inselbergs_01

Skalní suky

Jakob Haver Celosvětová potopa 7 Komentářů

Důkaz rychlého odtoku vod po Potopě

Michael Oard

Z creation.com/inselbergs přeložil Jakob Haver – 03/2019. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com. Úvodní obrázek 1.: Uluru, Ayers Rock (Ayersova skála), středozemí Austrálie – zdroj: www.escape.com

Když světové kontinenty vystoupily z vod světové Potopy, byly značně erodované.1 Kameny a balvany, které nebyly během této mohutné eroze rozmělněny, byly odplaveny do oceánů stovky kilometrů daleko.2 Ustupující vody, valící se přes povrchy, je obrovskou silou vytrvale obrušovaly a zanechávaly po sobě velké rovinaté oblasti, známé jako „planation surfaces“ (zarovnané plošiny)3 spolu s pobřežním Great Escarpment (Velkým srázem),4 mohutnými přírodními mosty a volně stojícími oblouky. Pro vědce, kteří studují zavedenou (evoluční) geomorfologii,5 jsou všechny tyto rysy záhadou, protože Potopu ignorují a spoléhají se pouze na pomalou, miliony let trvající erozi – které jsou ovšem takové jevy cizí.6

„Vznik Uluru zůstává pro evoluční geologii dlouhých věků záhadou, neboť jeho doba trvání neodpovídá typu horniny.“

Skalní suky jsou záhadné

Dalším rysem, který je pro světské vědce hádankou, jsou vysoké erozní pozůstatky.7 Ačkoli pro takové výrazné zbytky po erozi existují i jiné výrazy, obecně se jim říká „inselbergs“ (skalní suky). Inselberg (z němčiny = „ostrovní hora“) je: „Nápadný, samostatný zbytek kopce, pahorek, nebo malá erozí obnažená hora, obvykle vyhlazená a zaoblená, vystupující náhle a je obklopena rozsáhlou nížinou erozního povrchu…“ 8 Zarovnaná plošina, obvykle obklopující tuto strukturu, je něco jako ploché „moře“, ze kterého tato izolovaná struktura vyčnívá jako oceánský ostrov. („Circumdenudation“ = všechno kolem bylo erozí odstraněno)

inselbergs_02

Obrázek 2. Spitzkoppe v namibijské poušti; je to jeden z nejvyšších skalních suků v Africe, zdvihající se do výšky 600 metrů nad okolním rovinatým terénem (Zdroj – © Nicola Colombo / 123RF

Skalní suky jsou úchvatné

Na všech kontinentech se nacházejí tisíce vysokých inselbergů. Jedním z nejznámějších je Uluru (Ayers Rock) v australském středozemí.9 Vypíná se 350 metrů nad rovinatou pouští (obrázek 1). Její východní a severní okraj je obklopen pohřbeným pedimentem (tj. mírně šikmo zarovnaný povrch, utvořený vodou na úpatí hory nebo hřbetu). Uluru je vršek erozního zbytku vyřezaného z obrovského masivu pískovce, který pokračuje dál asi 6 000 m pod povrchem. Vrstvy pískovcové horniny v Uluru jsou téměř svislé,10 což svědčí o tom, že ještě předtím, než byla hornina narušena, byla silně nakloněna a teprve potom byla erodována do stávajícího erozního zbytku. Vznik Uluru zůstává pro evoluční geologii dlouhých věků záhadou, protože jeho údajná doba trvání neodpovídá typu horniny. Ta je ve skutečnosti složena převážně z množství živičné suti, tedy „arkózového“ písku bohatého na živce, a živec by zvětral na jíl, kdyby byl vystaven milionům let. Jak řekl jeden sekulární vědec: „Raná geomorfologická historie a základní zdůvodnění pro Ayers Rock (Uluru) zůstávají i nadále v temnotách, přestože byly navrhovány nejrůznější možnosti.“11

Další proslulé inselbergy jsou např. tyto: Spitzkoppe (obr. 2), který se vypíná asi 600 m nad namibijskou pouští v jihozápadní Africe.12 Tato poušť je štěrkovitá, zarovnaná plošina na území Namibie, západně od Great Escarpment (Velký sráz) v jižní Africe.

Hora Stone Mountain, Georgia – jedna z nejznámějších na východě Spojených států.

inselbergs_03

Obrázek 3. Tower karst (Krasové věže) kolem ohybů řeky Lijiang, Guilin, Čína. Zdroj – © email4nick / 123RF

Neobvyklý a nádherný typ inselbergu, vyřezaný z vápence, se jmenuje “ krasová věž“. Nejpůsobivější exempláře se vyskytují v Číně (obrázek 3) a na jihu Thajska.

Slavná hora Sugarloaf (Cukrová homole), vysoká 400 m a další žulová rezidua (zbývající zůstatky po erozí), sousedící s brazilským přístavem Rio de Janeiro, jsou také skalní suky.

„To nedává žádný smysl, aby stovky metrů okolního terénu erodovaly miliony let a skalní suk za tu dobu vykázal jen malé známky eroze.“

Působivou skupinu inselbergů má také region Monument Valley na hranici Utahu a Arizony, jihozápad USA. Tyto sedimentární zbytky po erozi stojí asi 300 m nad rozsáhlým údolím.

Skalní suky nemohou být staré miliony let

Inselbergy byly kdysi pohřbeny pod zemí. Když byla okolní krajina erodována, odolnější materiál setrval v podobě vysokých věžovitých struktur. Je pozoruhodné, že mnoho skalních suků dnes zvětrává poměrně rychle.10,13 Podle zavedeného geologického uvažování by tedy měly zvětrávat stejně rychle jako okolní terén, a tudíž by měly ztrácet svou velkou výšku. Nicméně skalní suky jsou „datovány“ na mnoho milionů až desítek miliónů let; někteří dokonce tvrdí, že jsou starší než 100 milionů let.13 To však nedává žádný smysl, aby stovky metrů okolního terénu erodovaly miliony let a skalní suk za tu dobu vykázal jen malé známky eroze.

inselbergs_04

Obrázek 4. Devils Tower (Ďáblova věž), Wyoming, USA – všimněte si svislých prasklin, které by měly vést v důsledku mechanizmu zmrazení / tání k rychlé erozi. Zdroj – © Steven Frame / 123RF

Takový radikální nepoměr v průběhu eroze – za předpokladu miliónů let – dramaticky ilustruje Devils Tower (Ďáblova věž) v USA, stát Wyoming. Toto vysoké, strmé vulkanické těleso se vypíná přibližně 400 m nad nedalekou řekou (obr. 4).14 Vzhledem k jeho svislým trhlinám a zvětrávání v důsledku neustálého zmrazování a rozmrazování se bortí celé bloky. Průběh eroze je rychlý, a přesto se tvrdí, že hornina je stará 40 milionů let. Je zajímavé, že šířka Devils Tower se během tohoto údajného času zjevně změnila jen velmi málo, ačkoli z okolního terénu byly erodovány stovky metrů materiálu. Tato anomálie bije do očí navíc také proto, že působením gravitace erodují svislé plochy mnohem rychleji než vodorovné povrchy.

„Povodeň Missoula je dalším důkazem, že skalní suky jsou vytvářeny záplavami, a že eroze musí být rychlá, jinak žádné skalní suky nevzniknou.“

Dalším příkladem je hora Navajo Mountain poblíž hranice mezi Utahem a Arizonou. Stojí přibližně 130 kilometrů severovýchodně od Grand Canyonu a vypíná se do výšky asi 3 200 m nad mořem. Hora Navajo je sopečný masiv, který se vytvořil uvnitř sedimentárních hornin. Dnes se zvedá do výšky asi 1 800 m nad okolní sedimentární horniny. Z pohledu sekulární interpretace je podivné, že všechny sedimentární horniny kolem hory Navajo byly erozí odstraněny, ale samotná hora nikoli.

Záhada pro geologii dlouhých věků

Vznik a domnělé dlouhé stáří skalních suků zůstává pro světskou interpretaci i přes různé hypotézy tajemstvím. Geomorfologové Twidale a Bourne říkají: „To, že skalní suk může přečkat tak dlouho, jak tyto návrhy předpokládají, si žádá značné psychické přenastavení.“16 Později k tomu ještě řekli, že všechny hypotézy, které se pokouší vysvětlit tvarování zemského povrchu během desítek milionů let, brzy narazí na problém věku:

„K vysvětlení takto velmi starých paleologických formací byly navrhovány různé mechanismy a faktory (nerovnoměrnost působení, zpevňovací mechanismy, stabilita hornin v suchém podnebí) … ty však snad tuto obtíž zmírňují, ale neřeší ji.“17

inselbergs_05

Obrázek 5

inselbergs_06

Obrázek 6

Obrázky 5 a 6. Skála Steamboat (Parník), vysoká 275 metrů, je erozivním zbytkem lávového čediče v horní části Grand Coulee, Washington – láva kolem Steamboat Rock byla při záplavě jezera Missoula erodována během několika dní. Zdroj – Mike Oard.

Skalní suky – mocný důkaz ústupové fáze Potopy

Je dobře známo, že záplavy po sobě zanechávají erozivní stopy.18 Steamboat Rock (obr. 5) v horní části Grand Coulee je 275 m vysoký erozivní zůstatek obrovských záplav jezera Missoula na sklonku doby ledové.19 Povodeň Missoula poskytuje další důkaz, že skalní suky jsou tvořeny záplavami, a že eroze musí být rychlá, jinak žádné skalní suky nevzniknou.

Stejně jako jiné povodně zanechaly erozivní zbytky, zanechaly na zemském povrchu odtékající vody Potopy podle Genesis tisíce skalních suků. Tento jev nelze vysvětlit pomalou erozí v průběhu miliónů let.

Odkazy a poznámky

  1. Oard, M.J., Massive erosion of continents demonstrates Flood runoff, Creation 35(3):44–47, 2013; creation.com/continental-erosion.
  2. Oard, M.J., Long-distance boulder deposits reveal Noah’s Flood, Creation 38(3):24–27, 2016.
  3. Oard, M.J., Testimony to the Flood; a remarkable planation surface in Canada, Creation 38(4):26–28, 2016.
  4. Oard, M.J., Coastal great escarpments caused by flood runoff, Creation 37(4):46–48, 2015.
  5. The study of the features of the earth’s surface.
  6. Oard, M.J., Flood by Design: Receding Water Shapes the Earth’s Surface, Master Books, Green Forest, AR, 2008.
  7. Twidale, C.R., The evolution of bornhardts, American Scientist 70(3):268–276, 1982.
  8. Neuendorf, K.K.E., Mehl, Jr., J.P., and Jackson, J.A., Glossary of Geology, 5th ed., American Geological Institute, Alexandria, VA, p. 328, 2005.
  9. Snelling, A., The origin of Ayers Rock, Creation 7(1):6–9, 1984; creation.com/ayers-rock.
  10. Twidale, C.R., On the origin of Ayers Rock, Central Australia, Zeitschrift für Geomorphologie N. F. 31:177–206, 1978.
  11. Twidale, Ref. 10, p. 203.
  12. Matmon, A., Mushkin, A., Enzel, Y., Grodek, T., and the ASTER Team, Erosion of a granite inselberg, Gross Spitzkoppe, Namib Desert, Geomorphology 201:52–59, 2013.
  13. Jeje, L.K., Inselberg’s evolution in a humid tropical environment: the example of South Western Nigeria, Zeitschrift für Geomorphologie N. F. 17:194–225, 1973.
  14. Oard, M.J., Devils Tower can be explained by floodwater runoff, J. Creation 23(2):124–127, 2009; creation.com/landscape-erosion.
  15. Závada, P., Dĕdeček, P., Lexa, J., and Keller, G.R., Devils Tower (Wyoming, USA): A lava coulee emplaced into a maar-diatreme volcano? Geosphere 11(2):354–375, 2015.
  16. Twidale, C.R. and J.A. Bourne, Episodic exposure of inselbergs. GSA Bulletin 86:1,480, 1975.
  17. Twidale, C.R. and Bourne, J.A., Origin and age of bornhardts [dome-shaped inselbergs], southwest Western Australia, Australian J. Earth Sciences 45:913, 1998.
  18. Figure 1 in Oard, M.J., Retreating Stage formation of gravel sheets in south-central Asia, J. Creation 25(3):68–73, 2011 (creation.com/south-asia-erosion) shows erosional remnants left in a field after erosion by a flood.
  19. Oard, M.J., DVD: The Great Missoula Flood: Modern Day Evidence for the Worldwide Flood, Awesome Science Media, Canby, OR, 2014.

 

7
Komentujte

Please Přihlásit to comment
7 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors
Václav DostálJiří Zelinkajhk - vlasta Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
jhk - vlasta
jhk - vlasta

Je dobře známo, že záplavy po sobě zanechávají erozivní stopy.18 Steamboat Rock (obr. 5) v horní části Grand Coulee je 275 m vysoký erozivní zůstatek obrovských záplav jezera Missoula na sklonku doby ledové.19 Povodeň Missoula poskytuje další důkaz, že skalní suky jsou tvořeny záplavami, a že eroze musí být rychlá, jinak žádné skalní suky nevzniknou. – však ano. Právě masivní potopa – je souhrn takových „chaotických“ působení všeho možného – všech možných sil, že pak po ní zůstane právě to, co zde dnes máme. Jak ale toto mohou působit miliony… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Mě se moc líbí tohle – „K vysvětlení takto velmi starých paleologických formací byly navrhovány různé mechanismy a faktory (nerovnoměrnost působení, zpevňovací mechanismy, stabilita hornin v suchém podnebí) … ty však snad tuto obtíž zmírňují, ale neřeší ji.“17 – jak je možné, že zrovna ona „nerovnoměrnost“ nefunguje na dostatečné a neoddiskutovatelné vysvětlení těchto útvarů? V případě všech možných jiných „rádobyproblémů“ je právě ona „nerovnoměrnost, rozuměj entropie právě oním vysvětlením, proč na zemi mohl vzniknout život a udržet se na ní. Právě kvůli té lokální „nerovnoměrnosti“. Koroslav to tady přeci nedávno… Číst vice »

Václav Dostál

Jiří Zelinka.
Moc pěkné přirovnání, i když převzaté!

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

RE: jhk-vlasta – „a to za to stojí“ Rozhodně ano, to jsou vlastně dvě nesrovnatelné věci – kdysi jsem – myslím že ještě na starém webu – v diskusi četl takové přirovnání, které se mi moc zalíbilo a používám ho – ale už nevím, kdo to psal. Jeho obsah je asi tento: Život bez Boha (nemyslí se tím hmotný život, ten klidně může být plný milionů a celý ze zlata) je něco jako pravidelné stravování v ušmudlaném, zakouřeném bufetu nízké cenové skupiny, se studenými párky a teplým pivem. A potom… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

RE: Jiří Zelinka – Ztratil sice něco, co je však krajně pomíjívé, aby získal něco, co je věčné. Ten jeho obrat mám navždy v paměti. – určitě toho časem musel ztratit ještě více – ale naproti tomu určitě získal jistotu, kde hledat skutečnou pravdu a jak ji ve svém životě najít. – a to za to stojí.

Jiří Zelinka
Jiří Zelinka

Skutečně úchvatné… majestátní svědkové udáosti, která totálně změnila svět – vybavuje se mi příběh profesora geologie, sveřepého a hlasitého zastánce hlubokých věků a evolučních pohádkových přeměn, který po návštěvě právě takových skalních suků, zejména Devils Tower, úplně obrátil. Rok s ním nebyla kloudná řeč – ani tak ani tak, bylo očividné, že prochází vnitřním bojem. Ale potom logické uvažování získalo převahu a ve svých hodinách začal mluvit také o Potopě – později přidal i přívlastek „Noemova Potopa“, ale to už měl problémy s vedením školy a nakonec sám odešel. Ztratil… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Stojí tu jako tiší popotopní svědci. Nic neříkají, pouze tu tak stojí………. – a jsou svědky toho, jak se to snaží někdo vysvětlit jako milliony let trvající proces. A oni k tomu nic nemohou říci, pouze tu tak prostě stojí…… a ponechávají lidem svobodu – svobodu rozhodnutí. Buď se svobodně rozhodnout pro pravdu, anebo se svobodně rozhodnout „vysvětlit si to po svém“.