Diluviální geologie

Interpretuje geologickou historii Země po celosvětové potopě (Genesis kapitola 6-9). Tvrdí, že fosílie jsou mrtvé organismy, které byly pohřbeny ve velmi krátkém čase v době konání potopy (do 1 roku). Teorii podporují důkazy, např. severní Evropa je pokryta vrstvami jílu a štěrku následkem záplavy, po celém světě je možné pozorovat kameny uložené stovky kilometrů od původních míst výskytu, legendy všech národů hovoří o potopě, ad.

Globální povodeň byla spojena s masivními geografickými otřesy. Staré kontinenty se potopily a jiné vystoupily, mořské dno se transformovalo do hor (viz. mušle na vrcholcích). Svoji roli sehrál II. zákon termodinamiky.

Diluviální geologie popírá, že by fosílie v geologickém sloupci byly důkazem vývoje života na Zemi po miliony let a to z důvodu chybné evoluční metody určování stáří fosílií dle stáří okolních materiálů. Kreacionisté zastávají názor, že k fosilizaci může dojít pouze při rychlém pohřbení organismu tak, že dojde k zamezení jeho rozkladu či zničení. Z většiny uložených organických sedimentů při potopě dle kreacionismu vznikly zásoby uhlí a ropy.

Podle Morrise se během celosvětové potopy ukládaly organismy do vrstev, které nesprávně považují evoluční vědci za geologické období. Kreacionismus tvrdí, že Země je geologicky mladá. K události globální potopy došlo před několika tisíci lety.

Více o tématu naleznete zde.