Radiometrické datování ošidné a sporné

pavelkabrt Stáří Země a vesmíru Napsat komentář

Následující dva články jsou z časopisu Creation, dole pod nimi je pro zajímavost odkaz na video o pradávných obrech. (toto video není součástí těchto článků)

Radiometrické datování ošidné a sporné

(Přeloženo z časopisu Creation 35(1) 2013, str. 8, přeložil M. T. – 2, 3/2013, autor neuveden.)

Nestává se často, aby světští vědci připustili, že jeden z jejich nejvíce hýčkaných údajných „důkazů“ miliard let je něco méně než naprosto jistá věc. Ale v článku o novém designu pro přenosný „geochronometr“, možná určený pro použití při letech k dalším planetám, připouští vědecký časopis Nature, že radiometrická data jsou „jedněmi z nejošidnějších, nejchoulostivějších a nejspornějších měření na zemi“. Podtitul je strohý: „Datovací poměry na Měsíci i na Marsu jsou jen dohady“.

Radiometrickým datovacím technikám přisuzují světští vědci velkou váhu a autoritu jako zcela spolehlivému a důvěryhodnému fenoménu, jako by v horninách existovaly zabudované „hodiny“, a všechno, co musíme udělat, by spočívalo v tom, pečlivě v nich číst. Tahle zamilovaná myšlenka (sekularistů) je však založená na (slepé) víře a důkazech v bludném kruhu. Přiznání, že „je to boj dostat ty dlouhé věky“, nevzbuzuje příliš důvěry v takové výsledky. (Viz též creation.com/ dating).

Literatura

  • Planetary science: The time machine, nature.com, 25 July 2012

Jak učí Bible 6000 let?

Lita Cosnerová

(Přeloženo z časopisu Creation 35(1) 2013, str. 54, 55, přeložil M. T. – 2, 3/2013.)

Biblické dějiny nám dávají odpověď na otázku stáří země

Mnoho lidí nám píše a ptá se, „Jak víme z Bible, že je země stará 6000 let?“ Vycházíme-li z toho, že chronogenealogie – genealogie, ve kterých je stáří jednoho patriarchy udáno v době narození dalšího v nepřetržitém řetězu (1) – končí krátce po Noemovi; jak se dostaneme od ~ 1600 AM (anno mundi = „rok světa“) k dnešku, kdy se podle našeho názoru píše zhruba rok 6000 AM?

S jakou přesností můžeme určit stáří země?

Přesnost, s jakou můžeme stanovit dobu historických událostí či epoch, je limitována přesností dat, která jsou nám předávána. Stáří, která jsou nám předávána v chronogenealogiích, jsou přesná v tom smyslu, že známe příslušný rok. Tím chci říci, že například víme, že Adamovi bylo 130 let, když zplodil Seta, ale nevíme, zda mu bylo 130 a 3 měsíce či třeba skoro 131. To platí o všech časových údajích. Takže sečteme-li všechny chronogenealogie, víme, že k Potopě došlo roku 1656 plus maximálně necelých 10 let, protože máme 10 časových údajů, ve kterých panuje nejistota menší než jeden rok. Kdyby všechny dochované údaje hovořily o tom, že k dané události došlo těsně před dalším narozením dalšího patriarchy (tedy například že Adamovi bylo 130 a 11 měsíců, když zplodil Seta, Setovi 105 a 11 měsíců, když zplodil Enocha a tak dále), mohli bychom Potopu datovat nejpozději do roku 1665 AM. Tato zanedbatelná nejistota však samozřejmě nemůže být žádnou útěchou lidem, kteří chtějí přidávat k lidským dějinám tisíce let.

Od Potopy k patriarchům

V Genesis 11 nalézáme souvislou chronogenealogii od Sema k Abrahamovi, a na dalším místě v Genesis (2) nalézáme informace, které nám umožňují rozšířit chronologii až po přesídlení Izraele do Egypta v době, kdy bylo Jákobovi 130 let. Když se budeme řídit těmito údaji, odešel Jákob do Egypta roku 642 + méně než 12 let po Potopě, čili 2298 + méně než 22 let AM. Tady chronogenealogie končí, takže do Kristovy doby zbývá skoro 2000 let. Jak postoupíme v časové posloupnosti dál?

Od patriarchů k exodu

Exodus 12:40 říká, že Izrael byl v Egyptě 430 let. To se dobře shoduje s Genesis 15:13, kde Bůh říká Abramovi, že jeho potomci budou v otroctví a budou týráni 400 let (k zotročení nedošlo hned po jejich příchodu do Egypta, nýbrž za nějakou dobu poté, co zemřel Josef, když jejich počet vzrostl natolik, že se stali hrozbou). Takže k exodu došlo roku 2728 + méně než 23 let AM.

Od exodu k době králů

Víme, že Izrael putoval po poušti 40 let, což znamená, že vstoupil do Zaslíbené země roku 2768 + méně než 24 let AM. Zde se však chronologie na chvíli trochu zamlžuje. Je tomu tak proto, že nevíme přesně, jak dlouho obsazení území trvalo, či kolik času přesně uplynulo, než v Izraeli začali vládnout soudci. Je nám řečeno, jak dlouho ten který soudce vládl a jak dlouho trvalo to které období míru, ale některá z oněch období se očividně překrývají, a někteří soudci zjevně vládli jen části Izraele, zatímco jiný soudce vládl jiné části.

Máme však jasné vyjádření v 1. Královské, které nám umožňuje pokračovat ve spolehlivé chronologii. 1. Královská 6:1 říká: „Čtyřista osmdesát let po vyjití Izraelců z egyptské země, čtvrtého roku svého kralování nad Izraelem, v měsíci zívu, což je druhý měsíc, začal Šalomoun budovat dům Hospodinu“.

Takže odečteme-li 124 let (vždy po 40 pro putování po poušti, panování Saulovo a Davidovo, a 4 roky jako část panování Šalomounova), dostaneme pro vládu soudců období zhruba 356 let, což se shoduje s daty v knize Soudců, přijmeme-li tezi o několika překrývajících se obdobích). Takže Šalomoun začal stavět chrám roku 3208 + méně než 23 let AM. Všimněte si, že ačkoli je tento bod od naší doby vzdálen tisíce let v historii, nejistota ohledně přesnosti dat činí méně než 25 let!

Od judského království po babylonské zajetí

Sledujeme-li panování králů kmene Juda, aniž bychom brali v potaz jakákoli období současné vlády dvou králů, pak by od postavení chrámu po babylonské zajetí uplynulo 429.5 roku + méně než 21 let. My však víme, že v kmenu Juda docházelo k obdobím současné vlády, což zčásti vyplývá ze srovnání králů z kmene Juda s králi Izraele (3). Spočítáme-li to takto, pak poznáme, že od chrámu po odchod Judy do babylonského zajetí uplynulo ve skutečnosti asi 345 let, že tedy příslušníci kmene Juda přibyli do Babylonu zhruba v roce 3553 AM. V tomto bodu je možné určit, jaké datum by mu odpovídalo v našem dnešním kalendáři – a tak, provedou-li se příslušné opravy zohledňující specifiky různých kalendářů, shoduje se naprostá většina badatelů na roku 586 př. Kr. To by znamenalo, že 1 po Kr. by vycházelo zhruba na rok 4150 AM, plus či minus méně než 50 let, a dnes bychom měli zhruba rok 6150 AM, plus či minus méně než 50 let.

V Bibli je pravdivá historie!

Je jasné, že od samotného prvního verše knihy Genesis je v Bibli patrná snaha podávat pravdivou a přesnou zprávu o tom, jak se Bůh staví k zemi. To znamená, že Bible musí uvádět historicky přesné podrobnosti, a být zároveň přesná i teologicky. To, co věříme o Bohu, je totiž založeno na tvrzeních historické povahy, takže jsou-li biblické dějiny nepřesné, pak musí být taková i teologie! Jedním ze způsobů, jak bibličtí autoři dali najevo, že popisují skutečné události, je zaznamenávání životních dat zúčastněných osob či kvantifikace času, který uplynul od jedné události k druhé.

Můžeme si být jisti tím, že Boží Slovo je přesné ve svých historických podrobnostech jakož i v tom, co nám říká o teologii.

A jak se postavit k rozdílným datům pro stvoření?

Mnoho lidí přišlo s daty pro stvoření, jako např. James Usher (4004 př. Kr.), Johannes Kepler (3992 př. Kr.), Gerhard Hasel (4178 př. Kr.) a Isaac Newton (cca 4000 př. Kr.). K tomu existuje dnes řada různých chronologií, které si navzájem konkurují (ale výsledky jsou více méně ty samé). Tyto chronologie mohou být přesnější než tento můj článek, ale někdy také spoléhají na předpoklady, které vycházejí z určité interpretace textu. Účelem tohoto článku nebylo vybrat jednu z těchto chronologií, ale spíše ukázat, jak nám přímý výklad Písma dává jasnou chronologii, na základě které můžeme věřit, že svět je starý kolem 6000 let, a to bez ohledu na to, kterou z těch různých chronologií si vezmeme za základ.

Odkazy a poznámky

  1. Někteří tvrdí, že v chronologiích Genesis 5 a 11 jsou mezery. Důvodem, že tomu tak není, se zabývá Sarfati, J., Biblical chronogenealogies, J. Creation 17(3):14-18, prosinec 2003, creation.com/chronogenealogies.
  2. Genesis 5 popisuje dobu od Adama k Noemovi a jeho synům. Genesis 11:10n popisuje dobu od Sema k Abramovi; Genesis 21:5 udává, že když bylo Abrahamovi 100 let, narodil se mu Izák; Genesis 25:26 uvádí, že Izákovi bylo 60, když se narodili Jákob a Ezau; a Genesis 47:9 říká, že Jákobovi bylo 130, když odešel do Egypta.
  3. Více detailních informací o námitkách kolem výkladů chronologie králů Izraele a Judy doporučuji Kaiser W., A History of Israel: From the Bronze Age Through the Jewish Wars (Broadville & Holman: Nashville, TN, 1998), str. 292-300.

Zde je pro zajímavost odkaz na video, který není součástí časopisu Creation ani předchozích článků, jde o video o dávných obrech a nálezech jejich pozůstatků.

http://www.tv7.cz/?vid=3491

Příloha Velikost
00593-15.9.2013-radiometricke_datovani_osidne_a_sporne-creation_2.doc 45 KB

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na