Biblický kreacionismus

Základní myšlenkou biblického kreacionismu je Bůh jakožto cílevědomá bytost, která má se svým stvořením určitý plán (Boží záměr). Od počátku oznamuji, co se v budoucnu stane, od pradávna, co se ještě nestalo. Pravím: „Moje rozhodnutí platí a co se mi líbí, uskutečním.“ (Iz 46,10). Jde hlavně o to, že svět a člověk zde není náhodou. Naše existence je promyšleným a cílevědomým aktem Božím. Tento předpoklad určuje myšlení biblického kreacionismu.

Studium stvoření
Při studiu stvoření je nejprve nutné analyzovat Boží záměr ve stvoření (“vesmír je tím, čím je, protože Bůh je, kým je“).

Bůh jakožto Stvořitel
Bible připisuje stvoření všeho viditelného i neviditelného Bohu. Úvodní verš Písma prohlašuje: „‚Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.“ (Gn 1,1) To znamená, že hmotné jevy povstaly v onom čase a žádnou předchozí existenci v podobě, v níž je stvořilo Božské “fiat“ neměly. Biblický kreacionismus tedy předpokládá, že svět byl stvořen z ničeho. Ve Starém Zákoně vytváření nebesa i země uspořádaný harmonický vesmír. Bůh je všemohoucí a svrchovaný projevující se svou mocí (Iz 40,26), která je svrchovaná (Ž 89,12-14), vznešená (Am 4,13) a “’systematická“‘ (Iz 45.18). Stvořitelské Boží dílo přináší slávu Bohu. (Ž 8,2; 19,2) „Všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.“ (Kol 1,16)

Jakým způsobem Bůh ve světě působí
Především je třeba si uvědomit, že Bez Boha bychom nebyli nic. Věřící by měl mít stále na paměti, že Bůh dává všemu život (Neh 9,6: Ty, Hospodine, jsi ten jediný, ty jsi učinil nebe, nebesa nebes a všechen jejich zástup, zemi i vše, co je na ní, moře i vše, co je v nich. Sám to všechno zachováváš při životě a nebeské zástupy se ti klanějí. ). Nelze opomenout, že Bůh nejenže tvoří a dává všemu život, ale ve světě dále působí a udržuje jej. Například Bůh řídí zemskou meterologii (Ž 65,10-14: Navštěvuješ zemi, hojností ji zahrnuješ, velmi bohatou ji činíš. Boží potok je naplněn vodou, pečuješ jim o obilí, ano, máš o zemi péči: zavlažuješ brázdy, kypříš hroudy, vydatnými prškami ji činíš vláčnou, žehnáš tomu, co z ní raší. Ty svou dobrotou celý rok korunuješ, ve tvých stopách kane tučnost, kane na pastviny v stepi, a pahorky jásotem se opásaly. Louky se oděly stády, doliny se halí obilím, zvučí hlaholem a zpěvem.).

Stvoření prvního člověka
Bible říká, že Bůh vytvořil člověka z prachu země. „I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.“ (Gn 2,7). Přestože Hospodin tvoří z již existujícího materiálu, rozhodně to nezadává prostor pro nějaké evoluční procesy. Starozákonní pisatelé pohlíží na události stvoření jako na fakt, který se skutečně stal.

Život v ráji
Bibličtí kreacionisté předpokládají, že všichni tvorové byli na počátku stvořeni jako býložravci a že na světě neexistovala smrt, a to až do pádu člověka. Příběh o Adamovi a Evě jasně ukazuje harmonii, nevinost a blaženost v obecenství s Bohem.

Vztah člověka ke Stvořiteli
Vztah věřícího ke stvořenému světu by se měl odvíjet od vztahu se Stvořitelem. Především by mělo jít o vědomí, že Všemohoucí má moc nad vším, co stvořil a že má svobodu i nad přírodními zákony. Naše víra ve Stvořitele je vlastně poznáním, že neviditelný Bůh, který sám je věčný, stvořil z ničeho časný svět včetně nás samých a dále v něm tvoří. Svým stvořením rozumíme, že svým početím, zrozením a životem jsme z vůle svého Pána, na němž jsme zcela závislí a jemuž jsme odpovědni. *1

Co připomíná člověku víra ve Stvořitele
Víra ve Stvořitele je jedním ze základních pilířů křesťanské víry, který de facto připomíná člověku, že byl stvořen k obrazu Božímu. Toto není třeba chápat tak, že jsme nějakou nepovedenou kopií. Obraz je spíše odlesk v zrcadle, který zmizí, jakmile je narušen vztah člověka k Bohu, který se následkem hříchu od nás vzdaluje.

Člověk a příroda
Hospodin nestvořil člověka do drsné a nelítostné přírody, nevybavil ho tak, aby vyhubil ostatní tvory, nechtěl aby se stal z něho dravec, nýbrž ho postavil do zahrady a obklopil ho vším, aby netrpěl a nestrádal. Ano, víra ve Stvořitele je také vírou v to, že se o nás, své děti, náš nebeský Otec postará. „On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, jež vodí svou rukou.“ (Ž 95:7)

Stvoření ve vyznání víry
V poslední době někteří věřící již nekladou takový důraz na úvod creda: „Věřím v Boha, Otce Všemohoucího, Stvořitele Nebe i Země…„. A přitom jistě ne náhodou byla tato slova použita hned na začátku. Víra ve Stvořitele je totiž základem, bez kterého se někdy bortí i další pilíře creda jako například víra v panenské početí a zmrtvýchvstání Ježíše Krista nebo v poslední soud, odpuštění hříchů a život věčný.

Vývoj Země
Podle biblických kreacionistů stvořil Bůh celou biosféru ve zralém, plně funkčním stavu (s dospělými lidmi i zvířaty, dospělými stromy nesoucími ovoce, apod.) a rovněž tak hmotný vesmír (atmosféru, půdu obsahující zbytky organické hmoty bohatou na živiny, světlo hvězd dopadající na zemi, apod.) Tento stav se nazývá – fungující komplexnost.

Celosvětová potopa
Bibličtí kreacionisté zastávají názor, že většina fosílií byla uložena v průběhu noemovské potopy a vzápětí po ní, když vody ustupovaly. Celosvětová potopa vznikla následkem vzedmutí spodních vod spolu se zhroucením nebeské klenby (která byla do té doby plná vody).

Odkazy:
Rubrika Fakta pro stvoření
Rubrika Vesmír a astronomie
Rubrika Vznik života
Rubrika Evoluce organismů
Rubrika Darwinovy omyly
Rubrika Původ člověka
Rubrika Celosvětová potopa

Literatura
*1 – Z. Trtík, Předmluva ke zpěvníku CČSH, str. 16-18, Blahoslav, 1958 (čerpal z německých evangelíků)
Wiley, H.Orton: Christian Theology, s.447, Beacon Hill Press, 1940 (Stanley M. Horton, Systematická teologie, s.223-241 Křesťanský život, 2001)
McComiskey, T.E.: Theological Wordbook of the Old Testament, s.701, Moody Press, 1980
Moris-Parker.: What is Creation Science?, s.274