consciousness

Původ lidského vědomí

Jakob Haver Úvahy o kreacionismu, stvoření ad. 4 Koment.

Dominic Statham

Koncept lidského vědomí podle Roberta Fludda (lékař ze sedmnáctého století). Wikipedia.org Klikni pro zvětšení

Newmanova univerzita v Birminghamu nedávno uskutečnila velice výmluvný průzkum.1 Jeden z pěti britských ateistů a jeden ze tří kanadských ateistů jsou nakloněni nebo dokonce souhlasí s tvrzením, že „evoluční procesy nemohou vysvětlit existenci lidského vědomí.“ A nejsou sami. Filozof Thomas Nagel ve své knize Mind and Cosmos (Mysl a Kosmos) tvrdí, že vědomí nemohlo vzniknout darwinovským procesem.2 (Nicméně jako ateista se stále držel víry, že k jeho vzniku došlo nějakým dosud ještě neobjeveným přirozeným procesem!)

Počítače a inteligentní stroje mohou být velmi rychlou výpočetní technikou, ale v konečném důsledku pouze zpracovávají informace a výsledky jsou určovány předem vytvořeným programem: tedy jen slepě vykonávají instrukce. Naproti tomu lidé jsou vědomé bytosti, mají mysl, díky níž si každý uvědomuje jak sebe, tak své okolí. Máme vjemy, myšlenky, pocity a přesvědčení a na jejich základě se rozhodujeme.

Podle Mezinárodního slovníku psychologie profesora Stuarta Sutherlanda,

  • “Vědomí je fascinující, avšak nepolapitelný jev: není možné určit, co to je, jak působí, nebo proč vzniklo. Nebylo na něm napsáno nic, co bychom si mohli přečíst.”3

Kognitivní vědec, profesor Jerry Fodor by souhlasil. Napsal, že

  • “nikdo nemá sebemenší představu o tom, jak by si mohl jakýkoli materiál uvědomovat sám sebe. Dokonce nikdo ani neví, jaké by to bylo, kdybychom tu nejmenší představu, jak může mít jakýkoli materiál vědomí, měli.”4

Uvedené postoje Sutherlanda a Fodora – tedy že není možné, aby chemické reakce v mozku, jakkoli složité, vedly ke vzniku něčeho víc než jen sofistikovaného počítače – jsou zcela na místě. Profesor filozofie Colin McGinn se ptá: „Jak by bylo možné vyvolat seskupením miliónů jednotlivých neživých neuronů subjektivní vědomí?“5 Odpověď zní, že neexistuje absolutně žádný důvod se domnívat, že by to možné bylo.

Jen iluze?

„Vypadáme jako vědomé bytosti; ateisté nám ale říkají, že je to jen iluze. Všichni vnímáme, že jsme zodpovědní za naše činy; ale říká se nám, že tomu tak není.“

Ateisté někdy tvrdí, že vědomí je pouhá iluze. Jedním z nich je kognitivní vědec profesor Daniel Dennett. Napsal: „Jsme roboti, vytvořeni roboty, které vytvořili roboti.“ Naše mozkové buňky, říká, jsou jednoduše roboti, reagující na chemické signály. Ty jsou tvořeny proteinovými motory, což jsou roboti. A tak to pokračuje dál.6 Ale protože žádná věda nikdy neprokázala, že je to pravda, není to nic víc než nějaké tvrzení Dennettova bezbožného materialistického světonázoru (viz Vědomí nevzniká v důsledku vlastností hmoty). Dennett ve skutečnosti spíše padá do své vlastní léčky, když říká: „Lidské vědomí je právě to poslední trvající tajemství“.7 Jak může věrohodně mluvit o něčem, o čem sám uznává, že tomu nerozumí?

Profesorka Susan Blackmore také trvá na tom, že vědomí je iluzí, ale její přiznání, že „vědomí nemůžeme ani začít vysvětlovat“, činí její názor rovněž tak zcela nevědeckým.8 Jak může poznat povahu nebo původ něčeho, co sama nedokáže vysvětlit?

Převrácená realita

Ateismus od svých zastánců požaduje, aby neustále přemýšleli a jednali v rozporu s tím, co se jeví jako jasná pravda. Podle Francise Cricka, spoluobjevitele struktury DNA, “ biologové musí mít neustále na paměti, že to co vidí, nebylo naplánováno, ale spíše se to vyvinulo.“9 Příroda se jeví tak, že byla navržena; jenže on říká, že bychom ji měli vidět tak, jakoby navržena nebyla. Biologické stroje prokazují znaky neredukovatelného složitého celku; ale Richard Dawkins nám říká, že bychom tomu neměli věřit. Projevujeme se jako vědomé bytosti; ale ateisté nám říkají, že je to jen jakási iluze. Všichni si uvědomujeme, že jsme za své činy zodpovědní; ale říká se nám, že tomu tak není a naše „morální rozhodnutí“ jsou ve skutečnosti určovány pouze chemií mozku.

Skutečná realita

consciousnesss-2

pexels.com

Jako obvykle, poznané skutečnosti odpovídají mnohem lépe biblickému popisu stvoření, než evolučnímu příběhu. Světští filozofové dokonce uznávají, že vědomí jakoby překračovalo vědu a naturalistická vysvětlení.10 Nejenže ho nemohou vysvětlit, ale nedokáží ho ani definovat. Naopak je to Bible, která poskytuje plně uspokojivý rámec, na němž je možné stavět porozumění lidské přirozenosti.

Podle Bible jsme mnohem víc než tělo, než jen nějaký biochemický mechanismus. Při našem stvoření jsme obdrželi nehmotnou duši a duchovní přirozenost (Genesis 1:27; 2: 7). Před Pádem (Genesis 3) bylo naše jednání (tělesná činnost) plně pod kontrolou tohoto nehmotného aspektu naší bytosti. Nyní, v důsledku hříchu, bojujeme s žádostmi těla a můžeme být ovládáni závislostmi a touhami.

Dobrou zprávou však je, že můžeme být osvobozeni, protože právě za to zemřel Kristus. Dokonce můžeme i v tomto životě, do určité míry, znovu získat zpět kontrolu, kterou původně vlastnili Adam a Eva (Římanům 6: 6; 7: 24-25). A v dalším životě budeme mít bezhříšnou duši díky našemu Spasiteli, a bezhříšné tělo, kterým Ho budeme na věky oslavovat.

Odkazy a poznámky

  1. Hall, A., Results of major new survey on evolution, Press release, Newman University, Birmingham, sciencereligionspectrum.org, 5 September 2017.
  2. Nagel, T., Mind and Cosmos, Oxford University Press, Oxford, 2012.
  3. Chalmers, D.J., Conscious Mind, Oxford University Press, Oxford, p. 3, 1996.
  4. Fodor, J.A., The big idea: can there be a science of mind? The Times Literary Supplement 4567:5–7, 1992.
  5. McGinn, C., Can we solve the mind-body problem? In O’Connor, T. and Robb, D., eds, Philosophy of Mind: Contemporary readings, Routledge, London, pp. 438–457, 2003.
  6. Buckley, A., Is consciousness just an illusion? bbc.co.uk/news/science-environment-39482345, 4 April 2017.
  7. Dennett, D., Consciousness Explained, Penguin Books, London, p. 21, 1991.
  8. Blackmore, S., The grand Illusion: Why consciousness exists only when you look for it, New Scientist 2348:26–29, 22 June 2002.
  9. Crick, F., What Mad Pursuit: A personal view of scientific discovery, Sloan Foundation Science, London, p. 138, 1988.
  10. Tate, D., Consciousness: a problem for naturalism, Journal of Creation 21(1):29–32, April 2007.

creation.com přeložil Jakob Haver – 07/2018. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

4
Komentujte

Please Přihlásit to comment
4 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors
Fotonjhk - vlasta Recent comment authors
  Subscribe  
Upozornit na
Foton
Foton

Toto je výborný článok. Existujú tiež seriózne zdokumentované prípady ktoré dokazujú, že ľudské vedomie môže existovať nezávisle na mozgu. Dôkazy o tom, že to nie sú halucinácie. To evolucionista v živote nevysvetlí. Ide to proti jeho viere.

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Podle Francise Cricka, spoluobjevitele struktury DNA, “ biologové musí mít neustále na paměti, že to co vidí, nebylo naplánováno, ale spíše se to vyvinulo.“ – přesně tak. To je onen „dogmatický“ předpoklad – nemůžeme navzdory všem jasným důkazům přiznat, že by se jednalo o nějaký plán, či konstrukci. To prostě nejde – to nemá ve vědě místo. Ano – to skutečně nemá místo u lidí, kteří popírají zjevné a jasné pravdy a ohýbají fakta dle toho, jak sami chtějí. Všichni si uvědomujeme, že jsme za své činy zodpovědní; ale říká… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

Uvedené postoje Sutherlanda a Fodora – tedy že není možné, aby chemické reakce v mozku, jakkoli složité, vedly ke vzniku něčeho víc než jen sofistikovaného počítače – jsou zcela na místě. Profesor filozofie Colin McGinn se ptá: „Jak by bylo možné vyvolat seskupením miliónů jednotlivých neživých neuronů subjektivní vědomí?“5 Odpověď zní, že neexistuje absolutně žádný důvod se domnívat, že by to možné bylo. – vidí to příliš složitě. Evidentně to možné je – takže to také nějak musí fungovat ne? Přijít na to – je tedy dle mého pouhou otázkou… Číst vice »

jhk - vlasta
jhk - vlasta

(Nicméně jako ateista se stále držel víry, že k jeho vzniku došlo nějakým dosud ještě neobjeveným přirozeným procesem!)

– se nedivím – Mistr Tesař to udělal velmi dobře.
– no tak to si tito lidé dají velmi těžkou práci – a přitom není nic lehčího než pouze přijmout svědectví Bible – „vdechl mu v chřípí dech Ducha života a tak se stal člověk živým tvorem. ))))