Jak se stát evolucionistou

Tento návrh přišel emailem 12. 9. 2012 od Ivana Ch.

Dobrý den,
jen mě napadlo, že v úvodní stránce „O webu“ by se možná mohlo doplnit
„Jak se stát evolucionistou“ – a do odkazu dát:

„Stačí mít rodiče
ignoranty, být dostatečně zaslepený a líný přečíst si Bibli a
snaživě pochodovat s davem světáků do pekel.“

Já bych samozřejmě ještě doplnil, že k evolučnímu typu myšlení přispívá řada dalších faktorů:

  • nenávist k církvi (to se samozřejmě netýká popletených církevníků, kteří evoluční teorii vtělili do svojí víry v Boha),
  • značná povrchnost v myšlení (to souvisí s tou leností),
  • touha nemít nad sebou žádnou autoritu, Boha,
  • nebýt vázán jeho požadavky či zákony,
  • neúcta k pravdě.

U evolucionistů lze často vypozorovat, že je už nadále pravda nepřesahuje, oni jsou jejími majiteli, oni si vybrali už svoji verzi původu světa, udělali z ní dogma a nyní už nic neověřují, jen TUTO SVOJI „PRAVDU“ BRÁNÍ PŘED NEPŘÁTELI. A kdo jsou ti nepřátelé? To je každý, kdo jim ukáže na fakt, pozorování, laboratorní výzkum, nález z terénu a cokoli, co se s jejich teorií („jejich pravdou“) neshoduje. Pak je jediná možnost: jakkoli se nepohodlného faktu zbavit, za každou cenu, i za cenu intelektuální nečestnosti.

U evoluční teorie platí to, co se říká o šéfovi: MÁ VŽDY PRAVDU

Platí tedy toto pravidlo:

  1. Evoluční teorie je vždy a navždy pravdivý pohled na minulost bez ohledu na fakta.
  2. Kdybyste někdy měli podezření, že nějaký fakt ji vyvrací či něco s evoluční teorií není v pořádku, použijte pravidlo č. 1.

Takže, pokud zjistíte, že nějaký výzkum, výsledek měření, matematický model, nález v terénu atd. je v jasném rozporu s Vámi vyznávanou evoluční teorií, máte obrovskou škálu možností, jak se toho zbavit, je to za mnoho let, už od Darwina, dobře vyzkoušená a časem prověřená praxe:

Pokud něco do evoluční teorie nejde ani kladivem namlátit, použijte škatulky „kontaminace“, nebo škatulky „záhada“, nebo škatulky „na to jednou věda přijde a tím ještě víc potvrdí evoluci“, nebo škatulky „podvrh“, nebo škatulky „neviditelný zdroj či dosud neznámá příčina“.

Pokud se ale přece jen dostanete do nepříjemné situace, kdy jste neprozřetelně dlouho tvrdili něco, co nyní skutečná věda falzifikovala, co nejdříve se „překabáťte“ a nazvěte svoji metamorfózu „přirozený pokrok vědy“. Nejdříve tedy evoluci braňte (to je první fáze) proti novému objevu, který jí protiřečí, ale když už to nejde dál (těch případů jsou spousty), tak vyměňte názor (to je druhá fáze), a nechte si ušít nový kabát, který pojmenujte „pokrok vědy“ či „nové poznání vědy“.

To vysvětluje, proč už nemáme jen prosté darwinisty, máme nyní neo-darwinisty, tedy nové darwinisty, ale i to už je moc velký anachronismus a jejich současné teorie jsou někde jinde, tak by si tato skupina už zasloužila nějaký přiléhavější název.

Navrhuji „úplně zbrusu noví darwinisté“ nebo „echt-neo-darwinisté“, případně „zamrzlí darwinisté“ (to by se jistě líbilo panu profesorovi Jaroslavu Flegrovi).

Takže asi tak se můžete snadno stát evolucionistou, není to až zase tak těžké, stačí ignorovat fakta a zavřít si oči nad pozorovatelnou realitou a zamilovat si dějepravu o tom, jak se kamení jedné planety změnilo na lidi a přírodu – viz zde článek Darwinovi darebáci.