Procházka s dinosaury

pavelkabrt Evoluce organizmů Napsat komentář

Poznámka redakce: Články na webu kreacionismus.cz jsou vydávány bez přestávky od roku 2003. Občas publikujeme z našeho archivu některé starší, ale zajímavé články, jako je právě tento. Pro získání nejaktuálnějších poznatků za účelem výuky a sdílení informací doporučujeme našim čtenářům, aby si k takovému staršímu článku prohlédli ještě sekci „Články podle témat“.

Dr. Dennis Swift, ThD.

(Z turkmendinosaurs.blogspot.cz/2015/05 přeložil M. T. – 5/2011)

Občas pronikají z Ruska do světa zprávy, že se ve vzdálených divokých horách jihovýchodního Turkmenistánu nacházejí v jurských horninách společně stopy dinosaurů i otisky lidských nohou.

Blízko vesnice Khodja Pil Ata (Svatý otec slonů) je náhorní plošina s více než 3 000 dinosauřích stop. A právě tam byly nalezeny i stopy lidské, jak napsaly Moscow News, 1983 (č. 24, str. 10). Stalo se tak během období, kdy komunisté přísně kontrolovali ideologickou stránku všech publikací, takže takový článek mohl být zveřejněn pouze s oficiálním komentářem představitele státem řízené vědy. Tenhle tehdejší komentář zněl takhle:

  • „Kdoví, ale možná skutečně žili naši velmi vzdálení předkové společně s dinosaury.“

Je skutečně ohromující, že v ateistické komunistické říši lpící na evolucionistickém dogmatu připustili vědci možnost, že se po zemi procházeli společně lidé a dinosauři.

Turkmenský vědec Kurban Amanjazov vedl na dinosauří plató tři vědecké výpravy a našel otisky lidských nohou společně se stopami dinosaurů. Dinosauří plató je přibližně 400 metrů dlouhé a 300 metrů široké. Je na něm přes 3 000 dobře zachovaných dinosauřích stop. Na ploše velké jako fotbalové hřiště je 1 253 dinosauřích stop patřících 65 různým druhům. Nejmenší tříprsté stopy jsou 18 – 20 cm dlouhé, zatímco největší stopa je dlouhá 70 cm; jde o stopu megalosaura stejně velkou jako jiné jeho stopy objevené v jurských horninách.

Člen turkmenské expedice profesor Plutalov zhotovil mapu dinosauřích stop na plošině. Je na ní 31 cest, které dinosauři vyšlapali, mezi nimi i nejdelší cesty na světě. 26 cest tam vyšlapali megalosauři. Ty nejdelší tvoří cesta číslo 14 dlouhá 195 m, číslo 18 dlouhá 226 m, číslo 22 dlouhá 266 m, a vůbec nejdelší cesta číslo 21 dlouhá 311 m. Dřívější rekord držela cesta v Portugalsku dlouhá 147 m.

Profesor Kurban Amanjazov píše v článku, který se objevil v ruském vědeckém časopisu „Kolem světa“ o zmíněné náhorní plošině, a představuje si, jaké to asi muselo být vidět dinosaury „kráčet jinanovým lesem: zelená stěna se náhle rozestoupí a na širou otevřenou lagunu vyjde velký dinosaurus.“ Amanjazov sní o tom, jaké by to bylo spatřit 15 m vysokého dinosaura vystrčit hlavu z jinanového lesa.

Dr. Amanjazov prostě žasne, že ve vrstvě jurské horniny staré podle jeho odhadu 200 milionů let se našly stopy člověka či tvora člověku podobného. Jednu ze stop popisuje slovy:

  • „…podíváme-li se na tuhle lidskou stopu, zanechal ji tu člověk či zvíře člověku podobné. Neuvěřitelné je, že ji nalézáme na téže plošině, na které jsou také stopy dinosaurů. Můžeme říci, že není stará 5 nebo 10, nýbrž minimálně 150 milionů let.“

Měří 26 cm, což je ruská velikost 43 (americká 9.5) a předpokládáme, že ať už ji tam zanechal kdokoli, byl vyšší než my.

Ruský novinář Alexandr Bušev napsal v Komsomolské Pravdě z 31. ledna 1995, že podnikl cestu do pohoří Kugitang v Turkmenistánu a viděl pohromadě fosilizované stopy dinosaurů a lidí. To je, jak říká, v přímém rozporu s evoluční teorií; myslelo se, že dinosauři vymřeli dávno předtím, než se na zemi objevili lidé. Bušev konstatoval, že každý metr půl kilometru širokého pásu horniny je pokryt tříprstými stopami obřích dinosaurů, kteří si vyšli ráno či večer na procházku po pradávném mořském břehu. Dále napsal: „Avšak nejzáhadnějším faktem je, že mezi stopami dinosaurů byly nalezeny stopy bosých lidských nohou!“ Bušev má za to, že jelikož „víme, že se lidé objevili mnohem později než dinosauři“, šlo o „mimozemšťana, který se procházel v plavkách na břehu.“

Vědec Kurban Amanjasov, který Buševovi naleziště ukázal, říká, že by věda možná mohla souhlasit s tím, že lidé a dinosauři žili v téže době: „Dokáže-li se, že stopy patří opravdu humanoidovi, pak by šlo o revoluci ve vědě o člověku. Lidstvo by ‚zestárlo‘ na třicetinásobek a jeho dějiny by se prodloužily minimálně na 150 milionů let.“

Tyhle zprávy zůstávaly západnímu světu téměř skryty; jejich vize lidských a dinosauřích stop nalézaných společně jsou však mučivé. Nikdo je nemohl ověřit, protože stopy nikdo nevyfotografoval a nikdo ze západního světa nenavštívil jihovýchodní Turkmenistán, aby si jejich naleziště prohlédl.

V srpnu 2000 byl Dr. Dennis Shift z Institutu pro výzkum dinosaurů oficiálně pozván turkmenistánskou vládou i akademií věd, aby prozkoumal dinosauří naleziště v Kugitangu. Dostal povolení k provedení četných testů a ke zhotovení latexových odlitků dinosauřích i lidských stop. Doprovázel ho profesor Halmuad Kudajkulijev z Geologického institutu Turkmenistánské akademie věd. Výpravy se zúčastnili též Hemra Duridijev, Iškabulov Nuridin a Narbajev Hudajhazar.

Odjeli ruským džípem na místo v pohoří Kugitang blízko dinosauří plošiny. V nadmořské výšce cca 2700 m na zrádném svahu strže tvořené několika vrstvami jurské šedé horniny našli otisk lidské nohy a dinosauří stezku.

Asi před 25 lety zde odkryli kamennou tabuli přibližně 10 metrů dlouhou a 5 metrů širokou. Na téhle tabuli je 6 lidských stop mířících zleva doprava. Čtyři z nich jsou velmi zřetelné a mají ruskou velikost 42E. Z dalších dvou stop jsou patrné poloviny. Stezka míří týmž směrem jako stopy a je od nich vzdálena přibližně půl metru. Prozkoumána byla poprvé v 80. letech 20. století a profesor Kudajkulijev ji zkoumal již dvakrát. Geologové určili celou lokalitu jako jurskou, starou 150 až 200 milionů let. Stezka byla nazvána Swiftovou stezkou na počest Dr. Swifta, který byl prvním zahraničním vědcem, který lokalitu prozkoumal. V okolí je asi 50 dinosauřích stop. Přibližně 100 metrů pod touhle lokalitou je další dlouhá úzká jurská vrstva, kde byla objevena dobře zachovaná osamocená lidská stopa.

Jurská vrstva se jak se zdá táhne mnoho kilometrů na západ a leží na různých stupních pod povrchem pohoří Kugitang. Ve vzdálenosti čtyřista metrů od zmíněného naleziště lidských a dinosauřích stop je další šedá vrstva jurské horniny s četnými stopami dinosaurů.

Náš tým strávil 3 dny na dinosauří plošině, což je rovina s pozoruhodně dobře zachovanými fosilizovanými stopami dinosaurů. Plošina leží v nadmořské výšce 2700 metrů a svažuje se zhruba pod úhlem 40 stupňů. Obrovská šedá plošina vyčnívá nápadně nad okolní terén a je obklopena olivově hnědými kopci. Je možno dojet pod ni džípem a pak je třeba k ní pracně vyšplhat.

Na dinosauří plošině jsou 2 zřetelné lidské stopy mezi tisíci stop dinosauřích. Uvedené stopy označil za lidské či humanoidní ruský vědec Kurban Amanjazov i členové Turkmenské akademie věd. Profesor Kudajkulijev autorovi tohoto článku sdělil, že mezi dinosauřími stezkami na dinosauří plošině se vyskytovaly i fosilizované kozí stopy. O jejich existenci se v rozhovoru s Dr. Swiftem zmínil i ředitel celé přírodní rezervace. Výprava vedená Dr. Swiftem se tedy na dinosauří plošinu vrátila a našla několik fosilizovaných otisků kozích kopýtek. Tyto kozí stopy obklopují stopy tříprstých dinosaurů neznámého teropodního druhu. Kozí stopy byly určeny jako stopy koz se šroubovitými rohy, které dosud žijí v pohoří Kugitang. Odborníci z Národního historického muzea Kugitangu informovali Dr. Swifta, že zmíněných koz žije v horách asi 200. Potvrdili mu také, že nalezené fosilní stopy patří skutečně těmto kozám.

Geologický institut a Turkménská akademie věd pak pozvali Dr. Dennise Swifta z Institutu pro výzkum dinosaurů k další spolupráci při společném úsilí vědecky probádat zmíněná důležitá naleziště. Dali Dr. Swiftovi k dispozici všechny články, fotografie i další výsledky výzkumu uskutečněného Geologickým institutem. Stařešinové vesnice Kugitang ho také pozvali k další návštěvě v dubnu 2001 a slíbili mu, že ho doprovodí na koních na další dinosauří plošinu. Tu dosud neviděl nikdo jiný než několik vesničanů. Nikdy tam nebyl žádný vědec. Tak chtěla vesnice poděkovat autorovi tohoto článku.

Zmíněné objevy přinesly ohromující zjištění: to, že nalézáme pohromadě lidské a dinosauří stopy na 2 místech, zasadilo vládě evolucionizmu tvrdou ránu; fakt, že ruští a turkménští vědci našli lidské stopy, je těžko pominutelným důkazem; další těžkou ranou evoluční teorii jsou kozí stopy nalezené spolu se stopami lidskými a dinosauřími. Všechny uvedené stopy jsou v téže jurské vrstvě staré údajně 200 milionů let. Tyhle důkazy bourají chatrnou evolucionistickou chronologii a zbledl by z nich kterýkoli paleontolog.

Institut pro výzkum dinosaurů usiluje o to být průkopníkem bádání v oblastech, kam ještě člověk nevkročil, aby odtamtud přinesl důkazy, které podpoří speciální stvoření.

Příloha Velikost
Procházka s dinosaury.doc 257.5 KB

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na