Jak vzniklo uhlí, ropa a zemní plyn? To muselo trvat milióny let!

Uhlí nemohlo vzniknout tak, jak učí evoluční hypotéza, tedy že se bažiny a rašeliniště dávné země postupně prouhelňovaly milióny let, a tak vznikal lignit, hnědé uhlí, černé, antracit či grafit. Nic takového nikde nepozorujeme, aby někde rašeliniště přecházelo v lignitovou pánev (tj. málo prouhelněné dřevo), ta v hnědé uhlí, to v kamenné uhlí, případně dále v antracit.

Všude po světě (uhlí je i pod zemskými póly) pozorujeme pravý opak – zcela samostatně nalézáme kamenouhelné pánve, na jiném místě hnědouhelné pánve a jinde lignit či antracit. Uhlí už ze samotného principu nemůže vznikat milióny let postupně z organických materiálů, v laboratoři se dá tlakem a teplotou vytvořit za několik hodin!

Hlavní faktor při vzniku uhlí z dřevité hmoty je teplota. Uhlí vzniklo zcela prokazatelně katastroficky, tedy za velké Noemovy potopy, jak ohromné masy dřevin (nakupené koberce stromů) plavaly či byly unášeny proudy vody a poté usazeny a zasypány. Rozborem uhelných pánví můžeme též zjistit, že uhlí se nevyskytuje na místě, kde tyto dřeviny rostly (autochtonní původ uhlí), ale že byly na místo doplaveny vodou (alochtonní původ). Podle tlaku, přesněji podle vzniklé teploty, pak vznikl i daný typ uhlí, čili různé typy prouhelnění.

Prvohory, druhohory, třetihory atd. – tedy tzv. celé fanerozoikum, to je jen špatný pohled evolučních ideologů na vrstvy, které vznikly za potopy ve velmi krátké době (asi za jeden rok). To lze snadno prokázat. Jednak z toho, že veškeré uhlí, ať hnědé či černé, ať prvohorní (z karbonu), druhohorní či třetihorní, vykazuje téměř stejný obsah radioaktivního uhlíku C14. To je silný argument, že veškeré uhlí na zemi vzniklo SOUČASNĚ.

Protože radioaktivní uhlík má poločas rozpadu jen 5730 let, nemohl by v žádném typu uhlí už dnes existovat, pokud by bylo staré milióny let. To ukazuje časově na biblickou potopu. Navíc polystrátové stromy, tedy verikálně usazené kmeny stromů, zbavené větví i kořenů, a odlišně zkamenělé, procházejí mnoho metrů uhelnou vrstvou (jinde třeba skálou), a tím ukazují, že tyto vrstvy uhlí (případně jiných hornin) nemohly vznikat milióny let, ale byly naneseny náhle, často během hodin!

Podobně je to s ropou, která je zřejmě výsledkem rozkladu předpotopních rostlin a živočichů (v ropě se vyskytují porfyriny, které jsou též v krvi). Je známa rychlost, s jakou ropa migruje do vrstev, ve kterých se nalézá a lze spočít, že by v těchto vrstvách nemohla existovat milióny let (vsákla by se).

Zemní plyn se nachází často spolu s ropou (proto lze ropu zpočátku těžit bez pump, vytéká sama pod tlakem zemního plynu), někdy se vyskytuje společně s uhlím. Jeho složkami jsou především methan a ethan. Všechna tato fosilní paliva jsou velmi silným důkazem biblické potopy. Nebo snad umíte uvést místo na zemi, kde se dnes tvoří uhlí postupným hromaděním dřevin, nebo ropa a zemní plyn postupným hromaděním mrtvých těl živočichů? Ke vzniku těchto fosilních paliv byla evidentně nutná globální katastrofa.

Není bez zajímavosti, že se v uhlí nalezlo mnoho předmětů lidské výroby i lidské kostry, což zhlediska potopy, kdy zahynulo mnoho lidí a bylo zničeno mnoho jejich výrobků, není obtížné vysvětlit. Evolucionisté o tom však nechtějí ani slyšet (jako ostatně o mnoha dalších faktech z nejrůznějších oblastí přírodovědy, která jsou v rozporu s jejich hypotézou).

Pro další informace:
http://www.kreacionismus.cz/content/fosilie-prostupujici-radu-vrstev-pol…
http://www.kreacionismus.cz/content/polystratovy-strom
http://www.kreacionismus.cz/content/meritelne-mnozstvi-14c-ve-zkamenelyc…