scopes, John T. 220
Sedapa 251
Sekáč 69,71,88,92-93
Sekerky 34, 118
Selenka, Emil 181
Selenkova výprava 182^220
Selenková, Lenora 181
Senutová, Brigitta 274, 296
Sergi, Giuseppe 159-160
Shackleyová, Myra 240, 244 – 246, 248 – 249,
253
Sheguiandah, Kanada 14 – 15, 97, 108 – 112,
300
Shennongjia, Čína 250
Shipmanová, Pat 32, 287 – 288
Shipton, Eric 244 – 245
Sibiř 14, 33, 64 – 65, 70, 246, 295 – 296
Silurský 132
Simpson, Marsh 153
Simpsonová, Ruth D. 16,62,66-67,300
Sinclair, WiUiam J. 118,120 – 122, 125 – 127,
168, 170, 172
Sisimit 242
SK 15 269
SK 45 269
Skeptik 28,65,106,253
Smith, Grafton Elliot 202,208, 213 – 214,
223,271
Smithsonův ústav, U.S.A. 14, 65, 98,122,
131, 134, 146, 153, 165, 172
Sochy 125,128, 172
Sollas, William J. 88-89,209
SoĚkazNampy,Idaho,U.S.A. 132
Spekulace 154,209,261,276
Spencer, Frank 177, 208 – 209
Spiknutí 240
Spraš 101,163-164
Srůst kostí (symfýza) 200
St5 269-270
St14 269
Stagnace 277
Stalagmit 116
Standardní názor 14, 31, 34, 70, 107,132,
192-193,252,259,294
Steen-Mclntyreová, Virginia 16,113-116,
298,300
Stehenní kost toxodona s hrotem střely,
Argentina 100-101,104-105
Stehenní kost z Trentonu, New Jersey, U.S.A.
145-146,298
Steinheim, Německo 24
Sterkfontein, Jižní Afrika 268 – 270, 294
Stern, JackT. 278,283,285-286
Stoličky 164, 179, 182, 204, 207, 216, 269,
272
Stopesová, Marie 42, 295
Stratigrafické důkazy 147, 228
Stratigrafie 26, 54, 71, 78, 83, 95, 107,
112-113,124,129-130,157-158,
163, 171, 195 – 197, 211, 226, 228,
230-231

Struska 294-295
Stříbro 128, 139
Sumatra, Indonésie 178, 251
Susman, Randall L. 278,283,285-286
Svaly 247 – 248, 269, 283, 287
Swanscombe, Anglie 24, 203
Swartkrans, Jižní Afrika 269 – 270
Šachta Valentine, Kalifornie, U.S.A. 118,
168-169,292
Sídla 72,80,90-91,158
Šimpanz 134,179 – 180, 201, 204,239, 267,
270 – 271, 276 – 277,279, 281, 288
Šípy 54 – 55, 84, 100, 104 – 105, 164
Sivá 70
Šlépěje 241, 284
Špičák 88,202
Šplhání 278-280
Šprýmy 170
Štola Montezuma, Kalifornie, U.S.A. 119,
121,291
Táboráky 99
Tádžikistán 247
Tardieu, Christine 268, 287, 294
Tardy, Charles 84
Tasmánie 89 – 90
Taung, Jižní Afrika 266 – 268, 270
Teilhard de Chardin, Pierre 187, 199 – 200,
202,208,211,213,224
Teoretické předpojatosti 159
Tefra 113
Terra Amata, Francie 142,173,298
Texas Street, San Diego, U.S.A. 64 – 66, 300
The Descent of Man, (Darwin) 22
Thenay, Francie 79 – 83, 291
Thorington Halí, Anglie 58 – 59
Tibet 244,252-253
Tili, glaciální 109,111-112
Time-Life 278
Timlin, New York, U.S.A. 97, 112-113,300
TM 1513 268
TM 1517 269
Tobias, Philip V. 66, 252, 262 – 264, 270, 272
Toca de Esperanca 67, 300
Tongzi, Čína 227 – 229, 231,233, 298
Topilskij, Michail Stefanovič 247
Trias 23,76,137-138,290
Trilobiti 140
Trinil, Indonésie 177 – 181, 183 – 184, 187,
191,193-198,221,297
Trinilské vrstvy, Indonésie 181, 193,197
Trpaslíci 93,252
Třenové zuby 179,202,204,215-216
Třetihorní 76 – 78, 83, 88, 91 – 93, 97 – 98,
103,117,120,124,130,134,
165-166,170-171,182
Třetihorní člověk 83, 92 – 93,124,166,
170-171
TufKBS, Keňa 274-275
Tufy 274 – 275, 282
Tunely 117-121,167-169,291-292
Turkmenská republika 173, 291
Tuttle,R. H. 13,285-287
Tvář 24, 42, 91,136, 160, 163, 201, 208, 242,
246 – 252, 266 – 267
Twiggy 272
Týlní 186,200
Učebnice 10, 31, 45, 76, 124, 136, 173, 227,
229,280
Úderové plochy 63, 77
Údolí Soan, Pákistán 69, 295
Uhel 46, 297
Uhelné doíy 136,138-139
Uhlí 68,121, 130,135 – 136,138 – 139,171,
181,290
Uhlík 27,111-112, 116,148,151,164-165,
259, 289
Úhlové rydlo 66-67
Úhly úderné plochy 63
Úkryty 72,296,298
Ulalinka, Sibiř 70, 296
Uran 33,113,152,161,264-266,283
Uříznuté dřevo 44, 297
Urychlená hmotnostní spektrometrie
(Accelerator mass spectrometry;
AMS) 260
Útes 37, 46, 62, 100, 114-115, 118, 248,
291
Útvar Chapadmalalan, Argentina 100 – 102,
105, 164
Útvar Kabuh, Indonésie 190-193,195-197
Útvar Nagri, Indie 70
Útvar Pucangan, Indonésie 191,193,196-197
Útvar Tatrot, Indie 70
Útvar, puelcheanský, Argentina 98 – 99
Útvar, santacrucijský, Argentina 99, 292
Val ďArno, Itálie 33 – 34, 296
Vallois.H.V. 75,161
Valoun 67-68,70-71,98,110,128
Valsequillo, Mexiko 113
Vápenec 42, 56, 84,129 – 130,156, ‚
213 – 214, 256 – 258, 266, 270
Věhlas 97, 202
Velryba 37 – 40, 44
Vendeta 109,112
Venuše, Willendorfská 105,133
Věrohodnost 9,102-103,106,210
Vértesszollos, Maďarsko 186,298
Verworn, Max 85-88,293
Větrolam 72
Vignati,M. A. 164
Virchow, Rudolf 181-182
Volk, Ernest 145-146,298
Von Koenigswald, G. H. R. 105, 107,
186-188,190-193, 195, 197,220
Voy.C.D. 119
Vrhací kameny 54, 89, 91, 106 – 107
Vrták 30,55,58,79,89-91,131,134
Vruby 87,91
Vyhynuti 33 – 35, 38, 40, 100, 179, 208,
227 – 229, 231,261, 267, 270, 272
Výrobci nástrojů 30, 53, 71, 82 – 83, 88, 94,
106,221,263,271-272
Walker.Alan 287
Wallace, Alfred Russell 50, 124, 177, 218
Warren, S. Hazzeldine 56, 59, 61
Watson, D. M. S. 257-258
Weaver, Warren 217
Weidenreich, Franz 182,191,222-225
Werner, J. S. 204 – 205, 207 – 210
West, R. G. 58
Wheelerova jílovitá břidlice, Utah 140
White, Timothy D. 276,288
Whitney, J. D. 14, 75, 117 – 118, 123 – 124,
165,173,291-293
Willis, Bailey 98,110,114,164-165
Wisconsinská glaciace, Severní Amerika 32,
110-111
Wood,B.A. 275,296
Woodward,ArthurSmith 200-203,206,
208-209,216,261,267,299
Wright,F.G. 132-134,295
Wu Rukang 223, 225
Xihoudu, Čína 235, 237, 296
Yenangyaung, Barma 93
Yeti 244-246
Yuanmou, Čína 233 – 234, 296
Záhada 137, 143 – 144, 155, 165,173,
185 – 186, 258
Zakřivení brady 263
Zápěstí 249, 283
Zavádějící prezentace 162,1697
Zdansky, Otto 214, 221 – 223
Žebra 44,148, 170,232
Země zlaté horečky, Kalifornie, U.S.A. 97,
117, 124,168
Zemědělství 48,218
Ženy 93,133, 154, 157,159, 178, 187, 196,
243, 253, 255, 257, 275, 280, 288
Žerty 166,210
Zesměšnění 64, 123
Zkomolení 235
Zlaté vlákno v karbonském kameni 128,290Zlatý řetěz v karbonském uhlí 135,290
Zoologická společnost, londýnská 280
Zpracování kůží 107 – 108, 296
Zralocí zub 16,29,36,39-40
Zubovina 205
Zuby 16, 23, 29 – 30, 36, 39 – 40, 42,45,
118, 148 – 149, 158, 178 – 179, 182,
185, 187, 190 – 191, 197, 201 – 202,
204 – 205, 208 – 209, 213 – 216,
220, 227, 234, 238, 247 – 248, 250,
261, 266 – 269, 271, 280, 287, 295,
297 – 298

OBSAH

Předmluva 9
Slovo úvodem 11
Úvod 13

ČÁST I: ANOMÁLNÍ DŮKAZY 19

1. Píseň Rudého Iva – Darwin a lidská evoluce 21
Darwin hovoří 22
Objevení se hominidů 22
Několik principů epistemologie 25

2. Vyřezávané a zlámané kosti – úsvit klamu
29
St. Prest, Francie 29
Moderní příklad: Old Crow River, Kanada 31
Poušť Anza-Borrego v Kalifornii 33
Vyřezávané kosti z nalezišť v Itálií 33
Nosorožci v Billy, Francie 34
Colline de Sansan, Francie 34
Pikermi, Řecko 35
Provrtané žraloci zuby z Červených písečných usazenin, Anglie 36
Vyřezávaná kost z Dardanel, Turecko 37
Balaenotus na Monte Aperto, Itálie 37
Halitherium z Pouancé, Francie 40
San Valentino, Itálie 41
Clermont-Ferrand, Francie 42
Vyřezávaná lastura v Červených písečných usazeninách, Anglie 42
Kostěné nástroje z Červených písečných usazenin, Anglie 43
Jáma na slony, Dewlish, Anglie 45
Závěrečná slova o záměrně modifikovaných kostech 46

3. Eolity – kameny sváru 47
Eolity z Kentské plošiny v Anglii 48
Objevy J. Reid Moira ve východní Anglii 53
Dva slavní odhalovači eolitů 59
Moderní příklady eolitických nástrojů z Ameriky 64
George Carter a naleziště v Texas Street 64
Louis Leakey a naleziště Calico 65
Toca de Esperanca, Brazílie 67
Monte Verde, Chile 68
Současné nálezy v Pákistánu 69
Sibiř a Indie 70
Kdo vyrobil eolitické nástroje? 71

4. Primitivní paleolit 75
Nálezy Carlose Ribeira v Portugalsku 75
L. Bourgeoisovy nálezy v Thenay ve Francii 79
Nástroje z Aurillacu, Francie 84
Co objevil A. Rutot v Belgii 89
Freudenbergovy objevy nedaleko Antverp 91
Střední Itálie 93
Kamenné nástroje z Barmy 93
Nástroje z Black’s Fork River, Wyoming 94

5. Pokročilý paleolit a neolit 97
Objevy Florentina Ameghina v Argentině 97
Nástroje, které nalezl Carlos Ameghino v Miramaru, Argentina 99
Pokusy o zdiskreditování Carlose Ameghina 102
Další boly a podobné předměty 106
Poměrně pokročilé nálezy v Severní Americe 108
Sheguiandah: archeologie jako vendeta 109
Lewisville aTimlin: vendeta pokračuje 112
Hueyatlaco, Mexiko 113
Jeskyně Sandia, Nové Mexiko 116
Neolitické nástroje ze země zlaté horečky, Kalifornie 117
Evoluční předpojatosti 123

6. Důkazy pokročilé kultury v dávnověku
125
Artefakty z Aix-en-Provence, Francie 126
Písmo v mramorovém kvádru, Filadelfie 127
Hřeb v devonském pískovci, Skotsko 127
Zlaté vlákno v karbonském kameni, Anglie 128
Kovová váza v prekambrijské hornině, Dorchester, Massachusetts .. 128
Koule v terciární křídě, Laon, Francie 129
Předměty ze studniČního vrtu v Illinois 131
Jílová soška z Nampy, Idaho 132
Zlatý řetěz v karbonském uhlí, Morrisonville, Illinois 135
Vyřezávaný kámen z uhelného dolu Lehigh poblíž Websteru, Iowa .. 136
Železný pohár z uhelného dolu v Oklahomě 136
Podrážka boty, Nevada 137
Stěna z kvádrů v dolu, Oklahoma 138
Kovové trubičky z francouzské křídy 139
Otisk boty v jílovíté břidlici, Utah 140
Drážkovaná koule z Jižní Afriky 143

7. Anomální pozůstatky lidských koster 145
Stehenní kost z Trentonu 145
Kostra z Galley Hill 146
Čelist z Moulin Quignon 148
Moulin Quignon podruhé 149
Kostra z Clichy 150
Lebeční fragmenty z La Denise 151
Kostra z.Ipswiche 151
TerraAmata 152
Lebka z Buenos Aires 153
Homo erectus v Jižní Americe? 154
Čelist ve Foxhallu 155
Kostry v Castenedolu 156
Savonská kostra 162
Obratel z Monte Hermosa 163
Miramarská čelist 164
Lebka z Calaveras 165
Další lidské fosílie v zemi kalifornské zlaté horečky 167
Mimořádně staré objevy v Evropě 171
Extrémní anomálie 171

ČÁST II: PŘIJATÉ DŮKAZY 175

8. Jávský člověk 177
Eugene Dubois a Pithecanthropus 177
Expedice prof. Selenky 181
Dubois utíká z bitvy 182
Další stehenní kosti 183
Patří trinilské stehenní kosti člověku současného typu? 183
Čelist z Heidelbergu 185
Další nálezy člověka jávského učiněné von Koenigswaldem 186
Úloha Carnegieho institutu 188
Zpět na Jávu 190
Pozdější objevy na Jávě 192
Chemické a radiometrické datování jávských nálezů 193
Zavádějící výklady důkazů jávského člověka 195

9. Piltdownské odhalení 199
Dawson nachází lebku 200
Odhaleno padělání? ■ 203
Nalezení pachatele 208

10. Pekingský člověk a další nálezy v Číně 213
Čou-koui-tien 213
Davidson Black 214
Proměna Rockefellerovy nadace 216
Historický nález a chladnokrevná kampaň 219
Oheň a nástroje v Čou-kou-tienu 220
Známky kanibalizmu 222
Fosílie mizí 223
Případ intelektuální nepoctivosti 223
Datování na základě morfologie 226
Další objevy v Číně 230

11. Žijící opolidé? 237
Kryptozoologie 237
Evropští divoši 238
Severozápad Severní Ameriky 238
Střední a Jižní Amerika 242
Yeti: divoch z Himalájí 244
Středoasijští Almové 246
Čínští divoši 249
Divoši v Malajsii a Indonésii 251
Afrika .252
Věda hlavního proudu a zprávy o divoších 253

12. Stále něco nového z Afriky 255
Reckova kostra 255
Lebky z Kanjery a kanamská čelist 261
Zrození druhu Australopithecus 266
Zinjanthropus 271
Homo habilis 271
Příběh o dvou pažních kostech 273
Objevy Richarda Leakeyho 274
Hlezenní kost ER 813 275
OH 62: Povstaňte, prosím, pravý Homo habilis\ 276
Oxnardova’kritika druhu Australopithecus 279
Lucie v písku s tirádami 281
A. afarensis: příliš polidštělý? 283
Stopy v Laetoli 284
Černá lebka, černé myšlenky 287
Souhrnný přehled anomálních nálezů ve vztahu ke stáří člověka …. 289
Použitá literatura 303
Rejstřík 327

SKRYTÁ HISTORIE LIDSTVA

Michael A. Cremo
Richard L. Thompson
Z anglického originálu The Hidden History ofthe Human Race
vydaného nakladatelstvím Govardhan Hulí Inc., Badger 1994,
přeložil Jaroslav Blažek
Redakce Michal Pokorný
Obálka Honza Šavrda
Grafická úprava Monika S. Benešová
Vydalo nakladatelství a vydavatelství
VOLVOX GLOBATOR
Prvního Pluku 7,186 00 Praha 8,
http://www.volvox.cz
jako 6. svazek edice YPSILON,
celkově jako svou 532. publikaci
Sazbu písmem Times připravila
Monika S. Benešová ve studiu LAMA Praha
Tisk Pavel Baštár, Příbram
Vydání první
Praha 2001
Adresa knihkupectví:
Opatovická 26, Praha 1

Podobné články:

Udivující zkamenělina

Ozubená tyč

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someonePrint this page

Komentujte

6 Komentáře zapnuto "SKRYTÁ HISTORIE LIDSTVA (fakta pro osvěžení paměti)"

Upozornit na
Ondra-P
Ondra-P
Vlasta – v tom případě takovéto organizmy nejspíše tedy byly ze železa. Že tedy vydržely onen „tlak té hmoty nad sebou“ a že jí nemohlo být málo že? Např. v takovém Grand Canyonu….. ale vlastně to je špatně žejo – ono to vznikalo postupně několik miliard let…… Pokud mám svoji mysl v reálu, tak je úplně jedno, jestli člověka zasype tuna písku, nebo hora písku. V každém případě to nepřežije, ale co se týče té tělesné schránky – tak se s ní nic nestane. Maximálně se trochu možná zploští, možná… Číst vice »
jhk - vlasta
jhk - vlasta

Fosilie nejsou v žádném rozporu s celosvětovou potopou za Noema. Není v rozporu s tím ani kousíček uhlí, ani ropy, ani ničeho jiného. A vzhledem k tomu, že je potopa dosvědčovaná na spoustě místech v národech i dlouho po ní – je tato potopa mnohem jistější – než kdejaký „vědecký výpočet“ nějakého uhlíku, nebo jiného prvku. V tom ale asi problém těch, kteří to nepřijali nebude….

jhk - vlasta
jhk - vlasta
Výrobně Ondro….. Já si myslím, že by takové předměty, na které by působil enormní tlak a teplota naprosto poničil. – v tom případě takovéto organizmy nejspíše tedy byly ze železa. Že tedy vydržely onen „tlak té hmoty nad sebou“ a že jí nemohlo být málo že? Např. v takovém Grand Canyonu….. ale vlastně to je špatně žejo – ono to vznikalo postupně několik miliard let…… Pokud mám svoji mysl v reálu, tak je úplně jedno, jestli člověka zasype tuna písku, nebo hora písku. V každém případě to nepřežije, ale co… Číst vice »
Ondra-P
Ondra-P
OTISK BOTY V JÍLOVITÉ BŘIDLICI, UTAH V r. 1968 ohlásil William J. Meister, kreslíř a amatérský sběratel trilobitů, nález otisku boty ve Wheelerově jílovité břidlici poblíž města Antelope Spring ve státu Utah. Když rozštípl blok jílovité břidlice, uviděl Meister tento botě se podobající obrys /obr. 6.8/ a odlitek. Ve stopě byly jasně vidět zbytky trilobitů, vymřelých mořských antropodů. Jílovitá břidlice s otiskem a fosílie trilobitů jsou z kambria, tj. staré 505 až 590 miliónů let. A jaké jsou důkazy? Metoda „kouknu a vidím“? K porovnání – to mi připomíná, jako… Číst vice »
Ondra-P
Ondra-P
Zajímalo by mne, jestli kreacionisté uvažovali nad následujícím tak, jako já. Ty předměty, které se uvádí, že se našly v uhlí: železný pohár, zlatý řetěz…někde jsem i četl bronzový nebo mosazný zvon (v tomto článku jsem nenarazil) a příp. další předměty. Uhlí potřebuje ke svém vzniku teplotu a tlak. My známe např. teplotu tání železa či zlata. Jak se výše uvedené předměty železný pohár či zlatý řetěz budou chovat v prostředí, které bychom nasimulovali (metodou pokusu) pro tvorbu uhlí. Dělali kreacionisté takové pokusy, ze kterých by zjistili, že při tvorbě… Číst vice »
Treviso
Treviso

comment image

wpDiscuz