Po nás potopa

pavelkabrt Úvahy o kreacionismu, stvoření ad. Napsat komentář

Po nás potopa
Pavel Kábrt

To je výrok vyřčený často jako kritika nějakého jednání. Označuje se tak většinou bezohledné a sobecké chování či smýšlení, kterému záleží jen na okamžitých výhodách bez ohledu na budoucí dopad. Jestlipak si tento výrok říkali i oni dávné lidé před celosvětovou potopou? To by bylo docela kuriózní. Možná tohle přísloví neznali, ale jistě podle něj žili! Jak Ježíš Kristus, kterému se dá věřit, tak i mnohé starověké zápisky dosvědčují, že lidé před potopou byli bezbožní, poživační a zlí. „To se nás samozřejmě netýká.“ My však nejsme ve svém uvažování o potopě odkázáni jen na literaturu a starověké zápisky. Velkou knihou o potopě je přece sám povrch celé naší Země, všech těch asi 510 milionů čtverečních kilometrů. Vždyť téměř tři čtvrtiny z nich je pod vodou a ona suchá zem, kde chodíme, je opět asi ze tří čtvrtin neklamným svědectvím působení dávného vodního živlu: usazeniny tvoří většinu povrchu našich kontinentů, tedy např. břidlice, pískovce, vápence či jíly.

Boží stvoření?
Byl jsem před mnoha lety na přednášce jednoho vědce a vše, co si dnes už pamatuji, byl velmi působivý začátek. Ukázal obrázky krásných zasněžených hor, kopců a zelených údolí ozářených sluncem, a pak řekl: pěkné, že? Ale toto není Bohem stvořený svět! Toto, co jsem vám ukázal, jsou hřbitovy mrtvých těl, kupy zkamenělin, které leží pod povrchem. Chodíme po nich, oblékáme se do nich (ropa, umělé hmoty), jezdíme na ně (nafta, benzín), topíme s nimi (uhlí), chodíme se na ně dívat do přírodovědeckých muzeí. Toto není ten nádherný, původní Boží svět – ten zahynul v potopě. My žijeme na hromadách mrtvol.

Smrt v číslech
Země zachovala ve zkamenělé (fosilní) formě miliony tvorů jak současných typů, tak vymřelých. Z těch asi 25 000 vymřelých živočišných a rostlinných typů, které byly dosud nalezeny, ani jeden neposkytuje důkaz přechodné nebo spojovací formy pro představu o evoluci. Poskytují však velmi silný důkaz o obrovské katastrofě, která přišla na svět vodním živlem. O velkém utrpení a zničující síle nevídaných rozměrů. Těchto 25 000 je jen malé procento z 10 000 000 druhů, které dle hrubých odhadů žijí dnes. Souhrn podle Morise, založený na datech uspořádaných harwardským zkušeným paleontologem Kurtem Wisem, vypadá takto: 95% ze všech /existujících/ zkamenělin jsou mělkovodní mořští bezobratlí, ponejvíce měkkýši. Např. škeble (mlži) se nalézají na spodní vrstvě, vrchní vrstvě a vrstvě ležící mezi nimi. Je mnoho variet mezi škeblemi, ale škeble jsou ve všech vrstvách a pořád ještě žijí i dnes. Není tam žádná evoluce, jen samé škeble! Totéž lze říci o korálech a medúzách a mnoha dalších organizmech.

Zkamenělý záznam dokumentuje v první řadě mořské organizmy v sedimentech, které byly očividně uloženy katastroficky. Vezmeme-li zbývajících 5% zkamenělin za základ, pak 95% z tohoto množství jsou řasy a zkameněliny rostlin (4,75 % z celkového množství). Ve zbývajících 5% je více jak 5% hmyzu a všichni další tvoří 95% (0,2375% z celkového množství). Všichni fosilní obratlovci dohromady, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci činí jen 0,0125% z celkového množství! Mnozí pochází z doby ledové. Tam, kde máme dobrý záznam, nevidíme žádnou evoluci. Evoluční příběh může být povídán tam, kde je velmi neucelený záznam zkamenělin, ale sama fakta evoluci nepodporují. Dinosaurů máme několik tisíc koster po celém světě a je známo několik set typů, které existovaly – ovšem, žádná evoluce. Jakoby ty kostry spadly z nebe. („Problém přechodných forem“, Dr. Jerry Bergman)

Zemřeli, abychom mohli žít
Je mnoho příkladů, kdy někdo zemře, aby jiný mohl žít. Také předpotopní svět zahynul, abychom my mohli žít – kdyby jej Bůh ponechal dál, život by se asi brzo zastavil nadobro následkem všeobecně rozšířeného zla. Potopu můžeme tedy chápat jako operaci zhoubného nádoru, jehož další růst Bůh včas ukončil. Nicméně přeživší pacient (živé organizmy a země) už není v tak dobré kondici, jako byl před potopou (před operací). Jizvy a bolesti vidíme všude. Vedle miliard mrtvol v zemských vrstvách, vedle strmých a nebezpečných hor či propastných rozsedlin nás pronásledují zemětřesení, tsunami a uragány; škodlivé mutace a potravní řetězce, kdy jeden požírá druhého, aby přežil, tu jsou také jako důsledek potopy.

Protože se při potopě mnoho rostlinných těl přeměnilo v uhlí a mnoho živočišných těl v ropu a plyn, můžeme dnes využívat energii těchto fosilních paliv a budovat průmysl. Ten náš tzv. moderní svět tu máme jen díky dávnému (asi také tehdy modernímu) světu před potopou a jeho smrti. Sám život však nežijeme díky hříchům a smrti hříšníků, ale právě v rozporu s nimi, jen z obrovské Boží milosti. Byl to přece svatý Bůh, který tak miloval svět, že syna svého jediného dal, aby žádný, kdo v něho věří nezahynul, ale měl život věčný. (Jan 3:16)

Příloha Velikost
Po nás potopa.doc 27.5 KB

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na