Redakční poznámka: V češtině slovo „druh“ je překladem dvou slov z angličtiny, a proto jeho definice není na první pohled tak zřejmá, jak by se mohlo zdát. Současně běžně užívaný termín „druh“ (z angl. species) Bible nepoužívá. Ale říká, že Bůh stvořil „druhy“ (angl. kinds, hebrejsky baramin), a ty se – v rámci svého druhu – množí. To určuje směr, jak máme chápat pojem druh – je to skupina živočichů, u kterých může docházet ke vzájemné reprodukci. Kreační biologové se shodli na tom, že v současném klasifikačním systému „druh“ (species) odpovídá přibližně „čeledi“ (family). Bůh vložil do DNA každého druhu (kind) obrovskou variabilitu, za účelem rozmanitosti a naplnění Země. A to je přesně to, co pozorujeme – druhy (kinds), které se množí a vytvářejí různé variace (species) – v rámci svého vlastního druhu.
Baramin je prapůvodní Bohem stvořený organizmus. Slovo baramin bylo ve vědeckém kreacionismu složeno z hebrejských slov bara = stvořit a min = druh, aby se tak odlišil moderní pojem pro druhy (species) v současné biologii od pojmu pro druhy původně stvořené (angl. kind, hebr. min). Místo slova baramin se někdy mluví jen o “původně stvořených druzích” nebo “stvořených typech”.
V Bibli je první použití slova druh (hebrejsky: min) v knize Genesis 1, kdy Bůh stvořil rostliny a zvířata „podle svého druhu“. Znovu je použit v Genesis 6 a 8, když Bůh přikazuje Noemovi, aby vzal na Archu dva ze všech druhů zvířat žijících na Zemi a ve vzduchu.
Obvykle platí, že baramin je na úrovni čeledi a možná řádu pro některé rostliny (podle běžného taxonomického schématu jsou to: říše, kmen, třída, řád, čeleď, rod, odrůda). Ve vzácných případech může být druh rovnocenný úrovni jako je rod nebo odrůda.
Baraminologie je v současném kreacionismu rozvíjející se obor biologie, který se pokouší klasifikovat fosilní a živé organismy do baraminů a postupně tak nahrazuje původní linnéovskou taxonomii, dnes už silně zaplevelenou darwinismem.
U živých organismů je klíčovým kritériem hybridizace. Pokud se mohou dvě zvířata spářit a zplodit mládě, jsou považována za příslušníky stejného druhu. Neschopnost mít potomstvo však nutně neznamená, že zvířata nejsou stejného druhu, protože to může být následkem mutací (po Pádu).
Tvrdí-li tedy evolucionista, že “druhy se vyvíjejí a můžeme to v současné přírodě stále vidět na vlastní oči”, ve skutečnosti nám pak ale “k vidění” předloží jen odlišnou formu původně stvořeného druhu (baramin), tedy důsledek variability, nikoli druh nový s novými geny, nikoli tedy důkaz evoluce.
Jde tedy jen o kombinaci genů původních, která se nyní prosadila/exprimovala (ve fenotypu). A tuto novou varietu (vlastně rasu) označí evolucionista slovem “nový druh” (species) a dá mu nové latinské jméno. A onen proces selekce (tedy pouze výběr z už existujících možností ve stvořeném baraminu) pak neprávem označí slovem evoluce. Jde o zcela chybné chápání změn, které v přírodě běžně probíhají, ale nevedou ani ke vzniku nových genů, ani ke vzniku nových orgánů, ani ke vzniku nových druhů.